@bettypavkova

čtvrtek 6. prosince 2018

Chlapec, který přežil pochod smrti ... a na truc jsem neumřel! - Pavel Taussig




V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil.


Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945.


Jak jste si už asi všimli, knihy z období druhé světové války, to je moje. Jak fikce, tak knihy, které vychází z reálií. Chlapec, který přežil pochod smrti od nakladatelství Cosmopolis je vlastně deník. Deník jedenáctiletého, židovského chlapce ze Slovenska, který jak již název naznačuje, přežil tzv. pochod smrti. Není to ale to jediné. Během přibližně půl roku stihl projít i tak temnými místy jako jsou například Auschwitz nebo Mauthausen. A nejhorším na tom všem je to, že tohle všechno je realita...

Deník totiž není fikcí, ale reálným deníkem, který si jedenáctiletý Pavel Taussig zapisoval. Dále zde najdete životopis, který Pavel Taussig sám napsal k jedenáctým narozeninám svého staršího syna. 

Připomíná vám to deník Anny Frankové? Vlastně ano, podoba by se zde určitě našla, a tak knihu zároveň doporučuji všem, kteří mají Deník Anny Frankové rádi, aby tuhle knihu vyzkoušeli. Dokonce bych se nebála knihu doporučit i mladším čtenářům, kteří se o těchto tématech teprve začínají zajímat a chtějí se dozvědět podrobnosti, které se ve škole asi nedozví...

Sledování těchto krutých události pohledem jedenáctiletého chlapce je neskutečně zajímavé. Z jeho zápisků málokdy čiší nenávist nebo strach, ale spíše touha přežít, touha vrátit se domů a snahou spíše poukazovat na to "ne tak moc špatné". Všichni, nejen děti, kteří si prošli podobným osudem byli neskutečně stateční. Je mi 22 a neumím si představit, že by mě někdo odtrhl od rodiny do takovéhoto prostředí. Tato kniha ukazuje také jak probíhal jeho návrat domů. A ten je pro mě zarážející snad ještě víc. Samota pokračovala další čas a nikdo nevěděl, zda existuje šance na to, že jeho rodina přežila a když třeba zjistil, že ano, nemohl se k ní stále dostat, i když válka už skončila, návraty domů trvaly ještě pořádně dlouho. O tom, jak vlastně tyto návraty probíhaly jsem neměla do přečtení této knihy moc ponětí, a tak jsem ráda, že jsem se opět dozvěděla něco nového.

Chlapec, který přežil pochod smrti není kniha, která na Vás z každé strany hrne brutální popisy, ale přesto je děsivá. Děsivá v tom smyslu, že najednou víte, jak to vše vnímalo malé dítě. Dítě, které mělo takový hlad, že jídlo pro něj zaujímalo nejoblíbenější téma k zaznamenávání, dítě, které bylo tak samo, ale přesto nepřestávalo bojovat...

Kniha přináší zároveň fotografie. Fotky samotného Pavla Taussiga, ale i různé "vzpomínkové" na dobu z koncentračních táborů, kopie originálních zápisků a podobně. Kniha je rozdělena do dvou částí. První je víceméně Pavlův životopis, který za pomoci svých poznámek sepsal pro svého syna. Druhá část jsou samotné deníkové záznamy, které si Pavel psal rok poté, co válka skončila a on se léčil.

Od knihy samozřejmě neočekávejte perfektní stylistiku, rozvitá souvětí a spousty metafor. Část jí jsou zápisky jedenáctiletého chlapce. Přesto jsou i tyto deníkové části psané velmi hezky. Kniha se čte krásně, ale doporučuji s jejím čtením nespěchat, ale opravdu si ho vychutnat. Jde o unikátní kousek, možnost nahlédnout do doby pohledem optimistického dítěte. Knihu Chlapec, který přežil pochod smrti rozhodně doporučuji všem, které zajímají osudy lidí během druhé světové války. Kniha je zároveň krásně graficky zpracovaná! Hodnotím ji 85 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Chlapec, který přežil pochod smrti děkuji nakladatelství Cosmopolis. Pokud Vás kniha zaujala, můžete si ji objednat přímo na webu nakladatelství Grada, kde si i můžete prolistovat několik stran z knihy! :-)

18 komentářů:

  1. Opět další kniha, u které lituji, že jsem si ji nevzala také. Dlouho jsem nad ní rozmýšlela a podle tvé recenze by se mi opravdu líbila (jak jen se dá o tomto tématu říct..). Později se po ní určitě podívám.

    OdpovědětVymazat
  2. Co se týče druhé světové, moc mě to neláká, ale příběhy z koncentračních táborů mě berou!

    OdpovědětVymazat
  3. Kniha vypadá hodně zajímavě, druhou světovou moc nemusím, ale takového příběhy mě berou

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  4. Deník Anny Frankové si chci už dlouho přečíst! A proto mě zaujala i tato kniha:O

    OdpovědětVymazat
  5. Pěkná recenze. :) osobně knihy z válečné doby moc nečtu, ale jsem toho názoru, že jednou za čas je třeba si něco takového přečíst a vše připomenout. :) Tahle kniha vypadá vážně zajímavě. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Thanks so much for sharing!

    https://www.kathrineeldridge.com

    OdpovědětVymazat
  7. Very Nice!

    Have a great Start in the Weekend, kisses

    OdpovědětVymazat
  8. Tak to vypadá moc skvěle. Zrovna tyto příběhy můžu a Deník Anny Frankové jsem četla a bylo to opravdu zajímavé. Prostě si uvědomit, že to tak opravdu bylo. Chlapce, který přežil pochod smrti si určitě přečtu. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Je to zvláštní, ale tohle je jedna z mála knih o holocaustu, na které jsem nečetla stoprocentně pozitivní recenze. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Knížku neznám, ale rozhodně vypadá zajímavě, takže děkuji za tip :) Ted se mi to tu nahromadilo, ale snad s ek ní brzy dostanu :)

    OdpovědětVymazat
  11. Tahle kniha mi připomněla Deník 1942 - 1945 od Michala Krause :) Určitě se po ní podívám, protože tohle téma mě opravdu zajímá.

    OdpovědětVymazat
  12. Z těhle knížek a témat mi vždycky běhá mráz po zádech... O téhle jsem teda ještě neslyšela, ale jak zmiňuješ podobu s Annou Frankovou - tak tu bych si už měla přečíst! Mám jí na svém seznamu pár let...

    OdpovědětVymazat
  13. už len názov znie dobre :) takéto knihy mám naozaj rada, takže sa po nej budem musieť pozrieť
    leekralovaa

    OdpovědětVymazat