Deník Bridget Jonesové - Helen Fielding

V roce 1995 se na stránkách britského Independentu objevil deník svobodné třicátnice Bridget Jonesové, které dělají starosti hlavně vlastní váha, příjem kalorií, kariérní postup a „citové vydírání“ ze strany mužského pohlaví. Nikdo tehdy netušil, kam to tento literární text dotáhne. Neuplynuly ani tři roky a z Deníku Bridget Jonesové se stala přímo kultovní kniha. Deník, jehož pisatelka bývá nazývána „Adrianem Molem v ženské podobě“, vedl po několik měsíců žebříček nejprodávanějších titulů na britském knižním trhu a v roce 1997 získal prestižní cenu British Books Award za nejlepší knihu roku. Deník Bridget Jonesové nečekaným způsobem změnil život svobodných žen kolem třicítky, kterých jen v Británii žije více než milion, a k jeho obdivovatelům se dnes hrdě hlásí i někteří poslanci Dolní sněmovny, jejichž literární vkus se v posledních letech radikálně změnil.

Je tady někdo, kdo by neznal filmy s Bridget Jonesovou? :-O Přiznám se, že pro mě bylo před pár let poměrně překvapení, že knihy vznikly na základě knih. Když jsem objevila první a druhý díl knih s Bridgite v antikvariátu, každý za 80 Kč, neváhala jsem a skočila jsem po nich. Perfektní oddychovka. To jsem očekávala. A co jsem nakonec dostala? To se dozvíte dnes.

Bridget je neskutečně vtipná ve filmech, ale i v knihách. To se musí nechat. U knihy jsem se taky místy chtěla smát na hlas (jen to radši moc nedělám na veřejném prostranství...:-D). Přesto u mě asi stále povedou filmy. Je to ale hlavně tím geniálním hereckým obsazením. Bridget, Darcy i Daniel pro mě i v knize zůstali jako Zellweger, Firth (<3 <3) a Grant (<3).

Jak už se můžete dozvědět v názvu, jde o deník. I knihy jsou psané právě deníkovou formou. A to je něco, co prostě já osobně dvakrát nemusím. V Deníku Bridget Jonesové to poměrně funguje. Přesto bych byla radši, kdyby šlo o klasický román. Bridget je ale upřímná osoba, takže se dozvíte v jejím deníku poměrně dost. Přesto podle mě autorka některé její záznamy pojala zkresleně a se snahou o lehkou neupřímnost. Častokrát jsem neupřímní sami k sobě. Klidně i v deníku takovéhoto ražení. Na jednu stranu to přispívá k humornosti knihy (bývá to zde často dost okaté) na druhou stranu by to mohlo čtenáře třeba lehce mást. Což u takto oddychové četby úplně neočekávám a nechci. Proto bych ocenila více klasicky románovou formu.

Deníkové zápisy na druhou stranu přispívají čtivosti. Jak jsem již výše zmiňovala, jde o skvělou oddychovku u které nemusíte přespříliš přemýšlet, rozptýlí Vás a rozesměje. Je to ideální dámská četba třeba na dovolenou. Myslím si, že jde i o skvělý dárek. Pokud máte v okolí nějakou kamarádku/příbuznou, která není moc velkou čtenářkou, ale víte, že Bridget má ráda, tohle bude dobrá volba. 

Knize dávám 75%. protože film je prostě film a protože přece jenom vyloženě nevyhledávám knihy psané formou deníků. Lehkost a vtip přesto dává knize skvělé kouzlo a jejím přečtením zklamáni nebudete.