Já, Inrův dědic - Michal Reho

Pradávné velké dědictví, od počátku rozdělené na 9 podílů, a dvě skupiny zlořádů, z nichž každá z vlastních důvodů usiluje o získání všech jeho dostupných částí. Píše se rok 2000 a pohledný mladý gay bezcílně proplouvá životem sirotka jako gogo tanečník a fotomodel. Hlavní figurkou možná již dávno rozehrané partie, ve které se hraje o jednu z dědických částí, se stává až díky poslednímu focení ve Španělsku. Tam pro něho začíná divoké dobrodružství, v němž nechybí labyrint tajných chodeb, únos, pistole a vraždy, ale ani limuzíny, luxus a nové společenské vztahy, které rovněž skrývají svá tajemství. Hlavní hrdina Damián vás osobitým způsobem vyprávění zavede nejenom do světa fotomodelingu a profesionálních společníků, ale i svých vzpomínek na Španělsko a také do skrytých zákoutí Zlatého lístku – impozantního secesního domu v centru Prahy. Podaří se mu ve spleti napětí, strachu, intrik, ale i romantiky a občasných humorných okamžiků najít poklad.

Autor knihy Já, Inrův dědic, Michal Reho se mi ozval, zda bych neměl chuť si přečíst jeho knihu a napsat na ni recenzi. Po přečtení anotace jsem nemohla jinak, než souhlasit. Anotace vypadá zajímavě a originálně. Také již samotná anotace naznačuje, že děj bude nabitý akcí. Kromě všeho ostatního, obsahuje kniha i LGBT tématiku. Hlavní hrdina je gay a i díky tomu kniha přináší něco, co zatím není v literatuře úplně nejběžnější. Hlavně v té české a ještě k tomu v kombinaci s dobrodružným dějem.

Zmínila bych nejprve obálku, která je opravdu povedená. Kreslená, což je podle mě u obálky takového stylu mnohem lepší než fotografie, která by mohla sklouznout do "lacina". Styl, jakým je hlavní hrdina ztvárněn se mi moc líbí a v neposlední řadě - obálka je k ději opravdu výstižná.

Hlavní hrdina - Damián - je zlatíčko. Nejde to říct jinak. Damián je rozhodně hodně sympatickou hlavní postavou. Jeho chování se mi líbilo a jako vypravěč mi přišel opravdu skvělý. S hlavními hrdiny mám často problém, ale tady tomu tak opravdu nebylo. V celé knize se snad nestalo nic, čím by mě "naštval". 

Jak jsem výše psala, anotace působí dojmem, že příběh bude plný akce - a opravdu tomu tak je. Skoro pořád se v knize děje něco nového a neotřelého. Promítá se zde luxus a dobrodružství "tak trochu ve stylu Indiana Jonese". :-) Děj čtenáři nedá prostor, aby se nudil. Neustále do něj "hustí" nové a nové věci a hezky plyne. A konec?!?! Nemůžu nic říkat, abych něco budoucím čtenářům neprozradila, ale PANEBOŽE!!! PANEBOŽE!! Jo, ten konec byl prostě... Něco!

Jediné s čím jsem měla trochu problém byla autorova obliba ve vytváření nových slov a obrazných pojmenováních. Bylo jich opravdu hodně a u některých novotvarů jsem měla trochu problémy se hned "chytit", co vlastně znamenají. Nová slova, která byla jasně pochopitelná, ale něčím novým (pro příklad řevosmích nebo hlínobordel) by mi nevadila, ale při čtení to na mě působila trochu rušivě a za mě by jich mohlo být klidně méně. Na druhou stranu to knize přidává na originalitě, protože takovou knihu jste podle mě ještě nečetli. 

Musím podotknout, že z vyprávění na mě působilo neskutečné nadšení, které podle mě sám autor předal do hlavního hrdiny a několikrát mi to vyčarovalo úsměv na rtech. Žádná kniha na mě tolik "nadšeně" ještě nepůsobila.

Příběh je originální a od českého, začínajícího autora. Myslím si, že je to jedna z těch knih od "našich nováčků", které bychom měli dát šanci a autora podpořit. Kniha mě opravdu mile překvapila a doporučuji ji rozhodně všem, kteří by chtěli zkusit něco nového a neotřelého, dobrodružného, ale zároveň neskutečně milého... Kniha se mi opravdu líbila a hodnotím ji 75%. Doufám, že autor bude v tvorbě pokračovat a budeme mít možnost přečíst si od něj něco dalšího. Doufám, že se tahle kniha dostane do podvědomí čtenářů...:-)

Děkuji autorovi za poskytnutí recenzního výtisku, jsem moc ráda, že jsem měla možnost si knihu Já, Inrův dědic přečíst. O knize se můžete dozvědět zde: http://www.jainruvdedic.cz/ (můžete si zde i knihu objednat s věnováním od autora!) a koupit se dá už také na většině e-shopů. :-)