Hlava v knihách

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. 

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera.

Trhlina v poslední době ovládla všechny čtenářské facebookové skupiny a všichni ji milují. A já miluji horory. Když jsem šla do knihkupectví, jedna z knih, kterou jsem nutně potřebovala byla právě Trhlina. No a teď lituju utracených peněz...

Ano. Je to tak. Budu jedna z mála, kterou kniha neskutečně nebavila. Kniha je sepsáním údajného vypravování Igora. Autor tvrdí, že mu jistý muž příběh vypravoval a on ho pouze sepsal. Já neříkám, že to nemůže být pravda, ale co si budeme... Tvůrci Blair Witch také v zájmu propagace tvrdili, že videa jsou reálná a někdo je pouze našel...

Autor rozdělil vyprávění do tří částí. První má něco kolem 150 stran a je neskutečně nudná. Jde o seznámení čtenáře s příběhem a o to, jak se k němu dostal sám Igor. To vše by se dalo shrnout tak do padesáti stran a bohatě by to stačilo. Jediná chvíle, kdy mě v této části čtení bavilo, bylo, když jsem se dostala k článku, který si můžete přečíst zde. V knize je převyprávěn. 

Druhá část byla jediná, která mě bavila. Konečně se dostaneme do Tribeče a dozvídáme se tam různé zajímavosti. Tahle část byla jediná, která nějakým způsobem ubíhala a já se chvílemi těšila na to, co se bude dít... Bohužel má tato část jenom padesát stran...

Třetí část, která má přibližně 120 stran má být vyvrcholením knihy, ale nepůsobilo to na mě tak. Chápu části, které měly být děsivé. Chápu, co na celém finále mělo být děsivé, ale mně to tak nepřipadalo. To, že mě kniha neděsila však nezpůsobilo její nízké hodnocení. Knihy mě málo kdy vyděsí. 

Začala bych tím, jak je kniha napsaná. Vzhledem k tomu, že kniha získala "nejvýznamnější slovenskou literární cenu", očekávala jsem literární zážitek. Očekávala jsem nejen kvalitní příběh, ale i autorův styl. Od knihy, která získá takové ohodnocení bych očekávala i nějakou literární hodnotu. Kniha je prostě zapsané jakési vyprávění bez jakýchkoliv úprav. Chápu záměr, ale to je asi tak vše. To, jak kniha byla napsaná mi vadilo neskutečně. Nemůžu si pomoc, ale působilo to na mě jako školní sloh. Vyprávění se mi nečetlo vůbec dobře. Pokud jde tedy o údajný přepis vyprávění Igora, za mě by bylo lepší, kdyby do toho autor zasáhl a využil své literární zkušenosti... Možná by pak čtení bylo příjemnější a ta jakási "neprofesionalita" by nepůsobila tolik rušivě.

Další, co jsem nemohla vystát byl Igor. Ale chápu, pokud jde o reálného člověka... No každopádně... Několikrát zmiňoval, že nechce budoucí čtenáře jeho příběhu "otravovat" popisem jeho vztahu s přítelkyní. Na prvních sto padesáti stranách to ale dělal zbytečně často. Neřekl nám o ní však nic podstatného. Neřekl nám čím se živí, nic o tom, jakým způsobem jedná... Ale řekl nám, že se bojí že ji ztratí, že jí chce něco koupit a že jí koupil želvu... Dobré vědět... 

Nebudu nikomu nutit, aby příběhu věřil nebo nevěřil. Já věřím všemu možnému, mám ráda mystično, ale příběhu jsem neuvěřila. Věří v to, že se tam ztratilo podezřele mnoho lidí, ale nevěřím tomuhle. Už jenom proto, že údajným vypravěčem je feťák. Zajímalo by mě však, jestli vy jste uvěřili a nebo ne.

Přemýšlím, co napsat do shrnutí. Pokud máte rádi Blair Witch, jisté aspekty knihy (lesy a jisté mysteriózní prvky) byste si mohli celkem užít. Pokud od knihy nebudete očekávat žádný pořádný literární prožitek (což byla asi moje chyba, budiž), nebudete tak nepříjemně překvapeni jako já. Rozhodně bylo na knize sympatické to, že v poznámkách pod čarou autor přidával odkazy na různé zmiňované články a například na video, které sám nahrál na youtube a čtenář si díky němu může prohlédnout jednu ze zmiňovaných částí.

Trhlina asi bude fajn pro někoho, kdo chce s horory začít, ale pokud čtete Kinga, nemyslím si, že budete nějak více nadšeni. Rozhodně nemůžete očekávat takový pisatelský um, jakým se vyznačuje právě mistr hororů, ale upozorňuji, že to jsem já nečekala - těmto přirovnáním se vždy jen zasměju. Na Kinga prostě v hororovo/thrillerové branži nemá nikdo.

Zajímal by mě Váš názor na knihu! Věřili jste příběhu nebo ne? Líbilo se Vám čtení nebo ne? Jak jste asi pochopili, mně ne a jde o jednu z knih, která ode mě bohužel dostane opravdu malé hodnocení. Na Goodreads to jsou dvě hvězdičky, protože by to bylo vážně nespravedlivé vůči knihám, které dostaly tři, kdyby je dostala i ona. V procentech bych řekla asi 38. Tahle kniha mi opravdu nesedla. A je mi to líto, vážně jsem se na ni těšila... Nerada píšu takhle negativní recenzi, ale jinak to občas nejde...

útlou knihu. Má něco kolem 380 stran, ale na takový svět je to prostě málo. Pokud by šlo o stand alone knihu, byl by to průser. Tím, že jde o tak obsáhlou sérii si myslím, že v dalších dílech se se světem postupně seznámím. Ono v této první knize se o něm čtenář dozvídá jenom ze vzpomínek a doslechu, ale s hlavní hrdinkou jím vůbec neprochází, myslím si, že i to přispívá tomu, že čtenář má z tolika nových pojmů v hlavě tak trochu guláš. O světě se nedozvíme příliš. Z toho, co o něm vím na mě nepůsobí tak úchvatně jako ten ve Dvorech, ale může se to samozřejmě změnit.

Zdravím Vás u dalšího měsíčního Wrap Upu. Tentokrát za měsíc březen. Po přečtení Dvoru mlhy a hněvu mě pronásledovala čtecí krize. Přesto jsem nakonec přečetla za březen devět knih, což jsem opravdu nečekala. Je to méně než minulé měsíce, ale furt víc, než jsem si celkově myslela, že budu měsíčně číst. :-) Jaké to byly knihy se dozvíte v článku. A co vy? Kolik knih jste za březen přečetli? A četli jste nějakou z knih, které jsem já v březnu přečetla? :-)


První knihou, kterou jsem v březnu přečetla byl erotický román "Ztracený", který napsala moje kamarádka. Bylo to pro mě opravdu milé a neskutečně čtivé překvápko. Recenze tady.










Druhá kniha byla tahle nádherná bichlička, Dvůr mlhy a hněvu. A bylo to neskutečné. Teď už za sebou mám i třetí díl a můžu tedy říct, že tento druhý pro mě byl nejlepším. Milujeme Rhysanda a pokud byste se rádi dozvěděli víc z mého názoru na tuhle modrou nádheru, můžete si tady přečíst recenzi. (A mimochodem moc Vám děkuji, je to moje nejčtenější recenze, má přes 1000 přečtení! Wow!)





Třetí v březnu přečtenou kráskou se stala tahle hororová klasika, která byla čtivá, zjistila jsem, že tenhle známý příběh vlastně vůbec neznám. Na druhou stranu ale nepůjde o jednu z top knih, kterou jsem kdy četla. Víc se dozvíte tady.








Následující přečtenou knihou byli Lovci duchů, kteří mě poměrně vytáhli z menší čtecí krize. Tahle kniha se mi strašně líbila, byla čtivá a upoutala mě. Určitě bych si od autora chtěla přečíst další knihu. Recenze tady.








Half Bad byl kauf. Ve slevě v Dobrovském za 29 Korun, zpočátku jsem byla zmatená, to nepopírám, ale nakonec se kniha poměrně hezky rozjela a já si počkám, jestli se nezlevní i její pokračování, že bych si dala i je. :-D Recenzi najdete tu.








Ďábel nosí Pradu je skoro všemi dámami milovaný film ze světa módy a módních dračic a já k Vánocům dostala knižní předlohu. A víte co? Musím si koupit pokračování, protože to bylo moc fajn! Recenze zatím není, ale bude, nebojte se! :-D















Další knihou, na kterou můžete očekávat recenzi a kterou jsem v březnu přečetla byl Pád andělů. YA fantasy, které bylo překvapivě brutální a nápadité mě nadchlo, tvářilo se poměrně originálně a já si připomněla například Walking Dead, postapo svět, který v knize byl mi ho opravdu připomínal. Nejde tady však o zombie, ale padlé anděli!













Pes. To byla láska. Tahle poetická kniha, plná nádherných popisů přírody mě uchvátila. Zamilovala jsem si nejen psa, ale i autorčin styl vyprávění a prostě všechno. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Recenzi najdete tady.








Poslední brožurkou, kterou jsem v březnu přelouskala byla tato e-kniha. Týkala se hokejových statistik a nese název Řeč čísel z hokejových MS. Pro fanoušky českého národního týmu je to super, přehledný kousek. V recenzi - tady - zjistíte, jak knihu můžete získat!