V lese visí anděl - Samuel Bjork

Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak jí přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl.

V lese visí anděl od Samuela Bjorka je kniha, kterou si zamiluje každý milovník detektivek. Možná i ten, co příliš neholduje severskému krimi. Mě totiž tahle detektivka pohltila!

Tak nějak jsem rezignovala na boom kolem severského krimi. Většina těchto knih (ano, kromě Sněhuláka a Lovců hlav i Nesbo!) pro mě byla zklamáním. Všemi milovaná série Milénium mě absolutně nebavila a pasovala bych ji na jednu z nejnudnějších knih, co jsem kdy četla. Takže se asi divíte, proč jsem po V lese visí anděl vlastně sáhla. Jednoduše jsem doufala, že mě nezklame, zaujala mě anotace i obálka. A ona mě opravdu nezklamala. Naopak.

Autor si přespříliš nelibuje v květnatých popisech severského podnebí a přírody. Děj se odehrává na jaře, tudíž zde možná dost lidí bude zklamáno – nenajdete tu „krutou severskou zimu“, ale oteplující se ovzduší. Mrazit vás bude pouze díky příběhu.

Sledujeme zde několik různých postav a několik příběhů. Největší pozornost je zde však věnována detektivu Holgeru Munchovi a policistce Mie Krügerové.

Postavy pro mě byly v knize rozhodně lákadlem. Bavilo mě jejich provedení. Jednaly logicky (Mia vzhledem k psychickému rozpoložení možná až moc) a byly mi opravdu nad míru sympatické. V četbě mě rozhodně popohánělo ku předu to, že jsem chtěla zjistit, jak to s nimi na konec dopadne.
Pravdou však zůstává, že snad v každé druhé (no ono snad ještě častěji) současné detektivce trpí policista depresemi, alkoholismem a podobně. Zde to není výjimkou a Mia si tímto prochází. Na druhou stranu autor dobře a logicky popsal její příběh a důvody jejích problémů.

Ke čtení mě rozhodně nutila samozřejmě i samotná detektivní zápletka – stylizované vraždy malých holčiček. Rozuzlení se nese v Deaverovském stylu, což mám ráda, jen to málo který autor dotáhne do zdárného konce tak, jako Devaer. Bjorkovi se to však podařilo velmi obstojně.

Kniha je rozhodně čtivá, přesto, že má kolem 400 stránek (záleží na vydání), měla jsem ji přečtenou asi za dva dny a to jsem jeden měla část na čtení pouze mezi vařením. :-D
Je to ten typ knihy, co vás nutí číst v každé volné chvilce a to já na knihách opravdu oceňuji.

Pokud máte chuť na kvalitní detektivku se sympatickými hlavními hrdiny a celým policejním týmem. Takovou, která se vám bude skvěle číst a na chvíli vás zabaví, rozhodně dejte knize V lese visí anděl šanci. Já ji hodnotím 90%.