Losing it - Cora Carmack

Jak to, že jsem pořád ještě panna?, ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím – jenže ten pravý stále ne a ne přijít.

V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením konečně si vrzneš odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá.

Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem.

Řekněme si to takhle – anotace knihy Losing it od Cary Carmack by mě na první pohled úplně nenalákala. Po zamyšlení mi však došlo, že děj je obdobný jako u mého nejoblíbenějšího páru z Pretty Little Liars – Ezrii – a tak jsem se rozhodla, že si knihu pořídím. Nakonec jsem ji sehnala v Levných knihách za 19 (nebo 29?) korun, takže bych příliš neplakala, kdybych byla zklamaná. Čekala jsem to totiž. Kýč jak prase, tak nějak jsem si tu knížku v hlavě zaškatulkovala. A ona mě vlastně strašně mile překvapila.

První, co bych na knize vypíchla je Bliss. Tahle hlavní hrdinka byla kouzelná. Vážně jsem si ji oblíbila. Její poznámky k ní samé nebyly tak otřepané a nudné, jako Annina Vnitřní bohyně v Padesáti odstínech (ano, ještě je zde zmíním) a byla vtipná i vůči okolí. Opravdovým překvapením pro mě bylo, že tak nějak všechny postavy jednaly opodstatněně a logicky. Všechny postavy, kteér v knize vystupují jsem si dost oblíbila a strašně jsem jim fandila, což se v poslední době nestává příliš často.

Cara Carmack píše čtivě – opravdu hodně čtivě. Myslím si, že i pomalejší čtenáři nebudou mít problém knihu přelouskat za jeden den (není to žádná bichle, má něco kolem 250 stránek). Přesto, že tak nějak tušíte, jak to všechno dopadne, chcete se o tom přece jenom přesvědčit a tak děj hltáte stránku po stránce – a ono je to příjemné.

Knihu bych zařadila do romantického žánru se špetkou erotiky a vtipu. Jste zvědaví, jak se s erotickými scénami postavy vyrovnají a do jakých trapných situací se Bliss zase dostane. Vtip a to, jak autorka píše podle mě z knihy činí méně slavnou, ale lepší sestřičku Padesáti odstínů. Myslím, že si autorka mohla odpustit oslovování miláčku a lásko mezi hrdiny, potom, co a jak se mezi nimi vyvíjelo, mi to po takové době přišlo jako jedna z mála ne moc uvěřitelných věcí v knize.

Sečteno podtrženo, jde podle mě o příjemnou oddychovou knihu, jako dělanou na dovolenou, nebo když jste nemocní. Samozřejmě nemůžete od knihy očekávat vysokou literární a uměleckou úroveň, ale to by snad nemohlo napadnout nikoho. Musím však říct, že mě mrzí, že v překladu nevyšly další dva díly této série. Přesto se však nemusíte bát. První díl je uzavřený – přináší nám dokonce i moc pěkný epilog. Knihu bych ohodnotila 75% a opravdu moc mile mě překvapila.