Hlava v knihách

Poetický příběh o malém štěněti, které se ocitne zcela samo, bez matky i jejího pána, v tichu zimního lesa kdesi v severním Švédsku. Zprvu zcela bezbranné mládě nezemře během prvních dnů hlady jen díky náhodě. Nevěří ani lidem, ani zvířatům. Učí se zvažovat rizika a naslouchat svým instinktům. Probouzí se v něm také lovecký pud, díky němuž nakonec zdárně překoná následující jaro i léto. Na začátku další zimy mu do cesty opět vstoupí lidé. Najde mezi nimi svého člověka? Pes je mimořádně působivá novela o přírodě, o silách a jejích věčných zákonitostech, o samotě, strachu, smrti, ale také o důvěře a vůli žít...

Miluju psy, vlastně miluju všechna zvířata, ale obzvlášť psy a kočky a proto není divu, že knihy, kde jsou právě tyto zvířata hlavními hrdiny, čtu moc ráda. Poměrně novinkou, na pultech našich knihkupectví je kniha od Kerstin Ekmanové, která má jasný a výstižný název - pes. Nezaujala mě jenom "protože Pes", ale také obálkou. Obálka knihy je naprosto nádherná. Je jednoduchá a je na ní naprosto rozkošné štěně.

Knižečka je to útlá, má necelých sto stran a jak je hned na začátku anotace řečeno - je poetická, opravdu hodně. Autorka se vyžívá v popisech severské přírody, ale není to na škodu. Zaprvé - autorčiny popisy přírody nejsou nudné a za druhé geniálně podtrhují celý příběh. Jistá "syrovost" severské přírody je v knize popisován tak, že si dokážete nejen detailně představit, kudy štěňátko běhá, ale jako byste i cítili pocity, které cítí pejsek. Příroda hraje v knize důležitou roli. Sledujeme rok, střídání jednotlivých ročních období. Autorka měnící se počasí bravurně popisuje. Asi nebudu jediná, kdo po přečtení knihy zatouží navštívit les, drsný a nesoucitný les.

Další věc, která se autorce neskutečně povedla je popis psího chování. Pokud máte doma psa, jistě během četby uvidíte právě jeho. Ty pohyby, které dělá když má radost, když se lekne... V knize jsou precizně popsány a já opravdu viděla reakce právě našeho hafana, chová se totiž úplně stejně.

Vzhledem k tomu, že patřím do kategorie poměrně "konzumních čtenářů". Ujíždím na současné, populární literatuře... Detektivky, thrillery, to je moje a upřímně? Ta literatura má zajímavý příběh a styl autorova psaní může být sebe příjemnější, ale literární hodnota  příliš vysoká není. Tato kniha na mě ale působila jinak. Není podobná ničemu, co jsem doposud četla a řekla bych, že vzhledem k délce a tématu knihy je takovým sympatickým "mezistupněm" mezi populární a trochu "umělejčtější" literaturou.

Příběh je krásný, poetický a zároveň syrový. Dojemný a zároveň krásný a roztomilý. Kniha

mě naprosto pohltila, zamilovala jsem si jak příběh, tak styl, jakým autorka píše. Nejen, že mám v plánu se podívat na další knihy z autorčina repertoáru, ale také budu knihu "Pes" číst asi několikrát do roka. Pokud milujete právě psy, rozhodně nad knihou zapřemýšlejte. Ideální kombinace je, pokud jste milovníkem psů a přírody, první, kdo mě napadl jako další, komu bych knihu dala k přečtení by byl můj dědeček, který byl lesák a zároveň milovník psů a věřím, že tahle kniha by se mu líbila tolik jako mně. 

Vzhledem k tomu, že mě kniha opravdu naprosto nadchla a jde dokonce asi o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla, nemůžu hodnotit jinak než jako 100%.