@bettypavkova

pondělí 28. května 2018

Scarlet - Marissa Meyer




Když Byla Scarlet Benoitová malá, opustili ji oba rodiče a byla poslána na vychovávání k babičce. Nyní je jí osmnáct a je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu,ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jedinou blízkou bytostí na světě.
Až do dne, kdy babička náhle zmizí a Scarletin život se obrátí vzhůru nohama.
Po přečtení prvního dílu Měsíčních kronik, Cidner (recenze tady), jsem se nemohla dočkat až se vrhnu na díl druhý - Scarlet. Netrvalo to tedy dlouho a já si knihu objednala. Začetla jsem se do ni prakticky okamžitě...
Anotaci, kterou jsem uvedla nad článkem jsem opět, jako u prvního dílu, zkrátila. U této série jsou podle mě anotace na zádech knihy až příliš obsáhlé a doporučuji je nečíst, případně jen ten kousek, co máte tady. :-) Někdo se při jejich sestavování dost rozmáchl a člověk se až někdy před polovinou knihy dostane na konec anotace a to je poměrně škoda, takže anotacím se radši vyhýbejte.
Nejprve bych se zmínila o obálce. Ty zmiňuji pouze když mě uchvátí a u Scarlet se to prostě stalo. Přiznám se, že mě celé Měsíční kroniky zaujaly právě díky obálce Scarlet, která je nádherná. Jednoduchá, ale myslím si, že rozhodně zaujme na první pohled. Mrzí mě, že mi přijde, jakoby obálka Scarlet absolutně neladila k Cinder, ta jako by obálku měla úplně jinou (a moc se mi nelíbí). Cress mi přijde zase lehce podobnější k Cinder. Winter jako by opět navazovala na Scarlet. Je to zvláštní, ale nepříliš podstatné. Scarlet má prostě obálku nádhernou!
Pokud jste četli moji recenzi na Cinder (a pokud ne, mazejte se na ní podívat!) možná si matně pamatujete, že mě vážně nadchla. Autorka prvním dílem nasadila poměrně vysokou laťku a tak jsem s napětím očekávala co předvede v díle druhém.
Píše stále čtivě! Ano. Marissa Meyerová píše neustále neskutečně čtivě. Opravdu jde asi o nejčtivější knihy, které jsem zatím četla. Příběh Vám rozhodně bude utíkat a to nejen díky autorčině stylu, ale i díky příběhu samotnému. Scarlet je jistým způsobem retelling na Červenou Karkulku. Tu jsem měla vždy ráda a i v podání Meyerové mě bavil o něco víc než díl první.
Scaret nás přivádí na venkov, tentokrát Francouzský, což je pro mě také bližší a lákavější než dějiště Cinder. Příběh mi přišel i mnohem akčnější a je vidět, že autorka příběh krůček po krůčku posouvá k velkému finále. Oceňuji také to, jak postupně vše propojuje. Střídavě zde sledujeme pokračování příběhu Cinder, ale také právě nové hlavní hrdinky Scarlet a na konci už nám je jasné, jakým způsobem bude do děje zapojena ve třetím díle třetí hrdinka - Cress.
Postavy se mi zde líbily mnohem víc než v Cinder. Přiznám se, že k Cinder jsem přilnula, ale ne tak moc jako ke Scarlet. Hlavní hrdina - Vlk - je mi rozhodně bližší než byl v prvním díle hlavní hrdina, princ Kai.
Druhý díl podle mého opět o něco zvedl příčku celé série a jsem tím pádem neskutečně zvědavá na třetí i čtvrtý díl. Pokud se v každém díle autorka posune o úroveň výš, finále by mohlo být opravdu epické. I po druhém díle série Měsíční kroniky můžu říct, že se neskutečně těším na další díly a i na jiné knihy od autorky. Rozhodně doporučuji a dávám 93%.

3 komentáře:

  1. Měsíční kroniky jsem četla zatím dva díly a oba mě neskutečně bavily. (což mě docela překvapilo) na další díly se v brzké době chystám. O nádherných obálkách netřeba mluvit. :))

    OdpovědětVymazat
  2. Pořád ještě jsem se nedostala k Cinder, ale určitě to plánuji na léto! :D :)

    OdpovědětVymazat
  3. Úplne súhlasím, Scarlet bola skvelým pokračovaním a ja sa konečne musím dostať k tretiemu dielu :D teraz čítam jednotku v angličine tak možno skúsim zohnať v angličtine aj zvyšné diely, uvidím :-)

    OdpovědětVymazat