Dotek Anthropoidu - Jiří Padevět

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Nevím jestli jste si stačili všimnout, ale jsem (je divné v tomto kontextu použít tohle slovo) milovník druhé světové války. Toho milovníka myslím tak, že mě ta doba fascinuje. Fascinuje mě, co dokáže zavinit řečník, co dokáží zfanatizovaní lidé, ale také to, jakou odvahu jiní prokazovali. Mezi ně patří právě i Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří 27.5. 1942 spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tato část války je pro mě asi tou nejzajímavější. Člověk by řekl, že to vše co se nepovedlo a jak blízko již bylo záchraně, musel snad vymyslet šikovný scénárista... Jenže tak tomu nebylo a tyhle všechny hrůzy byly pravda. Knih na toto téma mám doma už poměrně slušnou kupičku a jedním z nejnovějších úlovků je právě Dotek Athropoidu (společně s knihou, která je celá věnovaná Janu Kubišovi a na tu se těším neskutečně, jen její formát není zrovna praktický, takže tu budu číst delší dobu). 

Dotek Anthropoidu je kniha, na které je nejvíc zajímavý její formát. Nejde o beletrii, ale převážně o soubor různých novinových "výtržků", policejních zpráv a podobně. Nechybí ani nejrůznější fotografie. U toho bych se ráda pozdržela. Celá kniha je neskutečně nádherně graficky zpracovaná, jen úplně nevím, proč se autoři rozhodli některé novinové články či vyhlášky dát do knihy pouze z části. Rozumějte tomu tak, že některé tyto dokumenty jsou zvětšené, graficky to vypadá zajímavě a hezky, ale přečíst se jich díky tomu dá jen kousek, to mě trochu mrzelo, nemění to ovšem nic na tom, že kniha je na pohled opravdu nádherně udělaná.

Kniha obsahuje i krátké texty, které popisují, co se v jednu chvíli mohlo dít u různých důležitých lidí, zapojených do atentátu nebo celkově do odborové činnosti. Tyto krátké texty jsou poutavé, ale je samozřejmě třeba brát je s nadhledem a jako "možné", rozhodně se mi ale líbily. Pokud ovšem nemáte o tomto tématu přehled, hodně postav vám nebude nic říkat, nebudete vědět, kam zařadit rodinu Khodlovi, Hajského a nebo Moravcovi. Nebude to bránit užít si jednotlivé články (zajímavé byly například recepty, které v té době v dobovém tisku vycházely, aby dámy měly inspiraci na levné recepty).

Pokud se o téma atentátu zajímáte, rozhodně se na knihu podívejte, jde o rozhodně zajímavý kousek, který bude ve sbírce nádherný. Pokud však o tématu víte pouze ze školy, rozhodně nebudete znít ani část jmen, které se kolem parašutistů pohybovaly a neužijete si tolik výše zmiňované části knihy, proto bych předtím doporučila více konkrétní knihy o Atentátu a pak až bych se zaměřila na Dotek Anthropoidu. Pokud se o téma zajímáte, po knize sáhněte určitě.

Hodnotila bych na 75%.