V roce 1976 byla vydaná v Německu velmi osobně napsaná kniha vzpomínek Liny Heydrichové, kde si připomíná nejdůležitější milníky svého života a zároveň odhaluje, jaké to bylo být manželkou Reinharda Heydricha. Letos vychází tento kontroverzní titul v Německu podruhé a poprvé také česky. Českému čtenáři se tak naskýtá výjimečná možnost poznat Reinharda Heydricha, jednu z nejosudovějších postav českého národa, z úplně jiného úhlu pohledu... Memoáry doprovází úvodní slovo Heidera Heydricha, komentář Jaroslava Čvančary a rozhovor Heidera Heydricha s reportérkou Hanou Benešovou. Kniha je doplněna o unikátní a bohatou fotopřílohu z archivu rodiny Heydrichů a badatele Jaroslava Čvančary. Mnoho fotografií je publikováno vůbec poprvé.
O druhou světovou válku a zvláště pak o atentát na Heydricha se zajímám, což už jste si možná podle několika recenzí na tomto blogu všimli. Když se mi dostala do ruky knihu "Můj život s Reinhardem", kterou nadiktovala žena Reinharda Heydricha - Lina, musela jsem si ji přečíst. Co bych řekla o knize Vám se dozvíte dnes.
Reinharda Heydricha zná snad každý, kdo prošel alespoň základním vzděláním. Není třeba ho příliš představovat. Od této knihy jsem očekávala, že se dozvím něco o jeho soukromém životě, že třeba bude možné pochopit ta zvěrstva, která způsobil. Jenže to by se muselo Lině Heydrichové dát věřit alespoň slovo.
Kniha by mohla být dost kontroverzní. Co kdyby ukazovala Heydricha jako beránka, který za nic nemůže? Co kdyby mohla někoho svést na scestí? Nebojte se. Nic takové se rozhodně nestane. Ze celé knihy sála to, jak sama Lina Heydrichová byla absolutně povrchní, naivní a hloupá. Ano. Jsem ráda, že ze sebe v této knize udělala takovou hlupačku, protože teď se opravdu nemůže nikdo bát toho, že by kniha mohla někoho k nacismu přiklonit.
Dozvídáme se to, jak "chudinka" Heydrichová musela po válce utíkat a skrývat se a jak si to vlastně vůbec nezasloužila. Ani jednou se neotře o něco jako uznání toho, že co její muž dělal a co ona plně podporovala byla zvěrstva. Naopak je celou knihu cítit, že Heydrichová stále s nacistickými myšlenkami plně sympatizovala. Vrchol jejího smýšlení se ukázal ve chvíli, kdy poukazovala na to, že nechápala, proč neměla jako válečná vdova nárok na finance od státu, jako jiné ženy. V knize jsou taky opravované nesrovnalosti, které Heydrichová ve svém vyprávění uvádí. Zajímalo by mě, jestli jí Heydrich tak moc lhal, nebo jestli si ona tolik věcí přibarvovala až tak moc, že jim začala věřit. Jinak by ji přece muselo být jasné, že nepřesnosti, které uvede budou historiky vyvráceny...
Tato kniha však není o tom, aby vám byl vypravěč sympatický. Spíše naopak. Věřím tomu, že některé popisy života, který v soukromí Heydrichovi vedli jsou reálné, ne příliš přibarvené. Kniha ukazuje druhou světovou válku z jiné strany. Ukazuje zbabělou ženu, která by ovšem nic takového nikdy nepřiznala. Ukazuje na druhou stranu i to, že jejich děti to po válce samozřejmě jednoduché neměly - i když ty v tom byly opravdu nevinně.
Kniha je doplněná zajímavými fotografiemi a závěrečným komentářem syna Heydrichových. Pokud se o toto téma zajímáte, rozhodně si knihu přečtěte. Čte se překvapivě dobře a přinese Vám i prosto nad zamyšlením. Rozhodně doporučuji lidem, které téma druhé světové války zajímá. Těm, koho nezajímá toho kniha samozřejmě příliš nedá. Knihu hodnotím 75%.
Pěkná recenze, u téhle knihy jsem si jistá, že není nic pro mě. Ale pro zaryté milovníky všeho válečného je jistě skvělá. :)
OdpovědětVymazatTyhle knížky "z druhé strany" mi připadají vždycky zajímavé. :)
OdpovědětVymazat