"Pětka" - Pět mých nejoblíbenějších klasik

Zdravím Vás u nového článku a tentokrát u úplně nového formátu, který jste u mě na blogu ještě neviděli. Teď se na něj můžete těšit tak trochu pravidelně. V těchto článcích vám vždy představím (nečekaně) pět knih na určité téma. Dnešní téma je Pět mých nejoblíbenějších klasik. Můžete se ale těšit například i na mých pět nejoblíbenějších hororů, pět nejhorších knih, pět nejsympatičtějších a naopak pět nejméně sympatických postav... Doufám, že se Vám tyto články budou líbit a třeba díky nim objevíte nové knihy, které byste si rádi přečetli.

Osobně jsem velký milovník klasických děl. Definovat „klasickou“ literaturu není úplně jednoduché a každý má tu hranici „klasik“ a „neklasik“ někde jinde. Já bych tedy pro tento článek „klasiky“ pojala jako synonymum „povinné literatury“.

5. Jiří Weil – Život s hvězdou

Román vypráví o židovském úředníkovi, který se skrývá před transportem na předměstí a žije v očekávání nevyhnutelné smrti. V kritickém okamžiku se vzchopí a rozhodne se zápasit o svůj život. 

V mých Top 5 klasikách se objeví i česká kniha, ano. Život s hvězdou jsem si vybrala jako četbu k maturitě a byla jsem z ní nadšená. Dle mého je moc málo známá na to, jak skvělá je. Je pravda, že asi není pro každého, ale pokud vás zajímá život lidí za druhé světové a nejste posedlí akčními scénami, kniha by se vám mohla líbit. Jde o dojemný příběh, který je o to děsivější, že se v něm nalézají autobiografické prvky. Za mě jedna z nejlepších českých knih – rozhodně byste si ji měli přečíst a určitě bych ji doporučila i jako maturitní četbu. Je krátká, ale úžasná.

4. Arthur Conan Doyle – Pes Baskervillský

Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné vřesovištní krajině. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zdánlivě vzpírají lidskému chápání, vychází u této nejznámější anglické detektivky z principů gotického románu.

Jakožto milovník detektivek by bylo vážně divné, kdyby se v seznamu „klasik“ neobjevil Sherlock Holmes. Neskutečně čtivé, napínavé a chytré. To je to, co na „Psu“ oceňuji. Musím však říct, že díky knize nesnáším seriál – dle mého nemá s Sherlockm absolutně nic společného. :-D A film toleruji jen kvůli Downeymu, protože ho mám ráda, jinak vlastně to samé. Z postaršího elegána je tu udělaný „ninja“. No co si budeme, ovšem kniha je skvělá. Neskutečně se mi líbí prostředí ve kterém se odehrává. Jeho mrazivost na mě opravdu při čtení působila neskutečně.

3. Thomas Hardy – Tess z d'Ubervillů

John Durbeyfield zjistí, že je potomkem rodu D'Urbervillů, jednoho z nejstarších rodů v celé Anglii. Nedaleko jejich rodné vesnice bydlí žena jménem D'Urbervillová, o níž se John se svou ženou Joanou domnívají, že je jejich vzdálenou příbuznou. Vyšlou tedy svou dceru Tess, aby se k staré paní přihlásila jako příbuzná. Tessiným úkolem bylo požádat o finanční pomoc, nebo o nějaké zaměstnání...

Na třetí místo jsem zařadila knihu od anglického velikána Thomase Hardyho. K této knize jsem se dostala poměrně nedávno, ale naprosto mě ohromila. Vzhledem k tomu, že Hardy je často přiřazován k mé milované Austenové, čekala jsem prakticky červenou knihovnu, ale nebylo tomu tak a kniha mě naprosto ohromila. Hardy zde perfektně popisuje život hlavní hrdinky Tess. Popis je velice naturalistický a nečekejte žádnou oddychovou romantiku. Jde o „drsnou“ knihu. Hardy se s osudy hlavní hrdinky rozhodně nepáře. Kromě nejrůznějších osobnostních rysů vás autor seznámí s anglickým venkovem i městským životem devatenáctého století.

2. Jane Austenová – Pýcha a předsudek

Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině dcery a na obzoru se objeví možný ženich. Vdavky jsou pro ženu v této době jedinou možností zaopatření a proto je nutné důmyslné splétání sítí kolem kandidáta ženitby. Autorka dává svému románu ironický podtext. Všechny postavy románu - stoický pan Bennet, jeho energická manželka a pět dcer vstoupily již dávno do podvědomí čtenářské veřejnosti... 

Již zmiňovaná a mou milovaná Jane Austenová. Oddychová četba plná boje za ženství. Zároveň však o touze po lásce. Výborné a nadmíru sympatické postavy, krásné popisy anglického venkova. To je Austenová. Pýcha a Předsudek je mým nejoblíbenějším dílem od ní, právě i díky postavám. Miluji jak Elizabeth tak pana Darcyho. Jejich příběh je Klasikou s velkým k. Podle mě by ho měla znát každá žena. U knížky si odpočinete, najdete zde i pár hlubších myšlenek, ne sice tolik jako u Hardyho, ale i tak vám dá kniha trochu něco na víc a pro mě je to prostě srdcovka, kterou budu doporučovat na každém kroku.

1. Ken Kesey – Vyhoďme ho z kola ven

Nové vydání nejúspěšnějšího románu amerického autora, který se v 60. letech stal spisovatelskou ikonou květinových dětí. Kesey vypráví příběh nezkrotného opozičníka McMurphyho, muže, který radši než do pracovního tábora nastoupí do sanatoria pro choromyslné a začne tu zavádět vlastní, svobodnější pravidla života. Protivníkem je mu sestra Ratchedová, která by šla přes mrtvoly, jenom aby zákon a předpisy nikdo nepřekračoval. Nezkrotný McMurphy se jí postaví i za cenu té nejvyšší oběti, aby svým spolupacientům (spoluvězňům) dokázal, že vnitřní svoboda je nezcizitelná. Filmová adaptace režiséra Miloš Formanovi z roku 1975 získala pět Oscarů.

Pomyslné první místo v mém žebříčku klasických děl obsazuje jedna z novějších knih. Vyhoďme ho z kola ven jsem objevila díky maturitě a naprosto jsem si ho zamilovala. Já věděla jak moc dokonalé to bude, ale že až tak moc? Opravdu ke knize nemám slov. Tohle je kniha, kterou by si měl přečíst opravdu každý. Nejen, že se zde dočkáte až depresivně detailního popisu psychiatrických léčeben v USA, ale dočkáte se zde i neskutečně silných charakterů jednotlivých hrdinů, včetně snad největší knižní záporačky všech dob - sestry Ratchedové. Podle mě je to jedna z nejsmutnějších knih, ale zároveň nejmilejších a nejusměvavějších. Jak vidíte, kniha ve mně vyvolala rozporuplné pocity, ale také pocit dokonalosti. Takové pro mě Vyhoďme ho z kola ven je. Rozhodně byste si ho měli všichni přečíst!