10 nejlepších knih, které jsem přečetla v roce 2018

V roce 2018 jsem přečetla spoustu knih. Opravdu spoustu. V dnešním článku bych Vám chtěla říct o deseti, které byly nejlepší. 

10. Hostitel - Stephenie Meyer

Hostitel byl dárek k Vánocům roku 2017. Měla jsem ho na wish-listu dlouho, protože od Stephenie Meyer miluju Stmívání. To je moje srdcovka (o tom si můžete přečíst tady). Byla jsem zvědavá i na Hostitele a nakonec jsem byla prostě nadšená.

Je to poměrně bichlička, ale pamatuju si, že přečtená byla za pár dnů. :-)

Meyerová i zde udržuje svoji laťku co se čtivosti týče, kniha se četla opravdu sama. Líbily se mi postavy i samotný příběh. Po přečtení Hostitele jsem samozřejmě shlédla i film a ten se mi taky moc líbil. Takže doporučuju oboje.

Recenze je k přečtení tady.

9. Jsem zpět - Brenda Novak

Jedním z recenzáčků, které se ke mně letos dostaly byla kniha Jsem zpět, která vyšla v edici Omega.

Jde o thriller, který mě naprosto uchvátil. Vážně se mi na něm líbilo snad úplně všechno. A to bych ještě nebyla já, obrovská šikulka, aby se něco úplně nepovedlo. Nevěděla jsem, že je to druhý díl! No ale ničemu to nevadilo, jen jsem si ten první "vyspoilerovala". Kniha se mi ale tak líbila, že i když vím, co se v prvním díle stane, chci si ho přečíst.

Mrazivý thriller se vším všude - skvělé prostředí a postavy, super zápletka, velice čtivé... A nemůžu se dočkat pokračování!

Recenzi na knihu Jsem zpět najdete na blogu. Konkrétně tady.

8. Čas vlků - Elisabet Nemertová

Spolupráce s nakladatelstvím Cosmopolis mi udělala obrovskou radost. Už nějakou dobu jsem měla totiž v merku knihu Čas vlků, která mě neskutečně okouzlila už na první pohled - obálkou.

Příběh se navíc odehrává za druhé světové války, což je prostě něco pro mě.

Kniha byla neskutečně nádherná, krásně se četla, zároveň nepatřila mezi ty hodně brutální knihy, takže vhodná i pro ty, co se těchto témat trochu bojí. Zároveň to není ani červená knihovna - vztahy řeší velice příjemně a rozhodně ne kýčovitě.

Jo, jo, jo! Tohle si prostě musíte přečíst a mít ve své knihovně!

Recenze na knihu Čas vlků je na blogu tady.

7. Dům mlhy a hněvu

Tohle je prostě láska. A shoduji se s většinovým názorem. Dvůr mlhy a hněvu je prostě lepší než Dvůr trnů a růží. O hrozně moc.

Miluju to. Miluju ten svět, miluju akce a zápletky, které děj provází, ale hlavně miluju postavy. To je pro mě největší kouzlo téhle série. Rhysand je prostě "dream boy" a všechny ho chceme že jo! (Snad si to nepřečte ten můj "Rhysand" :-D :-D).

Jsem strašně ráda, že autorka chystá pokračování téhle série. I kdyby měly být o padesát procent horší, pořád je budu neskutečně zbožňovat právě kvůli postavám.

Recenzi najdete tady.

6. Devět dní

Devět dní pro mě bylo neskutečným překvapením. Vlastně to bylo moje první postapo, které je lehce líznuté fantasy. Ono pozor. Pro mě to byla celkově jedna z prvních knih odehrávající se ve světě, který není ten náš, kterou jsem si zamilovala a díky které jsem i to fantasy letos začala mnohem víc číst. Kdybych si nepřečetla Devět dní, nesáhla bych pravděpodobně ani po Dvorech nebo po Hře o trůny!

Já si tenhle příběh prostě zamilovala. Prostředí, postavy, všechno. Byla to i jedna z prvních současných knih od české autorky, která se mi tak moc líbila. (Co jedna z prvních. On to byl snad úplně první, český současný počin, který jsem si tak zamilovala!). Devět ní je pro mě srdcovka a nemůžu se dočkat pokračování - Devět nocí - které má vyjít letos v únoru! :-)

Recenzi najdete tady.

5. Písečníci a bludný asteroid - Václav Dvořák

Jsem neskutečně ráda, že mi samotný autor, pan Václav Dvořák, poslal svoji prvotinu Písečníci a bludný asteroid k recenzi. Přesto, že je kniha pro mladší čtenáře, děti kolem 11 let, Písečníci mě naprosto okouzlili.

Příběh je krásný, kouzelný, milý. Při jeho čtení jsem měla takový krásný pocit, že je všechno jak má být. I ve chvílích, kdy se na stránkách knihy zrovna odehrávala dramata. :-)

Kniha má neskutečně nádherné ilustrace a celá je prostě výborná.

Je to takový Harry Potter ve vesmíru a stejně jako Harryho si příběh Písečníků oblíbí jak malí čtenáři, tak ti dospělí. Mně zbývá jenom doufat, že jednou  bude i pokračování! 

Recenzi najdete tady.

4. Vánoční říše - Joe Hill

Čtyři nejlepší místa letošního roku jsou neskutečně vyrovnané. Prostě tu trpím a ty knihy tak nějak házím nad sebe a pod sebe... 

Vánoční říše není o nic moc horší než ty, které ji předběhly.

Joe Hill má fantazii po svém taťkovi Stephenovi a ve Vánoční říši to je krásně poznat. 

Příběh, který vymyslel je úžasný a originální. Zároveň píše neuvěřitelně čtivě. Taťkovi opravdu šlape na paty. Myslím si, že možná dokonce sedne širšímu okruhu čtenářů než samotný Stephen.

Tohle bylo skvěle vymyšlené i napsané.

Recenzi najdete tady.

3. Pes - Kerstin Ekman

Pes je naprosto kouzelným, poetickým vyprávěním o štěňátku vyrůstajícím v severské divočině. 

Autorka píše nádherně, umí skvěle popisovat přírodu (to prostě ty "seveřani" umí!). Zároveň je hlavním hrdinou prostě štěně a mně se tahle knížka neskutečně líbila a je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Na třetím místě letošních knih je z toho důvodu, že jde o útlé čtení, které je neskutečně specifické. V seznamu "nejoblíbenějších knih všech dob" by získala paradoxně vyšší místo než ty, které ji tady předběhly, protože jsem si ji prostě zamilovala.

Knížku si musíte přečíst!

Recenzi na ni najdete tady.

2. Hra o trůny - Geroge R. R. Martin

Co tady psát víc? Prostě Hra o trůny. Jak já jí  nevěřila! Jak mně lezla krkem, že je všude její seriálová podoba (které stále odolávám a myslím, že v tom budu i úspěšně pokračovat). 

Kniha je geniální. Obrovské množství skvělých a vtipných postav. Brutalita, perfektní svět a kupodivu i jeho politická situace mě neskutečně bavila!

Hra o trůny je často porovnávána s Pánem prstenů a ano. Dokonce musím říct, že se mi četla lépe než právě LOTR, ale ten je taková moje srdcovka. :-)

No prostě si Hru o trůny můžete přečíst...

Recenze je k přečtení tady.

1. Pod kupolí - Stephen King

Jako to nejlepší letošního roku jsem nakonec zvolila Pod kupolí od Stephena Kinga. Ano, od Stephena Kinga, kterého tak zbožňuji. Takže lehce neobjektivně i proto je zrovna Pod kupolí na prvním místě. Jak jsem psala už výše, poslední čtveřice je neskutečně  vyrovnaná - nějak  jsem si však seřadit musela. :-D

Stephen King v Pod kupolí rozehrává hru s neskutečným počtem postav. Každá má takové vlastnosti, že si je nemáte šanci plést. 

Pod kupolí se dostalo mezi moje nejoblíbenější kingovky a to už je co říct. Rozhodně si ji přečtěte!

Recenzi na tuhle objemnou krásku si přečtěte tady.

Jaké byly vaše loňské nejlepší knihy? :-)