Hlava v knihách

pondělí 14. srpna 2017

Poslední - Alexandra Oliva

Betty - hlavavknihach.blogspot.cz srpna 14, 2017 6 Comments

Chtěla zažít dobrodružství. Nikdy by ji nenapadlo, jak daleko všechno zajde…Začalo to jako televizní reality show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, které měly prověřit jejich sílu, odolnost, vytrvalost. Izolovaní od vnějšího světa netuší, že v něm došlo k něčemu strašlivému. Jakékoli projevy zkázy chápou coby součást hry, zinscenovanou zkoušku. Všude je přece sledují kamery, odposlouchávají mikrofony. Alespoň tak tomu všichni věří, včetně mladé ženy přezdívané Zoo, jedné z favoritek soutěže. Zoo chce obstát, tvrdošíjně jde za svým cílem. Ale realita se děsivě a nenávratně změnila. Tady už nejde o vítězství, ale o přežití… a nejen její.

Na knihu Poslední jsem se těšila. Reality show „Kdo přežije“ mám ráda, Hunger Games se mi moc líbily a Walking Dead miluji. Podle anotace jsem si představila něco, co bude tak trochu propojovat tyto mé tři oblíbence. Bála jsem se, aby se kniha nezvrhla do „vykrádačky“ těchto trháků, ale to se nestalo. Bohudík. No, i když možná bohužel...

V různých recenzích jsem četla, že lidem nejvíce vadí velké množství postav a střídání jmen a přezdívek. V knize se prý poté špatně orientují. S tímto já souhlasit nemůžu. Přezdívky byly výstižné a po chvilce k nim člověk dokázal přiřadit i jména. Co mi ovšem na knize vadilo bylo to, že se v ní nic neděje. Také nechápete, jak je to možné? Jde přeci o postapokalyptickou knihu, jak se tam může nic nedít? Vážně neděje. Tedy děje - přesně jednou. Jedna jediná scéna na třista stranách má potenciál pro to, být zajímavou, Díky stylu autorčina psaní, kdy od samého začátku tušíte, jaký nastane konec, tomu tak nakonec stejně není. Od samého začátku kapitoly, která má být „akční a napínavá“ víte, že něco takového nastane.

V knize se střídají dva časy. Současnost, kdy hlavní hrdinka Zoo putuje a putuje, u toho vzpomíná na manžela, prozrazuje nám důvod, proč se do reality show přihlásila a minulost, která se věnuje zahájení soutěže.

Musím říct, že Zooino bloudění mě strašně nebavilo. Za celé putování se stalo opravdu málo zajímavých věcí. Popisování samotné reality show bylo lepší, chvilkami jsem si říkala, že díky němu nebude kniha takový propadák, ale stále to bylo vlažné, neslané – nemastné, nezajímavé.

A přitom má podle mě kniha takový potenciál! Nápad je skvělý, spojuje zajímavá témata, ale žádné z nich není propracované. Vše je zde zmíněno pouze okrajově. Když jsem zjistila, že kniha má pouhých třista stran, čekala jsem, že každá strana bude nabitá akcí a zajímavými myšlenkovými pochody (mně by vlastně bylo fuk, že postava několik stran řeší to, že nemá ráda arašídové máslo, ale bylo by mi to jedno jenom, kdyby tam bylo něco méně povrchového a takovéto pošetilosti tam byly pouze jako doplněk hlubších myšlenek). Říkala jsem si, jak by bylo skvělé, kdyby autorka z tohoto díla udělala například trilogii. Mohla by nám představit ostatní soutěžící, detailněji nás provést samotnou soutěží, popsat „nový svět“. Nic takového se v knize samozřejmě nestane, je to změť nesmyslných myšlenek hlavní hrdiny a prostoduchý konec, který mohl být minimálně trochu překvapivý, když už nic jiného.

Co ke knize dodat na závěr? Netuším. Kniha mě obrovsky zklamala. Nechápu jak může být světovým bestsellerem, nechápu, co na ni tolik lidí tolik baví, ale každý má vkus jiní, neříkám ať knihu nečtete. Zkuste to, jsem totiž zvědavá, jestli se na mém hodnocení shodneme.

Pro mě jde bohužel o jednu z nejnudnějších knih, kterou jsem kdy četla.

Za nápad, „průběh“ reality show a styl autorčina psaní (nebyl tak krkolomný, jak bych po přečtení této recenze očekávala, nebojte) dávám knize 45%. Jsem prostě hodná, no...

středa 9. srpna 2017

Buď anebo - knižní tag

Betty - hlavavknihach.blogspot.cz srpna 09, 2017 5 Comments

Konečně se dokopávám k nějakému dalšímu článku, ale vzhledem k tomu, že je tady vlastně první, chtěla jsem něco, co by vám, mým budoucím čtenářům, mohlo trochu přiblížit mou osobu. Proto jsem se rozhodla zvolit nějaký knižní tag, jelikož ty já fakt můžu. No a narazila jsem u Šárky z blogu "Můj knižní ráj" na zajímavý „buď a nebo“ knížní tag. Tak tady ho máte. Shodují se některé mé odpovědi s těmi vašimi? Nebo jsou naopak nějaké „radikálně opačné“? Případně jste někdo tento tag vyplňoval? Pošlete mi na něj odkazy. A teď vzhůru do čtení!

... číst buď jenom ženské autorky, anebo muže autory?

Mužské. Sice by mi chyběla Austenová a občas nějaký „vypínač mozku“ (prostoduché, romantické téma), když mi není dobře, ale jednou a provždy je mým nejoblíbenější autorem mistr King. Bez něj bych se zbláznila.

... číst buď jenom trilogie, anebo jenom knihy bez pokračování (tzv. stand-alones)?

Asi radši jednodílné, opravdu málokdy čtu více knih najednou (nepočítám k tomu knihy v angličtině, ty mám tak nějak rozečtené neustále a vracím se k nim sporadicky), takže by se lépe skákalo k těm, co mě momentálně stráááášně moc zaujmou. Knižní série čtu radši hned po sobě (pokud už byly samozřejmě kompletně dovydány) a pak sem akorát naštvaná, když dostanu akutní chuť na nějaký nový objev.

... nakupovat buď jenom v kamenných knihkupectvích, anebo v e-shopech?

To je těžké. Dělám ráda oboje, zvlášť kvůli výrazně nižším cenám na internetu, ale nesmět si nikdy projít knihkupectví a cítit vůni desetitisíců knih? To asi ne. Takže bych asi radši utratila víc peněz a procházela se mezi regály.

... vidět buď nejdřív filmovou verzi knihy, anebo naopak nikdy nemít možnost vidět film?

Tak to rozhodně radši nikdy nevidět. Momentálně tluču hlavou o zeď kvůli Sedmilhářkám, které jsem si nejprve pustila a teď toho lituju.

... číst buď jenom papírové knížky, anebo pouze e-booky?

Hodně jednoduché. Rozhodně papírové. Čtečku nemám, nechci a mít nebudu. Nic nepřekoná knihu papírovou.

... být buď recenzent z povolání, anebo spisovatel?

Spisovatel. Rozhodně spisovatel. Strašně ráda bych jednou knihu napsala, ale asi na to nemám zatím odvahu.

...buď mít více času na čtení, anebo více peněz na knížky?

Peníze. Čas se najde vždycky, ale těch peněz je málo.

... buď zbožňovat knížku, kterou všichni nesnáší, anebo nesnášet knížku, kterou všichni zbožňují?

No, tohle je mi celkem jedno, ale spíš na mě sedí to druhé. Tedy nesnášet knížku, kterou všichni zbožňují. Asi nevýraznějšími příklady budou Selekce a nebo Milénium.

... být buď knihkupec, anebo knihovník?

Knihkupec, máme to v rodině a když jsem s mamkou jako malá trávila čas v našem knihkupectví, bylo to super. Problém dnešní doby je internet a jeho ceny, díky kterému má minimum malých, soukromých knihkupectví možnost uživit se. Ovšem momentálně přešupačuju svůj studijní obor na knihovníka.

... buď přečíst jednu knihu ročně, ale dobře si ji zapamatovat, anebo sto knih a naopak si z nich nic nepamatovat?

No tak asi určitě těch 100. Ráda bych si z nich teda něco pamatovala, ale kdybych měla za celý rok přečíst pouze jednu knihu, byla bych vážně naštvaná!

... buď nedokázat číst v dopravním prostředku, anebo vleže?

Asi nejjednodušší otázka. Rozhodně v dopravním prostředku. Nečtu v nich ráda, čte se mi v nich špatně, okolí mě ruší. Naopak vleže je asi jediná pozice ve které čtu. Vleže na zahradě na lehátku (jak já to tam miluju), vleže ve vaně (to miluju snad ještě víc), vleže v posteli, vleže na gauči...