Hlava v knihách

Knihy, jejichž příběhy se odehrávají během druhé světové války mám ráda. Čtu ráda i literaturu faktu z tohoto období, ovšem beletrie u mě má své místo také. Líbí se mi, jak různorodé knihy ukazují na různé druhy lásky v této době..

Kniha je skvěle zpracovaná. Odborný text, který obsahuje velké množství informací je psaný poutavě, což je obrovská výhoda této knihy. Při pročítání klasických učebnic, či různých odborných knih jsem vždy měla problém, že informace byly podávané tak, že jsem si z nich nezapamatovala skoro nic. Autorovi této knihy se však podařilo zkombinovat informace a čtivý písemný projev, což je naprosto skvělé. Opravdu si z knihy pamatuji spoustu informací, které jsem do teď vůbec neznala a také jsem si upřesnila nejrůznější známější pojmy.

Kniha je rozdělená do deseti kapitol. Schutzstaffel, Heinrich Himmler, Noc dlouhých nožů, Válka, Waffen-SS, SS-Allgemeine, Holokaust, SS na ústupu, Norimberk a ODESSA. Samotné názvy kapitol jasně poukazují na to, že kniha opravdu obsahuje dějiny SS od samotných začátků až po jejich konec. Dozvídáme se zde i to, jak byli členové SS souzeni v Norimberku a nebo například to, kdo všechno pravděpodobně stál za tím, že se několika příslušníkům podařilo po válce uprchnout.

Rozhodně nejde o knihu do kabelky. Jde o velkoformátovou knihu, ale má to své opodstatnění. Skoro na každé dvojstraně naleznete nejrůznější fotografie. Dále se zde nachází "zajímavosti" v rámečcích. Největší radost mi udělal ten, který "převáděl" německé hodnosti do českých překladů. Myslím, že tuto tabulku ocení i lidé, kteří čtou s tématem druhé světové války primárně beletrii. Často se v ní německé hodnosti vyskytují a díky této tabulce konečně budu vědět, jakou hodnost má která z postav.

Další skvělá ve je, že autor se snaží dobu o které píše zasadit do celkového kontextu dějin a právě za pomoci výše zmiňovaných rámečků čtenáři přináší i něco málo o první světové válce a podobných, na první pohled nesouvisejících momentech dějin či jiné zajímavosti. 

Kniha je opravdu skvělá. Je plná podstatných informací a zároveň psána formou, která zaujme i laiky. Informace podává přehlednou formou, kterou doplňují černobílé fotografie. Pokud se zajímáte o téma druhé světové války a zajímá vás právě i to, proč vlastně vznikala nenávist, kterou nacisté šířili, je tato kniha rozhodně tím pravým pro Vás. Hodnotím ji na 95 %.

Za recenzní výtisk knihy Historie SS - Hitlerovy neslavné legie smrti děkuji nakladatelství Omega. Knihu si můžete objednat zde na eshopu Knihy Dobrovský.

1. Selekce

Selekce si u mě na blogu vysloužila dokonce i samostatný článek, kde jsem tak nějak shrnula, proč ji nemám ráda. V kostce Vám to tady shrnu. Kniha je plná klišé. Dívka ze střední třídy zamilovaná do chlapce, který je z nižší kasty - a to je trestné. Chce o něj bojovat! Jenže... Pak o ní projeví zájem princ. Samozřejmě by se k princi neměla šanci nikdy dostat, proto zde existuje reality-show ve stylu Farmář hledá ženu. Hlavní hrdinka mi byla extrémně nesympatická. Tváří se jako největší drsňačka, ale je to jen ufňukaná mrcha. A taky to její jméno - America. Jak těžce originální! (A hrozně super patriotické).
Jasně jasně. Reality-show je od této knihy očekávaná. Jenže ani ta nebyla povedená. Dívky nemusely nic. Čekala jsem alespoň hezky popisované plesy, život v luxusu, šaty... Tak trochu jako plesy v knihách od Austenové... Jenže ono v té knize nebylo ani to. K dobru ji můžu přičíst akorát to, že jazyk je až tak moc primitivní, že ji přečtete během chvilky a moc času Vám nesebere. A obálku. Jo, ta se povedla. To se musí nechat.

2. Millénium

Druhé místo obsadí hned trilogie (ve finále pentalogie, pokud se nepletu, ale sebrání série mrtvému autorovi jako plnohodnotné pokračování prostě neberu). Všichni milují tuto detektivní sérii. V hlavní roli se zde představuje "rebelka" s piercingy a tetováními - hackerka. Silná, nezávislá a odlišná žena. Takové hodně originální. Což o to, to by vadit nemuselo. Průser je samotný příběh a to, jak ho autor napsal. Bez mučení se přiznávám. Nedočetla jsem ani první knihu. Zkoušela jsem ji několikrát. Dávala ji šanci v průběhu let a životních fází, ale ne, ne, ne, ne, ne. Ty strany, které jsem kdy překonala byly neskutečně nudné. Absolutně nic se na nich nedělo a to, jakým stylem je autor psal tomu nijak nepomáhalo. Za mě jedna véééliká nuda. Fakt to nešlo.

3. Trhlina

"Slovenská bomba!", "Slovenský King!", "Nejděsivější horor světa!". Tohle všechno jsem o Trhlině četla. Jako milovník hororů jsem ji nemohla nechat bez povšimnutí a neskutečně natěšená si ji koupila a hned se do ní pustila. A pak přišlo obrovské zklamání. Nevím čím začít. Tak zaprvé - nevěřím autorovi, že jde o reálnou "zpověď" (jde o údajnou zpověď, údajně ho někdo kontaktoval... No u Záhady Blair Witch taky tvrdili, že jsou to opravdové záznamy...). Ten důvod, proč mu to to nevěřím je hlavně ten, že by snad nikdo nemohl být tak hloupý a protivný jako právě vypravěč. Dále nevěřím tomu, že by dospělí lidé mohli jednat tak, jak jednají ti v knize. Kniha byla všechno jen ne děsivá. Od knihy, která získala slovenskou cenu za literaturu jsem očekávala něco. I kdyby mi nesedl příběh, čekala bych "bum", co se kvality textu bude týkat, ale ani to tam nebylo. Nebylo tam skoro nic. Kromě videí a článků, na které v knize autor odkazuje. Ty jsou opravdu dohledatelné a člověka rozptýlí od knihy. Je mi to vážně líto, ale tohle je zatím největší letošní zklamání. (Celou recenzi najdete tady).

4. Hunger Games - Síla vzdoru

Nepochopím, jak může autor dovolit, aby tak skvělou sérii potopil tak hrozným, závěrečným dílem. Hunger Games jsem četla už před pár lety. První díl jsem hltala (několikrát). Druhý díl jsem také hltala (i když tam už to bylo trošičku slabší). Třetí díl? Panebože, jak já se na něj těšila. A pak přišlo tohle. Já byla tak neskutečně zklamaná... To nejlepší, co na této sérii je, jsou Hladové hry. To, kolem čeho se vše motá v prvním a druhém dílu. To, co je asi nejděsivější na celém světě. A pak přijde závěrečný díl, kdy postavy jednají najednou naprosto nelogicky, Katniss se nominuje na jednu z nejprotivnějších knižních postav a kniha je najednou celá, celičká o politice. Tenhle díl není nic jiného, než politický boj, který je ale nudný. Nechápu, proč autorka i v závěrečném dílu nezachovala předchozí rámec hladových her. Proč nemohlo k "převratům" docházet za pomoci jich. Třetí díl by najednou nevypadal jako něco úplně jiného, než předchozí dva. A možná by tam nechyběla pořádná akce. Ta, která v Síle vzdoru pro mě byla pouze naprosto nucená. Ke všemu se tady projevil Rowlingovský komplex - neschopnost zabití hlavní postavy kompenzuje masakr v podobě zabití spousty nepodstatných a nějaké té vedlejší postavy... Ne, ne. Tohle prostě zničilo celou sérii.

5. Knihy Jo Nesba

Tady to bude trochu jinak. Od Nesba jsem jako prvního přečetla Sněhuláka. Hned jsem ho všem musela doporučovat a přečetli si ho snad všichni moji blízcí. Ta kniha byla dokonalá! Sněhulák je jednoznačně jedna z nejlepších detektivních knih, které jsem kdy četla! Co tu teda dělá, říkáte si. Dělá tady ostatní díly s Harrym Holem. Zkusila jsem jich po Sněhulákovi několik. Nemesis, Policie... Myslím, že jich bylo ještě pár. Nic. To bylo prostě nic. Další knihy byly neskutečně rozvleklé, bez nějaké zajímavé akce či zápletky. A pak jsem zase přečetla Lovce hlav. Samostatnou knihu bez Harryho Hola... A ta byla zase perfektní. Co to sakra je? Jasně. Tady nejde o nenávist k Nesbovým knihám. Spíš nepochopení. Nechápu, jak může psát někdo tolik knih tak nekonzistentní kvality.

Zdravím Vás u dnešní Pětky.
V knižních skupinách na Facebooku se poslední dobou dost řeší, jakou knihu v angličtině začít číst jako první? Jak na to? Já bych Vám dnes chtěla v pěti bonech popsat, jak jsem do toho (poměrně úspěšně) skočila já. :-)

1. Nečtěte zrcadlové knihy!

Asi víte, co se pod "zrcadlovými knihami" myslí. Jsou to knihy, které přinášejí na jedné straně text v angličtině (nebo němčině, nebo ruštině, nebo jakémkoliv jiném jazyku) a na druhé je přeložený v češtině. Tento krok není podle mě dobrý, protože budete automaticky sklouzávat na stranu s českým textem. Budete to dělat víceméně automaticky a nakonec budete knihu číst v češtině.
V zrcadlovém textu jsou většinou "klasiky", které jsou zjednodušené a zkrácené. Jako lepší varianta mi přijde Penguin Readers. Jejich výběr najdete zde. Tyto knihy jsou řazené do různých "levelů" angličtiny. Na jejich stránkách (odkaz výše) naleznete testy, které si uděláte a zjistíte, která úroveň jste právě vy a v ní si najdete knihu o kterou byste měli zájem. Knihy jsou samozřejmě také upravené, ale jejich nabídka je obrovská - od klasik přes Lásku nebeskou až po Stephena Kinga. A jako plus nebudete skákat neustále na český text, protože ten tady nenajdete.

2. Správná kniha

Ono nejsou potřeba ani ti Penguin Readers. Já do toho skočila hned po hlavě - tedy po Harrym Potterovi. A doporučila bych to i Vám. Pokud máte nějakou (nejlépe) young adult oblíbenou knihu, kterou v češtině dobře znáte, zkuste právě ji. Pokud ji čtete častěji, nebude Vás nudit, protože jste zvyklí si ji opakovat a zároveň Vám nebude příběh proplouvat mezi prsty. Pokud máte blízký vztah k Harrymu Potterovi, doporučuji Vám ale právě jeho. Proč? Tak jako se v něm vyvíjí postavy, vyvíjí se i angličtina. První dva díly jsou opravdu lehké, třetí lehce přitvrzuje, ale není to ještě nic hrozného. Na čtvrtém už je vidět výraznější jazykový pokrok. Vaše anglické čtení postupuje úměrně právě sožitosti jazyka v knihách a to mi přijde prostě super.
Takže nejdůležitější pravidlo je jasné. Dobře zvolená, jednoduchá četba je prostě základ.

3. Zahoď slovník

Dobře, ne tak doslova. Občas můžete narazit na větu, která Vám nebude chtít dávat smysl i kdybyste se na hlavu stavěli, protože zrovna v ní budou čtyři Vám neznámá slovíčka. Nepomůže kontext? Prostě vezmete slovník. ALE všeho s mírou! I když nebudete znát polovinu slovíček, pořád to neznamená, že jejich význam neodhadnete díky kontextu! Pokud si budete překládat slovo od slova, smysl Vám dá věta stejně zhruba stejný, jako kdybyste ji naťukali do Google překladače (takže žádný) a hlavně Vás to bude neskutečně otravovat. Nikoho nebaví přečíst větu a zní přeložit čtyři slovíčka a takhle dál a dál. Samozřejmě - slovník v mobilu je skvělý kamarád, ale pokud ho budete nadužívat, brzy knihu v cizím jazyce odložíte nadobro.

4. Čtěte tak, jak jste zvyklí v češtině

Pokud jste zvyklí číst vždy pouze jednu knihu, tak jako já, vyvarujte se mojí chybě. Usoudila jsem totiž, zhruba před rokem, že knihu v angličtině si prostě tolik neužiji a tak ji budu prokládat jinou a hezky v češtině. Chyba! Nejsem tak zvyklá číst a neumím to. Proto cca před dvěma roky letěli Paper Towns brzy do kouta a já se k nim stále nevrátila. Pokud jste zvyklí číst více knih na jednou, máte možná vyhráno. Na druhou stranu, začátky jsou krušné a nevím, zda Vás nebudou "ostatní" rozečtené knihy od té anglické tahat. Ale na to nedbejte a prostě anglickou knihu čtěte tak, jako by byla česká. Udržujte svoje čtecí návyky stejné.

5. Hlavně se z toho nepo... kakat!

Ne vždy se to prostě povede. Můžete zvolit knihu, která na Vás prostě bude moc složitá, nebude Vás bavit, nebo to bude prostě "v blbou dobu a na blbém místě". Knihu odložte, zahoďte, zahrabte někam do kouta a dejte si pauzu. A hlavně se nebojte. Prostě sáhněte po knize jiné. Tématem či složitostí. Zkuste klidně něco pro děti, je to úplně jedno. Hlavně se nebojte nebo už nikdy po žádné knize v angličtině nesáhnete. Ať už bude ta první cizojazyčná kniha jakákoliv, potom, co ji dočtete budete nadšení! Budete na sebe pyšní a budete mít chuť číst další a další knihy v cizím jazyce. No a nakonec zjistíte, že třeba v té angličtině ubíhají stránky mnohem rychleji jak v češtině!

Jakou knihu jste jako první úspěšně zdolali v angličtině? U mě to byl právě Harry. :-) Knih, které se dají dobře doporučit jako první knihy v cizím jazyce, je určitě spousta. Určitě by nebylo špatné třeba Stmívání. Hodně lidí si pochvaluje Agathu Christie. Já bych určitě nedoporučovala starší knihy. Už taková Austenová v sobě skrývá poměrně dost "zastaralých" výrazů se kterými se asi většina z nás v cizím jazyce opravdu nesetkala. Každopádně šup do toho, čtení knih třeba v originále je prostě lahůdka! :-)

Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá.

Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil.

Jenže přesně to se jednoho dne stane….

Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát?

V podobě románu Nejtemnější část lesa se Holly Black, autorka mnoha bestsellerů, vrací k okouzlujícím pohádkovým příběhům, díky kterým se na počátku své kariéry proslavila.

Holly Black je poměrně známou spisovatelkou zaměřující se na young-adult fantasy. Konkrétně Nejtemnější část lesa můžete v současnosti sehnat za 29 Korun. I proto jsem se ke knize vlastně dostala. Jde o poměrně tenkou knihu, cca kolem 200 stran, což je na fantasy poměrně neobvyklé, no ne? Jak se mi kniha líbila se dozvíte v dnešní recenzi.

Příběh se může stát poměrně obsáhlý, což by mohlo potenciální čtenáře odradit, pokud si ho představí pouze na 200 stranách, ale určitě to tak není. Naopak byl příběh skvěle rozvržen a počet stran mu hrál jenom do karet.

Hrozně se mi líbí zasazení městečka, kde se objevují víly, do reálného světa. Popis toho, jak se díky své magičnosti stává městečko cílem spousty turistů na mě působilo realisticky. Kdyby to byla realita a nějaké takové městečko existovalo, bylo by o přesně takhle. Možná ještě ve větší míře. Upřímně nechtěli byste někam, kde jsou víly a nadpřirozené bytosti, kdybyste takovou možnost měli? Takové městečko by mělo rozhodně obrovskou popularitu.

200 stran dává možná menší prostor na propracování postav. V hlavní roli se představuje Hazel u které bych řekla, že se ji podařilo celkem pěkně a dostatečně vykreslit. Což bylo k její jisté úloze v příběhu ovšem nezbytné. Ostatní postavy (její bratr, princ apod.) takový prostor nedostávají. Víme o nich relativně dost informací, které v kostce určují jejich podstatu a jednání, ale detaily příliš neočekávejte. 200 stran knihy k tomu prostě nedává příliš prostoru. 

Co rozhodně oceňuji je jednodílná fantasy. V žánru fantasy se nám rozmohl takový nešvar. Sedm dílů je prostě málo. Přiznám se, že mě tyhle rozsáhle série spíše odrazují. Mám pocit,že utrácet za první díl je zbytečné, protože buď se mi to nebude líbit a bude mi k ničemu, nebo budu muset koupit dalších x dílů, abych se dopátrala konce. Bylo super přečíst si útlou knížku, která začínala i uzavírala fantasy děj. A byl super.

Kniha je čtivá, líbí se mi vykreslení světa víl a záhad a tajemství, které jsou s nimi spjaté. Líbilo se mi, že autorka vychází z legend a mýtů, které se ohledně víl tradovaly - například ve Skotsku.

Kniha se mi opravdu celkově moc líbila. A doporučila bych ji třeba i lidem, kteří zatím nemají příliš zkušeností s fantasy, young-adult nebo přímo young-adult fantasy. :-)

Najdete zde lásku, napětí, příšery... Tak nějak to "všechno". A za tu cenu, za kterou knihu momentálně seženete? Prostě must-have! :-)

Knize dávám 75%.