Dlouhá noc - Amanda Quick

Po sedmnácti letech přijíždí Irene Stensonová domů, aby prošetřila smrt svých rodičů – a setká se s něčím mnohem děsivějším, než si uměla představit…

Investigativní reportérka Irene Stensonová nebyla ve svém rodišti Dunsley v Kalifornii od té příšerné noci, kdy našla oba své rodiče mrtvé na kuchyňské podlaze. Nyní posedmnácti letech obdržela překvapující zprávu, která se možná týká jejich smrti – a je odhodlaná odhalit pravdu o tom, co se tu dávnou noc stalo.

Ubytována v místním rekreačním areálu se svěří pohlednému Lukeu Dannerovi – bývalému mariňákovi zvyklému udílet příkazy, které Irene odhodlaně ignoruje. Luke však vycítí pod jejím sebevědomým zevnějškem strach – a neubrání se nutkání ji chránit. Kromě toho ho pohání vlastní vášeň, a zatímco se společně řítí do nebezpečí, podstupují větší riziko, než kterýkoli z nich očekával… 

Dlouhou noc jsem dostala od přítele k Vánocům a byla to první kniha, po které jsem sáhla. Vzhledem k tomu, že jsem u něj 22. prosince dočetla knížku, dali jsme si dárky už 22. v noci (místo obligátního 23.) a hned jsem oba začali číst. Já zvolila právě Dlouhou noc. Na knihu jsem narazila už alespoň před dvěma lety a až letos jsem se k ní dostala. A ve finále jsem byla vážně spokojená.

Kniha se čte velice dobře, jak jsem zmiňovala, začala jsem s ní někdy kolem jedenácté večer 22. prosince a 24. jsem ji dočetla. Autorka píše pod různými pseudonymy a je vidět, že opravdu psát umí (a já budu muset určitě vyzkoušet další její knihy). Kapitoly vám ubíhají jedna za druhou, ani nevíte jak. Osobně se mi líbilo vyjádření prostředí - nebylo to takové to násilné popisování, které člověka nudí, protože je vždy na několik stran a člověk je z toho až přehlcen. Naopak. Popisy byly krátké, ale opravdu výstižné a já si místa, ve kterých se děj odehrával, opravdu skvěle představovala.

Postavy mi byly sympatické také. Dva, tak trochu podivíni, bojující s démony minulosti, jejichž tajemství postupně odhalujeme - a opravdu nás překvapují. Postavy byly chvílemi na můj vkus lehce ukvapené, na druhou stranu těžko posoudit, v jejich situaci jsem se neocitla a doufám, že nikdy neocitnu. Co se mi líbilo, byla romantická linka, která se v knize objevila. Byla uvěřitelná, nebyla přehnaně uspěchaná (což je dost subjektivní názor, ale nebylo to ve stylu "známe se dva dny a strašně se milujeme". Jejich stav se jistým způsobem vyvíjel a upřímně, zajímalo by mě, jak to s nimi bylo dál a dál. Oblíbila jsem si je, což se nestává pokaždé. (I když poslední dobou se mi zase s postavami dobře sžívá).

Děj graduje, dočkáme se i překvapujícího "wow" efektu při rozuzlení hlavní zápletky. Na druhou stranu, pro čtenáře Deavera a podobných detektivkových velikánů to nebude zas tak ohromující. Pokud však detektivky běžně nečtete, věřím, že Vás i závěr knihy poměrně zvedne ze židle. Kniha se mi líbila. Rozhodně bych ji doporučila. Není to nejlepší detektivka, kterou jsem kdy četla, ale zabavila mě stoprocentně. Jde o příjemnou četbu, která neurazí. Přečtenou ji máte opravdu za chviličku, příjemně si u ní odpočinete, pravděpodobně Vás i překvapí. Knihu jsem na Goodreads hodnotila čtyřmi hvězdičkami, procenty by to bylo přibližně 75% a vzhledem k tomu, že ji momentálně na Baronetu seženete asi za 90 korun, neváhala bych a zkusila ji! :-)