@bettypavkova

úterý 22. května 2018

Wrap Up - Duben 2018

května 22, 2018 1 Comments
Zdravím Vás! Dnes konečně u Wrap Upu, neboli přečtena, tentokrát za duben 2018. Hned na začátku dubna slavím narozeniny a jako správný milovník knih jsem i hromadu dostala a hned několik z mých nových miláčků jsem v dubnu přečetla.

První knihou, kterou jsem v dubnu přečetla (rozčetla jsem ji koncem března) byl Dvůr křídel a zmaru. Sérii Dvorů miluju a třetí díl mě neskutečně bavil. Přednost dávám přesto dílu druhému. Recenzi si můžete přečíst tady.








Druhá dubnová kniha byly Dopisy, které nikdo nečetl. Kniha, jejíž děj se odehrává na pozadí druhé světové války. Láska.
Setkáváme se zde i s postavami ze "současnosti". Kniha mě mile překvapila, byl to první "narozeninový" kousek a jsem moc ráda, že jsem si ji přála. Více tady.







Manželé od vedle a třetí dubnová kniha. Jde o klasický, současný thriller. Takové to hodně čtivé a místy napínavé čtení, které nezklame, když si chcete odpočinout a užít příjemnou, dramatickou četbu. Poměrně příjemné překvapení a vůbec ne špatné čtení! Recenze tady.







Čtvrtá dubnovka byl Dotek Anthropoidu, což je moje oblíbené, válečné téma. Dotek Anthropoidu bych hodnotila jako zajímavou knihu pro někoho, kdo má o tomto tématu přehled. Kniha je krásně grafiky zpracovaná. Více tady.








Pátá dubnovka byla Hotová zlodějka. Knihu mi na recenzi zaslalo nakladatelství BETA Dobrovský. Jde vlastně o první young-adult, které BETA vydala a byla to pecka. Vydala ho totiž BETA a tím pádem nejde o klasické YA, ale pořádně drsnou knihu, která mě neskutečně mile překvapila. Pokud milujete umění, hlavně Duchampa, musíte si Hotovou zlodějku stoprocentně přečíst. Neskutečné překvapení, na které najdete moji recenzi tady.





Šestou dubnovou knihou, kterou jsem přečetla byl Skleněný trůn. Další série od mé oblíbené Sarah J. Maas. Tady šlo ale spíše o zklamání. Knize jsem dala čtyři hvězdičky, ale čím více o ní přemýšlím, tím více si nejsem jistá, jestli si kniha vůbec čtyři hvězdy zaslouží. Od Maasové jsem čekala mnohem víc a já si nejsem úplně jistá, zda budu v této sérii pokračovat, jednou asi ano, snad to u mě bude jako u většiny a od dalších dílů mi série bude připadat lepší... Recenze je tady.




Sedmá dubnová kniha byly Ohníčky všude kolem od Odeonu. Na tuhle knihu jsem úplně zapomněla napsat recenzi, ale nebojte se, bude! Kniha byla naprostá paráda. Jde o drama, možná bych ji jistým způsobem přirovnala k Sedmilhářkám. Kniha sleduje osudy několika rodin, které jsou velmi propletené a dramatické... Byla to opravdu paráda, těšte se na recenzi!






Osmá kniha byla Trhlina. Horor ze Slovenska, který slibuje množství strachu, získal ocenění a strašně lidí je z něj unesená... Pro mě to bylo asi letošní největší zklamání... Proč? To najdete v recenzi.








Devátá kniha a detektivka z doby Pýchy a předsudku, kde se setkáte i s postavami v Pýše a předsudku vystupujícími! Ano, to je přesně kniha Smrt přichází do Pemberley. Lehký nad průměr s nádhernou obálkou. Víc v recenzi.








Duben jsem nakonec zaokrouhlila na krásných deset knih. Poslední byl komiks Temnými hvozdy, na který zatím není recenze, ale už je napsaná a jen čeká, kdy se na ni dostane čas se zveřejněním. Máte se na co těšit! Nádherné ilustrace a děsivé příběhy!









Tak o byl můj knižní duben, deseti knihami jsem byla nakonec překvapena, čekala jsem jich mnohem míň. Což se mi asi splní v květnu, kdy jsem zatím na dvou knihách. :-D No uvidíme. Kolik knih jste v dubnu přečetli vy? A četli jste nějakou z těchto? Jak se Vám líbily? :-)

čtvrtek 17. května 2018

Pražský Casanova - Andrej Líbal

května 17, 2018 1 Comments



Co všechno se může stát, když na ulici oslovíte krásnou ženu? Může vás odmítnout nebo vám změnit život. Je to krok, na jehož rozmyšlení nemáte moc času. Bude to výhra nebo prohra? Jste-li někým, jako je David Braun, neváháte, protože ženy milujete stejně jako on.
Od autora knihy Pražský Casanova, Andreje Líbala jsem dostala nabídku, jestli bych si jeho knihu nechtěla přečíst a zrecenzovat. Rozhodla jsem, že knihu vyzkouším. Jde o erotický román - a přiznám se, že to nejsou knihy, které bych vyloženě vyhledávala, ale člověk si má rozšiřovat obzory. Když "Casanova" přišel, vrhla jsem se na něj. Jak se mi líbil si můžete přečíst dnes. 
Jak jsem již řekla, jde o erotický román. Hlavní hrdina je závislí na sexu, myslí na něj skoro neustále a neudrží se, když vidí prakticky jakoukoliv ženu. Je bohatý a díky tomu má čtenář možnost nahlédnout do zákulisí takového boháče. Jde o mladého muže, který zdědil podnik po svém otci a tak si může dovolit žít na vysoké noze. Může si dovolit zvát ženy do drahých restaurací a hotelů, kupovat byty ve světových metropolích... Prostě život bez problémů, ale nebojte. Oni se najdou.
Kniha nese název Pražský Casanova, ale díky Davidovým (ano, tak se náš hlavní hrdina jmenuje) financím se dostaneme různě po světe. Francie, Itálie, Nizozemsko... Po Praze se také podíváme, ale osobně bych byla asi nadšenější, kdyby jsme se podívali i kolem památek. Praha tam je, to ano, ale trošku méně než jsem očekávala.
Zpět k hlavnímu hrdinovi. Díky všemu, co jsem Vám o něm už prozradila, Vám musí být jasné, že mu ženy padají k nohám - a z toho on je nadšený. Nejde ovšem o muže s kterým by si žena měla začínat. Věrný jí nebude... I když se bude snažit, nepodaří se mu to. 
Autor píše velmi čtivě. Kniha má kolem 340 stran a měla jsem ji přečtenou za dva dny. Ke čtivosti přispívá i to, že se v knize neustále něco děje. Chvilkami je z Davida tak trochu Superman. Zvládá relativně bez problémů situace, ze kterých by se jiný vzpamatovával roky... Jemu se takových extrémních situací stane několik během jednoho týdne. Já bych to teda nezvládla. I díky tomu však děj rychle ubíhá. Na to, že jde o erotický román je kniha opravdu akční. To, že se celá kniha odehrává během jednoho týdne je na ní dalším zajímavým a i poměrně originálním prvkem.
Pokud máte rádi erotické romány a chtěli byste zkusit nějaký český, Pražský Casanova tu je pro Vás. Nenajdete v něm příliš silnou romantickou linku, takže pokud máte romantiky po krk, bude to kniha stvořená právě pro Vás. Bude se Vám dobře číst, nahlédnete do zajímavého prostředí a nebudete se nudit.Čtení jsem si užila, jde o příjemnou odpočinkovou četbu. Knihu bych ohodnotila 75%.
PS: Je zajímavé, že na FB Pražský Casanova jsem se dozvěděla, že loni kniha vyšla i v čínském překladu!
PSS: Moc děkuji za poskytnutí knihy k přečtení! :-)

pondělí 14. května 2018

Navždy - Maya Sinay

května 14, 2018 3 Comments




Funny má svoj život pevne v rukách. Má basketbal, ktorý ju neskutočne baví, svoju rodinu, ktorá ju vo všetkom podporuje, priateľa Denisa, ktorý jej je taký blízky, akoby bol jej brat. Vyzerá ako boh Thor a vždy vie, čím ju príjemne prekvapiť. Napríklad lístkami na tenisový zápas jej obľúbeného tenisového šampióna. 
Môže jedna návšteva tenisového zápasu spôsobiť v živote zmenu? Zdanlivo nevinná príhoda spustí lavínu udalostí a Funny sa zrazu cíti nešťastná, opustená a bezradná. Jediné, čo ju môže dostať z beznádeje, je basketbal. A ešte láska. Na lásku nikdy nesmieme prestať veriť, pretože len ona všetko prekoná. Aj kilometre, tréningy, turnaje a bulvár. Pretože najlepšie na skutočných snoch je to, že ich nemusíte len snívať, ale môžete ich aj žiť.

Na instagramu se mi ozvala Maya Sinay, autorka knihy Navždy, zda bych si její knihu nechtěla přečíst. Upřímně? Dlouho jsem neváhala. Knihu jsem už u pár bookstagramerů zpozorovala a zaujala mě na první pohled. Jediné malé ale bylo kvůli jazyku. Nikdy jsem nic ve slovenštině nečetla. Když jsem zjistila, že jde o poměrně útlou knížečku, která má cca 230 stran, rozhodla jsem se, že ji zvládnu i ve slovenštině. A víte co? Jsem za to nakonec vážně ráda!

Jak jsem již zmínila výše, kniha mě zaujala na první pohled. Má nádhernou obálku. Vím, že už nebývá pravidlem, že čeští či slovenští autoři mají často ne příliš hezké, někdy až kýčovité obálky, ale co si budeme, dříve tomu tak bývalo. Navždy se však pyšní jednou z nejhezčích obálek, co jsem kdy viděla. Minimalistická obálka v bílé barvě, s šedými znaky, doplněna modrou barvou záložky a nadpisu. Je vážně nádherná, jemná a svým způsobem podtrhuje i samotný příběh, což je rozhodně skvělé. 

K samotnému příběhu. Funny je basketbalistka, která má nejlepšího kamaráda Denise, který vypadá jako Thor, přítele, který je také neskutečně sexy... No ale samozřejmě se vše zamotá.
Kniha je prošpikovaná sportovním prostředím. Hlavně tedy basketbalem a tenisem. Nejsem přílišný fanoušek sportů. Rozhodně nejsem aktivní sportovec. Pasivně miluji hokej a ráda se podívám na různé zimní sporty. Basket ani tenis mi nikdy nic příliš neříkaly. V knize šlo však o originální prostředí, které z jinak relativně klasické romantiky dělalo originálnější knihu. Abych nevyzněla tak, že příběh kritizuji... To v žádném případě! Ano, jde o celkem klasickou romantiku od které tak nějak víte, co očekávat (ale v několika částech Vás zvládne i překvapit), ale ve finále jste za to rádi. Jednou za čas mám chuť na odpočinkovou romantiku. Tak trochu naivní, předvídatelnou, ale neskutečně roztomilou. Funny do života vstoupí pár překážek, ale ve své podstatě jde o reálný příběh, který tak trochu připomíná pohádku. To zní asi zvláštně. Je to taková pohádka vložená do reálného světa.Čtení jsem si nakonec užila mnohem víc, než jsem očekávala.

Myslím si, že příběh osloví čtenářky kolem dvaceti let, tak jako je mně. Stejně tak i čtenářky starší, ale rozhodně si na něm podle mě smlsnou i dívky kolem 14 - 15 let. V té době totiž často sní o různých hvězdách...

Autorka nepíše nijak složitě a k příběhu v takovémto stylu se to perfektně hodí. Jde tudíž o krásnou oddychovou četbu, třeba na léto k bazénu, nebo někam na dovolenou. U knihy si odpočinete, pobavíte se. Občas možná i rozesmutníte, ale ve výsledku budete spokojeni. Snad v každé ženě se ukrývá alespoň malá romantická duše.

Podotknout musím také to, že se mi kniha četla velmi dobře i ve slovenštině. Nikdy jsem slovensky nečetla žádný delší text, takže jsem měla lehké obavy, ale kniha se mi četla prakticky sama. Také jsem ji měla zhltnutou skoro za jeden den. :-)

Chvilkami jsem moc nechápala Funny. Nemám moc ráda, když holka, která je očividně hezká a strašně super (alespoň ji v tom utvrzují tři sexy chlapci - ale nebojte se, žádný milostní trojúhelník!), neustále tvrdí, že to tak není. Hlavně ve chvíli, kdy k tomu nemá žádný důvod v minulosti, současnosti ani nikdy jindy. V pubertě tahle nejistota bývá pravidlem, ale Funny byla přece jenom už dospělá, úspěšná a krásná žena! Díky Bohu se tohoto svého problému postupně zbavila a já si mohla oddechnout. :-) Ostatní postavy mi byly jinak sympatické, možná byly občas trochu unáhlené, ale takoví bývají lidé i v reálu. Funny byla ve skutečnosti neskutečně sympatická baba, takže se nebojte, že by Vám lezla na nervy!

Jde o první díl šestidílné Bílé série. Na konci knihy máte anotaci druhé, která se bude jmenovat Jedného dňa a já jsem zvědavá, co nám přinese tento díl. Podle anotace to chápu tak, že každý díl bude romantika o někom jiném, což mi přijde jako zajímavý koncept.



Přiznám se, že jsem sama překvapená, jak moc se mi kniha líbila! Skvěle si u ni oddychnete, občas si možná "zaácháte" a "zaócháte" nad tím, jak hezké to všechno vlastně je... Knihu rozhodně doporučuji! Pokud máte rádi romantickou literaturu, určitě dejte této slovenské autorce šanci. Já romantiku běžně nečtu a přesto mě Navždy opravdu bavilo!
Knize dávám 80% a moc děkuji autorce za zaslání výtisku a dokonce i s věnováním. Vážím si toho, že jsem měla příležitost si knihu přečíst a doporučit ji dál! :-)



neděle 13. května 2018

Knižní nováčci - duben 2018

května 13, 2018 3 Comments
Zdravím Vás u nového formátu článků na mém blogu, který je však všude jinde naprosto běžný. Jde o měsíční, knižní úlovky! Vzhledem k tomu, že na začátku dubna slavím narozeniny, bylo jich v dubnu opravdu požehnaně. Takže jdeme na to.

Tyto kousky jsem dostala od přítele, jeho rodičů, bratrance a jeho "za chvíli už manželky" Elišky. Vezmeme je odspodu.

Od přítele jsem dostala další knihu věnující se atentátu na Heydricha. Atentát na Heydricha od Františka Emmerta je zajímavý tím, že obsahuje spoustu vložených artefaktů jako jsou závěti Kabčíka a Kubiše, letáky, které bývaly všude vyvěšené v rámci stanného práva a podobně. Pro někoho, kdo se o toto téma zajímá je to skoro nezbytnost.

Další knihou od něj bylo A co teda jíš?, což je veganská kuchařka, která je nejen nádherná, ale také plná receptů, kterými nepohrdne ani žádný masožrout.

Od jeho rodičů jsem dostala Dopisy, které nikdo nečetl. Romantika z druhé světové, na kterou už najdete recenzi tady.

Další knihou od přítele byly Američtí bohové. Miluje Neila Gaimana, takže bylo jasné, že když si budu přát knihu od něj, dostanu ji. :-D Jsem na ni zvědavá. Pak se vrhnu i na seriál.

Další kniha od přítelových rodičů byla Slečna M.. Další kniha odehrávající se během druhé světové války (takže můžete vidět, že to je opravdu moje oblíbené téma). Na ni se brzy vrhnu, jsem na ni vážně zvědavá!

Vzhledem k tomu, že bratránek a Eliňák vědí, že moje láska ke zvířatům je obrovská, dostala jsem od nich tyto dvě knihy. Citový život zvířat po kterém jsem už strašně dlouho pokukovala a Tajný život krav. Tuhle knihu jsem neznala, ale těším se až se na ni vrhnu. Tady můžete zase vidět to, žemiluji zvířata. Tak moc, že je ani nejím. :-)

Takže všem zúčastněným děkuji! :-D

S mamkou jsme se v dubnu vypravily na obří nákupy v Dobrovském a tohle všechno jsme si odnesly.
Úplně vespod je jeden z dílů komiksové série Walking Dead, což byl dárek pro přítele. Následuje druhá povídková kniha Akta X - Pravda je tam někde venku. Povídky mám ráda pouze od Kinga a pak právě tyhle s tématikou Akt X. Následuje Panský dům, který je pro mě, mámu i babičku. Babička už ho četla a byla nadšená, jsem zvědavá co na něj řekne mamka a já. Otevřený hrob je další díl z detektivních případů Kim Stoneové. Co víc říct, případy Kim Stoneové jsou prostě super. Manželé od vedle už mám přečtené a recenze je tady. Trhlina mě vážně zklamala a to jsem se na ni hrozně těšila. Recenze je zde. Cinder jsem už také zrecenzovala a byla to pecka. Názor si můžete přečíst zde. Bába Motyka je kniha na kterou s mámou už dlouho koukáme, takže jsme si ji už i pořídily, jsem zvědavá. Ohníčky všude kolem byly parádní, recenze se dočkáte v nejbližší době. Půlnoční růže je kniha od jedné z máminých nejoblíbenějších autorek, takže jsem zvědavá až se k ní dostanu i já, abych ji vyzkoušela. Hra o trůny, co k tomu víc říct. Seriálu se vyhýbám, ale knize šanci dám. A obálka nového, brožovaného vydání od Arga je nádherná, jen se bojím, že se rozpadne. Skleněný trůn od Sarah J. Maas byl spíše zklamáním, recenzi už najdete tady. Harry Potter and the Philosopher's Stone ve výročním vydání! Recenze, spíše na vydání než samotný příběh je zde. Poslední na této hromadě je Černá labuť, YA fantasy, které bylo zlevněno na 120 korun a vypadá ohromě zajímavě.

V dubnu mi také přišel recenzí výtisk od Knihy BETAHotová zlodějka, což bylo super, syrové YA. Recenze už je samozřejmě na blogu. Přečíst si ji můžete tady.

Pýchu a předsudek miluji a sbírám. I ji obsahuje tohle souhrnné vydání děl od Jane Austenové v originále. Tuhle bichličku seženete v Levných knihách za 199,-.

Máma a školení v Praze...:-D Musela do knihkupectví a nakupovat. Na tohle se NESKUTEČNĚ TĚŠÍM!!! Životopis Jana Kubiše s názvem Jan Kubiš Nezastaví mne ani to nehorší... vypadá skvěle. Je plný fotografií... Kvůli formátu si ji nechávám na léto, ale nemůžu se dočkat.
Kromě knihy jenom o Janu Kubišovi přinesla máma ještě knihu Dotek Anthropoidu, která je nádherně graficky zpracovaná a recenzi na ni najdete zde.

Poslední dva kousky v tomto měsíci jsou výherní. Na instragramu a blozích jsem vyhrála tyhle dvě novinky. Dítě Stasi, což je thriller ze "západního Německa" v době Berlínské zdi. A druhý kniha je Muffin a Čaj, což je kousek, který znáte asi všichni, protože dobývá české bookstagramy a nejen ty. :-) Ani jednu jsem zatím nepřečetla, ale jsou vysoko na mém must-read listu, takže na ně recenzi najdete určitě brzy. :-)

Jak vidíte, bylo to snad 25 kousků, které našly v dubnu své místečko u mě v knihovně. Je to hodně, ale chápeme se. Narozeniny! Normálně jich tolik rozhodně nebývá. :-) A co vy, kolik kousků jste nově získali do knihovny? A jaké? Četli jste některou z těchto knih? A jak se Vám líbila? :-)

středa 9. května 2018

Cinder - Merissa Meyer

května 09, 2018 8 Comments



Rušné ulice Nového Pekingu se hemží lidmi a androidy. Populaci devastuje smrtící nákaza. Z vesmíru tomu přihlížejí krutí měsíční lidé, kteří čekají na správný okamžik. Nikdo netuší, že osud Země spočívá v rukou jediné dívky...

Poslední dobou jsem se zaměřila na YA fantasy a tak bylo jasné, že dojde i na sérii Měsíční kroniky. Kolem téhle série jsem chodila hodně dlouho. Na první pohled mě okouzlily obálky a tak jsem se nakonec na první knihu vrhla. Jak se mi líbila a zda budu v sérii pokračovat se dozvíte v dnešní recenzi!

První co bych ráda řekla je to, že na začátku recenze vždy přináším anotaci knihy. Zde jsem použila pouze její část. A doporučila bych i Vám, pokud jste knihu ještě nečetli, přečíst si pouze tuto krátkou část, kterou najdete nad recenzí. :-) Celá anotace, která je na zadní straně knihy je opravdu hodně obsáhlá a dozvíte se v ní děj zhruba prvních 150 stran knihy. Já si ji díky Bohu pořádně nepřečetla a tak mě kniha od začátku asi bavila mnohem víc. Anotace Vám nevyspoileruje nějaké "kritické" body knihy, ale prozradí Vám toho na můj vkus až příliš mnoho.

V knize se setkáváme s hlavní hrdinkou Cinder, která žije v Pekingu a je kyborg. Napůl člověk, napůl robot. Stalo se tak díky nehodě, kterou jako malá zažila a připadá si díky tomu vyloučeně ze společnosti. Vzhledem k tomu, že jde o retelling na Popelku, najdete zde dvě sestry a zlou macechu u kterých Cinder žije. Vše se samozřejmě zamotává a zamotává a my zjistíme, že Cinder není tím, čím se na první pohled zdá a že bude muset sehrát obrovskou roli v životě všech "pozemšťanů" a možná ne jenom jich.

K hlavní postavě - Cinder - musím říct, že mi byla sympatická. Ono je to asi způsobené hodně jejím "Popelkovským" osudem. Popelka je prostě odsouzená k tomu, být čtenářům sympatická. Vykořisťovaná mladá dobračka, co víc k ní říct. Co se nějakých vnitřních monologů a hlubokých myšlenek týká, ty zde příliš nenajdete, ale to od young-adult fantasy asi moc lidí stejně neočekává. Rozhodně v knize oceňuji robůtky, kteří jsou společníky pozemšťanů a jsou prostě skvělý. (Kdo ve Star Wars nemiloval R2D2, že jo...) Doufám, že těm se dostane v dalších knihách třeba větší role... To bych opravdu ocenila.

Autorka píše neskutečně čtivě. Kniha má kolem 380 stran a já ji přečetla prakticky během jednoho dne. K tomu samozřejmě přispívá i vydání, řádkování je hodně "roztáhlé", ale pokud chcete něco, co se bude skvěle číst, tak tady určitě neprohloubíte. S tím je spojené to, že autorka nepíše nijak složitým jazykem. Věty jsou jednoduché, nenajdete zde žádná složitá souvětí a podobně. Někdo by to mohl brát jako mínus, ale podle mě to požadavky většiny cílové skupiny přesně splňuje a na knize to hodnotím spíše kladně.

Jde o další fantasy sérii pro mladé dospělé, kterých je v poslední době jako hub po dešti. Nečetla jsem jich zdaleka tolik, kolik bych chtěla, ale Měsíční kroniky mě zatím baví a už netrpělivě čekám, kdy mi přijde objednaný druhý díl - Scarlet. Jde o příběh boje dobra proti zlu, kde nesmí chybět hlavní "záporák" u kterého si odpočinete, ale nebudete se ani nudit. Na další díl se moc těším. Knihu rozhodně doporučuji a hodnotím 90%.

čtvrtek 3. května 2018

Harry Potter and the Philosopher's Stone - J.K. Rowling

května 03, 2018 2 Comments




Celebrate 20 years of Harry Potter magic with four special editions of Harry Potter and the Philosopher's Stone. 

Gryffindor, Slytherin, Hufflepuff, Ravenclaw … Twenty years ago these magical words and many more flowed from a young writer's pen, an orphan called Harry Potter was freed from the cupboard under the stairs – and a global phenomenon started. Harry Potter and the Philosopher's Stone has been read and loved by every new generation since. To mark the 20th anniversary of first publication, Bloomsbury is publishing four House Editions of J.K. Rowling's modern classic. These stunning editions will each feature the individual house crest on the jacket and sprayed edges in the house colours. Exciting new extra content will include fact files, profiles of favourite characters and line illustrations exclusive to that house. 

Všichni milovníci Harryho Pottera pozor! 

Neodolala jsem a koupila jsem si tohle krásné jubilejní vydání Harryho Pottera. Vyšel v něm první díl. Jde o brož a je k sehnání ve všech čtyřech kolejních barvách, tedy žluté (Mrzimor), modré (Habraspár), zelné (Zmijozel) a červené (Nebelvír). Poslední zmiňovaný - Nebelvír - je mému srdci nejbližší a tak jsem sáhla po něm. Dlouho předlouho jsem uvažovala o to, že si Harryho přečtu v angličtině, takže tohle pro mě byla prostě ideální varianta...

Kniha je nádherná, jde o vydání v broži. Což já jedině ocením, knihy v broži upřednostňuji. Kniha je celá v dané barvě, včetně ořezu a je to opravdu pastva pro oči. Obal je takový... sametový? Je prostě jemňoučký na omak a je to paráda. V knize je dokonce několik jednoduchých ilustrací, které jsou ovšem nádherné a sběratelské srdce zaplesá. Úplně první na Vás v knize vykoukne mapa Bradavic. Naleznete zde také informace o nejdůležitějších postavách. Informace o kolejním duchovi a "vedoucím" koleje. Alespoň předpokládám, že tohle se bude lišit podle koleje, kterou si koupíte, jistá si tím nejsem, mám přece jenom ten Nebelvír, ale minimálně u ducha a "vedoucího" to předpokládám. Netuším, zda i v jiných vydáních bude zmíněné "hlavní trio", nebo jestli to je jen v Nebelvíru. :-). Jako malý bonus najdete v knize ještě krátký test!

Se čtením v angličtině jsem na takovém pomezí. Není to nic, co bych úplně vyhledávala. Tedy do teď. Harry mě v angličtině neskutečně bavil. Opravdu neskutečně - a to se mu povedlo jako prvnímu. Pokud se čtením v angličtině začínáte, Harryho se určitě nebojte. Angličtina je opravdu jednoduchá a příběh asi většina z Vás zná hodně dobře, proto i u slovíček, kterými si nebudete jistí, budete tak nějak "tušit". 

Ještě bych se zde chtěla chviličku vrátit k té "jednoduché angličtině". Upřímně mě to až překvapilo. Angličtina je opravdu hodně jednoduchá a až mě zarazilo, jak často Rowlingová některá slovíčka opakuje. Což je pro začínajícího čtenáře v angličtině super. Na druhou stranu o to víc smekám před panem Medkem, jehož překlad podle mě knihu posunul ještě o něco výš. 

Harryho jsem v angličtině nečetla ani o moc déle než čtu knihy v češtině, což je důkaz, že angličtina je to opravdu moc příjemná.

K příběhu asi není třeba se příliš vyjadřovat. Známe ho všichni a všichni ho milujeme. Příběh je stejný jako v jakémkoliv jiném Harrym. Je stejně kouzelný. 

Harryho prostě miluju a jsem překvapená, že ho miluju i v angličtině. Dneska jsem hned běžela do Levných knih. Kdo by to nevěděl - mají zde v reedici všechny díly Harryho - v angličtině - za 199 korun! :-)

Procenta? 100%. Je to Harry, to jinak nejde! :-)

úterý 1. května 2018

Smrt přichází do Pemberley - P.D. James

května 01, 2018 6 Comments



Slavná anglická detektivkářka P.D. Jamesová tentokrát úplně jinak. Záhadnou smrt příbuzného budou řešit hlavní postavy z románu Jane Austenové Pýcha a předsudek. Přípravy na ples lady Anne vrcholí, hosté se sjíždějí a pan Darcy a jeho choť mají plné ruce práce s doladěním posledních detailů. Jejich plány ovšem naruší příjezd Elizabethiny sestry Lydie Wickhamové. Ta svým oznámením, že byl v lese zavražděn její manžel, spustí lavinu dalších událostí a komplikovaných vyšetřování.

Bez mučení se přiznávám, že P.D. James jsem do čtení této knihy neznala. Hledaly jsme s mamkou různé knížky a když jsme narazily na tuhle, zbystřily jsme. Každá ale z jiného důvodu. Já, protože Pemberley. Pemberley znamená jediné. Pýcha a předsudek! Mamka zbystřila zase proto, že od P.D. Jamesové četla několik detektivek a moc se jí líbily. Takže jsme na knize obě objevily něco zajímavého a objednaly ji.

Autorka používá prostředí a postavy z Pýchy a předsudku do Jane Austenové - a potká je jediné - vražda. Jak jsem tedy řekla, setkáváte se zde se svými oblíbenými postavami. Elizabeth a její sestry, pan Darcy, pan Bingley. Miluju je a celou Pýchu a předsudek. Autorka podle mě však nevystihla úplně přesně "vnitřní já" těchto postav tak, jak ho vytvořila právě Jane Austenová. Ono to není úplně překvapivé, ale v některých chvílích mi to přišlo opravdu jako obrovský odklon od jejich podstaty. Vztahy mezi dvěma Bingleyovými a Darcyovými byly však vytvořené krásně. Stejně jako výrazné rozdíly mezi chováním těchto dvou párů.

Detektivní zápletka byla trochu zvláštní. Nalezení mrtvoly a celé počátky tohoto případu byly super. Později, během řešení mi však přišlo, že autorka nedávala prakticky žádná vodítka pro lidi, kteří rádi "pátrají" společně s hrdiny potom, kdo je vrah. Já tento případ vyloženě nejsem, ale tady to bylo možná až moc okaté. Ono i ze závěru vyplývá, že bez jisté věci by vrah nalezen ani nebyl. V reálu to možná je, ale v knize je to možná trochu škoda. Nějaké stopy by se hodily. Zločin byl však dobře objasnění.

Kniha se četla moc hezky. Autorka píše čtivě a poměrně dobře se vyrovnala s dobou Austenové. Na úplném začátku knihy nás i seznámí s tím, co se vlastně v Pýše a předsudku stalo. Jde o krátké představení, spíše pro připomenutí. Děj z Pýchy a předsudku v knize hraje poměrně podstatnou roli, což já rozhodně oceňuji, ale pro někoho, kdo by samotnou Pýchu a předsudek nečetl by to mohlo být matoucí.

Ráda bych zmínila i obálku, ve které byla v Mottu kniha vydána. Nejsem typ člověka, co by si na obálkách vyloženě zakládal, ale pokud objeví nějakou krásnou, zmínit ji musí. Obálka knihy Smrt přichází do Pemberley je podle mě nádherná. Anglický park s klasicistní budovou v pozadí, koňský povoz, jezírko a vše laděné do zelena. Díky obálce mě kniha zaujala na první pohled, pro mě je vážně nádherná.

Pokud máte rádi Pýchu a předsudek rozhodně knížku zkuste. Nejde o detektivku, které v současnosti "frčí", nejde o nic brutálního. Jenže nic takového by se od knihy zasazené do dob Jane Austenové očekávat nedalo. Nejde o brilantní detektivku, nejde ani o brilantní pokračování Pýchy a předsudku, ale fanoušci Austenové zklamáni nebudou. Knihu hodnotím jako lehce nadprůměrnou. Dávám jí 60%.

čtvrtek 26. dubna 2018

Trhlina - Jozef Karika

dubna 26, 2018 5 Comments



Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. 
Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera.

Trhlina v poslední době ovládla všechny čtenářské facebookové skupiny a všichni ji milují. A já miluji horory. Když jsem šla do knihkupectví, jedna z knih, kterou jsem nutně potřebovala byla právě Trhlina. No a teď lituju utracených peněz...

Ano. Je to tak. Budu jedna z mála, kterou kniha neskutečně nebavila. Kniha je sepsáním údajného vypravování Igora. Autor tvrdí, že mu jistý muž příběh vypravoval a on ho pouze sepsal. Já neříkám, že to nemůže být pravda, ale co si budeme... Tvůrci Blair Witch také v zájmu propagace tvrdili, že videa jsou reálná a někdo je pouze našel...

Autor rozdělil vyprávění do tří částí. První má něco kolem 150 stran a je neskutečně nudná. Jde o seznámení čtenáře s příběhem a o to, jak se k němu dostal sám Igor. To vše by se dalo shrnout tak do padesáti stran a bohatě by to stačilo. Jediná chvíle, kdy mě v této části čtení bavilo, bylo, když jsem se dostala k článku, který si můžete přečíst zde. V knize je převyprávěn. 

Druhá část byla jediná, která mě bavila. Konečně se dostaneme do Tribeče a dozvídáme se tam různé zajímavosti. Tahle část byla jediná, která nějakým způsobem ubíhala a já se chvílemi těšila na to, co se bude dít... Bohužel má tato část jenom padesát stran...

Třetí část, která má přibližně 120 stran má být vyvrcholením knihy, ale nepůsobilo to na mě tak. Chápu části, které měly být děsivé. Chápu, co na celém finále mělo být děsivé, ale mně to tak nepřipadalo. To, že mě kniha neděsila však nezpůsobilo její nízké hodnocení. Knihy mě málo kdy vyděsí. 

Začala bych tím, jak je kniha napsaná. Vzhledem k tomu, že kniha získala "nejvýznamnější slovenskou literární cenu", očekávala jsem literární zážitek. Očekávala jsem nejen kvalitní příběh, ale i autorův styl. Od knihy, která získá takové ohodnocení bych očekávala i nějakou literární hodnotu. Kniha je prostě zapsané jakési vyprávění bez jakýchkoliv úprav. Chápu záměr, ale to je asi tak vše. To, jak kniha byla napsaná mi vadilo neskutečně. Nemůžu si pomoc, ale působilo to na mě jako školní sloh. Vyprávění se mi nečetlo vůbec dobře. Pokud jde tedy o údajný přepis vyprávění Igora, za mě by bylo lepší, kdyby do toho autor zasáhl a využil své literární zkušenosti... Možná by pak čtení bylo příjemnější a ta jakási "neprofesionalita" by nepůsobila tolik rušivě.

Další, co jsem nemohla vystát byl Igor. Ale chápu, pokud jde o reálného člověka... No každopádně... Několikrát zmiňoval, že nechce budoucí čtenáře jeho příběhu "otravovat" popisem jeho vztahu s přítelkyní. Na prvních sto padesáti stranách to ale dělal zbytečně často. Neřekl nám o ní však nic podstatného. Neřekl nám čím se živí, nic o tom, jakým způsobem jedná... Ale řekl nám, že se bojí že ji ztratí, že jí chce něco koupit a že jí koupil želvu... Dobré vědět... 

Nebudu nikomu nutit, aby příběhu věřil nebo nevěřil. Já věřím všemu možnému, mám ráda mystično, ale příběhu jsem neuvěřila. Věří v to, že se tam ztratilo podezřele mnoho lidí, ale nevěřím tomuhle. Už jenom proto, že údajným vypravěčem je feťák. Zajímalo by mě však, jestli vy jste uvěřili a nebo ne.

Přemýšlím, co napsat do shrnutí. Pokud máte rádi Blair Witch, jisté aspekty knihy (lesy a jisté mysteriózní prvky) byste si mohli celkem užít. Pokud od knihy nebudete očekávat žádný pořádný literární prožitek (což byla asi moje chyba, budiž), nebudete tak nepříjemně překvapeni jako já. Rozhodně bylo na knize sympatické to, že v poznámkách pod čarou autor přidával odkazy na různé zmiňované články a například na video, které sám nahrál na youtube a čtenář si díky němu může prohlédnout jednu ze zmiňovaných částí.
Trhlina asi bude fajn pro někoho, kdo chce s horory začít, ale pokud čtete Kinga, nemyslím si, že budete nějak více nadšeni. Rozhodně nemůžete očekávat takový pisatelský um, jakým se vyznačuje právě mistr hororů, ale upozorňuji, že to jsem já nečekala - těmto přirovnáním se vždy jen zasměju. Na Kinga prostě v hororovo/thrillerové branži nemá nikdo.

Zajímal by mě Váš názor na knihu! Věřili jste příběhu nebo ne? Líbilo se Vám čtení nebo ne? Jak jste asi pochopili, mně ne a jde o jednu z knih, která ode mě bohužel dostane opravdu malé hodnocení. Na Goodreads to jsou dvě hvězdičky, protože by to bylo vážně nespravedlivé vůči knihám, které dostaly tři, kdyby je dostala i ona. V procentech bych řekla asi 38. Tahle kniha mi opravdu nesedla. A je mi to líto, vážně jsem se na ni těšila... Nerada píšu takhle negativní recenzi, ale jinak to občas nejde...

pondělí 23. dubna 2018

Dotek Anthropoidu - Jiří Padevět

dubna 23, 2018 2 Comments




Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Nevím jestli jste si stačili všimnout, ale jsem (je divné v tomto kontextu použít tohle slovo) milovník druhé světové války. Toho milovníka myslím tak, že mě ta doba fascinuje. Fascinuje mě, co dokáže zavinit řečník, co dokáží zfanatizovaní lidé, ale také to, jakou odvahu jiní prokazovali. Mezi ně patří právě i Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří 27.5. 1942 spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tato část války je pro mě asi tou nejzajímavější. Člověk by řekl, že to vše co se nepovedlo a jak blízko již bylo záchraně, musel snad vymyslet šikovný scénárista... Jenže tak tomu nebylo a tyhle všechny hrůzy byly pravda. Knih na toto téma mám doma už poměrně slušnou kupičku a jedním z nejnovějších úlovků je právě Dotek Athropoidu (společně s knihou, která je celá věnovaná Janu Kubišovi a na tu se těším neskutečně, jen její formát není zrovna praktický, takže tu budu číst delší dobu). 

Dotek Anthropoidu je kniha, na které je nejvíc zajímavý její formát. Nejde o beletrii, ale převážně o soubor různých novinových "výtržků", policejních zpráv a podobně. Nechybí ani nejrůznější fotografie. U toho bych se ráda pozdržela. Celá kniha je neskutečně nádherně graficky zpracovaná, jen úplně nevím, proč se autoři rozhodli některé novinové články či vyhlášky dát do knihy pouze z části. Rozumějte tomu tak, že některé tyto dokumenty jsou zvětšené, graficky to vypadá zajímavě a hezky, ale přečíst se jich díky tomu dá jen kousek, to mě trochu mrzelo, nemění to ovšem nic na tom, že kniha je na pohled opravdu nádherně udělaná.

Kniha obsahuje i krátké texty, které popisují, co se v jednu chvíli mohlo dít u různých důležitých lidí, zapojených do atentátu nebo celkově do odborové činnosti. Tyto krátké texty jsou poutavé, ale je samozřejmě třeba brát je s nadhledem a jako "možné", rozhodně se mi ale líbily. Pokud ovšem nemáte o tomto tématu přehled, hodně postav vám nebude nic říkat, nebudete vědět, kam zařadit rodinu Khodlovi, Hajského a nebo Moravcovi. Nebude to bránit užít si jednotlivé články (zajímavé byly například recepty, které v té době v dobovém tisku vycházely, aby dámy měly inspiraci na levné recepty).

Pokud se o téma atentátu zajímáte, rozhodně se na knihu podívejte, jde o rozhodně zajímavý kousek, který bude ve sbírce nádherný. Pokud však o tématu víte pouze ze školy, rozhodně nebudete znít ani část jmen, které se kolem parašutistů pohybovaly a neužijete si tolik výše zmiňované části knihy, proto bych předtím doporučila více konkrétní knihy o Atentátu a pak až bych se zaměřila na Dotek Anthropoidu. Pokud se o téma zajímáte, po knize sáhněte určitě.
Hodnotila bych na 75%.

středa 18. dubna 2018

Skleněný trůn - Sarah J. Maas

dubna 18, 2018 13 Comments



V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena je od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit. Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaena teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.
Díky Saře J. Maasové jsem si začala oblibovat fantasy. Její série "Dvorů" byla perfektní a já si ji opravdu zamilovala a tak netrvalo dlouho a dala jsem šanci i její druhý sérii, která nese název Skleněný trůn. Jak se mi první díl této série líbil?
Vzala bych to prvně úplně z vrchu. Důvod, proč jsme si jako první sérii od Maasové vybrala k přečtení právě Dvory, nebyla ani tak anotace, jako obálky. Mně se prostě obálky "Trůnů" nelíbí. Nesedí mi, působí na mě lacině. Vychází z těch původních, ale prostě se mi nelíbí. Proto jsem si vybrala Dvory, které podle mě mají naopak obálky nádherné.
Ke stylu autorčina psaní je snad zbytečné se vyjadřovat. Kniha je čtivá, možná mi přišla o něco čtivější než samotné Dvory. Je dělená do krátkých kapitolek a to čtivosti prostě přidává. Na druhou stranu mi přišlo, že Skleněný trůn je psaný mnohem jednodušeji než Dvory. Ono by to nebylo nic divného. Skleněný trůn vznikl o několik let dříve. Každopádně četl se opravdu dobře.
Další věc, kterou Maasová umí, je vytváření postav. Ona prostě umí vytvořit postavy, kterým čtenář bude neskutečně fandit a zamiluje si je. Rhysand ze Dvorů je v tomto směru už pomalu legendární. V této knize jsem si osobně oblíbila Chaola, ale Bůh ví, co s ním Maasová v dalších dílech provede. Ráda mění sympaťáky v záporáky a naopak. Samotná hlavní hrdinka mi byla také sympatická. Celaena je od mala vychovávaná v nájemnou vražedkyni a je to poznat. Je samostatná, tvrdohlavá a má ostrý jazyk. Líbilo se mi však, že přesto bylo v knize poukázáno na to, že má city a že je to dívka. Autorky, které tvoří nezávislé a silné ženy často sklouznou k tomu, že jejich hrdinky nepůsobí jako lidé a stanou se neuvěřitelnými. Celaena působila poměrně dost realisticky a to se mi líbilo a možná mě to i trochu překvapilo.
Děj byl zajímavý, jen jsem možná čekala trochu víc té "reality show" zabijáků. Sehrála tam velkou část, ale dočkáme se ve velké míře o boje proti tajemnému zlu. 
Svět, který autorka ve Trůnu vytvořila byl možná až moc překombinovaný. Nejde o úplně
útlou knihu. Má něco kolem 380 stran, ale na takový svět je to prostě málo. Pokud by šlo o stand alone knihu, byl by to průser. Tím, že jde o tak obsáhlou sérii si myslím, že v dalších dílech se se světem postupně seznámím. Ono v této první knize se o něm čtenář dozvídá jenom ze vzpomínek a doslechu, ale s hlavní hrdinkou jím vůbec neprochází, myslím si, že i to přispívá tomu, že čtenář má z tolika nových pojmů v hlavě tak trochu guláš. O světě se nedozvíme příliš. Z toho, co o něm vím na mě nepůsobí tak úchvatně jako ten ve Dvorech, ale může se to samozřejmě změnit.
Skleněný trůn je určitě super čtením, které Vám přinese mnoho knih, které si budete chtít přečíst. Jsem zvědavá, co se bude dít dál a určitě po dalších dílech sáhnu. Nejsem si však jistá, jestli bych měla tak velkou chuť do dalších dílů, kdybych Skleněný trůn četla jako první. Neuchvátil mě tolik příběh ani autorka, jako ve Dvorech, které pro mě zatím zůstávají jasnými favority. Rozhodně jde však o něco, co by čtenáři mající rádi YA fantasy, měli vyzkoušet. Jsem zvědavá, co mi přinesou další díly a jestli se vůbec prokoušu všemi. Prvnímu dílu této série bych dala 70%.

pondělí 16. dubna 2018

Pád andělů - Susan Ee

dubna 16, 2018 2 Comments



Je to šest týdnů, co andělé apokalypsy sestoupili na zem a zcela ovládli dosavadní poklidný chod moderního světa. Ve dne jsou lidé v San Francisku, kde žije i Penryn a její rodina, zastrašováni pouličními gangy, v noci tu panují strach a podezření. Penryn se snaží v chaotickém městě přežít a ochránit svoji rodinu, ovšem do té doby, než je její sestra Page unesena anděly. Penryn je ochotná pro záchranu sestry udělat cokoli...

Naprostou náhodou jsem narazila na knihu Pád andělů. Kniha mě zaujala, protože mi tematicky připomněla seriál Lovci duchů a tak jsem se rozhodla, že si ji objednám. Postapokalyptický svět mě opravdu lákal…

Kniha se moc dobře četla, autorka nepíše nijak složitě a čtení opravdu ubíhá. Tomu přispívá i to, že je kniha členěna do hodně krátkých kapitol. Díky kombinaci těchto faktorů jsem měla přečteno asi za jeden den.

Jak jsem se již zmínila, děj mi připomíná seriál Lovci duchů. I tam se totiž jednotlivé příběhy inspirují těmi z Bible a i zde takovýto „podklad“ můžete vidět. Padlí andělé, jejich samotná jména a podobně. Nemusíte se však bát, že by šlo o nějaký Biblický text, to určitě ne, jen je zde tato inspirace a to mě osobně moc baví.

Kniha je řazená mezi young-adult a to mě na ní poměrně překvapilo. Děj je temný a místy poměrně brutální, dá tudíž čtenáři běžných YA knih něco, na co není úplně zvyklý. Některé scény byly opravdu na úrovni „nechutných hororových scének“, ale upřímně? Sakra já chci film! Ano, příběh je opravdu neskutečně poutavý a dá se říct, že jistým způsobem filmový. Na akčních scénách, kterých zde nebylo málo, by se filmaři moli vyřádit.

Postavy se mi líbily, musím se přiznat, že jsem se s nimi dost sžila, což se poslední dobou nestává příliš často. Hlavní hrdina, fešák a rozený kavalír a tak trochu anděl. Hlavní hrdinka samostatná, ale milující svou sestru. Jediné, co se mi moc nepozdávalo byl Penrynin vztah k její psychomatce. Chápu, že její matka byla opravdu hodně „psycho“, ale přece jenom, během apokalypsy, kdy Zemi obsadili andělé… No myslím, že i s psychomatkou by se dcera v tu chvíli sblížila o něco víc.

Celkově jde však o skvělou knihu. Narazila jsem na ni úplnou náhodou a jsem za to opravdu ráda. Kniha mě bavila, skvěle se četla… Jde o výbornou oddychovou četbu. Jako bonus (což já jsem ovšem nevěděla) ji na různých eshopech seženete kolem 50 Korun, což je cena směšná, protože kniha je opravdu dobrá. Její pokračování seženete za cenu stejně nízkou a já ho mám v plánu rozhodně koupit a jsem na něj upřímně zvědavá.

Pokud máte rádi nejen zmiňované Lovce duchů, ale i různé postapokalyptické knihy se sympatickými, mladými hrdiny a hezkými anděli… No v tu chvíli po knize určitě sáhněte. Nebyla to pro mě úplně top kniha, ale rozhodně patřila k těm lepším. Jde o příjemnou oddychovku s poutavým příběhem. Pokud hledáte něco čtivého, odpočinkového a ve stylu současných oblíbených seriálů, rozhodně po knize sáhněte. Dávám jí 75%.