@bettypavkova

středa 28. února 2018

Pýcha a přemlouvání - Jane Austenová

února 28, 2018 7 Comments



Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubena s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát. Po letech se s bývalým snoubencem znovu setkává a zjistí, že čas její city k němu nijak nezměnil.

Austenová je moje oblíbenkyně. Pýcha a předsudek a Rozum a cit jsou skvělé knihy. Pýcha a předsudek se dokonce řadí mezi mé nejoblíbenější. Nebylo tedy divu, že jsem v Levných knihách sáhla i po Pýše a přemlouvání. Jak se mi líbilo toto Austenové dílo?

Austenová byla paní spisovatelka. Její spisovatelský um je nepopiratelný a její knihy jsou extrémně čtivé i přes občasné popisy, ve kterých se poměrně vyžívá. Tyto popisy však skvěle dokreslují prostředí ve kterém se knihy odehrávají a člověk se dokáže mnohem lépe do děje vžít. Osobně její knihy vnímám i jako jistý obraz její doby, ovšem nedá se to samozřejmě brát bez rezervy. Jako autorka píšící v době romantismu se neubránila romantizaci osudů jejích hrdinek. A právě, co se hrdinek týče, dostáváme i v Pýše a přemlouvání (několikrát vyšlo i pod názvem Anna Elliotová) typické Austenovské hrdinky. Samozřejmě hlavně tu hlavní - Anna je neobvyklá dívka své doby. Je chytrá, důvtipná, emocionálně vyrovnaná, rozumná, ale i jistým neprotivným způsobem tvrdohlavá. Opět zde sledujeme její cestu za láskou. Snad jedinou výraznější odchylkou od ostatních Austenovských knih zde je to, že hlavní hrdince je zde už 28 let. Pro příběh jsou však důležité i události, které se jí staly v devatenácti letech...

V odstavci výše se několikrát objevilo slovo opět. Ono je celkem výstižné. Upřímně, kdo přečetl více knih od Jane... Nejsou ony tak trochu na jedno brdo? Jsou. Ale stejně je milujeme. Je to milé. Je to roztomilé, chvilkami "roztomile" dramatické a komplikované. Celou knihu však tak nějak očekáváme happyend, kterými je Austenová dost proslavená.

Jde o další klasiku. Hlavní hrdinka má tentokrát poměrně nesympatickou rodinu, je doslova pátým kolem u vozu, ale její hodnota zdaleka převyšuje všechny ostatní členy. Pokud máte Austenovou rádi, za 69 Kč v Levných knihách neprohloubíte. Dostanete to, co chcete, typickou Austenovou. Na druhou stranu tak moc typickou, že Vám možná její knihy začnou pomalu splývat dohromady... Pýcha a přemlouvání podle mě patří mezi ty slabší knihy, které Austenová napsala. Přesto jde však o nadprůměrnější knihu, po jaké můžete sáhnout. Na Goodreads dostala kniha 4 hvězdy a v procentech bych knihu hodnotila na 70%.

neděle 25. února 2018

Wonderland: Země divů - Jennifer Hiller

února 25, 2018 12 Comments



Země divů (Wonderland) je zábavní park v jednom malém americkém městě ve státě Washington. Park, v němž nechybí dům hrůzy či muzeum klaunů, funguje jako lákadlo pro turisty a současně zdroj obživy pro celé město. Přinejmenším do chvíle, kdy je v jeho areálu objeveno rozkládající se lidské tělo. Onoho dne, kdy je mrtvola nalezena, nastupuje coby zástupkyně šéfa místní policie Vanessa Castrová. A jako kdyby toho stále ještě nebylo málo, mizí rovněž mladý chlapec, který v zábavním parku pracoval. Vanessa, která začíná oba případy vyšetřovat, zjišťuje, že během posledních deseti let bylo podobných zmizení již více. Řádí zde snad kdosi, kdo unáší a vraždí mladé chlapce? A jak to všechno souvisí se zdejším zábavním parkem? Vanessa se přestěhovala do malého města, aby unikla své vlastní minulosti. Nepostavila ale místo toho sebe i svou rodinu rovnou do středu tajemné hry zákeřného vraha? Jenže tato hra teprve začíná a její konec nedokáže nikdo ani odhadnout.

Klaun na obálce. Brrr nesnáším klauny a celkově kohokoliv s jakoukoli maskou. Přesně proto jsem ale po této knize sáhla. Obálka působí strašidelně. Ve finále však dostanete klasickou detektivku, ovšem ze zajímavého prostředí - zábavního parku.

Malé městečko žijící (a přežívající) prakticky jenom díky slávě jmenovaného zábavního parku je rozhodně zajímavým dějištěm příběhu. Maloměsta většinou v knihách přináší překvapivě více tajemství než velkoměsto a právě Seaside má tajemství opravdu spousty.

Hlavní hrdinka - Vanessa - je jednou z nejsympatičtějších členek policie, na které jsem v knihách kdy narazila. Přesto, že má problematickou minulost, není zhroucená, nepropadá alkoholismu a má v hlavě jasně srovnané priority. Což se mi opravdu líbilo. Začínám být alergická na typickou šablonu - policista = alkoholik v depresích. Vanessa byla překvapivě i příjemná ke svému okolí, což většina hlavních detektivů v knihách postrádá. Prostě Vanessa Castrová byla takovou hrdinkou, která vám snad ani nemůže být nesympatická. Je uvěřitelná, dělá chyby, ale je pouze člověk. Oblíbíte si ji, tedy doufám, protože já si ji oblíbila moc a strašně ráda bych si s ní přečetla další knihu.

Příběh je opravdu napínavý. Měla jsem různé teorie, kdo by mohl být "hlavním záporákem". Konec je poměrně překvapivý. Míra vaše překvapení se bude rovnat tomu, kolik detektivek jste přečetli. Pokud milujete knihy od Deavera, vraha možná odhalíte dřív, než hlavní hrdinka a kniha vám nebude připadat až tak originální. Deaver je však Deaver a mě Jennifer Hiller neskutečně překvapila. Knihu bych zařadila mezi nejlepší detektivky, co jsem četla a rozhodně si budu muset od autorky přečíst něco další. Píše totiž opravdu čtivě. Na detektivní příběh možná až překvapivě čtivě. A kombinace čtivosti a napínavého děje dělá z Wonderlandu knihu, kterou nebudete chtít odložit.

Léto, malé americké městečko, zábavní park, sympatické postavy, napínavý děj a super čtivost. Já si myslím, že je naprosto zřejmé, že já knihu můžu jednoznačně doporučit. Přesto, že na Goodreads má kniha hodnocení necelých čtyř hvězdiček, já ji hodnotila plným počtem. V procentech bych dala 90. Vraha jsem přece jenom, díky zkušenostem s panem Deaverem objevila trochu dřív. Pokud chcete s detektivkami začít, nebo je máte rádi, rozhodně po Wonderlandu sáhněte.

čtvrtek 22. února 2018

Příběh dvou staletí - Rachel Harris

února 22, 2018 11 Comments





Alessandra D'Angeli touží po dobrodružství. Je unavená ze svého života v renesanční Florencii, kdy se musí podřizovat zkostnatělé morálce i očekávání ostatních. Jednou jedinkrát chce být sama sebou. A ze všeho nejvíc touží se znovu setkat se svou sestřenkou Cat, která za ní přišla z budoucnosti. A hvězdy vyslyší její prosbu. 

Alessandra se najednou ocitá v 21. století – ze všech stran na ni útočí podivné zvuky, lidé jsou naprosto skandálně oblečeni a zdá se, že se svět zbláznil. Avšak Alessandra ví, že jí hodiny neodvratně odtikávají čas, než se bude muset vrátit zpět do šestnáctého století, a tak si chce největší dobrodružství svého života pořádně užít. A co by to bylo za dobrodružství, kdyby nedošlo i na lásku? 

Potom, co začal letní semestr jsem se rozhodla, že je čas, promíchat četbu obsahující krev a vnitřnosti s něčím milejším a roztomilejším. Z Levných knih na mě doma čekala už pár týdnů kniha Příběh dvou staletí, která je pokračováním knihy Mé sladké šestnácté století, na kterou najdete recenzi tady. Jak u mě pochodilo pokračování této série se dozvíte dnes.

Musím uznat, že je vidět obrovský posun v autorčiných dovednostech a to tak, že celkově. Hlavně příběh byl posunut na jinou úroveň. Je pravdou, že jsem měla trochu obavy z toho, že hlavní kouzlo předchozí knihy, Florencie 16. století, zde nebude, ale nakonec mě samotný příběh bavil mnohem víc jak u první knihy. Byl vtipnější. Přece jenom to, že se do současnosti dostane dívka z 16. století nahrává vtipnějším situacím. Přesto, že nejprve netušila, co je auto, rychle si na naše vymoženosti zvykla a to mě trochu mrzelo. Opět si na danou situaci zvykla až přespříliš rychle, stejně jako Cat v prvním díle.

Postavy zde byly celkově i mnohem sympatičtější, jejich chování i obavy "uvěřitelnější". Jen ta romantická linka... Achjo, musí z té lásky kapat med? Musí to být tak "cukrouškovací"? Proč musí tolik autorek romantické literatury vztahy vyhánět do takových extrémů a neudělat ani jeden jediný trochu normální? Nepřeslazený? Pokud nemáte rádi přeslazenou romantiku, ale jen tu "střídmější", po této sérii rozhodně nesahejte. Na druhou stranu, pokud jste mladší čtenářka, kolem dvanácti, třinácti let a máte ráda romantiku, kniha si vás získá, stejně jako ta předchozí. 

Autorka si zachovala svou čtivost, možná ji spíše ještě pozvedla trochu výše. V knize se snažila udržet prvky umění a Alessandra jako hlavní hrdinka mi byla o něco sympatičtější, než Cat v prvním díle. Její chování bylo milejší i uvěřitelnější.  Pokud hledáte nějakou nenáročnou, oddechovou knihu, od které neočekáváte žádné vysoké umění. Knihu, u které si odpočinete a která vás místy možná i pobaví, je Příběh dvou staletí knihou, která vás nezklame. Pro mě tato kniha zlomila "prokletí" druhých dílů a první o něco málo překonala. Hodnotila bych ji 65%.

pondělí 19. února 2018

Hluboký hrob - Dítě útesů - Camilla a Viveca Sten

února 19, 2018 6 Comments



Nemohu si pomoci a házím zoufalý pohled přes rameno, když vidím cosi následovat člun. Tichý šepot ve vlnách, chladný proud pod hladinou, mnohem rychlejší než já. Nemohu uniknout... Dvanáctiletá Tuva si se svými spolužáky moc nerozumí a tráví hodně času sama. Ale na Haro, kde žije, se cítí jako doma. Má ráda místní malé ostrovy a útesy jako hřbet ruky. Ale letošní podzim je to jiné. Lidé mizí beze stopy v moři, pod hladinou se vlní tmavé stíny a v korunách stromů byly spatřeny nadpřirozené bytosti. Dítě útesů je první část serie thrillerů pro dospívající mládež z pera Camilly a Vivecy Stenových. Nadpřirozené prvky ze severské mytologie se střetávají se starými námořnickými pověrami a legendami. Hlavní hrdinka Tuva má také svůj příběh: jaké to asi je vyrůstat na ostrově v souostroví, když letní sezóna skončí, turisté odjedou a hladinu oceánu pokrývá hustá mlha.

Jako milovnice hororů jsem nemohla minout ani tento počin. Kniha Dítě útesů: Hluboký hrob je nazývaná hororem pro teenagery a to je něco, co já prostě musím vyzkoušet. Kniha mě neskutečně mile překvapila...

Hlavní hrdinka, dvanáctiletá Tuva žije ve Švédsku. Žije na jedno z mnoha malých ostrůvků a to je první věc, kterou chci vyzdvihnout. Mrazivé počasí, mlha a ostrov na kterém kromě vás bydlí jen pár dalších lidí. To je děsivé (a pro mě zároveň neskutečně lákavé) samo o sobě. Toto prostředí provází Tuvu celým jejím životem a nás, čtenáře jejím příběhem. Rozhodně je to něco, co dává knize neskutečně tajemnou a mrazivou atmosféru. Samotná Tuva je (podle toho jak příběh vypráví) neskutečně chytrá dívka, která má za sebou tajemnou minulost, kterou čtenář postupně s ní pomalu odhaluje.

Kniha je prezentovaná jako horor pro náctileté, ale podle mě potěší i starší čtenáře. Kniha sice není plná brutálních scén, ale její atmosféra je skvělá a mrazivá. Příběh se postupně vyvíjí zároveň s postavami a já byla celou četbu opravdu neskutečně zvědavá, jak se celý příběh vyvine. Podle mě nadchne jak začínající čtenáře, tak čtenáře hororů, ale i lidi, kteří miluji fantasy. Rozhodně si ji musí přečíst každý milovní severské mytologie, ze které kniha jistými prvky vychází, inspiruje se jí. Líbit se bude stoprocentně milovníkům série Miss Peregrine's Home for Peculiar Children.

Kniha je neskutečně, ale opravdu neskutečně čtivá. Snažila jsem se přijít na to, jestli se mi nějaká kniha četla takhle lehce, ale žádná mě nenapadá. Přitom ale kniha není psaná nijak jednoduše. Věty jsou barvité. Kapitoly jsou kratší a to také přispívá čtivosti. V neposlední řadě jde také o to, jaké vydání bylo knize do vínku dáno. Kniha má větší odsazení od okrajů, než je zvykem a dodává jí to originální nádech. (Ukázku z knihy, kde uvidíte, jak to myslím si můžete přečíst zde, na webu nakladatelství Omega). Vydání celkově je podle mě nádherné. Obálka je opravdu výstižná. Stejný obrázek jako na přebalu naleznete i pod ním. Z vnitřní strany desek naleznete opět motiv loďky. Loďka je výstižným motivem - lodě jsou důležitým prvkem celého příběhu.

Mé srdce ochránce přírody zaplesalo také ve chvíli, kdy jsem pochopila, že kniha je protkána ekologickými náměty. Je to ovšem provedeno čistě, nenásilně. Do příběhu to zapadá,tvoří jeho podstatnou část, ale zároveň je to nenásilnou formou. Jedná se primárně o ochranu vod - konkrétně Baltského moře u kterého se příběh odehrává. Vzhledem k tomu, jak se k naší planetě chováme je podle mě výborné, že byla ekologie do knihy zapojená a doufám, že to bude jistým způsobem "průkopnice" v beletrii, tato témata by se měla v nejrůznější beletrii objevovat mnohem častěji.

Kniha mě opravdu neskutečně překvapila. Nečekala jsem, že by mohla být až tak moc dobrá. Můžu naprosto upřímně říct, že se nemůžu dočkat dalších dílů. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude příběh dále vyvíjet, zda se spolu se čtenáři (tak trochu jako Harry z Harryho Pottera) bude vyvíjet i samotná Tuva, zda bude příběh nabírat ještě více na temnotě. Doufám, že autorky udrží čtivost, spád i mrazivost nadále. Z knihy jsem opravdu nadšená!

Za recenzní výtisk moc děkuji Knihám Dobrovský a nakladatelství Omega. Knihu Hluboký hrob - Dítě útesů si můžete zakoupit u Knihy Dobrovský nebo přímo na webu nakladatelství Omega.

pátek 16. února 2018

Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maas

února 16, 2018 6 Comments



Úžasný a mrazivý příběh na motivy příběhu Krásky a Zvířete. Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.

Sarah J. Maas je všude, stejně jako její dvě nejznámější série Dvůr trnů a růží a Skleněný trůn. Perfektně na mě zde zapůsobila reklama za pomoci booktuberů a bookbloggerů - prostě jsem nemohla odolat a musela se s autorkou seznámit. Přesto, že jsem nikdy fantasy moc nečetla (jsem na něj neskutečně vybíravá), retellingy mi toho taky nikdy moc neříkaly... Ale prostě jsem sáhla zrovna po Dvoru trnů a růží. Rozhodnutí mezi těmito dvě sériemi bylo naprosto povrchní. Obálky od série Dvůr trnů a růží mi přijdou nádherné. Za to ty od Skleněného trůnu se mi vůbec nelíbí. A jak se mi líbil samotný příběh?

Příběh je převyprávěním pohádky Kráska a zvíře a zde se musím přiznat, tuto pohádku neznám, znám pouze základ. Kráska + zvíře = ♥

Jak jsem již výše zmínila, nejsem žádný znalec fantasy, ale myslím si, že Dvůr trnů a růži zaujme opravdu velkou skupinu lidí. Jazyk Sarah J. Maas totiž rozhodně není typickým YA jazykem. Celkově mi přijde, že je tato kniha do YA kategorie řazená tak trochu neprávem. V knize totiž narazíte na několik erotických i brutálních scén. Feyre - hlavní hrdinka - rozhodně není typickou YA hrdinkou. Teď ale zpět k jazyku. Očekávala jsem jednoduché věty. Doslova knihu postrádající jediné rozvité souvětí, ale opak byl pravdou. Kniha je rozvitých souvětí plná. Autorka se vyžívá v přirovnáních a popisech fantastické přírody i postav. Svět, který Maasová vymyslela je propracovaný a opravdu kouzelný. Doslova je plný magie.

Feyre je opravdu výbornou hrdinkou. Je chytrá, nebo hlavně lstivá. Je tvrdohlavá, ale není namyšlená. Je uvěřitelná a to se poslední dobou stává často. Není dokonalá, rozhoduje se srdcem i na úkor druhých (a snaží si to ospravedlnit) - je to typická dívka.
Tamlin měl na můj vkus v knize možná až málo prostoru. Ale oblíbila jsem si ho, stejně jako další dvě, vedlejší mužské postavy.

Kniha má ovšem jedno obrovské mínus. Má přibližně 433 stran a z toho zhruba 200 stran se prakticky nic neděje. Nebo tedy... Těchto 200 stran nás jistým způsobem seznamuje se světem, ve kterém se příběh odehrává, dozvídáme se různé střípky z historie říší a podobně, ovšem není to proklané žádnou akcí nebo jinými výraznějšími scénami. Dá se říci, že kdyby byla kniha o 150 stran kratší, vůbec nic by se nestalo. Nejpřekvapivější na tom je ovšem nevyváženost knihy. Začátek je poměrně ucházející, prostřední (zmiňovaná dlouhá část) je nezáživná (přesto ale čtivá) a konec, přibližně 150 - 200 stran je neskutečně výborných. Z toho úplně posledních 50 stran je neskutečná pecka. S tímto jsem ale tak nějak počítala z recenzí, které jsem si na knihu přečetla a doufám, že pravdivé budou i ty na druhý díl. Ten má být celý mnohem lepší.

Přes tyto výtky mě kniha neskutečně bavila, nemůžu však za slabší část ztrhnout několik procent v mém hodnocení. Rozhodně oceňuji to, jaký svět autorka zvládla vytvořit. Svět, dělící se na Říši lidí a Říši víl, která se ještě dělí na několik dalších částí. Historie tohoto světa je promyšlená, jednotlivé nadpřirozené bytosti taktéž. Kniha je čtivá, ale zároveň zajímavě psaná... Za mě ano. Na Goodreads jsem knihu hodnotila čtyřmi hvězdami. V procentech by to bylo asi 75%, protože kniha si mě něčím získala a neskutečně se těším na její pokračování.

středa 14. února 2018

Chlubeníčko - nádherné vydání Pride and Prejudice

února 14, 2018 5 Comments
Zdravím, dnes se Vám chci pochlubit jedním z přírůstků do mé knihovny. Jde totiž o nádherný kousek.

Minulou středu započala moje sběratelská vášeň. Už jsem se sbíráním Pýchy a předsudku koketovala nějakou dobu, jde totiž o jednu z mých nejoblíbenějších knih. Mám doma brožované, filmové vydání, které je čtené snad stokrát. No a minulou středu jsem narazila na tenhle krásný kousek v angličtině a prostě nešlo odolat. V blízké době plánuji nakoupit co nejvíce dostupných českých vydáních, hlavně to "nejnovější" s květinovým přebalem, protože to je opravdu nádherné. :-)




Kniha obsahuje i mnoho nádherných ilustrací.
Co je na knize naprostá "láska" je zlatý ořez, nezamilovali byste se? :-)

Sbíráte nějakou oblíbenou knihu v různých vydáních? :-)


pondělí 12. února 2018

Let do nebzpečí - Joh Castle, Arthur Hailey

února 12, 2018 2 Comments




Námětem novely je dramatický let a přistávání dopravního letadla, řízeného v krajní nouzi nekvalifikovaným pilotem, někdejším válečným stíhačem.

Let do nebezpečí je krátkou novelkou, kde jedním z autorů je Arthur Hailey. Nevím, jestli vám toto jméno něco říká, ale mně ano. Mamka totiž měla očividně jednu dobu "úchylku" na knihy s tématikou leteckých tragédií (a máme díky tomu doma pořádnou kupu knih s tímto tématem). Právě Arthur Hailey je totiž jedním z předních autorů knih s leteckou tématikou. Další zajímavost o Haileym je ta, že je považován za zakladatele tzv. profesního románu - jde o romány, které detailně popisují pracovní prostředí a to je to, co na jeho knihách obdivuji. Studium jednotlivých profesí pro jeho nejrůznější romány mu zabíralo spousty času a je to na jeho knihách vidět. Postupy v pilotování jsou zde detailně popisovány (samozřejmě s ohledem na dobu, kdy kniha vznikla).

Jde o útlou novelku, kde jak anotace napovídá, se dostane letadlo do tíživé situace. Na palubě dojde k jistému problému (nebudu zde konkretizovat, sice se to dozvíte na prvních stranách, ale stejně) a o řízení letadla se bude muset pokusit jediný pasažér s alespoň trochou leteckých zkušeností. 

Jde o opravdu krátkou novelku o cca 120 stranách, takže ji máte přečtenou během chvilky. A je čtivá, je nepopiratelné, že autor je kvalitním spisovatelem. Dle mého není lehké spojit detailní popis činností týkajících se pilotování zároveň s čtivostí a autorovi se to rozhodně povedlo.

Přesto, jak krátké dílo je, jsou v něm vytvořeny zajímavé postavy. Jak hlavní, tak ty vedlejší. Jediné, co mě možná trochu mrzí, že bylo dílo ukončené ve chvíli, v které ukončeno bylo. Ráda bych se dozvěděla ještě něco navíc. (Tohle se vážně nedá napsat konkrétně, abych nespoilerovala, takže omluvte takovýhle styl vyjadřování. :-D)

Podle mě toto krátké dílo stojí za přečtení, pro mě osobně jde o něco "jiného". Letadly jsem naprosto nepolíbená a proto je to pro mě celkem přitažlivé téma. Rozhodně si od autora chci přečíst další knihy, nejen ty z leteckého prostředí, ale zajímavě vypadá například i Hotel, který nás na svém pozadí seznámí s životem podrobeným hotelnictví, nebo Večerní zprávy, kvůli kterým autor strávil několik měsíců v peruánské džungli - tato kniha má dokonce i detektivní zápletky. Knihu jsem hodnotila 75%. Četla jsem ji už po několikáté a rozhodně se k ní za nějakou dobu opět vrátím.

sobota 10. února 2018

Wrap up - Leden 2018

února 10, 2018 14 Comments
Zdravím vás u wrap upu. Ano. I já jsem se rozhodla, že na blog přidám tuto oblíbenou kategorii. Nezaručuji, že ji budu dělat každý měsíc, ale třeba se mi to zadaří. Rozhodně bych ji přidávala ráda ve chvíli, kdy přečtu něco zajímavého. A v lednu roku 2018 toho bylo požehnaně. Přečetla jsem totiž krásných 10 knih. (Aneb ať žijí předtermíny! :-D)

 Sedmilhářky byly první knihou, kterou jsem přečetla (nebo spíše   dočetla) v lednu. Knihu od oblíbené Liane Moriarty jsem si přečetla na   základě shlédnutí seriálu a byla skvělá. Recenze zde.
 Abych to trochu spojila i s knihami, které jsem dostala k Vánocům, tohle   je jedna z nich. :-P







Druhou lednovou knihou a příjemnou oddechovkou se stalo Mé sladké šestnácté století. Reneasnční Florencie, teplo, láska a prostě odpočinek. Knihu jsem si překvapivě velice užila a už na mě doma čeká druhý díl, který jsem si koupila v Levných knihách. Jde o další vánoční dárek a recenzi na něj si můžete přečíst zde.







Dalším vánočním dárkem, tentokrát od přítele byla kniha Akta X - Nikomu nevěř. Jde o knihu plnou skvělých povídek, které spojuje tématika oblíbeného seriálu Akta X. Na to, že povídky prostě "neumím" číst (výjimku představuje Stephen King) mě kniha neskutečně nadchla. Recenzi jednotlivých povídek najdete tady.







Tentokrát dárek od maminky - detektivní klasika - Agatha Christie. Vražda v Orient-Expresu je opravdu detektivní klasikou, kterou by podle mě měl přečíst každý. Recenzi naleznete zde.









Hostitel byl jedním slovem paráda. Tato kniha je už v lednu nominovaná na jednu z nejlepších knih, které jsem letos přečetla - hrabe se totiž do žebříčku nejlepších knih, které jsem vůbec kdy přečetla. Stephenie Meyrová, autorka Stmívání nám v knize ukázala, že umí lépe psát i po technické stránce a zároveň zachovala čtivost, kterou předvedla ve Stmívání. Recenzi na tuhle neskutečnou parádu najdete tady.





Šibeniční vrch je útlý horor, opírající se o Salemské procesy. Kniha měla dobrý potenciál, ale bohužel. Ve chvíli kdy má kniha asi 240 stran a z toho zhruba 180 - 200 stran je prakticky o ničem a vše zajímavé se stane až na konci... No nebylo to nejhorší, ale rozhodně nic, co bych si musela číst stokrát.







HHhH je knihou věnující se atentátu na Heydricha. Jde o skvělou knihu, kterou bych rozhodně doporučila. Recenzi si můžete přečíst zde.










Hadrový panák je jedinou knihou, kterou jsem v lednu přečetla  a nedostala ji k Vánocům. Koupila jsem si ji za zkoušku. :-) Jde o fajn detektivku/thriller, ale pro mě to není takový hit, jako se o knize často mluví. Recenzi najdete tady.








Celkem fajn oddychová romantika, focená při jednom jarním lednovém dni. :-D To je pro mě Láska podle Shakespeara. Recenzi na knížku najdete prosím tady.









Poslední lednová kniha a opět jarní fotka. To je Pamatuji si Výs všechny. Duchařina, která mě jedním slovem nadchla. Moje ódy na knihu si můžete přečíst tady.










Sečteno a podtrženo, leden pro mě byl ve znamení deseti knih. Z toho mě dvě (Hostitel a Pamatuji si Vás všechny) neskutečně nadchly a dostávají se mezi moje nejoblíbenější knihy. Což je podle mě na první měsíc roku 2018 skvělý výsledek. A co vy? Jaký jste měli knižní leden? :-)

Tichá modlitba - Angela Maronsová

února 10, 2018 1 Comments



Ztratily se dvě.
Vrátí se jen jedna.
Ti druzí mají smůlu.
Jejich holčička
zemře…

Zmizení Charlie a Amy, devítiletých nejlepších kamarádek, znamená pro jejich rodiny tragédii. Textová zpráva potvrzuje to, čeho se všichni obávali: obě se staly oběťmi únosu. Další esemeska jim však vyrazí dech – nutí rodiče postavit se proti sobě a bojovat o život svého potomka. V tu chvíli se do případu vkládá Kim Stoneová a její tým.
Zdá se, že tentokrát budou mít co do činění s neobyčejně krutými zločinci. Klíč k případu však nejspíš tkví v temné rodinné minulosti. Čas se však krátí a Kim nechce dopustit, aby něčí dítě zaplatilo za chyby dospělých nejvyšší cenu…

Detektivní sérii s Kim Stoneovou v hlavní roli mám moc ráda. Jde o nápadité detektivní příběhy se zajímavou vedlejší linkou propojující jednotlivé díly - samotnou Kim Stoneovou. Recenzi na předchozí díl Ďábelské hry si můžete přečíst tady.

Tichá modlitba je třetí díl detektivek, kterými nás provádí Kim. Dostane se k případu unesených dívek, jejichž únosci rozjedou prakticky dražbu o jejich životy. Rozhodně nejde o příběh, který bych si chtěla číst v pozici matky malého dítěte. Kniha podle mě poměrně dobře vystihuje největší noční můru všech rodičů. Autorka se zaměřuje i na psychologii postav a pokouší se ukázat pocity, které rodiče prožívaly. To, jak situaci prožívá každý jinak, ale zároveň všichni stejně.

Kim Stoneová je skvělá postava a právě kvůli ní rozhodně doporučuji číst knihy postupně. Její psychologický vývoj je v knihách opravdu znatelný, dozvídáte se postupně střípky z její minulosti, které ovlivňují její chování a z "bezcitné mrchy" se postupně stává mnohem citlivější osoba. 

Autorka píše velmi čtivě. K celkové čtivosti knihy přispívá i to, jakým způsobem je zpracovaná a to, že knihu dělí do krátkých kapitol. Celkově v knize opět sledujeme dva příklady, i když jeden pouze okrajově. Oba dva případy ovšem spojuje rodičovská láska a rodinné vztahy. Kniha je opět napínavá a přesto, že věříte v Kiminy schopnosti, musíte se bát, zda tentokrát neselžou. 

Angela Marsonsová je podle mě jedním z nejlepších současných autorů detektivních případů. Samozřejmě má na ty nejlepší, jako jsou Deaver nebo Patterson ještě co dohánět, ovšem na jednotlivých knihách je vidět neskutečný progres a její zlepšování. Jsem ráda, že s Kim Stoneovou nás čeká ještě velká spousta knih, i když česky zatím vyšly pouze čtyři. Podle mě je o detektivku, kterou je rozhodně dobré si přečíst. Nezklame vás. Knize dávám 75%.

úterý 6. února 2018

Zpovědi podezřelé - James Patterson, Maxine Paetro

února 06, 2018 5 Comments


Když se Tandy jednoho dne probudí, zjistí, že její rodiče byli zavražděni. V tuto chvíli jsou jisté jen tři věci. Zaprvé byla nejspíš poslední, kdo je viděl naživu. Zadruhé seznam podezřelých zahrnuje pouze ji a její tři sourozence. A zatřetí – nemůže věřit nikomu, možná ani sama sobě.
Jak se Tandy snaží očistit jméno své rodiny, začnou se jí vracet záblesky vzpomínek, o kterých ani netušila, že je má. A čím více proniká do rodinných tajemství, tím více se objevují nebezpečné a těžko uvěřitelné věci. A kdo ví, čeho jsou členové její rodiny skutečně schopní?

Neznáte Jamese Pattersona? Jde o autora skvělých detektivních příběhů, který je podle zařaditelný například vedle Deavera. Jeho detektivky miluji a když jsem zjistila, že napsal i detektivní sérii v žánru young-adult, musela jsem po knize sáhnout! 

James Patterson je mistr geniálních zápletek a tak jsem byla zvědavá, jak se popasuje se zápletkou ve stylu young-adult. Je pravda, že nešlo o něco extrémně originálního - jako poměrně vášnivý čtenář detektivek mě hned ze začátku napadlo, jaké bude rozuzlení knihy, ale jistá jsem si tím nebyla - a rozhodně jsem netušila okolnosti, které budou zápletku doprovázet!

Kniha je rozdělená do opravdu krátkých kapitol (přibližně na dvě, tři stránky - i kratší) a to neskutečně přispívalo k rychlosti, kterou jsem knihu přečetla. Autor nám pozvolna dávkoval minulost postav a tím nás ještě více nutil číst, protože zjistit, co se jednotlivým dětem/teenagerům kdy stalo bylo opravdu lákavé.

Postavy mi neskutečně sedli. Kniha je takovým náhledem do luxusního života, luxusní rodiny v New Yorku a tomu, jak zvláštní výchova a vztahy mezi těmito lidmi panují. Chápu, že je to v některých částech lehce přitažené za vlasy, ale na druhou stranu věřím, že některé body se shodují s tím, jak mohou být děti z takovýchto rodin vychovávány. Hlavní postava - Tandy - je zvláštním případem. Tvrdohlavá, trochu drzá, hodně sebevědomá svérázná a z počátku mi lezla na nervy, ale postupně člověk zjišťuje důvody jejího chování. Vše začne dávat smysl a Tandy začne být neskutečně sympatická. Tento prvek, kdy autor odůvodnil chování jednotlivých dětí a celkově slušně prokreslil jejich psychologii mě opravdu potěšil. Na young-adult to bylo až nadstandardní a je vidět, že autor je primárně autorem literatury pro dospělé.

Příběhem nás provádí výše zmíněná Tandy a ta se za celý příběh dostane z jejich luxusního bytu pouze ve třech krátkých případech. To, že se prakticky nehneme z luxusního bytu přispívá k tomu, že si čtenář dokáže skvěle představit život ve zlaté klícce těchto dětí. Ráda bych také zmínila, že autor se vyhnul jakýmkoliv brutálním popisům, což cílová skupina určitě ocení a myslím si, že to může být i lákadlem pro čtenáře staršího věku, kteří nemají rádi přehnané brutality v knihách. Tato detektivka totiž rozhodně není pouze pro YA věkovou kategorii.

Kniha mě opravdu mile překvapila. Jde o příjemnou detektivku u které si odpočinete. Nedostanete nic extrémně originálního, ale rozhodně něco zajímavého. Líbilo se mi prostředí VIP rodiny i napjaté vztahy, které tento statut provázejí. Knihu bych rozhodně doporučila lidem, co s detektivkami začínají, těm, kteří v detektivkách nemají rádi brutality (a Carter není ničím pro ně), ale i lidem, co jsou sběhlý v nejrůznějších detektivních příbězích, ale rádi by si dali i nějaký více oddychový. Knihu bych hodnotila na 80%.

Na úplný závěr nemohu nezmínit, že ve většině eshopech seženete knihu v rozmezí 50 - 60 korun. Pokud budete tedy někde dělat objednávku a kniha Vás zaujala, neváhejte ji za tuto směšnou cenu přihodit do košíku. :-)

neděle 4. února 2018

Oko za oko - Jenny Han, Siobhan Vivian

února 04, 2018 14 Comments



Velké holky nepláčou, ale vezmou svůj osud pevně do rukou. Ostrov Jar není jen idylické místo na dovolenou, ale to vědí pouze ti, co na něm žijí. Kat, Mary a Lillia chodí na střední školu, ale to je asi to jediné, co mají společného. Tedy kromě touhy pomstít se. Pomstít se těm, kteří je šikanovali, vysmívali se jim a udělali jim ze života peklo. Špatné věci se totiž stávají i hodným holkám. Ale i hodné holky se umějí bránit. A tyhle tři dohromady? Jsou schopné čehokoli…

Od knihy Oko za oko jsem očekávala něco za způsob Pretty Little Liars a amerických teenagerských komedií. Tři dívky plánující pomstu. Vzhledem k velice pozitivním reakcím jsem ohledně knihy měla asi přespříliš vysoká očekávání...

Celou knihou nás provázejí tři dívky, které na první pohled nemají nic společného. Na druhý by se toho ovšem našlo více, ale kromě toho, že se chtějí mstít vám více prozrazovat nebudu. Kniha je dělená do kapitol, kdy každá je vyprávěna z pohledu jedné z dívek. V poslední době se tento způsob vyprávění v knihách objevuje a já si na něj tedy začínám zvykat, v této knize mi to přišlo spíše zbytečné. Oceňuji, když jsou tímto způsobem ukázány různé pohledy na jednu situaci - tak nějak více do hloubky. V této knize to však působilo poměrně povrchně. Na druhou stranu to ale ničemu neuškodilo. Postavy všeobecně byly sympatické, ale opět - autorky u jednotlivých postav nezabíhaly příliš do hloubky. Ano. Čtenář se dozví, co se dívkám kdy přihodilo a k čemu je to dohnalo, ale nic víc. Když se zpětně podívám, co dívky do situace, kdy se chtějí pomstít, dovedlo, jako adekvátní jednání bych to vzala pouze u jedné. Důvody ostatních dvou hrdinek byly, no prostě přehnané. Situace v kterých byly potkala už tolik lidí, je to nepříjemné, ale není to tragédie. Je to bohužel součástí života. Naštvat se? To samozřejmě, ale chtít se mstít? I když... Až na jednu (tu adekvátní pomstu) nebyly ani pomsty nijak extrémní, ale zde se dostáváme k tomu, zda nebylo zbytečné tuhle knihu napsat.

Ale zbytečné to určitě nebylo. Pro mladší čtenářky může být varováním před přehnaným chováním - ale tady záleží na tom, zda to tyto čtenáři pojmou tímto způsobem, nebo naopak jako návod k tomu, jak se někomu mstít.

Knize se nesmí upřít to, že je opravdu čtivá, to však u knih, které CooBoo vydává, bývá zvykem a spíše standardem. Knihu přelouskáte za jedno odpoledne. Autorky píšou jednoduše, prostě klasická YA oddechovka, která neurazí - nenadchne.

Musím se ovšem zmínit o obálce, která je opravdu povedená. Druhý i třetí díl (který bude vycházet letos na jaře) mají obálku se stejnými dívkami a pozor, tyto dívky odpovídají popisům hlavních hrdinek knihy. Je to příjemný bonus a pokud má někdo problém s představováním postav - obálka mu nabídne pomocnou ruku.

Na jednu stranu jsem dostala to, co jsem očekávala, ale spíše v nižší úrovni, než jsem doufala. Pokud hledáte tak trochu "americké, středoškolské drama", tato kniha vám ho nabídne. Upozornění na dopady šikany, které kniha přináší je pro mladší čtenáře určitě dobrým varováním, ale myslím si, že i na toto téma by se našly knihy lepší. Kniha pro mě byla průměrem, ale nevylučuji, že si pokračování někdy přečtu. Až si budu potřebovat vyloženě odpočinout, bude to díky tomu, jak čtivá kniha byla určitě to pravé. Myslím si, že knihu ocení spíše čtenáři mezi 13 - 16 lety, já tentokrát na toto young-adult byla už asi opravdu příliš stará a nad většinou problémů, které dívky řešily bych prostě mávla rukou. Knihu bych hodnotila na 50%.

PS: Pokud jste někdo knihu četl, můžeme ji v komentářích s upozorněním SPOILER probrat víc, třeba jestli vám některé konkrétní reakce přišly také tak přehnané jako mně. :-)

pátek 2. února 2018

Devět dní - Zuzana Strachotová

února 02, 2018 14 Comments


Věřit a nepochybovat. Lee Parker věří, Sera Trantorová věří – pouze každý něčemu jinému. Vleklé války nejen že měly fatální dopad na tvář přírody, ale rozdělily lidstvo na dva nesmiřitelné tábory. Životním krédem kněžích je askeze. Hlavními hodnotami jsou čistota, zbožnost a také absence citu. Proti této nesmyslné víře stojí Povstalci, kteří bojují za návrat původního světa. A jejich přesvědčení je neméně houževnaté, jak brzy na vlastní kůži pocítí Parker, nejlepší voják z elitní jednotky Jestřábů a vykonavatel kněžské vůle, který má jasný úkol: přivést do Citadely Povstalkyni Seru živou. Ovšem ani Seřiny pevně vštěpované morální zásady nezůstanou ušetřeny tvrdé zkoušky. Brzy však oba shledají, že uprostřed nezmapované divočiny budou muset čelit novému nebezpečí – záhadnému atmosférickému jevu známému jako Růžová bouře, z jejíchž purpurových blesků dosud nevyšel nikdo živý. Budou Sera s Leem první a budou to ještě vůbec oni? Otočil se snad svět naruby, nebo byl takový i předtím? Dva úhly pohledu, dvě přesvědčení. A pravda ukrytá někde úplně jinde.

Rozhodla jsem se, že v letošním roce dám více šancí současným českým spisovatelům, hlavně těm začínajícím a právě Devět dní byla kniha, kterou jsem tuto moji čtenářskou fázi chtěla zahájit. Jde o postapo/sci-fi se špetkou fantasy... Prostě něco, co příliš nečtu. Proto jsem se knihy trochu bála. Bude mě bavit? Ale něčím mě prostě upoutala. 

Můžeme začít už obálkou. Tak nějak mám v hlavě zafixováno, že obálky českých autorů bývají slabší. Kýčovité nebo nezajímavé, prostě "nic moc". (Díky Bohu se to už ovšem začíná měnit). Devět dní má obálku nádhernou, profesionální a při prvním pohledu vás nenapadne, že nejde o knihu profláklou v zahraničí, která se dostala na náš trh. Do knihy jsem se tedy pustila a panebože, to bylo něco!

Dá se říct, že základ příběhu je totožný s jinými. Svět je rozdělen - v tomto případě do dvou částí. Povstalci a Citadela. Dvě strany s naprosto rozlišnými názory. A my se samozřejmě setkáváme s dvěma hrdiny - Citadelaňanem a Povstalkyní. Začala bych právě nimi. Už dlouho se žádnému spisovateli nepovedlo to, abych k jeho hlavním hrdinům tolik přilnula. Oba mi byli sympatičtí i když každý samozřejmě jiným způsobem. Autorka jim ovšem vytvořila zajímavou a logickou minulost, děsivou přítomnost  doufám, že i zajímavou a dobrou budoucnost. Jednání postav bylo v celé knize logické a uvěřitelné, ovlivňováno city přesto, že Citadela city a emoce odmítá a zakazuje.

Kromě všeho jiného autorka vymyslela i nová (předpokládám, že lehce zmutovaná) zvířata a rostliny. Díky názvům (turopalma, vlkuma), které zvolila opravdu dobře a trefně, nedělá čtenáři problém představit si jednotlivé přírodní části světa představit bez předlouhých popisů, na druhou stranu bych se o těchto tvorech a rostlinách klidně dozvěděla ještě něco víc.

Autorka píše velice čtivě a ve spojení s neskutečně napínavým dějem je o skoro vražedná kombinace. Knihu hltáte jedním dechem a nechcete ji ani na chvíli odložit. Celkový příběh je vystavěn velice dobře. Graduje. Postupně je akčnější a akčnější, napínavější i dojemný a dokonce čtenáři přináší několik šoků. Netušíte, že se něco stalo a pak jste z toho naprosto traumatizovaní. Co právě akce týče, je rozhodně dobré ji ještě více zmínit. Autorka sama ovládá bojová umění a tím pádem je logické, že na bojových scénách si dala záležet a jsou rozhodně jedním ze zajímavých prvků. Jde rozhodně o akční knihu a o zmíněné bojové scény zde není nouze. Pro mě osobně to bylo něco nového, nejsem v knihách na takovéto detailní popisy zvyklá a rozhodně to bylo zajímavé. Bojová scéna člověku před očima neproběhne jako jedno rychlé "bum", ale může si představit, jak spolu postavy bojují skoro krok po kroku, kam přesně soupeře udeřily, jak se otočily... Možná by to na Vás mohlo působit nudně, ale není tomu tak, žádná bojová scéna nebyla zbytečně dlouhá a jednotlivé souboje do knihy prostě zapadaly.

Kniha mě nadchla, její čtení jsem si neskutečně užívala. Jde o první díl z připravované série a já doufám, že autorka co nejrychleji napíše díly další. Opravdu se nemůžu dočkat na pokračování příběhy o Seře a Leem. Knihu jsem dočetla před pár hodinami a už teď mi chybí. Ještě bych ráda dala k dispozici odkaz na web, který ke knize autorka vytvořila. Naleznete zde novinky, mapy, popisy světa, ale také grafické portréty všech postav... Výborná doplňková věc ke čtení. Web naleznete na adrese http://www.devetdni.cz/ a rozhodně se na něj mrkněte, možná i on Vás na knihu ještě více naláká.
Knihu bych doporučila rozhodně všem, kteří mají rádi "nové světy". Pokud se Vám líbilo třeba Hunger Games, tato kniha by Vás měla opravdu neskutečně bavit. Je totiž ještě lepší. V procentech jsem knihu hodnotila 90%.