Šibeniční vrch - Lois Duncan

Sedmnáctiletá Sarah Zoltanneová se proti své vůli ocitá v městečku Crest Pine, kam se její matka přestěhovala za svým partnerem. Konzervativní starousedlíci nevítají nové sousedy s otevřenou náručí a Sarah se v místní střední škole cítí jako vyvrhel.

V předvečer svátku Všech svatých se pořádají tradiční studentské oslavy a Sarah, v naději, že konečně získá kamarády, ochotně souhlasí s rolí věštkyně budoucnosti. Její přesvědčivý výkon má obrovský úspěch a Sarah zdráhavě souhlasí, že bude ve hře pokračovat. Nevinná zábava se však změní v noční můru. Spolužáci podezírají Sarah z čarodějnictví a chtějí ji vystrašit. Nakonec ale podlehnou davové hysterii a chystají se napodobit zfanatizovaný dav, který koncem 17. století oběsil v nedalekém Salemu devatenáct údajných přisluhovačů ďábla…

Na knihu Šibeniční vrch jsem narazila na stránkách Baronetu během Vánoc. Kniha byla doslova za pár korun, ve výprodeji a já si řekla, že jako milovník hororů bych ji zkusit mohla. Proč ne, že ano? A jak se mi líbila?

Knižečka je to opravdu útlá, má něco kolem dvou set stran, takže ji přelouskáte poměrně rychle. Nečte se totiž nijak špatně. Napsaná je hezky, čtivě, ale samotný děj krapet pokulhává. 

Od knihy jsem čekala takový trochu teenagerovský horor, ale on to horor vlastně ani nebyl. Upřímně se nějak neumím rozhodnout, k jakému žánru bych knihu přiřadilo. Jisté prvky hororu by se tam možná s přivřenýma očima našly, ale nebyla to "žádná sláva".

Největší problém jsem však měla s tím, že kniha o 200 stranách nám nabízí 150 stran o ničem. To prostě není moc. A on i ten závěr, přesto, že jistou akci a možná i špetku napětí přináší, není zase nic velkolepého. To pro mě ale bylo možná dost ovlivněno i tím, že jsem si nedokázala vytvořit nějaký hlubší vztah k jednotlivým postavám.

Nebylo totiž příliš času věnováno jejich osobnosti a to ani hlavní hrdince. Dozvídáme se o ní několik informací, ale její charakter do hloubky prokreslen není. Stejně tomu je i u ostatních postav. 

Co se mi na knize líbilo, byl způsob, jakým byl děj propojen s obdobím roku 1692 v americkém Salemu. Čarodějnické procesy jsou téma, které mě zajímá (knihu Čarodějnice Salem, 1692 mám v plánu si přečíst, dokonce jsem ji už i rozečetla, ale teď potřebuji něco čtivého, ne tolik odborného, tak jsem knihu zatím odložila na později) a s dějem bylo zkombinované dobře. Proto mě dost mrzí, jak se autor s hlavním nápadem knihy popral. Kniha mohla být opravdu hodně dobrá, ten nápad byl výborný, ale zpracování značně pokulhávalo. 

Další věc, která se mi na knize líbila, bylo prostředí. Knihu jsem četla někdy poměrně brzy po Vánocích a doteď si pamatuji, jak jsem si jednotlivé scény představovala. Hlavně prostředí, ve kterém se odehrávaly.

Přestože jsem tady knihu hodně zkritizovala, hodnotila bych ji jako průměr. Ona v sobě měla něco, co mě jistým způsobem přitáhlo. Nevím jak přesně to "něco" popsat. Za tu cenu ve slevě koupě knih vlastně nelituji. Pokud horory moc nečtete a nechcete se vyloženě bát, ale přesto byste rádi zkusili něco, co se o tento žánr lehce opírá, můžete knihu určitě zkusit. Středoškolské prostředí, trocha vztahů, fanatismus a odkaz na Salemské procesy... Ono to takhle nezní úplně špatně, co? Lepší provedení by knihu vyhouplo do výšin. Takhle hodnotím  58%.