Drž mě, když padám - Miroslava Varáčková

Správná rozhodnutí vyžadují nejvíc odvahy. Kačka, Zuzka a Ondra mají už jen otce, ale toho v loterii nevyhráli. Ani jako cenu útěchy. Pro pijana, gamblera a lháře jsou děti na posledním místě. Ondra s Katkou se snaží, aby malé Zuzce zabezpečili alespoň nejnutnější základ pro přežití, navíc musí před učiteli a sociálkou mlžit o tom, co se doma děje. Otcův teror se zhorší, když na scénu přichází Katčin nový objev. Zdá se, že z problémů je dokáže dostat jen pravda. Krutá, bolestivá… ale pravda. K tomu však ani jeden ze sourozenců nenachází odvahu. Nebo ano? Dívat se na svět skrz růžové brýle a zavírat oči před mnohdy nepříjemnou skutečností je velmi lehké. To ale rozhodně neplatí o novém románu Miroslavy Varáčkové. Miroslava Varáčková má doma tři chlapy a psa. Když je ráno vypraví do práce a do školy, odpluje ke klávesnici počítače a do světa fantazie. Každá její nová kniha je totiž cestou, na kterou se se svými hrdinkami vypraví. Jejich cíl není nikdy jasný, ten objevují společně a jejich zážitky formují nejen Mirku, ale i její hrdinky.

To, že je kniha slovenské autorky přeložena do češtiny (nebo naopak) už podle mě značí něco o kvalitě. Ve chvíli, kdy jde o autorku, které vyšla spousta knih a z toho jich i hodně bylo přeložených, je skoro jasné, že jde o velkou rybu v tom našem poměrně malém, středoevropském rybníčku. Možná jste něco slyšeli o knize Grafitové děvče... Ano, přesně tak. Drž mě, když padám je od stejné autorky. Tuto knihu jsem vyhrála u Recenzária, za což jim tímto ještě jednou děkuji. Na knihu jsem se vrhla hned den potom, co mi přišla. Něčím mě upoutala. Obálkou, anotací... Nevěřím to být muselo, protože nejde o knihu s tématem, které normálně vyhledávám.

Kniha se četla jedním dechem! Za jeden den jsem ji měla přečtenou. Autorka vytvořila všechny postavy neskutečně sympatické a i styl, jakým píše je neskutečně čtivý. To všechno přispívá k tomu, že stránky hltáte jednu za druhou. Chcete totiž tušit, jak to s hlavními hrdiny dopadne. A chcete to vědět hned. 

Jak je z anotace jasné, hlavní hrdinové nežijí v pohádce, ale poměrně drsný život. Hlavní hrdinka Katka víceméně hraje roli maminky pro svou mladší sestru. Tendenci starat se má i vůči svému staršímu bratru, který se však chce starat o ni, ale trochu jiným způsobem...

Příběh je vlastně neskutečně drsný a hrozný, obzvlášť ve chvíli, kdy si uvědomíte, že takové rodiny opravdu existují. Občas si říkáte, proč se hrdinové chovají tak jak se chovají, ale pak vám dojde, že pokud jste tohle nikdy (díkybohu) nezažili, nemůžete to pochopit...

Jak jsem spala výše, podobné příběhy nevyhledávám, ani nevím proč.prostě nejsou mým čtenářským terčem, ale tenhle mě dostal. O knize musím stále přemýšlet a to už jsem ji dočetla před slušnou dobou. Příběh mě pohltil, neskutečně jsem hlavním hrdinům přála, aby se jim podařilo vymotat se z té situace, ve které se ocitli, aniž by za to mohli... Kniha se mi vlastně hrozně špatně hodnotí a popisuje, protože pro mě byla opravdu děsivá, děsivě opravdická, ale myslím, že to byl právě autorčin záměr. Poukázat na to, co se může dít klidně u vašich sousedů...

Kniha se skvěle čte, zasáhne Vás, oblíbíte si postavy... Pokud máte možnost po téhle knize sáhnout, určitě to udělejte. Stojí za to. Já mám v plánu omrknout i další autorčinu tvorbu, protože mě opravdu zaujala. Knihu hodnotím 80%.