Je-li toto člověk - Primo Levi

Čerstvě dostudovaný chemik Primo Levi, kudrnatý mladíček s nesmělým pohledem, je v prosinci 1943 zatčen a krátce na to transportován do Osvětimi, kde ho vězní až do osvobození tábora dne 27. ledna 1945.

Na stránkách, které napsal brzy po svém návratu k rodině, podává svědectví o hromadném šílenství, zvrácených ukrutnostech, proradnosti, tuposti, o nejstrašlivějších činech, jichž jsou lidé – a jen oni – schopni. Ale také o lidském sblížení, soucitu, odvaze, přátelství a nezdolnosti. Vypráví hlasem jasným, pevným a něžným, bez nenávisti i sebelítosti. Daří se mu cosi zázračného: v každém vězni, který se objeví na stránkách jeho knihy, ať už je to häftling nebo múzlman anebo kápo, poznáváme kohosi blízkého. A naučíme se ho chápat. 

Ti lidé v nás podnítí touhu žít dobře a čestně. Probudí naše lepší já.

„Znovu a znovu mě ohromuje, jak nelidští dokážou být lidé k sobě navzájem.“

„Lidské nestvůry existují, ale je jich příliš málo, než aby byly opravdu nebezpečné. Nebezpečnější jsou obyčejní lidé, funkcionáři ochotní uvěřit a jednat, aniž by zapochybovali.“

Pokud mě sledujete již nějakou dobu, musí vám být jasné, že knihy s tématikou druhé světové války u mě nejsou nic neobvyklého. Ba naopak, řekla bych, že jde o jedno z témat, které je u mě v knihovně zastoupeno nejvíce. Můj zájem o knihy odehrávající se během druhé světové války neodstartoval boom, který kolem nich v této době je.O tuto dobu se zajímám všeobecně už asi deset nebo jedenáct let. Myslím si tedy, že jsem za tu dobu takovýchto knih přečetla poměrně dost, dokonce i těch více se zaměřujících na fakta než na příběh. I proto není pro tyto knihy lehké mě opravdu upoutat. Když jsem však mezi knihami od nakladatelství Leda objevila knihu Je-li toto člověk, neváhala jsem. Baví mě prostě objevovat díla z této doby a ty, které napsal člověk, který si těmito zkušenosti prošel, jsou většinou ty nejlepší. Uchvátila mě kniha Je-li toto člověk?

Autor, Primo Levi, sepsal svůj příběh. Bohužel si utrpením Osvětimi prošel. Patřil však mezi tu hrstku šťastných, kteří otřesné podmínky přežili a podal o něm svědectví právě v této knize. Kniha není přímo uceleným příběhem, i když mapuje jeho život v Osvětimi. Jedním z vláken příběhu je samozřejmě přibližně chronologicky to, jak touto etapou života procházel. Od toho, jak se do Osvětimi dostal, jak byl "začátečníkem" tábora a nakonec se "vypracoval" mezi "mazáky". Zároveň se však jednotlivé kapitoly věnují konkrétnějším věcem, které se ho během života v táboře týkaly. Jedna z kapitol se věnuje například více do hloubky práci v táboře než ty ostatní, jiná zase tomu, jak si v táboře "polepšil", protože se dostal do oddílů specialistů - chemiků. 

Kniha je podle mě úžasným ukázáním toho, jak to v Osvětimi fungovalo z pohledu vězňů. To, jaká zde byla hierarchie (dělení vězňů do kategorií od samotných nacistů, ale i to, jak se do určitých skupin rozdělovali samotní vězni. Ti, co byli v táboře dlouho byli svým způsobem uctívání a podobně). V knize je ukázán ten "obyčejný" život v táboře. V jedné kapitole se například více dozvíme o černém trhu, který zde probíhal. Čtenář je zde seznámen s tím, že v Osvětimi existoval jistý kurz, který byl ovlivňován nejrůznějšími věcmi, dobou, co mělo jakou hodnotu apod. Kniha opravdu popisuje takovéto střípky, kterým ve většině knih není věnován prostor a tím pádem může přinést spoustu nových informací i člověku, který o dané době načetl už opravdu hodně.

Kniha se zároveň krásně čte a opět je vydána ve skvělém překladu. Na konci knihy nejdete i vysvětlení, proč byly některé výrazy nechávány v originálu, proč některé místní názvy byly počeštěny... U knih z této doby je takováto informační složka podle mě podstatná, protože cizí výrazy se v nich objevují často a věřím, že popasovat se s překladem nemusí být pokaždé lehké. Tady se to však povedlo skvěle. Stejně tak bych chtěla zmínit i vzhled knihy. Přebal se mi strefil naprosto do mého vkusu a myslím, že je mezi knihami z této doby nepřehlédnutelný.

Jak jsem již zmiňovala, mám přečteno více knih na toto téma. Je-li toto člověk však patří rozhodně mezi ty nejlepší knihy, co jsem z období druhé světové války četla. Nebála bych se říct, že jde asi o nejlepší knihu s tématem Osvětimi, kterou jsem kdy četla. Pokud se chcete dozvědět o tom, jak se žilo vězňům v koncentračních táborech, ale zároveň byste chtěli knihu, která se dobře čte a není laděna vyloženě do populárně naučna nebo až do odborna, je tohle přesně to, po čem musíte sáhnout. Přiznám se, že jsem neměla až tak vysoká očekávání, ale kniha mě opravu nadchla. Jde o neskutečně děsivé a mrazivé čtení bez jakýchkoliv příkras nebo patosu. Dozvídáte se to, jaké bylo žít v neustálém strachu, zda se dožijete dalšího dne. Nejtěžší část pro mě byla asi ta,která popisovala průběh selekcí - to, jak jak probíhaly. Jak Němci osoby třídily bez jakéhokoliv zájmu a bez jakéhokoliv odůvodňování rozhodovali o tom, zda dotyčný bude žít, či ne a jak samotní vězni odhadovali podle vězňů v tom nejhorším stavu zda strana, na kterou byli posláni, je ta přeživších, nebo odsouzených na smrt.  

Kniha Je-li toto člověk je určitě knihou, kterou si musíte přečíst i ve chvíli, pokud už máte o dané době načteno. Stejně tak je to však skvělá kniha, pokud jste se o toto téma začali zajímat až nedávno a hledáte první knihy, které si chcete přečíst. Není to lehké čtení, ale zároveň opravdu leccos předá, nejde o pouhý příběh, který se má prodávat. Jde o knihu s něčím velkým na víc. Rozhodně stojí za přečtení. Stejně tak jako rozhovor s autorem na konci knihy, který vedl Philip Roth.

Tohle je jedno obrovské doporučení. Tady se nedá nějak moc co vyčítat. Tohle je prostě 100 %.

Moc děkuji nakladatelství Leda za poskytnutí knihy Je-li toto člověk k recenzi. Knihu si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu a pokud se zaregistrujete, budete ji mít se slevou 30 %. Zároveň na jejich e-shopu najdete i ukázku z knihy.