Hlava v knihách

Sněhulka tráví první Vánoce v penzionu, který patří slečně Tilly. S provozem jí pomáhá Emily, jejímž snem je otevřít si pekárnu. Emily Sněhulku zbožňuje, ale z nového návštěvníka, Tillyina synovce Lukase, už tak nadšená není. Což je divné, protože Sněhulce její zvířecí instinkt napovídá, že Lukas a Emily by rozhodně měli být kamarádi! Musí ty tvrdohlavé lidské bytosti přimět, aby se na sebe podívali očima jednoho věrného, milujícího kotěte.

Před Vánoci mám každý rok chuť na vánoční čtení. Již tradičně čtu Svátky krásné hvězdy, které za mě nic nepřekoná. Zároveň objevuji ráda nové vánoční čtení. No a celkem spontánně jsem si objednala i Sněhulčiny Vánoce. Tam to totiž byla opravdu láska na první pohled. Kombinace Vánoc a kočky? To je pro milovníka Vánoc a koček prostě nutnost. No a když se k tomu přidá naprosto dokonale kýčovitá obálka? Tak to potřebuju takovou knížku ještě víc. Jak se mi nakonec líbila?

Začněme něčím o příběhu. Děj se odehrává ve viktoriánském penzionu. Je v horším stavu. Jeho majitelka, starší dáma, nemá již tolik peněz ani energie, aby se o penzion pořádně starala. V penzionu jí nesmírně pomáhá Emily. Mladá dívka, neuvěřitelná pekařka a kuchařka. Její sen je otevření vlastní pekárny. Na Vánoce přijíždí po několika letech Tillyn synovec Lukas. Je fotograf. Miluje práci i volnost. Když byl malý, umřeli mu rodiče a vychovala ho právě Tilly. No a EMily strašně štve. Pracuje pro Tilly už několik let a Lukase ještě nikdy neviděla. Zdá se jí, že se o svou tetu příliš nezajímá. K tomu je v penzionu také nová malá návštěvnice. Bílé a chlupaté koťátko, které se jmenuje Sněhulka. A ta si myslí, že Emily a Lukas se k sobě sakra hodí!

Jasné. Od prvních pár desítek stran víte, jak knížka dopadne. Dokonce se mi to podařilo odhadnout poměrně detailně. Příběh není nikterak složitý, je to taková ta jednoduchá, přímočará romantika. Rozhodně ale oceňuji, že nejde o takovou tu kýčovitou červenou knihovnu. Je zde pár vtipných chvilek, je zde pár roztomilých okamžiků, je zde několik milých chvilek. Díky tomu, jsem byla s výběrem knihy velmi spokojená. Samozřejmě nelze od knihy očekávat zlomové čtení. Autorka se snaží přidat těžší téma v rámci tragické minulosti hlavního mužského hrdiny. Moc se jí to nedaří. Jeho vyrovnávání se s minulostí je zde okrajové, nikterak detailní a upřímně na mě ani moc nepůsobilo. 

Pozitivně určitě hodnotím to, že se kniha krásně čte. Ano, je velmi jednoduše psaná. U vánoční romantiky je to ale přesně to, co očekávám i chci. Tudíž mi to vůbec nevadilo, naopak jsem to spíše ocenila. Čtení jsem si užívala, krásně mi příběh ubýval a při čtení jsem se místy i bavila.

Nejsilnější části knihy jsou pro mě jednoznačně ty, kde vystupuje Sněhulka. Knize přidává dobrou hvězdičku! Nejen, že je neuvěřitelně roztomilé kotě. Také je to nesmírně chytré a vtipné kotě, které jednotlivé situace většinou na konci kapitol v rámci několika málo stran vtipně okomentuje. A také naplánuje své kroky k tomu, aby vše dopadlo tak, jak si vysnila. Má totiž dobré drce a chce, aby "její" lidé byli jen a jen šťastní!

Kotě a Vánoce. To je pro mě prostě sázka na jistotu. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem potřebovala, chtěla a vyžadovala - odpočinkové čtení, které je moc milé, je vánoční - no a je tam boží kočka! :-D Pokud hledáte hezké předvánoční čtení, u kterého si odpočinete, usmějete, rozněžníte se nad kotětem... V knize je také spousta dobrého jídla! Takže rozhodně doporučuji. Kdyby to byla "jen" romantika a nebyla tam kočka a Vánoce, asi bych nedala tak vysoké hodnocení. Jenže to je prostě něco pro mě, no. Takže jo, za mě je tohle jedno dost velké předvánoční překvapení a doporučení! Sněhulčiny Vánoce si ode mě odnášejí krásných 70 %!