Upřímné soustrasti – nejlepší perličky ze smutečních obřadů je soubor krátkých vyprávění
zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Jeho historky jsou založené na skutečných
událostech v jeho každodenní praxi, ať už při organizování, či vykonávání smutečních obřadů.
Během pohřbů se může stát spoustu nepředvídatelných věcí, zvonící telefon, obří jeřáb nebo výkřiky z otevřeného hrobu nás určitě překvapí. Rozesmutnit nás může obětavost některých příbuzných, ale i těžké osudy lidí, které denně potkáváme, aniž bychom si byli vědomi toho, co prožívají. Upřímné soustrasti jsou jízdou na tobogánu emocí, který nás často dovede k zamyšlení se nad lidskostí naší a ostatních.
Upřímnou soustrast je soubor příběhů, které spojuje téma pohřební služby. Zní to asi zvláštně, že? Ale je tomu tak. Jde o krátké příběhy, které se staly buď samotnému autorovi nebo jeho známým z branže, funebrákům.
Autor, Guillaume Bailly, se živí víc jak dvě desítky let v oblasti pohřebních služeb a za tu dobu pracoval na více než dvou tisících pohřbů. Kromě toho také přispívá na sociální sítě pro pozůstalé a informační servery pro další lidi z oboru. Je tedy celkem logické, že právě někdo s takovými zkušenostmi dostal (i když náhodou) možnost napsat knihu, která lidem tuto práci přiblíží. Zvolil k tomu formu krátkých a vtipných příběhů, které se opravdu staly.
Hned na začátek by bylo dobré varovat budoucí čtenáře. Upřímnou soustrast rozhodně není knihou pro typ lidí: "Mám rád černý humor, ale tohle už bylo moc." Příběhy v knize Upřímnou soustrast si totiž neberou servítky. Vzhledem k tomu, že téma úmrtí a posledního rozloučení je pro hodně lidí velmi citlivým tématem, je dobré zvážit, zda je tento druh humoru pro Vás. Pokud jste ten typ, který takový humor nerozhází, nebojte se do knihy Upřímnou soustrast pustit.
Některé příběhy jsou opravdu velice krátké. Jiné se natáhnou na pár stránek. Většinou v nich hlavní roli hrají pozůstalí. Je opravdu k neuvěření, jak se někteří lidé dokáží chovat. Tyto historky jsou vtipné, někdy jsem však musela kroutit očima nad chováním "truchlících". Jiné příběhy jsou o trapasech, které se povedly zaměstnancům pohřebních ústavů a ty mi seděly asi nejvíce. Některé příběhy jsou dojemnější a naopak ukazují na dobro, které se v některých lidech skrývá. Většina příběhů však staví na humornou notu a já jsem se u některých příběhů smála nahlas. Což je na člověka, který u knih projevuje emoce málokdy opravdu důkaz toho, že kniha je prostě dobrá.
Kromě samotných historek se v knize občas objeví i okénko "Víte, že?", které čtenáři představí některé zajímavosti z funebráckého řemesla. Většina se jich zabývá historií slov spojených s řemeslem a vzhledem k tomu, že autor pochází z Francie a svou práci zde i vykonává, většinou se týkají právě historie slov ve francouzštině. Přesto jde o zajímavé vsuvky, které člověku i leccos předají.
Než se do knihy Upřímnou soustrast pustíte, je třeba si uvědomit její koncept. Nemůžete čekat knihu s hlubokým příběhem, která nikoho neurazí. Jde o krátké, humorné zážitky, které pro někoho mohou být kontroverzní, ale pokud jste ten typ člověka, co se vyžívá v černém humoru a sarkasmu, tohle pro vás bude trefa do černého. Já jsem se u čtení opravdu bavila. Velké plus knihy je to, že na sebe (až snad na jednu výjimku) příběhy nijak nenavazují a vzhledem k tomu, jak je kniha psaná je úplně jedno, jestli ji přečtete najednou, nebo si ji necháte ležet třeba na konferenčním stolku a ve volných chvilkách si přečtete jednu, dvě povídky. Knihu prostě můžete přečíst během jednoho dne (je fakt čtivá!), ale vadit nebude ani to, když ji budete postupně ucucávat po jednom příběhu třeba rok.
V neposlední řadě bych ráda zmínila grafickou stránku knihy. Značky, které spadají pod Knihy Dobrovský v poslední době spojuje jedno. Nádherné obálky a předsádky. Upřímnou soustrast není výjimka. Naopak se mi vzhled této knihy extrémně líbí. Ladí k tématu, zároveň je ale vtipný, možná až sarkastický. Na hřbetu knihy najdete malou můru a na předsádce malé lebky! Tyhle detaily naprosto zbožňuji.
Pokud máte chuť zasmát se absurdním situacím z prostředí, ze kterého se příliš knih neobjevuje a nebojíte se, že na Vás kniha bude "moc", rozhodně se do ní pusťte. Neočekávejte celiství příběh, ale krátké úryvky z života funebráků a budete spokojeni. Já tedy spokojená byla. Knize Upřímnou soustrast dávám 75 %
Autor, Guillaume Bailly, se živí víc jak dvě desítky let v oblasti pohřebních služeb a za tu dobu pracoval na více než dvou tisících pohřbů. Kromě toho také přispívá na sociální sítě pro pozůstalé a informační servery pro další lidi z oboru. Je tedy celkem logické, že právě někdo s takovými zkušenostmi dostal (i když náhodou) možnost napsat knihu, která lidem tuto práci přiblíží. Zvolil k tomu formu krátkých a vtipných příběhů, které se opravdu staly.
Hned na začátek by bylo dobré varovat budoucí čtenáře. Upřímnou soustrast rozhodně není knihou pro typ lidí: "Mám rád černý humor, ale tohle už bylo moc." Příběhy v knize Upřímnou soustrast si totiž neberou servítky. Vzhledem k tomu, že téma úmrtí a posledního rozloučení je pro hodně lidí velmi citlivým tématem, je dobré zvážit, zda je tento druh humoru pro Vás. Pokud jste ten typ, který takový humor nerozhází, nebojte se do knihy Upřímnou soustrast pustit.
Některé příběhy jsou opravdu velice krátké. Jiné se natáhnou na pár stránek. Většinou v nich hlavní roli hrají pozůstalí. Je opravdu k neuvěření, jak se někteří lidé dokáží chovat. Tyto historky jsou vtipné, někdy jsem však musela kroutit očima nad chováním "truchlících". Jiné příběhy jsou o trapasech, které se povedly zaměstnancům pohřebních ústavů a ty mi seděly asi nejvíce. Některé příběhy jsou dojemnější a naopak ukazují na dobro, které se v některých lidech skrývá. Většina příběhů však staví na humornou notu a já jsem se u některých příběhů smála nahlas. Což je na člověka, který u knih projevuje emoce málokdy opravdu důkaz toho, že kniha je prostě dobrá.
„Mladá žena zemřela při dopravní nehodě. Asistent pohřebního ústavu doprovázel jejího bratra při výběru rakve. ‚Co se týče vycpávek, máme několik barev a materiálů,‘ nabízí asistent. ‚Vezmu si tenhle, hedvábný.‘ ‚Bílý? Ne vždycky to vypadá dobře. Mrtvý tak nevyniká. Vaše sestra, byla hodně sinalá? Bledá?‘
Bratr málem omdlel, po chvíli se vzpamatoval a odpověděl: ‚Bledá a bíla určitě ne. Byla to moje sestra, byla černoška, tak jako já.‘“ - str. 137
Bratr málem omdlel, po chvíli se vzpamatoval a odpověděl: ‚Bledá a bíla určitě ne. Byla to moje sestra, byla černoška, tak jako já.‘“ - str. 137
Kromě samotných historek se v knize občas objeví i okénko "Víte, že?", které čtenáři představí některé zajímavosti z funebráckého řemesla. Většina se jich zabývá historií slov spojených s řemeslem a vzhledem k tomu, že autor pochází z Francie a svou práci zde i vykonává, většinou se týkají právě historie slov ve francouzštině. Přesto jde o zajímavé vsuvky, které člověku i leccos předají.
Než se do knihy Upřímnou soustrast pustíte, je třeba si uvědomit její koncept. Nemůžete čekat knihu s hlubokým příběhem, která nikoho neurazí. Jde o krátké, humorné zážitky, které pro někoho mohou být kontroverzní, ale pokud jste ten typ člověka, co se vyžívá v černém humoru a sarkasmu, tohle pro vás bude trefa do černého. Já jsem se u čtení opravdu bavila. Velké plus knihy je to, že na sebe (až snad na jednu výjimku) příběhy nijak nenavazují a vzhledem k tomu, jak je kniha psaná je úplně jedno, jestli ji přečtete najednou, nebo si ji necháte ležet třeba na konferenčním stolku a ve volných chvilkách si přečtete jednu, dvě povídky. Knihu prostě můžete přečíst během jednoho dne (je fakt čtivá!), ale vadit nebude ani to, když ji budete postupně ucucávat po jednom příběhu třeba rok.
V neposlední řadě bych ráda zmínila grafickou stránku knihy. Značky, které spadají pod Knihy Dobrovský v poslední době spojuje jedno. Nádherné obálky a předsádky. Upřímnou soustrast není výjimka. Naopak se mi vzhled této knihy extrémně líbí. Ladí k tématu, zároveň je ale vtipný, možná až sarkastický. Na hřbetu knihy najdete malou můru a na předsádce malé lebky! Tyhle detaily naprosto zbožňuji.
Pokud máte chuť zasmát se absurdním situacím z prostředí, ze kterého se příliš knih neobjevuje a nebojíte se, že na Vás kniha bude "moc", rozhodně se do ní pusťte. Neočekávejte celiství příběh, ale krátké úryvky z života funebráků a budete spokojeni. Já tedy spokojená byla. Knize Upřímnou soustrast dávám 75 %
Kniha Upřímnou soustrast vyšla pod značkou Kontrast. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Upřímnou soustrast si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! (A můžete tam mrknout i na ukázku! :-))
To zní opravdu dobře. Věřím, že by mě bavilo se dozvědět něco málo, co se děje u pohřebního ústavu. A hlavně čeho všeho mohou být lidé schopní.
OdpovědětVymazatMám ji v knihovně a děsně se na ni těším! 😀
OdpovědětVymazatPro mě byla vždycky francouzská literatura dvacátého (a jednadvacátého) století trochu oříšek, nevím proč, ale asi není pro mě. Nicméně devatenácté století mám vážně ráda. :)
OdpovědětVymazat