@bettypavkova

úterý 14. května 2019

Ochráním tě - Peter May

května 14, 2019 3 Comments


Peter May se v novém detektivním románu vrací do prostředí bestsellerové trilogie z ostrova Lewis.


Manželé Niamh a Ruairidh Macfarlaneovi vlastní hebridskou luxusní oděvní značku Ranish Tweed. Když se společně vypraví na služební cestu do Paříže, Niamh se nečekaně dozví o manželově poměru s ruskou módní návrhářkou a vzápětí se stane svědkem toho, jak Ruairidh i s milenkou zahyne při výbuchu bomby. Zatímco se pařížští policisté i jejich skotští kolegové pouštějí do vyšetřování, Niamh se v žalu vrací domů na ostrov Lewis.

Začne se probírat vzpomínkami na svůj život s Ruairidhem a zoufale se snaží odhalit, kdo by proti jejímu manželovi mohl něco mít. Francouzská policie mezitím vyloučí možnost teroristického útoku a místo něj se přiklání k vraždě. Hlavní podezřelé se na ostrov Lewis vydává sledovat detektivní vyšetřovatelka Sylvia Braqueová.
Jedna žena se zaobírá minulostí, druhá je ponořena do vyšetřování. Obě se však postupně přibližují k nepříteli s vražednými úmysly.

Díky literárnímu projektu Novinka měsíce se mi do rukou dostal nový román od Petera Maye. Do rukou se mi kniha Ochráním tě dostala díky dopravci se slušným zpožděním, ale nakonec jsem se jí přece jen dočkala. Těšila jsem se na ni moc, protože Peter May je hodně známým autorem detektivních příběhů... a víte co? Já se s ním díky Ochráním tě setkala poprvé!

Na úplném začátku knihy dochází k výbuchu automobilu. Sedí v něm manžel hlavní hrdinky Niamh, Ruairidh. Výbuch je fatální a pro Niamh začíná její nejhorší období v životě. Nemáš totiž tušení, kdo by mohl chtít jejímu manželovi ublížit. A dlouho případu na kloub nemůže přijít ani policie se Sylvií Braqueovou v hlavní roli.

Musím říct, že jsem nejdřív měla pocit, že kniha bude spíše průměr. Ve druhé polovině se však všechno změnilo a mně došlo, že kniha Ochráním tě je skvělá. Moje lehké počáteční rozčarování bylo způsobeno hlavně tím, že jsem opravdu očekávala detektivku. Knihu, ve které bude v hlavní roli vyšetřování. Jenže tak tomu není. Vyšetřování se objevuje spíše v menší míře, stejně tak Sylvia Braqueová. Hlavní je prožívání těžké doby z pohledu Niamh. Dozvídáme se zde spoustu informací o její (a Ruaridiho) minulosti a o jejich vztahu. Tento manželský pár podniká ve výrobě látky pod názvem Ranish Tweed. Díky tomu nás příběh lehce zavádí i do světa módy a právě výroby této luxusní látky. Co jsem očekávala a dostala bylo úžasné popisování prostředí a života na ostrově Lewis (Skotsko). Už v několika knihách mě fascinoval život na těchto ostrovech, které jsou více či méně odtržené od zbytku světa. Kniha Ochráním tě ve mně ještě více ukotvila touhu k životu právě na nějakém takovémto odlehlém ostrově. Peter May celé drsné prostředí popisuje neskutečně přitažlivě a mě opravdu fascinuje to soukromí, které takovéto ostrovy přinášejí. Nad druhou stranu je to chvilkami i děsivé, protože v případě potřeby se k Vám policie jen tak nedostane, ale to atmosféře takovéto knihy jenom přidává.

Závěr knihy mě dostal. Absolutně jsem ho nečekala, byl opravdu šokující. Na jednu stranu byl už možná trošičku překombinovaný. Ale víte co? Na mě to fungovalo a mně se to neskutečně líbilo. Závěr mě vážně dostal. V kombinaci s tím, že autor nám postupně odhaluje různé šokující události, které se odehrály v minulosti jde opravdu o napínavou a překvapující knihu.

Vzhledem k tomu, že se kniha odehrává ve Skotsku, na Ostrově Lewis je jasné, že mluva domorodců se bude lehce lišit. Původním jazykem je zde gaelština a musím říct, že pro mě jako pro Čecha byly názvy a jména v tomto jazyce poměrně oříšek. Rozhodně tedy oceňuji, že na začátku knihy (kromě krásné mapy) naleznete i slovníček s výslovností jmen a názvů. (Část příběhu se odehrává i v Paříži, takže tam najdete i výslovnost francouzských jmen, což jsem ocenila také, protože francouzsky neumím ani slovo). Někdy může být slovníček v knize spíše detailem, ale tady mi opravdu výrazně pomáhal v užívání si čtení a proto bych vám určitě doporučila ho při čtení využít. :-) Detail, který ale zmíním, protože mě na knize zaujal je to, jak mile je název knihy propojen s dějem. Někdy název knihy se samotným dějem nemá přespříliš společného, někdy se ho autor s příběhem snaží propojit až moc násilně, ale Peter May vystihl ten okamžik, když vám propojení děje s názvem dojde až po nějaké chvilce, ale hrozně mile vás to překvapí.

Překvapilo mě, jak skvěle autor kombinuje čtivost s poměrně rozsáhlými popisy a hravým jazykem. Peter May nepíše prosté věty, ale používá krásná přirovnání, která skvěle doplňují popisy ostrova, ale i celkově příběh samotný. Většina knih, které jsou psány podobným jazykem se mi nečtou tak lehce jako Ochráním tě. Z prvního setkání s Peterem Mayem jsem opravdu nadšená, protože právě způsob jakým píše mi neskutečně vyhovuje a líbí se mi. 

Už jsem zde zmínila i mapu. Musím tedy zmínit celkovou grafickou stránku románu. Obálka ve stylu tvídu, pokrytá krví... i předsádky jsou krásné. Zároveň je zde vystupující "štítek" s názvem knihy a jménem autora. Kniha mě upoutala už na první pohled a jsem ráda, že takhle krásně zpracovaný kousek mám ve své knihovně.

Přesto, že jsem si v prvních chvílích myslela, že z knihy nebudu vyloženě nadšená, opak se stal pravdou a mě nakonec Ochráním tě neskutečně překvapilo. Rozhodně doporučuji neočekávat od knihy čistokrevnou detektivku, ale spíše román, který kombinuje těžké lidské osudy se zajímavým prostředím a detektivní zápletkou, která v knize sehrává hlavní roli, ale její samotné vyšetřování je spíše vedlejší. Velmi čtivý a překvapující příběh je rozhodně tím pravým po čem sáhnout a já nelituji, že tohle byla má první kniha od Petera Maye. Určitě to nebude moje poslední kniha, kterou si od něj přečtu. Vzhledem ke vzhledu knihy Vám knihovnu bude zdobit a stejně tak poslouží i jako krásný dárek pro nějakého jiného milovníka knih, který kromě kvalitního obsahu ocení i vzhled knihy. Knize dávám 85 % a vážně jsem s ní byla spokojená!

Kniha Ochráním tě vyšla v nakladatelství Host. Kniha Ochráním tě je propagována v rámci akce Novinka měsíce. Více o akci Novinka měsíce najdete tady na jejich webu nebo tady na facebookové stránce. Moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

pátek 10. května 2019

Upřímnou soustrast - Guillaume Bailly

května 10, 2019 2 Comments


Upřímné soustrasti – nejlepší perličky ze smutečních obřadů je soubor krátkých vyprávění
zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Jeho historky jsou založené na skutečných

událostech v jeho každodenní praxi, ať už při organizování, či vykonávání smutečních obřadů.
Během pohřbů se může stát spoustu nepředvídatelných věcí, zvonící telefon, obří jeřáb nebo výkřiky z otevřeného hrobu nás určitě překvapí. Rozesmutnit nás může obětavost některých příbuzných, ale i těžké osudy lidí, které denně potkáváme, aniž bychom si byli vědomi toho, co prožívají. Upřímné soustrasti jsou jízdou na tobogánu emocí, který nás často dovede k zamyšlení se nad lidskostí naší a ostatních.

Upřímnou soustrast je soubor příběhů, které spojuje téma pohřební služby. Zní to asi zvláštně, že? Ale je tomu tak. Jde o krátké příběhy, které se staly buď samotnému autorovi nebo jeho známým z branže, funebrákům.

Autor, Guillaume Bailly, se živí víc jak dvě desítky let v oblasti pohřebních služeb a za tu dobu pracoval na více než dvou tisících pohřbů. Kromě toho také přispívá na sociální sítě pro pozůstalé a informační servery pro další lidi z oboru. Je tedy celkem logické, že právě někdo s takovými zkušenostmi dostal (i když náhodou) možnost napsat knihu, která lidem tuto práci přiblíží. Zvolil k tomu formu krátkých a vtipných příběhů, které se opravdu staly.

Hned na začátek by bylo dobré varovat budoucí čtenáře. Upřímnou soustrast rozhodně není knihou pro typ lidí: "Mám rád černý humor, ale tohle už bylo moc." Příběhy v knize Upřímnou soustrast si totiž neberou servítky. Vzhledem k tomu, že téma úmrtí a posledního rozloučení je pro hodně lidí velmi citlivým tématem, je dobré zvážit, zda je tento druh humoru pro Vás. Pokud jste ten typ, který takový humor nerozhází, nebojte se do knihy Upřímnou soustrast pustit.

Některé příběhy jsou opravdu velice krátké. Jiné se natáhnou na pár stránek. Většinou v nich hlavní roli hrají pozůstalí. Je opravdu k neuvěření, jak se někteří lidé dokáží chovat. Tyto historky jsou vtipné, někdy jsem však musela kroutit očima nad chováním "truchlících". Jiné příběhy jsou o trapasech, které se povedly zaměstnancům pohřebních ústavů a ty mi seděly asi nejvíce. Některé příběhy jsou dojemnější a naopak ukazují na dobro, které se v některých lidech skrývá. Většina příběhů však staví na humornou notu a já jsem se u některých příběhů smála nahlas. Což je na člověka, který u knih projevuje emoce málokdy opravdu důkaz toho, že kniha je prostě dobrá.



Mladá žena zemřela při dopravní nehodě. Asistent pohřebního ústavu doprovázel jejího bratra při výběru rakve. ‚Co se týče vycpávek, máme několik barev a materiálů,‘ nabízí asistent. ‚Vezmu si tenhle, hedvábný.‘ ‚Bílý? Ne vždycky to vypadá dobře. Mrtvý tak nevyniká. Vaše sestra, byla hodně sinalá? Bledá?‘
Bratr málem omdlel, po chvíli se vzpamatoval a odpověděl: ‚Bledá a bíla určitě ne. Byla to moje sestra, byla černoška, tak jako já.‘
- str. 137


Kromě samotných historek se v knize občas objeví i okénko "Víte, že?", které čtenáři představí některé zajímavosti z funebráckého řemesla. Většina se jich zabývá historií slov spojených s řemeslem a vzhledem k tomu, že autor pochází z Francie a svou práci zde i vykonává, většinou se týkají právě historie slov ve francouzštině. Přesto jde o zajímavé vsuvky, které člověku i leccos předají.

Než se do knihy Upřímnou soustrast pustíte, je třeba si uvědomit její koncept. Nemůžete čekat knihu s hlubokým příběhem, která nikoho neurazí. Jde o krátké, humorné zážitky, které pro někoho mohou být kontroverzní, ale pokud jste ten typ člověka, co se vyžívá v černém humoru a sarkasmu, tohle pro vás bude trefa do černého. Já jsem se u čtení opravdu bavila. Velké plus knihy je to, že na sebe (až snad na jednu výjimku) příběhy nijak nenavazují a vzhledem k tomu, jak je kniha psaná je úplně jedno, jestli ji přečtete najednou, nebo si ji necháte ležet třeba na konferenčním stolku a ve volných chvilkách si přečtete jednu, dvě povídky. Knihu prostě můžete přečíst během jednoho dne (je fakt čtivá!), ale vadit nebude ani to, když ji budete postupně ucucávat po jednom příběhu třeba rok.

V neposlední řadě bych ráda zmínila grafickou stránku knihy. Značky, které spadají pod Knihy Dobrovský v poslední době spojuje jedno. Nádherné obálky a předsádky. Upřímnou soustrast není výjimka. Naopak se mi vzhled této knihy extrémně líbí. Ladí k tématu, zároveň je ale vtipný, možná až sarkastický. Na hřbetu knihy najdete malou můru a na předsádce malé lebky! Tyhle detaily naprosto zbožňuji.

Pokud máte chuť zasmát se absurdním situacím z prostředí, ze kterého se příliš knih neobjevuje a nebojíte se, že na Vás kniha bude "moc", rozhodně se do ní pusťte. Neočekávejte celiství příběh, ale krátké úryvky z života funebráků a budete spokojeni. Já tedy spokojená byla. Knize Upřímnou soustrast dávám 75 %

Kniha Upřímnou soustrast vyšla pod značkou Kontrast. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Upřímnou soustrast si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! (A můžete tam mrknout i na ukázku! :-))

úterý 7. května 2019

Malé sladké lži - Caz Frear

května 07, 2019 1 Comments


Cat Kinsellová bývala tatínkova holčička až do dne, kdy svého otce přistihla, jak flirtuje se sedmnáctiletou Maryanne ze sousedství. Když pár dní nato Maryanne beze stopy zmizí, Catin otec zapírá, že by ji znal. Od té doby se Cat tím tajemstvím užírá a jejich vztah tahle malá sladká lež navždy poznamená...


O osmnáct let později pracuje Cat jako detektiv u oddělení vražd a jejím nejnovějším případem je zavražděná žena Alice, která byla nalezena nedaleko hospody, již provozuje její otec.

Můžou spolu případy Alice a Maryanne souviset? Cat začíná vyšetřovat – ale když už se člověk noří do minulosti, zjištění se mu nemusí líbit...

Nový thriller, Malé sladké lži, od nakladatelství Cosmopolis pro mě byl velmi očekávanou novinkou. Jde o první díl nové série thrillerů s Car Kinsellovou v hlavní roli. Malé sladké lži jsem si vyhlédla už poměrně dlouho před vydáním, tudíž jsem od něj měla vysoká očekávání. Dobrých thrillerů totiž není dost.

Hlavní hrdinkou knihy je Cat Kinsellová. Pracuje na oddělení vražd v Londýně. Není však čistokrevná angličanka. Má i irské předky. V knize se dostáváme i do její minulosti, kdy je mladá dívenka, která jede s rodiči a sestrou navštívit babičku. Má velice blízký vztah s otcem, ale posupně si začíná všímat toho, že možná není tím, kým si myslela, že je. Ztratí se totiž dospívající dívka a její otec kriminalistům tvrdí, že ji neznal. Přitom je spolu Cat několikrát viděla. V současnosti Cat vyšetřuje případ zavražděné ženy... a nalezena byla nedaleko otcovy hospody. Cat o svém otci čím dál více pochybuje a jejich už takhle nalomený vztah se ještě zhoršuje.

Příběh je skvělý. Neměla jsem žádné tušení, kdo by mohl být vrahem, natož o tom,co vše by se mohlo stát. Autorka příběh opravdu zamotala, zároveň ho však rozmotávala hezky pozvolna a tak jsem se v něm jako čtenář nijak neztrácela a postupné rozuzlování zvládala bez problému sledovat. Tím, že jsem neměla vůbec žádné tušení, jak se příběh vyvine jsem byla neustále popoháněná ke čtení. Kniha se pro mě stala jednou z těch, co se nedají odložit. K neodkládání knihy jsem byla nucená i tím, že jsem si velmi oblíbila samotnou hlavní hrdinku Cat. 


Jak jsem již zmínila, velmi jsem si oblíbila hlavní hrdinku. Možná jste si také všimli, že v současných thrillerech a detektivkách je hlavní hrdina často závislí minimálně na alkoholu, nesnáší celý svět a celý svět se ho bojí. Upřímně, už mě to docela štve. Cat taková není. Cat není emočně plochá. Naopak je velmi citlivá. Zároveň je vtipná, její komentáře dokáží jednou pobavit, podruhé donutit  k zamyšlení... ano, má strašáky ve skříni, ale v tomto příběhu jsou podstatné a perfektně ho doplňují. Cat nechce být znepřátelená s každým, kolem koho projde. Naopak jí velmi záleží na rodině, má ráda své kolegy. Tohle mě neskutečně bavilo. Pro současné thrillery je Cat vlastně netypickým hlavním detektivem a za to jsem neskutečně vděčná. Právě i její osobní příběh mě velice bavil a samotné pátrání příjemně oživoval. Bavilo mě objevovat to, jaké vztahy panují v rodině Kinsellových a kdo v rodině hraje jakou roli. Rodina to není úplně obvyklá, ale jejich fungování na úrovni mezilidských vztahů je rozhodně uvěřitelné.

Cat však není jedinou postavou, která stojí za zmínku. Její kolega, Parnell, je neskutečný sympaťák, velice hodný člověk a pro Cat je jistou otcovskou autoritou, která jí jistou formou nahrazuje její komplikovaný vztah s otcem. Další výraznou (a výbornou) postavou je Kate Steelová. Velitelka okrsku, která je neskutečně vtipná, rázná. Zároveň  je i citlivá a svůj tým se nesnaží potopit, naopak je vůči Cat velice starostlivá. Jde o výraznou a silnou ženskou postavu. Mezi policisty celkově panují dobré vztahy a to je další věc, která se mi na knize tolik líbí. Chovají se k sobě slušně, jako normální lidé. Jejich vztahy nejsou zbytečně vyhrocené. Fungují jako tým, nedělají si naschvály. Další poměrně netypická věc pro současné thrillery a já to velmi oceňuji.

Malé  sladké lži jsou velmi čtivým thrillerem. Autorka píše čtivě, zároveň ale s příběhem vyloženě nespěchá. I díky počtu stran (zhruba 420) dává čtenáři prostor přilnout k postavám a zároveň k promýšlení příběhu. Jde o ten případ thrilleru, kde budete během čtení několikrát měnit své teorie o pachateli a nakonec budete stejně úplně vedle, protože se objeví další stopa, která vším opět zamíchá. Do příběhu jsou zároveň vloženy různé drobnosti, které mi čtení zpříjemňovaly. Jak třeba to, že vyšetřovatelé neignorují sociální sítě, tak ale i různé chytré "easter eggy". (Ano, dokážu tenhle výraz použít i vůči knize :-D). Jde o thriller ze současnosti, který pracuje opravdu se vším, co naše doba přináší.

Současné bestsellerové thrillery jsou většinou hodně jednoduché, možná až povrchní, extrémně čtivé... Malé sladké lži splňují vysokou čtivost, ale příběh je složitější, zajímavější i originálnější. Myslím si, že Malé sladké lži zaujmou široký záběr čtenářů. Ocení je jak "lovci bestsellerů", ale zároveň uspokojí i náročnější čtenáře, kteří jsou zběhlí s odhalováním zápletek stovky stran dopředu. Jde o první díl série, v originále vyšel už i díl druhý a já se nemůžu dočkat, až vyjde i v českém překladu. Mám totiž novou oblíbenou thrillerovou sérii. Malé sladké lži nesmíte minout. Dávám jim 95 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Malé sladké lži děkuji nakladatelství Cosmopolis, pokud Vás kniha zaujala, můžete si ji objednat přímo na webu nakladatelství Grada, kde si můžete i prolistovat několik prvních stran knihy! :-)

pátek 3. května 2019

Dívky z Roanoke - Amy Engel

května 03, 2019 3 Comments


Patnáctiletá Lane má za sebou smutné dospívání s matkou, která spáchala sebevraždu, a poprvé v životě se vydává mimo New York, do odlehlých oblastí venkovského Kansasu – odjíždí do Roanoke House, kde na ni čeká chladná babička Lilian a charismatický dědeček Yates, ale také stejně stará sestřenice Allegra. Pozná tak nejen svou širší rodinu ale také její tajemnou a konečně i děsivou minulost. Všechny dívky z Roanoke jsou krásné a zdá se, že mají všechno. Ale spojuje je temné tajemství, o kterém se nesmí mluvit. Když ho poznají, utečou – nebo zemřou.

Dívky z Roanoke jsou novinkou od nakladatelství Beta-Dobrovský, která mě zaujala jak svoji obálkou tak anotací. Anotace na mě působila velmi tajuplně a tak jsem byla velmi zvědavá, co přinese samotný příběh.

Anotace je opravdu tajemná a neprozradí příliš mnoho. A já Vám toho o samotném příběhu příliš prozradit také nechci. Proč? Protože jedno z hlavních témat, které se v něm řeší je šokující. Kniha je rozhodně kontroverzní a myslím, že právě svým tématem hodně lidí velmi překvapí, možná až znechutí... prostě šokuje. A o to autorce rozhodně šlo. Toto téma Vám dojde po pár desítkách stran, autorka se ho nijak nesnaží zatajovat jako závěrečný zvrat, ale rozhodně si myslím, že bude nejlepší, když se k němu dostanete sami čtením a ne tak, že Vám ho někdo prozradí. Já Vám tudíž sama k příběhu neřeknu přespříliš.

Příběh se odehrává ve dvou časových liniích. Jsou pojmenované jako "Tehdy" a "Teď". Tehdy je v době, kdy je hlavní hrdince, Lane, patnáct let a jde žít ke svým prarodičům do Raonoke. Dům je sám o sobě možná až děsivý, hlavně je ale velice atmosferický. Působí na samotné obyvatele, ale působil i na mě jako na čtenáře. Lane se do Roanoke stěhuje kvůli sebevraždě své matky, se kterou neměla nikterak vřelý vztah. Potkává zde stejně starou sestřenici Allegru a stanou se z nich na jedno léto velké přítelkyně. V částech, které se odehrávají v přítomnosti se Lane do Roanoke vrací po letech. Důvod jejího návratu je ten, že Allegra zmizela. Postupně se dozvídáme to, že osudy dívek z Roanoke nebyly nikdy úplně dobré a také to, že kolem tohoto rodu je spousta tajemství a záhad.

Dívky z Roanoke se skvěle čtou. Je to jedna z těch knih, kde přečtete sto stran, aniž byste věděli jak. Další skvělá věc na nich je ta, že si velmi oblíbíte postavy. Žádná z postav v knize není čistě kladná, i když se tak může nejprve jevit. V kapitolách z minulosti jde o dospívající,kteří si užívají života prakticky bez hranic. Přispívá tomu i jejich temná minulost. V současnosti jsou to zase lidé, snažící se se svou minulostí vyrovnat. Kromě Lane a Allegry se zde setkáváme s postavami dalšími, některé sehrávají roli větší, některé menší, ale není jich zde přehnané množství. V opravdu menších "rolích" se zde objevují další Laniny a Allegřiny příbuzné. U nich jsem velmi ocenila, že na samotném začátku knihy je rodokmen, díky kterému jsem si vždy ujasnila, o kterou z dívek přesně se jedná. Kromě těchto postav je zde i postava, kterou bych nazvala klidně i ďáblem. Dolores Jane Umbridgeová je proti této postavě hotový andílek...

Kniha na mě působila opravdu atmosfericky. To se mi na ní líbilo snad úplně nejvíce. Dům, ale i prostředí ve kterém se postavy pohybovaly ve mně dokázaly vyvolat emoce. U knih, ve kterých se střídá minulost a současnost mě často jedna z časových linek baví výrazně více. V této knize mě bavily obě dějové linky stejně, což je skvělé. Nejde o nepředvídatelný příběh. Rozuzlení zápletky Vás možná během čtení napadne, ale stále Vás bude kupředu hnát to, jestli je to opravdu pravda a jak se k rozuzlení postaví všechny postavy. Pro mě byl tento thriller vystaven z velké části na tajemné atmosféře a ději plném tajemství a čtení jsem si velmi užívala a byla opravdu zvědavá, zda jsou moje odhady správné.

Dívky z Roanoke jsou podle mě nadprůměrný thriller s kontroverzním a originálním námětem, postavami, které si oblíbíte, nádhernou obálkou a s úžasnou atmosférou. Pokud máte thrillery a všeobecně příběhy plné tajemství rádi, Dívky z Roanoke by Vás neměly minout. Knihu Vám rozhodně doporučuji a hodnotím ji 75 %. 

PS: Roanoke byla kolonie v Severní Americe, ze které nevysvětlitelně zmizeli kolem roku 1587 osadníci. Jestlipak má název Roanoke a "utíkající" dívky s touto záhadou něco společného? :-)

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Dívky z Roanoke děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu. 

středa 1. května 2019

Atlas duchů a příšer - Federica Magrin, Laura Brenilla

května 01, 2019 3 Comments


„Budete potřebovat veškerou svou odvahu a nejspíš i špetku šílenství, abyste mohli bo­jovat s pomstychtivými duchy, nepokojný­mi přízraky a těmi nejhrozivějšími netvory. Na konci tohoto neuvěřitelného dobrodruž­ství však budete moci hrdě prohlásit, že jste se utkali s každou nestvůrou na světě a stali se tak profesionálními lovci příšer!“

Tak praví Van Helsing, nejobávanější lovec příšer, duchů a upírů! 

Už jako malou mě bavily strašidelné věci. Milovala jsem dětské "horory", dokonce jsem měla i takový malý atlas strašidel. Co se knih týče, měla jsem prostě pro strach uděláno už jako malá. Pravděpodobně už tehdy se ve mně projevilo počáteční nadšení pro žánr horor, které přetrvává do dnes. Když jsem uviděla, že u Knihy Dobrovský bude v edici Omega vycházet Atlas duchů a příšer, nutně jsem ho potřebovala. Takových příruček, jak se popasovat s monstry totiž není nikdy dost.

Atlas duchů a příšer je primárně samozřejmě knihou pro děti. Upřímně si ale myslím, že si v něm najdou své i dospělí. Já jsem se v něm dokonce dozvěděla i nějaké nové informace, což by mě nikdy nenapadlo, že se při čtení dětské knihy může stát.


Atlasem čtenáře provádí Van Helsing. Legendární lovec příšer, kterého můžete znát i z filmu. Na začátku atlasu má úvodní slovo a následně provází atlasem a dává nejrůznější tipy. Atlas je rozdělen do jedenácti částí. Evropa, Mytologie (bájné příšery Řecka), Střední východ, Asie, Afrika, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika a Austrálie. Před každou z těchto částí se nachází mapa, na které jsou jednotlivé příšery této oblasti zakresleny. Dále se zde nachází "speciální" části, zaměřující se na vodní příšery a slavné duchy.
Po mapách následují rozepsané informace o každé příšeře a její ilustrace. U většiny příšer se tedy dozvíte základní informace o jejich vzhledu a povaze, místo výskytu, ale i třeba to, jak je nejsnadněji porazit. V knize se kromě samotných příšer objevují třeba i domy, hřbitovy a podobná místa, kde se vykytuje větší množství příšer - většinou duchů.

Jak jsem již řekla, jde o knihu, která cílí na děti. Informací je dle mého akorát. Samozřejmě z hlediska dospělého čtenáře bych mohla vyžadovat informací znatelně více, ale vzhledem k cílové skupině si myslím, že je přísun informací opravdu adekvátní. Jde o takový lexikon se základními údaji. Zároveň je celý atlas doplněný nádhernými ilustracemi, které rozhodně nejsou v běžném stylu, ale k tématu příšer mi seděly. Jsou krásně barevné a myslím si, že děti zaujmou (mě teda zaujaly rozhodně).
Kniha je velkoformátová a tak dává ilustracím opravdu velký prostor. Ideální je číst ji v leže na břiše. :-)


Jak jsem již zmínila na začátku příspěvku, dozvěděla jsem se z knihy i ve svém věku nějaké informace. Příšery se opravdu váží k pověrám, které se na daném území tradují. Nejde tedy o nově vymyšlená strašidla. (Z České republiky se zde objevuje například Golem.) Opravdu jsem netušila, jaké zajímavé příšery mají třeba v Austrálii. Zároveň velmi oceňuji kategorii Mytologie. Nejsem znalec Řecké mytologie. Je to ostuda, ale je to tak. Nikdy jsem k ní netíhla. Proto pro mě informace o těchto známých mýtických tvorech byly přínosem. V neposlední řadě je skvělé, že u některých příšer je poznámka o tom, v jakých nejznámějších knihách se vyskytly.

Atlas duchů a příšer je prostě super. Moc jsem si jeho čtení užívala. Samozřejmě jsem si užívala i prohlížení ilustrací, protože jsou nádherné a nekonvenční. Myslím si, že tato velká kniha je i skvělým dárkem pro každého čtenáře, který má pro strach uděláno. Forma "příručky" od Van Helsinga, která má napomáhat v boji proti příšerám je podle mě skvělá. Opravdu jde o krásnou knihu, která potěší nejen děti, ale i dospělé. Doporučuji a dávám 90 %.

Kniha Atlas duchů a příšer vyšla pod značkou Edice knihy Omega. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Atlas duchů a příšer si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! 

neděle 28. dubna 2019

Jasno lepo podstín zhyna - Sara Baum

dubna 28, 2019 11 Comments



Pozoruhodný titul úspěšné prvotiny mladé irské autorky je poetickou variantou názvů čtyř ročních období, která tvoří časový rámec příběhu přátelství dvou psanců – osamělého člověka a týraného psa. Sedmapadesátiletý podivín Ray žije sám v domě po svém otci v nejmenovaném městečku na pobřeží. Nikdy nechodil do školy, bojí se lidí, jeho jedinými společníky jsou knihy. Jednoho dne si v místním útulku pořídí zohaveného jednookého psa, rychle k němu přilne a poprvé v životě pocítí hluboké pouto k jiné živé bytosti…

Na Jasno lepo podstín zhyna jsem měla zálusk už nějakou chvíli. Pořád jsem ho ale odkládala. Nedávno jsem si ale všimla, že z eshopů začíná pomalu mizet a to jsem nemohla riskovat a musela jsem si ji objednat. Nakonec jsem se do ní pustila hned ten den, co přišla. A nelituju tohohle nákupu ani za nic, protože tohle byla DOKONALOST!

Příběh Raye, kterému je padesát sedm a psa, Jednooka, kterého si jednoho dne adoptuje. Oba dva hrdiny si nejde nezamilovat. Ray je popisovaný jako podivín, ale já bych ho podivínem nenazývala. Pro mě to byl nepochopený, ale neskutečně citlivý a inteligentní člověk, který žil na okraji společnosti - částečně chtěně, částečně nechtěně. Jednooko byl prostě Jednooko, prostě pes, pes svéráz. Kvůli své minulosti je Jednooko agresivní a dostává tak sebe a svého pána do nepříjemných situací. O to nepříjemnějších, protože Ray se bojí konfrontace s lidmi.

Sara Baum píše nádherně. Kniha se mi četla strašně krásně, zároveň jsem u ní ale přemýšlela a byla neskutečně zvědavá, jak celý příběh skončí. Autorka je umělkyně, výtvarnice, a je to z knihy poznat. Vyžívá se v popisování barev předmětů nebo přírody. Celý příběh (kromě prologu a epilogu) je monolog Raye k jeho kamarádovi - Jednookovi. A je dojemný, ale zároveň realistický, místy možná až naturalistický. Ray Jednookovi popisuje, co vidí. Popisuje rostliny, zvířata, celkové prostředí. Autorka nejen tyto popisy píše poeticky, používá barvitá přirovnání... a mě to ohromě bavilo.

Rayovi myšlenky a celkově jednání s Jednookem jsou nádherné. Od úplného začátku po úplný konec. Příběh je o nalezení přátelství, které je možná pro samotné protagonisty překvapením. Je o budování vztahu mezi týraným psem a osamělým člověkem. Je ale také o krásách přírody. O vztahu lidí k přírodě. O životě v jistém souladu s ní.

Jasno lepo podstín zhyna je nádhernou poetickou knihou, která je plná citů i pocitů. K "podivínovi" si vybudujete neskutečně silný vztah. Možná v něm najdete i kousek sebe, protože mně se to podařilo. Budete se smát, budete brečet, budete chtít vynadat všem nespravedlivým... a v neposlední řadě, budete chtít odjet do neznáma. Jen s vaším čtyřnohým kamarádem.

Jasno lepo podstín zhyna se pro mě okamžitě zařadil mezi ty nejlepší knihy, co jsem kdy četla. Nejen nejlepší, ale rozhodně i nejkvalitnější. Autorka se mi trefila do noty jak "psím a podivínským" tématem, tak nádhernými popis přírody. K tomu všemu se kniha i velice nádherně čte. Pro mě číst Jasno lepo podstín zhyna? To byla prostě pohádka a doporučuji vám si ji rychle sehnat. Začíná být pomalu vyprodaná, už ji neseženete úplně všude. Pokud na ni ale narazíte, neváhejte. Je to nádhera. Dávám 100 % a určitě jsem ji nečetla naposledy.

středa 24. dubna 2019

Zlatý dům - Natasha Solomons

dubna 24, 2019 2 Comments


Strhující rodinná sága volně inspirovaná osudy Rothschildů.


Goldbaumovi jsou nejbohatší a nejvlivnější židovská rodina své doby. Na rodinných setkáních se vypráví příběh, jak zakladatel rodinné tradice rozeslal pět svých synů z ghetta do pěti velkých evropských měst, aby tam založili bankovní domy. O několik generací později je pět větví rodiny pevně zakotveno v Anglii, Francii, Německu, Švýcarsku a Rakousko-Uhersku a zvažují založení nové pobočky v Americe. Ale píše se rok 1912, a přestože to tak ještě nevypadá, Evropa nezadržitelně směřuje k válce, která nakonec postaví jednotlivé větve Goldbaumů na opačné strany pomyslné barikády.

Když se kniha Zlatý dům objevila mezi novinkami nakladatelství Beta, byla jsem nadšená. Anotace totiž slibuje rodinnou ságu. A rodinné ságy já zbožňuju. Baví mě sledovat osudy členů rodiny a jejich příběhy mě často dočista pohltí. Podařilo se to i Natashe Solomons v knize Zlatý dům?

Příběh o bohaté židovské rodině Goldbaumů Vás nejprve zavede do roku 1911, do Vídně. Hlavní hrdinka je Greta, mladá dívka, která se musí provdat. Podle tradic za příbuzného z rodu Goldbaumů, kteří jsou rozeseti po celém světě, kde vedou jednotlivé Goldbaumovic banky. Greta má být provdána za Alberta. Mladšího syna Goldbaumových z Británie. Kromě Grety sledujeme jejího bratra Otta, bratrance Henriho... Greta je však postavou stěžejní.

Goldbaumové jsou bohatý židovský rod, který se rozutekl do celého světa. Díky jejich bohatství se v knize přenášíme do vyšší společnosti a života v luxusu. Autorka krásně popisuje luxusní sídla, ve kterých se Greta pohybuje. Později se dočkáváme pestrých popisů zahrad, které v Gretině životě taktéž sehrávají výraznou roli.
Autorka si s popisy opravdu hraje a to je jedna z věcí, která mi na knize učarovala. Nemusíte se bát zdlouhavých popisů, které Vás unudí k smrti. To vůbec ne. Natasha Solomons dokázala vystihnout ten kouzelný moment, kdy bohaté popisy úžasně doplňují příběh a napomáhají vykreslovat jeho atmosféru, zároveň však nenudí a nezpomalují děj.

Kniha se celkově velmi dobře čte. Určitě tomu napomáhá i to, že od samého začátku se Gretin příběh začne rozvíjet na plné obrátky. Nejprve je Vám líto, jaký osud ji vzhledem k jejímu postavení čeká. Po pár kapitolách Vám zase dojde, že ten osud, který jste jí tolik nepřáli, není až tak hrozný, jak být mohl, a dokonce začíná vypadat nadějeplně a Vy si říkáte, že Greta možná trochu přehání. Tím ale nechci říct, že je Greta nesympatická postava. Mě si získala (nejen ona, ale i ostatní z klanu Goldbaumů) a působila na mě opravdu hodně realisticky. Greta není dokonalá, je tak trochu tvrdohlavá a svérázná. Zároveň je ale obětavá, pomáhá těm, kteří to potřebují, i když se to její rodině ne vždycky zamlouvá. Stejně tak se snaží stát proti konvencím své doby, kdy jsou ženy stále ještě na nižší pozici než jejich mužští protějšci.
Rodinné ságy většinou obsahují velké množství postav, které se čtenáři často pletou. U Zlatého domu jsem se v postavách orientovala perfektně. Autorka vykreslila zajímavé charaktery - jeden rod, ale přesto rozdílné postavy jak díky prostředí ve kterém zrovna oni vyrůstali ale i díky charakterovým rysům jednotlivců.

Na knize Zlatý dům je podle mě skvělá ještě další věc (ona kniha je skvělá celá...). Autorka nechala reálné dějiny velmi zajímavě zamíchat osudy svých postav. Samozřejmě tím nejvýraznějším, co hrdiny ovlivní, je první světová válka. Objevují se zde ale například i náznaky vzrůstajícího antisemitismu nebo potopení Titanicu. V neposlední řadě autorka také využila postavení žen v dané době. Kupříkladu se zde objevuje otázka "nevhodného" oblečení, které se Gertě líbí. Celkově mě kniha přivedla i na několik myšlenek, týkajících se historie, které jsou ve své podstatě jasné, ale možná každého hned nenapadnou. Tedy alespoň mě nikdy nenapadlo spojit dohromady válku a porody. Porody se však během války staly opět mnohem nebezpečnější - lékaři byli na frontě, materiál taktéž a péče o rodičky se díky tomu velmi zhoršila...

Zlatý dům pro mě byl úžasným čtením. Vždycky jsem věděla, že mám rodinné ságy moc ráda, ale Zlatý dům ve mě odstartoval vyloženou vášeň vůči tomuto žánru. Děj krásně plyne, postavy si neskutečně oblíbíte. Celkově mi kniha tak trochu připomněla klasiky, kteří obsáhlé rodinné ságy psali a věnovali se v nich osudům svých hrdinů na pozadí reálných historických událostí a myslím si, že na tyto velikány autorka velmi dobře navázala.
Rozhodně bych zde chtěla zmínit, že pokud se Vám líbila populární trilogie Panský dům, Zlatý dům je přesně tou knihou, po které byste měli sáhnout. Osobně mi Zlatý dům přišel lepší, mnohem lépe se mi do něj začítalo.

Já Zlatému domu nemám co vytknout. Pro mě šlo opravdu o knihu, která byla ušitá mně na míru a už teď koukám na další rodinné ságy, které bych si chtěla přečíst. Snažila jsem se zjistit, zda jde o úvodní díl série, ale bohužel pravděpodobně ne a bude to stand alone kniha. Světe div se, většinou už mě trochu děsí, kolik se objevuje nových prvních dílů sérií... tady ne. Tady jsem vyloženě smutná, že se pravděpodobně s postavami už nepotkám. Přitom posunout osudy této židovské rodiny do doby druhé světové války by bylo určitě zajímavým námětem. Nezbývá mi než doufat, že se autorka nakonec k osudům rodiny Goldbaumů ještě přece jenom vrátí.
Knize dávám 95 %!

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Zlatý dům děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu. :-)


neděle 21. dubna 2019

Poslední kapitán - Francis Scott Fitzgerald

dubna 21, 2019 6 Comments



Příběh unikající lásky a oslnivých ambicí stoupá k vypjatě dramatickým výšinám a propadá se do hloubek až k základům lidské existence. Rozechvělá naděje a černé zoufalství přesouvají v překvapivých momentech úhel vyprávění a vyostřují kontrasty mezi postavami. Osoba empatického, mimořádně schopného filmového producenta řídícího svoje studio jako továrnu na sny, který ovšem tuší blížící se tragédii, ale skrývá svoje obavy, se na nejpůsobivějších místech snad až vzpírá autorovým záměrům. V těchto okamžicích se jeho hrdinové propadají do nejistot a zmatků, aby pak v nich vášnivě setrvávali. Kniha je plná života a nám tolik blízká možná i proto, že ji autor nestačil formálně dokončit.


Román vydáváme v novém překladu, který vychází vstříc uhrančivé, obtížně definovatelné kráse Fitzgeraldova jazyka.

Poslední kapitán je další z knih od Francise Scotta Fitzgeralda, která vyšla v novém vydání i překladu (a i pod novým názvem, než doposud kdy vyšla) u nakladatelství Leda. Jde o dílo, které bohužel autor nestihl dopsat před svou smrtí. Jak se mi líbilo? Vedlo si tak dobře, jako Velký Gatsby?

Jde se strašně špatně ubránit srovnávání s Velkým Gatsbym, obzvlášť když jde o tak slavné dílo. Poslední kapitán je však knihou ve spustě věcí jinou. Vlastně snad jedinou podobu, kterou jsem v příběhu odhalila, byl motiv velké lásky. I když v každém příběhu jde o lásku cítěnou jinak. Je velká škoda, že jde o nedokončený román. Francis Scott Fitzgerald bohužel nestihl toto dílo před svou smrtí dokončit. Zanechal však poznámky, jak zhruba v díle pokračovat chtěl. Na samotném závěru knihy je právě nastíněno, jak by pravděpodobně autor s příběhem naložil dále...

Příběh Monroa Stahra je velice zvláštní, místy velice komplikovaný. Víme o něm několik věcí. Je velice úspěšný filmový producent. Svého úspěchu dospěl díky své obrovské píli. I zde, právě v hlavních hrdinech, se mezi Posledním kapitánem a Velkým Gatsby nachází velké množství rozdílů. Ve své podstatě je Stahr velice kladnou postavou. Dokáže milovat. Opravdu čistě milovat. A právě i o jeho životní lásce se v knize dozvídáme. Nechci vyzrazovat přímo detaily z příběhu. I díky tomu, že je příběh nedokončený mi přijde škoda, ochuzovat Vás o každé malé překvapení, na které v knize narazíte. Proto řeknu jenom to, že se jedná o příběh lásky, tvrdé dřiny, luxusního života, boje o uplatnění v branži... je prostě o životě a všem, co hlavnímu hrdinovi přináší.

Jak jsem zmínila výše, Monroe Stahr je veleúspěšný filmový producent. Celý příběh Posledního kapitána se točí kolem Hollywoodu. Konkrétně jde o dobu ze zlaté éry Hollywoodu. Jedná se tedy zhruba o 20. - 30. léta 20. století, kdy prožívala éra filmu velký rozkvět. Francis Scott Fitzgerald popsal prostředí vzniku filmu velice detailně. Osobně jsem neměla tušení o tom, jak film vzniká. Díky Poslednímu kapitánovi mi došlo, jak moc náročný proces to byl a stále je. Zároveň v knize Fitzgerald ukazuje i to, že luxus života lidí, točících se kolem filmu, byl často pouhým pozlátkem. Řeší se zde možná krize, nespokojenost s platy u filmu, ale i s tím, pod jakým tlakem se někteří pracovníci nacházeli a i to, jak je pomluva schopná ničit i dobře rozběhnutou kariéru.
Pod tlakem se nachází i samotný Stahr. Čtenáři je představený jako workoholik na jehož zdraví se i začíná jeho práce podepisovat. 

Fitzgerald do knihy zapojil i reálná jména. V knize jsou zmíněny i reálné postavy - herci, herečky, režiséři apod., kteří v této době opravdu v Hollywoodu figurovali. Tady pro mě nastával lehce problém, protože tato jména mi nic neříkala. Musím smutně přiznat, že se ve jménech této Hollywoodské éry prostě nevyznám. Záchranou mi byly vysvětlivky, které na konci knihy jsou. Jsou zde vysvětlená jména, ale například i filmy, či písničky, které jsou v knize zmíněny. Osobně poznámky a vysvětlivky v knihách naprosto zbožňuju, takže tady jsem si vážně přišla na své.

Poslední kapitán je více popisným dílem a já jsem si to velice užívala. Celkově (zase to porovnávání) mi přijde, že kdyby byl Poslední kapitán dokončen, byl by mnohem detailnějším (a i obsáhlejším) dílem. Nejen, co se například popisů týče, ale přijde mi, že i u samotného hlavního hrdiny šel autor mnohem více do hloubky a popsal ho mnohem detailněji. Možná i díky tomu mi příběh Posledního kapitána přišel v něčem složitější. Ve Velkém Gatsby najde příběh každý. Možná jen ten, který je vidět na první pohled a ne ty ukrytější, ale najde. U Posledního kapitána si myslím, že by s hledáním podstaty samotného příběhu mohli mít někteří trochu problém.

Poslední kapitán mě utvrdil v tom, že Fitzgerald byl geniální vypravěč, ale také to, že je podle mě jediným autorem, který dokáže čtenáře tak jednoduše přenést do své doby. Tím samým je poměrně proslavená Jane Austenová, ale při čtení jejích knih mi trvá o něco déle, než se do doby příběhu přenesu. U Francise Scotta Fitzgeralda stačí opravdu pár vět a já se ocitám v jiném století.
Je opravdu velkou škodou, že příběh autor nestihl dopsat. Myslím si, že kdyby byl Poslední kapitán dokončen a prošel i autorovými závěrečnými úpravami, nebyl by Fitzgerald pro širokou veřejnost znám pouze jako autor Velkého Gatsbyho, ale jako autor Posledního kapitána a Velkého Gatsbyho. (Toto je samozřejmě nadsázka. Knih napsal více, ale řekla bych, že současnému čtenáři se při zmínce Fitzgeraldova jména vybaví právě Velký Gatsby).
Pokud se zajímáte o spisovatele s velkým s, klasiky a kvalitní četbu všeobecně, neměli byste Posledního kapitána rozhodně minout. Dávám mu 75 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Poslední kapitán od Francise Scotta Fitzgeralda moc děkuji nakladatelství LEDA. Na jejich webu můžete knihu i rovnou zakoupit. :-) 

pondělí 15. dubna 2019

PS: Nesnáším tě - Winter Renshaw

dubna 15, 2019 14 Comments


Milý Isaiahu, před osmi měsíci jsi byl jen voják, který měl být nasazen v boji, a já jen servírka, která ti přinesla palačinku a doufala, že si nevšimneš, jak moc jsi mě zaujal. Všiml sis. A celý následující týden jsme strávili spolu. Všechny dopisy, které jsi mi pak poslal, jsem schovávala jako poklady a zamilovala se do tebe. Jenže pak ses vrátil, a když jsme se setkali, choval ses, jako bys mě nikdy v životě neviděl. Ať máš k tomu jakýkoli důvod, doufám, že je dobrý. servírka Maritza 

P. S.: Nesnáším tě. A tentokrát… to myslím vážně.


Nakladatelství Beta vydalo novinku PS: Nesnáším tě. Jde o romantický příběh se špetkou erotiky. Nejde o žánr, který bych přímo vyhledávala, ale vzhledem k tomu, že jsem věděla, že se blíží náročnější období, rozhodla jsem se, že se do knihy s radostí pustím. Dnes se vy dozvíte, jak se mi líbila.

Hlavní hrdinka Maritza, servírka, jednoho dne obsluhuje mladé muže. Nechová se nijak příjemně, chce porušit nejdůležitější pravidlo, které v podniku mají. Pouze jednu palačinku! On chce dvě. Maritza mu druhou palačinku sežene. Spíše z toho důvodu, aby od něj měla pokoj. Shodou okolností se jejich cesty protnou znovu. A tentokrát se začne psát příběh...

Od romantických příběhu chci hlavně dvě věci. Ta první jsou postavy, které si oblíbím, přilnu k nim a budu jim fandit. Druhá věc je ta, že si chci u příběhu odpočinout, vyčistit si hlavu.
Co se prvního bodu týče, byla jsem velice spokojená. Maritza i Isaiah mi byli velice sympatičtí. Bavila mě jejich povolání (servírka a voják), bavila mě jejich minulost a rodinné zázemí. Bavily mě jejich naprosto rozdílné povahy. Opravdu jsem jim fandila.
Co se odpočinku týče, i ten jsem od knihy získala. Jde o příjemný, nijak složitý příběh.

Jak jsem již řekla, u knihy si odpočinete. Je to klasický romantický příběh. Ale velice se mi líbilo, co autorka vymyslela. To, co spolu hlavní hrdinové prožívali, jakým způsobem se seznamovali. Také se mi líbilo, že se příběh opravdu odehrává v současnosti. Přesto, že do něj autorka zapojila dopisy, vysvětlila důvod a současně si nehrála na to, že neexistují mobilní telefony, módní značky, časopisy a podobně. Další věc, kterou jsem na příběhu ocenila byla ta, že erotiky bylo v příběhu opravdu jen trochu. Erotické romány  nevyhledávám, tudíž jsem byla příjemně překvapena, že se zde erotické scény objevily pouze párkrát.
V neposlední řadě bych ráda vyzdvihla ještě jednu věc. Autorka se nesnažila příjemnému románku přidat hloubky tím, že zapojí nějaké velice závažné, aktuální téma. Autoři romantické literatury se často snaží příběh pozvednout tím, že přidají téma třeba šikany, sexuálního obtěžování... klidně i do minulosti jedné z postav, která se s tím pak vyrovnává... Winter Renshaw se o nic takového nepokusila, nedělala z příběhu něco, co není jeho podstatou a za to jsem neskutečně vděčná.

Příběh je velice čtivý. Obzvlášť ve druhé polovině se objevovaly i velmi krátké kapitoly a dopisy. Dopisy v příbězích mám ráda, hezky oživují klasický text a oživily právě i PS: Nesnáším tě. Jde o příběh, který je jako na míru napsán pro všechny slečny a ženy. Sama na sobě mohu potvrdit, že bude bavit nejen milovnice romantické literatury, ale i ty, které se k romantice uchylují jen občas. Autorčin styl byl prostě přesně pro mě a i samotný příběh mi přišel vymyšlen velmi originálně.

V PS: Nesnáším tě nehledejte hloubku, ale odpočinkový příběh. Je to moc milé čtení, postavy na mě působily velmi realisticky a dokázala jsem si představit, že někde po světě opravdu chodí. I samotný nápad se mi velmi líbil. Autorka napsala zatím tři díly série "PS:". Bohužel se každý díl věnuje jinému páru. Vážně mě to mrzí, protože Maritza a Isaiah se mi velmi zamlouvali a ráda bych se o nich dozvěděla více.
Přiznám se, že obálka není úplně pro mě a pravděpodobně bych po knize sama od sebe v knihkupectví nesáhla. Respektive - moc se mi líbí, že je kniha bílá, spojená s tyrkysovou, ale nemám úplně v oblibě fotografie lidí na deskách. Na druhou stranu se na toho mladého muže nekouká špatně, co si budeme nalhávat. :-D Pokud hledáte příjemné čtení, třeba už na letní dovolenou, je PS: Nesnáším tě naprosto ideální volbou a já ho hodnotím 75 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy PS: Nesnáším tě děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu. :-)

středa 10. dubna 2019

Remade - Alex Scarrow

dubna 10, 2019 6 Comments


Leon a jeho mladší sestra Grace se nedávno přestěhovali z New Yorku do Londýna. Zatímco se potýkají s novou školou, ve zprávách se začínají objevovat zvěsti o neidentifikovaném viru z Afriky. Během týdne virus zasáhne Londýn. Lidé se mění v kapalinu před očima obou sourozenců, kteří utíkají, aby si zachránili život. Měsíc poté, co se virus poprvé dotknul zemské atmosféry, mu podléhají všechny organismy.
Ale virus zdaleka není jediným nepřítelem, a přežití je jen první krok.
Apokalypsa! Tohle téma mám ráda jak v seriálech, tak knihách. Proto se zajímám o každý nový kousek, který se o apokalypsu alespoň trochu otře. Remade je ovšem klasické postapo, kde milovníkům tohoto žánru jen tak něco chybět nebude. Jak se mi Remade líbilo, to se dozvíte v dnešní recenzi.

Leon žije se sestrou Grace a mamkou Jennifer v Londýně. Není z toho vůbec nadšený. Nemůže se do nového prostředí začlenit, a ještě ke všemu byl důvodem stěhování rozvod jeho rodičů. Na internetu a v televizi se začnou objevovat zprávy o podivném viru, který zaútočil v Africe. Nikdo z "bohatého" světa nebere tyto informace jako velké ohrožení. Všechno se změní, když vir zasáhne New York, Londýn... a nakonec celý svět.

Jestli je jedna věc, kterou na Remade musím vyzdvihnout, je to jednoznačně to, že mi dal něco, co mi u spousty seriálů, filmů i knih, s tématem apokalypsy, chybí. Remade se totiž apokalypse věnuje rovnou od začátku. Od chvil, kdy se vir začne objevovat. Většina jiných knih apod. nás zavede už do světa, který si svým způsobem na novou situaci zvykl. Remade nám ukazuje to, jak lidstvo reaguje na tento šok. To je něco, co mě na knize neskutečně líbí. Myslím, že se Alexovi Scarrowovi podařilo reakci lidí popsat poměrně hodně věrohodně a hlavně působivě. Dokázala jsem se do toho šoku a paniky, kterou lidé v knize zažívali, velmi dobře vžít.

Kniha je velmi čtivá. Už si začínám říkat, jak to v tom Dobrovském dělají, že knihy, které v poslední době vydávají, jsou tak moc čtivé. Remade budete opravdu hltat. Kromě toho, jak čtivě autor píše, je i příběh velmi napínavý a Vás to nutí číst dál a dál a knihu neodkládat. Remade je jedna z TĚCH knih, u který přečtete bez přestávky přes to stran a nebudete o tom tušit. Stránky mizí pod rukama prostě sami, a vy příběh vnímáte hodně intenzivně.

Mám tady ale jedno varování. Pokud jste citlivější duše a dělá se Vám špatně, jen když pomyslíte na krev, Remade nebude to pravé ořechové pro vás. Virus dělá s lidmi i zvířaty poměrně nechutnosti a krve si v knize užijete hodně. Alex Scarrow je ke všemu ještě poměrně naturalista a popisy těchto scén jsou dost detailní. Já mám takovéhle šokující knihy ráda, ale vím, že se tady najde asi dost z vás, kteří by od knihy s křikem utekli...



Víš synu, moudrý muž jednou řekl, že moderní civilizaci dělí od úplné anarchie jen tři porce jídla a internetové připojení.“ - Remade str. 173

Kromě naturalistických popisů krve se autor nebojí ani dramatických zvratů. Kniha je rozdělená do tří částí. V každé se stane hodně zvratů a zajímavých situací. Každá je však zakončená opravdu šokující scénou, která změní všechny vaše předpoklady o pokračování knihy. Kniha tudíž není předvídatelná a to mě na ní neskutečně bavilo.

Co se týče hlavních hrdinů, Leon i Grace byli moc fajn a oba jsem si oblíbila. Asi jediný problém, co jsem měla, byl ten, že z Leona se stal takový vůdčí typ. Než apokalypsa začala, rozhodně se tak nechoval. Také je mu sedmnáct let a úplně nevím, zda by sedmnáctiletý chlapec získal takový respekt - i ze strany matky. Jako plus tady je ovšem to, že autor si byl této změny v charakteru vědom a samotného Leona to nechal v myšlenkách několikrát okomentovat. Tato situace se mu nelíbila a i ho překvapovala. Zároveň se mi líbilo, že se autor (dost možná zatím, ale i tak) vyhnul romantice. Maximálně se zde objevuj jisté náznaky do budoucna. Podle mě může být výborná kniha bez špetky romantiky a Remade je toho důkazem. Nebudeme si nic nalhávat, ale od knihy o apokalypse čekám plno mrtvol (a ty jsem dostala) a ne romantiku.

Pokud si chcete přečíst napínavý příběh, který vás u sebe bude držet doslova přikované, nehledáte romantiku, ale hodně nečekaných zvratů a nevadí vám krev, Remade je to pravé pro vás. Čtení si budeme vychutnávat. Mně po přečtení nezbývá než doufat, že se brzy dočkáme dalších dílů, protože jsem po konci opravdu velice zvědavá, kam se příběh bude ubírat! Remade hodnotím 85 %! 



Kniha Remade vyšla pod značkou Edice knihy Omega. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Remade si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! :-)