Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v městském kolotoči kancelářského pletichaření a dočasných adres. Snaží se usadit ve své nové práci v Oxfordu a tu jí dojde, že aby prožila smysluplný život naplněná láskou a prací, musí se sama změnit. Tehdy jí kamarádi darují včelstvo (podle starých mýtů darované včelstvo přináší štěstí) a Helen začíná svůj první včelařský rok. Co ale obnáší "chovat" tyto divoké tvorečky? Jak mohou nové vědomosti o včelách přispět k objevování sebe sama? A přinese jí cesta do útrob úlu uvolnění?
Zatímco Helen hledá svou roli v úžasném ekosystému úlu, samotný akt chovu jí přináší nový pohled na život, prohlubuje její přátelství (stará i nová) a oživuje její svět. Její vyprávění je fascinující cestou ve stopách včel a jejich úlu i dějinami našeho pozorování včel. Jde o úchvatné zamyšlení nad zodpovědností a péčí, nad zranitelností a důvěrou, nad tvorbou nových pout a vstupem na pole dosud neprozkoumaná.
Knihy od Nakladatelství Kazda se zaměřují na přírodu. Nakukují do různých oblastí a občas se objeví i nějaká kniha, která je více beletrií. Tak je tomu i u knihy Srdce včely má pět komor. Jde o částečně autobiografický román od Helen Jukes, který však zároveň přináší velkou spoustu zajímavých informací o včelách.
Příběh je o mnohém. Helen Jukes bylo kolem třicítky, když se dostala do životní situace, kterou příběh popisuje. Byla tak nějak nespokojená úplně se vším. Nudila a ubíjela ji práce, v lásce se jí přespříliš nedařilo, nevěděla, kam směřuje. V minulosti se přátelila se včelařem a včelám se s ním věnovala. Začne uvažovat o tom, že by se na zahradě u domu, kde momentálně žije, velmi hezky vyjímal úl. S myšlenkou koketuje, zmíní se známým. Její kamarádi se složí a pořídí jí včelstvo. Helen je nadšená, ale zároveň ji sžírají obavy, zda se sama dokáže o včely starat a jakým způsobem se do toho pustí.
Helen se pouští do studia. A díky tomu se dostáváme k informacím s Helen. Hodně se věnuje historii včel, dozvídáme se výzkumech, které byly prováděny. Stejně tak se zajímá o možnosti "chovu". Používat v kombinaci se včelami slova jako "chov" a "starat se" není úplně správné, jak v knize zjišťujeme. Helenina péče o včely spočívá v tom, že zjistila, jak včelám napomoci k co nejpřirozenějšímu a nejsamostatnějšímu životu. Tohle se mi nesmírně líbí. Autorka jednoznačně stojí za tím, že příroda všeobecně si dokáže s velkým množství věcí poradit sama a odsuzuje uměle zintenzivňovaný chov včel. S tím nemůžu než souhlasit. Například jsem se z knihy dozvěděla, že pro "velkovčelaře" je nejjednodušší a nejlevnější, zbavit se před zimou včelstva a na jaře si pořídit nové. Přijde mi to strašné... Proč měnit a narušovat něco, co perfektně funguje samo díky přírodě.
Kniha se odehrává v Anglii. Díky tomu jsem se dozvěděla, že v Anglii to ohledně včel funguje naprosto jinak než u nás. V městech si lidé pořizují včelstvo. Někteří je dokonce chovají na balkonech, jsou na střechách domů a podobně. Přijde mi to skvělé. Vzhledem k tomu, že v Čechách si lidé, kteří se přistěhují na vesnici, dokáží stěžovat i na to, že kokrhá kohout... No, neumím si bohužel představit, že by něco takového fungovalo s českou náturou a je to strašná škoda. Obzvlášť ve chvíli, kdy se včely stávají vzácnější a vzácnější. A to je obrovský problém, protože bez nich by lidstvo nemohlo existovat.
Právě vzhledem k aktuální situaci, která se kolem včel odehrává, věřím tomu, že si kniha najde velké množství čtenářů. O včelách se dozvíte opravdu mnoho, přestože není "návodem" na to, jak začít včelařit a je zajímavým čtením i pro ty, kteří se včelařením nezabývají ani to v plánu nemají. Jde i o zajímavý životní příběh. O naději, přiblížení se přírodě. O tom, že člověk, který žije pro něco, co ho baví, získává od života mnohem víc a stává se šťastným a štěstí mu jde najednou i mnohem více naproti. V příběhu se totiž objeví i láska. Také jsou zde neuvěřitelně silná přátelství. Kromě toho je kniha velmi čtivá a v neposlední straně má i velmi nádhernou obálku, kterou zde nemůžu nezmínit. Barva obálky je něco mezi šedivou, modrou a zelenou. Lesklými zlatými linkami se na ni objevují motivy včelí plástve, samotných včel, ale také silueta města nebo úl. Věřte mi, že v reálu vypadá kniha mnohem lépe než na fotce. Zpracovaná je opravdu nádherně!
Kniha je vhodná pro všechny, kdo mají rádi přírodu, zajímá je aktuální situace a rádi by se dozvěděli něco nového právě o včelách. Pokud máte rádi i příběhy a nechcete číst naučnou beletrii, je pro vás knihy Srdce včely má pět korun tou pravou volbou. Rozhodně vám její přečtení doporučuji. Po jejím přečtení ve mně totiž zůstal takový vřelý pocit. Důvěra v to, že ne všichni lidé jsou lhostejní, ne všichni se snaží v zájmu kvantity otočit od přírody. Stejně tak je kniha velmi pozitivní ve smyslu změny v životě, která přinese štěstí. Pokud nevíte, co s životem, připadáte si jako ve slepé uličce, tato kniha vás může nasměrovat. Neznamená to, že vás donutí chovat včely, ale ukáže vám, že je normální bát se změny a že vám to může otočit život k dobrému. Vše totiž souvisí se vším. Tahle krásná knížka plná naděje se mi moc líbila a dávám jí 75 %.
Moc děkuji Nakladatelství Kazda za poskytnutí knihy Srdce včely má pět komor na recenzi. Knihu si můžete objednat přímo tady na e-shopu Nakladatelství Kazda.
Moc děkuji Nakladatelství Kazda za poskytnutí knihy Srdce včely má pět komor na recenzi. Knihu si můžete objednat přímo tady na e-shopu Nakladatelství Kazda.
