@bettypavkova

sobota 12. října 2019

V náruči kanibala - Barbora Waletrová Benešová

října 12, 2019 7 Comments


Adriana si svůj život pamatuje až od chvíle, kdy ji našli zuboženou ležet na ulici před britskou ambasádou v Sierra Leone. Co bylo předtím, netuší. Naprosto ji šokuje, když se dozví, že kdysi porodila dítě. Zoufale začne pátrat po své minulosti, ovšem vzpomínky odsunuté do nevědomí mohou být až příliš děsivé a kruté.

Před nedávnem jsem náhodou na internetu narazila na knihu V náruči kanibala. Zaujala mě obálka i název. Velká radost přišla ve chvíli, kdy jsem si všimla, že autorkou knihy je Barbora Walterová Benešová, od které jsem četla její předchozí knihu, Došel nám čas.  Vzhledem k tomu, že ta se mi líbila, měla jsem velikou radost, když se mi autorka ozvala, zda bych si nechtěla přečíst i její další knihu. Dneska se dozvíte, co na ni říkám.

Adriana je česká dívka, žije s přítelem Pavlem a snaží se o miminko. Nejde to. A mají podezření, v čem by to mohlo být. Adriana si totiž pamatuje svůj život až od chvíle, kdy ji našli ve zuboženém stavu před britskou ambasádou v Sierra Leone. Tato africká země je drsná a Adriana si nepamatuje ani proč do ní letěla. Poslední vzpomínku má z letiště, ale nepamatuje si ani s kým cestovala. Rozhodnou se a s Pavlem vyrazí na "místo činu", co kdyby si vzpomněla a zjistila, kým vlastně celý život byla?

Páni, tohle bylo vážně drsné čtení. Jak již název napovídá, v knize hraje velkou roli kanibalismus. Kmen kanibalů, který má spoustu tradic, které nám připadají kruté, brutální a prapodivné. Právě střet evropských a kmenových kultur byl na knize velmi zajímavý. Tradice kmene jsou opravdu brutální a v knize se jich objevuje popsaných spousta. Mám ráda brutální knihy. Nepamatuji si ale, kdy by se mi u knihy opravdu místy zvedal žaludek. Tady hned několikrát. Proto jedno doporučení. Rozhodně to není čtení pro slabé povahy!

Autorka nepíše složitě, čtení je to jednoduché a odpočinkové. Téma je ale náročné a drsné. Ano, dá se říct, že je kniha místy trochu přehnaná a člověk může uvažovat, zda rozhodnutí hrdinů, hlavně na začátku knihy, nejsou trochu, no, nebezpečná. Na druhou stranu ale jsou lidé, kteří vyhledávají nebezpečné oblasti, takže to neberu jako nějaké velké mínus. Hlavní je pro mě také to, že je to kniha a tam nemusí být mermomocí vše logické od samotného začátku. V další části příběhu se otevírá také otázka toho, co je člověk schopný udělat pro přežití. A já souhlasím s poselstvím, které v knize cítím. Vše. Člověk je schopný udělat pro přežití naprosto cokoliv.

Vzhledem k výčtu autorčiným předchozích knih je jasné, že ji zajímá téma Afriky a kmenů, které zde žijí. Díky tomu se setkáváme například i s tím, jak jsou zde vnímány ženy a jaký kulturní šok to pro nás, "civilizované" evropany, představuje.

Ráda bych zmínila obálku. Už se nám občas v českých luzích objevují i obálky hezké. Ten nezvyk to býval spíše před pár lety, pravidlo to ale stále není. Mně osobně se obálka líbí velice. Je pořádně děsivá. V kombinaci se skvěle zvoleným názvem jde o knihu, po které bych v knihkupectví rozhodně sáhla, aniž bych o ní cokoliv věděla. Jednoduše by mě zaujala, přečetla bych anotaci a knížka by byla v košíku. :-D

Příběh nás neustále ponouká k dalšímu čtení. Osobně nejsem člověk, co by četl nějak často dlouho do noci. Nebaví mě číst, když usínám. Tady jsem ale nemohla knihu odložit a včera ji i přes únavu četla do půlnoci, protože jsem chtěla vědět, jak se hlavní hrdinka vůbec dostala před ambasádu a jak to celé skončí. Moc se mi líbil i epilog, který dává knize ještě trošku další rozměr. Tím, že autorka píše opravdu velice čtivě, stává se tím z příběhu taková ta neodložitelná kniha plná "Co to sakra?!" momentů. Podle mě to bude kniha vnímaná jako kontroverzní. Opravdu je zde mnoho scén, které někteří asi nebudou úplně lehce rozdýchávat. Ovšem my, milovníci brutálních hororů a thrillerů, my budeme spokojeni. Také se v knize objevuje poměrně dost sexuálních scén, které samotné jsou někdy poměrně drsné. Určitě ale nečekejte nic ve stylu Padesáti odstínů.

Pokud hledáte čtivé a zároveň drsné čtení, které se odehrává v zajímavém prostředí, rozhodně po knize sáhněte. Je skvělé, že autorka opět propojila Česko se svým oblíbeným exotickým prostředí. Jakmile se začtete, nebudete chtít knihu V náruči kanibala odložit. Hodnotím ji 75 % a určitě doporučuji!

Za zaslání knihy děkuji samotné autorce Barboře Walterové Benešové a nakladatelství Alpress. Knihu si můžete rovnou tady zakoupit. 


neděle 6. října 2019

"Pětka" - Pět knih, které byste si měli přečíst, pokud se vám líbil Duch domu Ashburnů

října 06, 2019 21 Comments

Mám svou osobní kategorii. "Oddechové" horory. Nejsou nijak extrémně děsivé,ale mají příjemně mrazivou atmosféru, dobře se čtou. Do této kategorie přesně zapadá Duch domu Ashburnů. Pokud se vám tahle pecka líbila, v dnešním článku najdete inspiraci na podobné "oddechové" horory!

Les sebevrahů - Jeremy Bates
První z knih od autora Jeremyho Batese, ve které se věnuje reálným strašidelným místům světa. Tentokrát jde o Aokigaharu. Les v Japonsku, který je místem, na kterém páchá spousta lidí sebevraždu. Skupina mladých lidí se vydá na strašidelnou výpravu, ale tak nějak se to zvrhne.
Tato kniha má několik výrazných plusů. Prvním je prostředí. Zpočátku, když se skupina lidí pohybuje po lese, naráží právě na těla sebevrahů. V kombinaci s obrovským lesem, jak za denního světla tak v noci, jde o opravdu děsivou představu. Druhým plusem je čtivost. Jako "odpočinkový horor" je to opravdu skvělá věc. Kniha se čte sama, přesto, že je poměrně bichlička, máte ji přečtenou za chvilku. Jde o knihu, kde jste zvědavý na konec. Přiznám se, že konec jsem si vysnila trošku jiný, než v knize byl. Zároveň je to ten typ knihy, kdy právě díky překvapení ze závěru už druhé čtení nebude až tak motivující, ale přesto si tenhle kousek přečtu někdy znovu. Právě kvůli prostředí, které se mi tady líbilo prostě neskutečně!

Katakomby - Jeremy Bates
Tentokrát nás Jeremy Bates zavede do Pařížských katakomb. Prostředí mi přišlo zajímavější v Lese sebevrahů, ale samotná zápletka ve finále lepší v Katakombách. Jsem ale zatížená na prostředí, takže hlasuju o trošičku víc pro Les sebevrahů. :-) Každopádně jde vážně o další super čtení. Dobré je podotknout, že tato série od Jeremyho Batese je volná. Knihy spojuje pouze to, že jde o reálná místa. Nic víc. Příběhy, postavy... vše je samostatné. Bohužel přichází ale i jedna smutná zpráva. XYZ vydalo pouze tyto dva díly a další v plánu zatím nejsou (nebo alespoň před nějakým rokem/dvěma, kdy jsem se ptala, nebyly. A to mezi jeho další knihy z této volné série patří například Hell Town ("mrtvé město") v Americe nebo Ostrov panenek. Nejnovější kniha, která teprve vyjde by se měla věnovat místu, kde se ztratila Djatlovova výprava. Neuvěřitelná škoda, že tahle série nevyjde česky v nejbližší době celá. Pro fanoušky Duchu domu Ashburnů je totiž opravdu jako dělaná.

Pamatuji si vás všechny - Yrsa 
Tohle je naprosto perfektní duchařina! Kniha se odehrává na odlehlém islandském místě. Už to samo o sobě je částečně děsivé a pro mě i částečně přitažlivé, protože na takové samotě bych žila moc ráda. Dva páry se zde usídlí v prázdném domě. Dávají ho dohromady... no a začnou se tu dít divné věci. Pamatuji si vás všechny je opravdu mrazivé čtení. Z těch v tomto seznamu jde asi o nejstrašidelnější knihu. Neskutečně dobré čtení. Opravdu velké nadšení. Taky jedna z knih, kterou jsem rozhodně nečetla naposledy a kterou vy byste si určitě měli také přečíst!

HEX - Thomas Olde Heuvelt
HEX osobně hodnotím průměrně. Je to kvůli zpracování, které by podle mě mohlo být mnohem lepší. Námět je podle mě totiž perfektní. V současném městečku se pravidelně objevuje přízrak čarodějnice. A všichni o tom vědí a prostě s tím počítají a snaží se ji zapojit do běžného života. Někdy se prostě objeví u někoho doma. Námět v kombinaci s krásnou obálkou je prostě lákavý. Čekala jsem o něco víc, ale přesto věřím, že spoustu z vás si kniha naprosto získá. Zkuste ji, třeba budete nadšenější než já.

Vermontské psycho - Jennifer McMahon
Hodně lidem se od autorky více líbily Zimní lidé. Já hlasuji právě pro Vermontské psycho. Moc se mi líbilo prostředí amerického motelu, líbilo se mi střídání časů i samotný námět. Kniha se mi krásně četla a zápletku jsem nijak neodhadla. Měnění se na monstra mi přišlo super (nebojte se, žádný spoiler, to je i v anotaci :-)). Příjemná, lehce mrazivá jednohubka se skvělým prostředím a krásnou obálkou. Vermontské psycho mě vážně dost bavilo a určitě po něm sáhněte!

Co vy a "oddechové" horory? Četli jste něco v takovéhle stylu? Líbilo se? Případně, četli jste některou zde uvedených knih, líbila se vám? :-)

středa 2. října 2019

Matčina hra - Sandie Jones

října 02, 2019 15 Comments


ON TĚ MILUJE: Adam zbožňuje Emily. Emily je přesvědčená, že Adam je perfektní muž, jakého nevěřila, že někdy potká.


ALE ONA TEBE NE: Ve stínu číhá soupeřka, žena, kterou s jejím milovaným spojuje hluboké pouto.

NIC JI NEZASTAVÍ: Emily si vybrala Adama, ale nevybrala si jeho matku Pammie. Neexistuje nic, co by matka neudělala pro svého syna. A Emily zjistí, kam až je Pammie schopná zajít, aby dosáhla svého. Aby Emily odešla navždy.

Nakladatelství Cosmopolis v poslední době vydalo spoustu zajímavých titulů. Tím, který mě zaujal úplně nejvíc, byla právě Matčina hra. Přiznávám se, upoutala mě hned obálka, protože ta je naprosto skvělá! No a po přečtení anotace jsem usoudila, že by to mohlo být vážně "psycho". Už na samotné obálce se objevuje kolečko s nápisem "Návykový psychothriller". Dneska se dozvíte, zda je tato "nálepka" pravdivá!

Kniha vypráví příběh Emily. Emily potkala Adama. Náhodou, jak to tak bývá. A zamilovala se. Adam se taky zamiloval. Jejich vztah je krásný. Alespoň do té doby, než Adam seznámí Emily s Pammie. Pammie je jeho matka. A kvůli svému synovi udělá cokoliv. Chce ho mít pro sebe a Emily nenávidí.

Emily byla skvělá! Od samotného začátku je to neskutečně realistická postava. Absolutně by mě nenapadlo, že nejde o reálného člověka. Je místy sarkastická, dělá si legraci ze sebe i okolí. Má reálné obavy, bojí se toho, že ztratí svého milovaného Adama. Zároveň ale nechce podlehnout, nechce nechat Pammie, aby jim řídila život. Ještě uvěřitelnější bylo ovšem to, že postupem se v příběhu mění a tlak, který je na ni díky chování Pammie vynakládán ji dostihuje a její chování je trochu jiné než na začátku. Jde podle mě o perfektní představení vývoje postavy. Ženy, která byla z počátku velmi silná, ale vzhledem k okolnostem a chování okolí se mění a přestává být tou sebevědomou a veselou dívkou. Přesto se z ní ale nestává "ukňučená" chudinka a stále dokáže sebrat energii a odvahu. Adam totiž svou matku miluje a nevěří ničemu, co mu o ní Emily vypráví. 

Pammie je neskutečná mrcha a vy ji budete nenávidět tak jako já. Opravdu mi při čtení bylo úzko. Jde o postupný rozklad osobnosti a ohavné chování. Vše je popsáno tak realisticky, že si uvědomíte, že se takovéto věci dějí a že je takovému chování jistě spousta lidí vystavena. Při celém čtení ve mně kniha vyvolávala opravdu silné pocity nenávisti k Pammie. A to je úžasné. Už dlouho se mi nestalo, že bych při některé knize cítila takhle výrazně jakékoliv pocity.

Kniha je nesmírně čtivá. Neměla jsem příliš času na čtení a přesto jsem ji zhltla během necelých tří dnů. Je totiž psaná tak, že vás u sebe drží. Prostě toužíte vědět, jak se celý příběh rozuzlí. A rozuzlí se skvěle. Závěr jsem nečekala takový, jaký byl. Po dočtení musím konstatovat, že ano, podobný závěr už se v některých knihách určitě objevil, ale tady jsem ho vůbec nečekala a velmi mi ke knize seděl. A hlavně si po jeho dočtení začnete uvědomovat náznaky. Náznaky, které v knize byly a vám unikaly, protože jste jim nepřikládaly větší význam. 

Nechce se mi věřit, že jde o autorčinu prvotinu. Kniha je napsaná perfektně. Jak styl psaní, tak příběh a jeho zápletka. Příběh se pomalu rozvíjí, Emily se pozvolně rozpadá a nakonec samotný příběh graduje nečekaným finále a je doplněn moc hezkým epilogem. Kniha je opravdu hodně psychologická, zaměřuje se hlavně na Emily. Některým se proto může zdát, že je v ní málo výraznější akce, ale to prostě nebyl cíl. Alespoň já tak knihu chápu. A i proto mě tak moc bavila. Možná bych ji zařadila ne přímo mezi psychologické thrillery, ale někam na pomezí psychologického drama a thrilleru. Takové té "klasické thrillerové" části se dočkáte až v závěru.

Sečteno podtrženo, ano. Návyková kniha to rozhodně je. Nebudete ji chtít odložit a slupnete ji jako malinu. Je to taková sonda do života jedné mladé ženy. Jde o velmi reálné čtení a díky tomu vás z něj bude mrazit pravděpodobně víc než u knih, kde se to hemží příšerami a přehnanými událostmi. To, co se děje v Matčině hře, to by se totiž mohlo klidně stát. V kombinaci s překvapivým závěrem jde opravdu o perfektní čtení a já můžu říct, že po thrilleru Malé sladké lži, který vyšel také u Cosmopolisu, jde o další výborné thrillerové čtení, které si musíte přečíst. Dávám 90 %. Vážně jsem nadšená a doufám, že se česky dočkáme i dalších autorčiných knih.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Matčina hra děkuji nakladatelství Cosmopolis, pokud Vás kniha zaujala, můžete si ji objednat přímo na webu nakladatelství Grada.

neděle 29. září 2019

Srdce včely má pět komor - Helen Jukes

září 29, 2019 11 Comments


Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v městském kolotoči kancelářského pletichaření a dočasných adres. Snaží se usadit ve své nové práci v Oxfordu a tu jí dojde, že aby prožila smysluplný život naplněná láskou a prací, musí se sama změnit. Tehdy jí kamarádi darují včelstvo (podle starých mýtů darované včelstvo přináší štěstí) a Helen začíná svůj první včelařský rok. Co ale obnáší "chovat" tyto divoké tvorečky? Jak mohou nové vědomosti o včelách přispět k objevování sebe sama? A přinese jí cesta do útrob úlu uvolnění?
Zatímco Helen hledá svou roli v úžasném ekosystému úlu, samotný akt chovu jí přináší nový pohled na život, prohlubuje její přátelství (stará i nová) a oživuje její svět. Její vyprávění je fascinující cestou ve stopách včel a jejich úlu i dějinami našeho pozorování včel. Jde o úchvatné zamyšlení nad zodpovědností a péčí, nad zranitelností a důvěrou, nad tvorbou nových pout a vstupem na pole dosud neprozkoumaná.

Knihy od Nakladatelství Kazda se zaměřují na přírodu. Nakukují do různých oblastí a občas se objeví i nějaká  kniha, která je více beletrií. Tak je tomu i u knihy Srdce včely má pět komor. Jde o částečně autobiografický román od Helen Jukes, který však zároveň přináší velkou spoustu zajímavých informací o včelách.

Příběh je o mnohém. Helen Jukes bylo kolem třicítky, když se dostala do životní situace, kterou příběh popisuje. Byla tak nějak nespokojená úplně se vším. Nudila a ubíjela ji práce, v lásce se jí přespříliš nedařilo, nevěděla, kam směřuje. V minulosti se přátelila se včelařem a včelám se s ním věnovala. Začne uvažovat o tom, že by se na zahradě u domu, kde momentálně žije, velmi hezky vyjímal úl. S myšlenkou koketuje, zmíní se známým. Její kamarádi se složí a pořídí jí včelstvo. Helen je nadšená, ale zároveň ji sžírají obavy, zda se sama dokáže o včely starat a jakým způsobem se do toho pustí.

Helen se pouští do studia. A díky tomu se dostáváme k informacím s Helen. Hodně se věnuje historii včel, dozvídáme se výzkumech, které byly prováděny. Stejně tak se zajímá o možnosti "chovu". Používat v kombinaci se včelami slova jako "chov" a "starat se" není úplně správné, jak v knize zjišťujeme. Helenina péče o včely spočívá v tom, že zjistila, jak včelám napomoci k co nejpřirozenějšímu a nejsamostatnějšímu životu. Tohle se mi nesmírně líbí. Autorka jednoznačně stojí za tím, že příroda všeobecně si dokáže s velkým množství věcí poradit sama a odsuzuje uměle zintenzivňovaný chov včel. S tím nemůžu než souhlasit. Například jsem se z knihy dozvěděla, že pro "velkovčelaře" je nejjednodušší a nejlevnější, zbavit se před zimou včelstva a na jaře si pořídit nové. Přijde mi to strašné... Proč měnit a narušovat něco, co perfektně funguje samo díky přírodě.

Kniha se odehrává v Anglii. Díky tomu jsem se dozvěděla, že v Anglii to ohledně včel funguje naprosto jinak než u nás. V městech si lidé pořizují včelstvo. Někteří je dokonce chovají na balkonech, jsou na střechách domů a podobně. Přijde mi to skvělé. Vzhledem k tomu, že v Čechách si lidé, kteří se přistěhují na vesnici, dokáží stěžovat i na to, že kokrhá kohout... No, neumím si bohužel představit, že by něco takového fungovalo s českou náturou a je to strašná škoda. Obzvlášť ve chvíli, kdy se včely stávají vzácnější a vzácnější. A to je obrovský problém, protože bez nich by lidstvo nemohlo existovat.

Právě vzhledem k aktuální situaci, která se kolem včel odehrává, věřím tomu, že si kniha najde velké množství čtenářů. O včelách se dozvíte opravdu mnoho, přestože není "návodem" na to, jak začít včelařit a je zajímavým čtením i pro ty, kteří se včelařením nezabývají ani to v plánu nemají. Jde i o zajímavý životní příběh. O naději, přiblížení se přírodě. O tom, že člověk, který žije pro něco, co ho baví, získává od života mnohem víc a stává se šťastným a štěstí mu jde najednou i mnohem více naproti. V příběhu se totiž objeví i láska. Také jsou zde neuvěřitelně silná přátelství. Kromě toho je kniha velmi čtivá a v neposlední straně má i velmi nádhernou obálku, kterou zde nemůžu nezmínit. Barva obálky je něco mezi šedivou, modrou a zelenou. Lesklými zlatými linkami se na ni objevují motivy včelí plástve, samotných včel, ale také silueta města nebo úl. Věřte mi, že v reálu vypadá kniha mnohem lépe než na fotce. Zpracovaná je opravdu nádherně!

Kniha je vhodná pro všechny, kdo mají rádi přírodu, zajímá je aktuální situace a rádi by se dozvěděli něco nového právě o včelách. Pokud máte rádi i příběhy a nechcete číst naučnou beletrii, je pro vás knihy Srdce včely má pět korun tou pravou volbou. Rozhodně vám její přečtení doporučuji. Po jejím přečtení ve mně totiž zůstal takový vřelý pocit. Důvěra v to, že ne všichni lidé jsou lhostejní, ne všichni se snaží v zájmu kvantity otočit od přírody. Stejně tak je kniha velmi pozitivní ve smyslu změny v životě, která přinese štěstí. Pokud nevíte, co s životem, připadáte si jako ve slepé uličce, tato kniha vás může nasměrovat. Neznamená to, že vás donutí chovat včely, ale ukáže vám, že je normální bát se změny a že vám to může otočit život k dobrému. Vše totiž souvisí se vším. Tahle krásná knížka plná naděje se mi moc líbila a dávám jí 75 %.

Moc děkuji Nakladatelství Kazda za poskytnutí knihy Srdce včely má pět komor na recenzi. Knihu si můžete objednat přímo tady na e-shopu Nakladatelství Kazda. 

čtvrtek 26. září 2019

Tajemství sídla Craven Manor - Darcy Coates

září 26, 2019 6 Comments



Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být
pravda.



Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá

léta nikdo nebydlí.
Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další.
Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý
nebrat na vědomí.

Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.

Tajemství sídla Craven Manor je druhým dílem z volné série o strašidelných domech od autorky Darcy Coates. Knihy spojuje jenom téma strašidelných domů, příběhy samotné nepojí nic a tak nevadí, pokud jste knihu Duch domu Ashburnů nečetli. Mně se první díl líbil moc. Dneska se dozvíte, jak se mi líbilo Tajemství sídla Craven Manor.

Žánrově jsou knihy horory. Já bych je zařadila mezi "oddechové horory". První důvod, který mě k tomu vede je styl psaní. Kniha je psána jednoduše a i díky tomu je velmi čtivá. Co se příběhu týče, je to prostě horor a to je vše. Nic hlubokého v knize nehledejte. Hledejte příjemné, odpočinkové čtení, u kterého se budete možná i místy bát.

Příběh v knize Tajemství sídla Craven Manor je hned na první pohled originálnější než ten v Duchu domu Ashburnů, ale i díky tomu si kniha žádá o trošku delší úvod, než jaký byl v prvním díle. Ničemu to však nevadí. Daniel dostane zvláštní nabídku k práci. Vzhledem k jeho špatné situaci ji však přijímá. Jde o pozici zahradníka v sídle Craven Manor. Sídlo vypadá opuštěně, je zanedbané a skoro všichni už na něj zapomněli. Samozřejmě se začnou dít zvláštní věci.

Co se Daniela, hlavního hrdiny, týče, byl skvělý. Neskutečně jsem si ho oblíbila. Ano, je to taková "bezchybná povaha", ale mně se neuvěřitelně líbil. To, jak jednal s okolím i jeho minulost. To všechno se mi velmi líbilo a oblíbila jsem si ho - měl totiž také rád kočky! Když už jsme u koček, je vidět, že autorka je miluje. Kočka se objevuje jak v první knize, která u nás od ní vyšla, tak i zde. A i tady je to skvělá postava. Kocourek je velmi překvapivý. A na konci knihy je s ním neuvěřitelně vtipná scéna.

Na knihách je pro mě asi tím nejdůležitějším prostředí. A v Tajemství sídla Craven Manor se mi líbilo víc, jak v Duchu domu Ashburnů. Sídlo je děsivé, jak zevnitř, tak z venku. Dějí se v něm děsivé věci a autorka udělala obrovský krok kupředu. Dům mi doslova vyrostl před očima během prvních stran, kde byl a postupně se jen doplňovaly detaily a bylo to prostě skvělé.

Celkový příběh je velmi akční, závěr možná až trošku zamotaný, ale mně tohle baví a je to něco, co dokážu odpustit. Závěr knihy na mě působil jako z nějaké hry. Celkově si námět této knihy dokážu představit jako perfektní předlohu pro hru nebo i film. Jde o akční čtení, které by bez problému zvládlo i takovýto jiný formát.

Celkově musím shrnout, že mě sídlo Craven Manor bavilo tak nějak víc, než to Ashburnových. Tedy takhle. Duch domu Ashburnů byl skvělý (recenzi na něj najdete tady), ale Tajemství sídla Craven Manor se mi líbilo víc!

Tajemství sídla Craven Manor je akční čtení. Odehrává se tu spousta věcí. Čtení to zároveň není náročné, je odpočinkové. Pro někoho, kdo miluje horory jde o perfektní knihu, kterou si vezme na dovolenou nebo po náročném dni. Pro ty z vás, kteří s horory zkušenosti nemají, jde o perfektní variantu, jak se k nim pomalu dostat. Nejde o čtení, při kterém se budete bát vystrčit nohu zpod peřiny, ale o čtení, při kterém si perfektně představíte tajemnou a lehce strašidelnou atmosféru starého sídla. Jde o lehkou knihu,nehledejte v ní nic náročného ani uměleckého. Pokud si ale chcete odpočinout a "ideální odpočinek" pro vás není červená knihovna, je Tajemství sídla Craven Manor knihou, kterou hledáte. Hodnotím ho 85 %.

Kniha Tajemství sídla Craven Manor vyšla pod značkou Fobos. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Tajemství sídla Craven Manor si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! (A můžete tam mrknout i na ukázku! :-))

pondělí 23. září 2019

Povznesení - Stephen King

září 23, 2019 4 Comments


Scott Carey vypadá stále stejně, přesto ale neustále ztrácí na váze. Je tu také pár dalších podivností. Váží stejně v oblečení i bez něj. Se svým problémem se svěřuje doktoru Ellisovi. Kromě toho se Scott ve městečku Castle Rock, kde se odehrává celá řada Kingových příběhů, potýká s problémy s lesbickým párem, jejichž pes pravidelně vykonává svou potřebu na Scottově trávníku. Jedna z majitelek je přátelská, druhá studená jako led. Snaží se otevřít v Castle Rocku restauraci, místní komunita je však vůči homosexuálnímu páru zaujatá. Když Scott pochopí předsudečné myšlení včetně vlastního, snaží se pomoci. Nepravděpodobné spojenectví, každoroční běžecký závod a tajemství Scottova trápení nakonec probouzí v lidech, kteří sobě i ostatním „dopřávali“ tolik zlého to nejlepší.

Tou úplně nejnovější knihou, která česky vyšla od mistra Kinga, je Povznesení. Kniha v originále vyšla v loňském roce a my už si ji teď můžeme díky Nakladatelství Beta přečíst i v češtině. A mimochodem! Kniha je naprosto nádherná. Na předsádce najdete fotku západu slunce a dokonce jsou v ní i ilustrace. Takhle hezky zpracovanou knihu od Kinga doma ještě nemám.

Povznesení je na Kingovy poměry hodně útlé. V češtině má něco přes 140 stran, ale je třeba brát v potaz i to, že písmo a řádkování je zde o něco větší, než u Kinga normálně bývá. I díky tomu se však kniha perfektně čte. Je to taková Kingovská jednohubka, což je u něj opravdu nezvyklé, ale je velmi milé oživení.

Příběh se odehrává v Kingovým fanouškům dobře známém Castle Rocku. Toto fiktivní městečko stvořil sám mistr a odehrává se v něm několik jeho knih - a rád na ně v těchto knihách odkazuje. Hlavním hrdinou je Scott Carey, který má problém. Jeho váha se snižuje. Jeho tělo však přesto vypadá pořád stejně. S touto záhadou se svěří svému příteli Bobovi, který je lékař. Aby toho nebylo málo, žije vedle něj homosexuální pár. Dvě ženy. Scott není homofob, ale vadí mu, že psi tohoto páru si odskakují na jeho trávníku. Když k tomu přidáme i to, že skoro celé městečko má proti svazku osob stejného pohlaví velké výhrady, dostáváme zajímavé vyprávění se špetkou tajemna, které je zároveň propojené s aktuálními společenskými problémy. Dá se říct, že na každé nemoci je něco tajemného. Proto tuto záhadnou, kterou trpí Scott, vnímám jako jistou paralelu na boj s jakoukoliv nemocí. Pro mě bylo Povznesení reálným příběhem oživeným tajemnem podle Kingova gusta. Na malém prostoru se toho odehrála spousta. 

Jak jsem napsala výše, jde o knižní jednohubku. Kvůli tomu příběh nedává čtenáři tolik času, aby se seznámil s jednotlivými postavami. Respektive toho času není tolik, jako to u Kinga bývá. V této knize nenajdete jeho obligátní dlouhý úvod, díky kterému si vztah s hrdiny vybudujete. Přesto se však nestane, že byste si k postavám nevybudovali vztah. King dokázal na malém prostoru vytvořit úžasné postavy. Hrdinové této knihy mi byli neuvěřitelně sympatičtí, bavilo mě o nich číst a moc se mi líbilo, jaké vztahy mezi nimi panovaly a jak se na relativně malém prostoru zvládly vyvinout.

Na Kingových starších knihách miluji dobu, ve které se většinou odehrávají. King to prostě umí perfektně prodat a dobu svého mládí skvěle popisuje. To v Povznesení nefiguruje, protože jde o příběh ze současnosti. A víte co? Ono to funguje. On to King ukázal už na větším počtu svých knih, ale právě v tomto příběhu hraje aktuální nálada ve společnosti výraznou roli. Konkrétně jde o přijímání homosexuálních párů. Myslím si, že je skvělé, že se King do těchto témat pouští a problémy těchto lidí, kteří se přestěhují na menší městečko, popisuje velmi dobře. Donutí člověka přemýšlet o tom, jaké různé naschvály jsou někteří jedinci schopní dělat. A to tak že úplně zbytečně.

Co se té tajemné linky týče, Scott je lehčí a lehčí. Ve své podstatě by popisy některých scén byly velmi vtipné, milé... ale na druhou stranu jsem ale jeho boj vnímala jako boj s jakoukoliv reálnou nemocí a proto šlo zároveň to těžké téma. Je zde vyrovnávání se s danou situací, obavy, změny, které člověk podstupuje. Závěr knihy byl úžasný. Nebojím se říct, že skvostný. Byl perfektní tečkou za tímto tragikomickým příběhem, kterého se King zhostil naprosto skvěle.

Opět jde o trochu jiného Kinga. Je to jeho novější kniha, zaměřuje se v ní na současnost a jiné problémy, než ve většině svých knih. I díky rozsahu je to jiné čtení. Pokud Kinga máte rádi, určitě se vám Povznesení bude líbit i právě proto, že jde o něco trochu jiného. Pokud s Kingem začínáte, možná se budete chtít seznámit s nějakou knihou, která reprezentuje jeho typičtější tvorbu. Na druhou stranu je však Povznesení perfektní volbu pro ty z vás, kteří nemají rádi vyloženě děsivé čtení, které je krvavé. Povznesení je spíše taková paralela na reálný život s prvky tajemna a přesně to dělá tuto knihu tolik zajímavou.
Za mě rozhodně ano a dávám jí 85 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Povznesení moc děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu. 

čtvrtek 19. září 2019

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi - Jeremy Dronfield

září 19, 2019 5 Comments


Gustav Kleinmann, vídeňský židovský čalouník, je v roce 1939 zatčen nacisty a spolu se svým dospívajícím synem Fritzem odvlečen do německého Buchenwaldu. Tam se začíná jejich nepředstavitelný příběh plný násilí, hladu a nucených prací, v rámci nichž budovali koncentrační tábor, své vlastní vězení. Když Gustava zařadili do transportu do Osvětimi, což se tehdy rovnalo rozsudku smrti, odmítl ho Fritz opustit. V časech hrůz, jichž se stali svědky, i utrpení, jež prožili, je naživu držela jediná jistota: láska mezi otcem a synem.


Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena důkladným archivním výzkumem. Poprvé vypráví jejich příběh – příběh o odvaze a přežití, v dějinách holokaustu bezprecedentní.



Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je připomínkou jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.

Když jsem zjistila, že Knihou měsíce pro září bude kniha od nakladatelství Jota, Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi, byla jsem tak moc nadšená. Asi víte, že tohle je téma, které mě zajímá a tak jsem se na knihu nesmírně těšila. Dnes zjistíte, zda bylo na co.

Kniha vypráví příběh jedné rodiny. Rodiny Kleinnmanových. Žijí v Rakousku a jsou Židé. Začínáme je sledovat v době pogromů. V době, kdy se začíná vysokou rychlostí šířit antisemitismus. Rodina je to velká. Otec Gustav, matka Tini, děti Fritz, Herta, Kurt a Edith. Každého z rodiny čeká jiný osud. Ten, který sledujeme nejčastěji je Gustavův a Fritzův. Společně prošli několika koncentračními tábory (Buchenwald, Osvětim, Mathausen...). Sledujeme však všechny členy této rodiny.

Kniha je naprosto výborná! Autor zvládl perfektně propojit beletrii a fakta. Některým autorům se to daří, ale v knize Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je to opravdu geniálně propojeno. Autor píše tak, že je kniha hodně čtivá, dokáže skutečný příběh podat jako román, ale zároveň do děje vkládá neuvěřitelné množství fakt. Tím, jak jsou fakta propojená s příběhem, nenudí čtenáře, který hledá klasickou beletrii a zároveň se dozví obrovské množství informací. Co se množství faktů týče, může tato kniha konkurovat leckteré populárně naučné knize - ale mnohem záživnější formou.

Kniha vypráví skutečný příběh. Tento příběh se opravdu stal. Na rozdíl od různých románů z války zde autor provedl opravdu důkladnou přípravu a historické průzkumy. Na konci knihy totiž naleznete několik stran poznámek. Některé přináší pouze zdroje, jiné upozorňují například na rozdíly v různých svědectvích, jiné přináší ještě další informace. I díky tomu o této knize nejde absolutně pochybovat. Přesto však přináší příběh dvou mužů, otce a syna, kteří měli štěstí v neštěstí a při všech hrůzách si alespoň zbyli sobě navzájem.

Příběh je neuvěřitelně silný, místy brutální, jindy prostě dojemný. Dohromady ale podává realistický obraz o této kruté době. Snad u každé stránky jsem si říkala, jak neskutečné je, co dokáží někteří lidé přežít. Jaká síla je žene kupředu. Knih už jsem na toto téma přečetla mnoho, ale právě tato mě dostala tak nějak nejvíc z nich. Místy jsem opravdu myslela, že budu plakat. A to se mi u knih opravdu nestává. Přispívá tomu i to, že jde o téma rodiny. Rodiny, který byla kvůli nesmyslným krutostem rozdělena. Nejde o romantický příběh z doby války, tak jak tomu často bývá, ale o něco ještě silnějšího. 

Jde o jednu z nejlepších knih z období druhé světové války, kterou jsem kdy četla. Zároveň jde asi o nejlepší knihu s tématem koncentračních táborů. Některé romány ve čtenářích nechávají poměrně zkreslené představy. V této knize se dozvíte, jak to zde opravdu vypadalo a jak krutě se zde s lidmi zacházelo. Zároveň se dozvíte velké množství nových informací. Od toho, jak probíhala deportace z Rakouska až po to, jak probíhalo osvobození. Z knihy jsem se opravdu dozvěděla spoustu nových věcí. Například, proč se vůbec nemluví o Malém Trostinic? Absolutně jsem tento název neznala, netušila k jakému masakru zde došlo.
Knihu Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi bych doporučila všem, které toto téma zajímá. Ať už se o něj zajímají více do hloubky, nebo jim stačí útržkovité informace, které většinou získávají z beletrie. Tato kniha uspokojí obě dvě skupiny jak lovce faktů, tak fanoušky čtivé beletrie.

Je to nesmírně čtivé čtení, které vás pohltí a nebudete ho chtít odložit. Donutí vás přemýšlet, možná naleznete jisté spojitosti se současností. Dozvíte se opravdu velké množství informací nejen o samotných koncentračních táborech, ale i o celkové náladě ve společnosti této doby. Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi se rozhodně zařadí mezi nejlepší knihy letošního roku a jsem nesmírně ráda, že jsem se ke knize dostala. Nemám jí co vytknout. Dávám 100 %.

Kniha Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi vyšla v nakladatelství Jota. Kniha je propagována v rámci akce Novinka měsíce. Více o akci Novinka měsíce najdete tady na jejich webu nebo tady na facebookové stránce. Moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

neděle 15. září 2019

Mrtvá zóna - Stephen King

září 15, 2019 14 Comments


Hlavní hrdina, John Smith, se jako malé dítě při bruslení ošklivě praštil do hlavy. Na záblesk jasnovidectví, který se u něj v té chvíli projevil, sice zapomene, ale tato schopnost se znovu přihlásí o mnoho let později. Na pouti, kde je se svou dívkou Sárou, nejprve zázračně vyhrává v kole štěstí, ale vzápětí ho strašlivá autonehoda uvrhne na pět let do kómatu. Když se z něj probudí, probouzí se spolu s ním i jeho jasnovidecká schopnost. John nedokáže svůj dar nijak ovládat, netuší, kdy znovu z pouhého dotyku něčí ruky dokáže odhalit minulost i budoucnost. Pro okolí se ovšem stává monstrem, příšerou vhodnou tak pro bulvární plátky, od které je lepší se držet dál. Když si jednoho dne náhodou potřese rukou s vlivným politikem, spatří budoucnost celé Ameriky, která je temná, velmi temná…, a John je postaven před nelehké rozhodnutí, co má s touto svou znalostí udělat.

Neuvěřitelně mě těší každé nové vydání starších děl od Kinga, které teď Nakladatelství Beta vydává jako o život. Před nedávnem takhle vyšla právě i Mrtvá zóna. Jde o Kingovu ranou tvorbu. V originálu vyšla v roce 1979, tudíž pouze pět let po Carrie, která je jeho prvním vydaným románem. Kdybych toto nevěděla, paradoxně bych tipovala, že jde spíše o jeho novější dílo. Mrtvá zóna se pro mě nesla na vlně spíše toho "novějšího" Kinga. 

Příběh začíná prologem, ve kterém se seznámíme s několika postavami. Hned tady King šokuje velice drsnou scénou (uklidňuje mě pouze to, že podle toho, co o něm vím, není někdo, kdo by něco takového podporoval...). V prologu se seznamujeme s dvěma postavami, které v celé knize hrají velkou roli. Při čtení jsem si pořád říkala, jak sakra King propojí právě tyto dvě "cesty". No samozřejmě, že se mu to povedlo. A perfektně.

Hlavním hrdinou knihy Mrtvá zóna je Johny Smith. Už jako malý se silně praštil do hlavy. Později, když je z něj mladý muž a pracuje jako učitel, stane se účastníkem vážné autonehody a upadne na několik let do kómatu. Když se probere, objeví se u něj zvláštní schopnosti a nedokáže je utajit před veřejností. Vzhledem k tomu, že příběh je klasicky zasazen do reálného světa, setkáváme se i se střetem nadpřirozena a běžného světa. Reakce okolí je zde velmi zajímavě popsána. A také jde podle mě o něco hodně originálního. Hrdinové se zvláštními schopnosti svoje nadání před světem často tají.

King v Mrtvé zóně perfektně navozuje atmosféru tím, že zmiňuje různé události, které USA postihly během sedmdesátých let. Tentokrát se hodně opírá o politickou situaci. Zmiňovaná je však i kultura a podobně. Tohle mě v knihách neuvěřitelně baví a jsem ráda, že jsem se něčeho takového dočkala právě i u Kinga. Hodně mu k tomu napomohlo právě i kóma, do kterého upadl hlavní hrdina. Okrajově se setkáváme i s tím, s jakými pokroky se musí Johny vypořádat poté, co se z kómatu probere. Svět udělal obrovský krok kupředu. 


Nejde o brutální příběh, drsný horor, který byste od Kinga a hlavně jeho rané tvorby pravděpodobně čekali. Jde spíše o příběh, který by zapadal k jeho novějším dílům. Nese ale obrovské poselství a hlavní otázka, ke které příběh posupně směřuje, je nesmírně důležitá a hluboká. Právě závěr knihy je na Kinga trochu jiný. Je až dojemný. Není ale napsaný tak, že by z vás King chtěl ždímat slzy. Vy se dojmete tak nějak přirozeně, protože konec knihy je neuvěřitelně silný. Právě i díky tomu, že Johny Smith je sám silná a sympatická postava. Není ale jediný. Jeho rodina, ale hlavně i jeho přítelkyně Sára. Jejich romantický vztah, který není rozhodně jednoduchý, se proplétá celou knihou. Je až krutě reálný, není přikrášlovaný.

Nové vydání Mrtvé zóny upoutá i obálkou. Je laděna do odstínů růžové a fialové. Na Kinga je to opravdu netypická barevná kombinace, ale to mi právě přijde skvělé. Tu tmavou poličku s Kingovými knihami nádherně oživí. Vážně se mi to moc líbí.

Celý příběh Mrtvé zóny je uvěřitelný. I přes "nenormální" schopnosti, kterými je Johny obdařen (nebo snad proklet?) si u každé stránky říkáte, že se to mohlo stát. King tohle umí. Umí nadpřirozeno a různé příšery zasazovat do reálného prostředí tak, že máte pocit, že jsou vedle vás. V Mrtvé zóně se zaměřil opravdu hlavně na lidi. Na to, čeho jsou schopní. Jak toho dobrého, tak toho zlého. Jde asi o jeden z nejsilnějších příběhů, které jsem od Kinga zatím četla. Rozhodně na něj nezapomenu a přemýšlet o něm budu dlouho. Jak bych se zachovala v Johnyho roli právě já? 
Mrtvá zóna je zase něco jiného, King v ní brousí možná až lehce do vln filozofie, zároveň ale předvádí klasicky perfektní postavy, napínavý a čtivý příběh, s trochu jiným koncem, než je u něj zvykem. Opět něco, co jsem od něj ještě nečetla, ale jsem neuvěřitelně ráda, že napsal. Mrtvou zónu rozhodně doporučuji nejen fanouškům tohoto velikána, ale nebála bych se ji doporučit i jako "seznamovací knihu" s mistrem. Pokud jste od Kinga ještě nic nečetli, rozhodně se nebojte sáhnout právě po Mrtvé zóně!

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Mrtvá zóna moc děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu. 

neděle 8. září 2019

Na svou první velrybu nikdy nezapomeneš - Ralf Kiefner

září 08, 2019 9 Comments


Nechte se okouzlit těmito fascinujícími mořskými velikány a přidejte se k Ralfu Kiefnerovi, jednomu z nejvýznamnějších znalců velryb, na jeho výpravách. Následujte jej do hlubin, kdy se pouze se šnorchlem a ploutvemi potápí v oceánu, aby mohl velrybí zpěv pocítit na celém těle, nebo na chvíli doprovázet velrybí matku s mládětem na jejich mořské pouti. V této knize ale zazní i prostá fakta. Informace o chování, potravě, rozmnožování a mnoha dalších zajímavých detailech ze života velryb.

Když jsem na webu Nakladatelství Kazda omrkla základní informace o této knize, bylo mi jasné, že ji potřebuji. Očekávala jsem od ní mix fotografií a zajímavého textu. Většinou vás při recenzi na konci prvního odstavce napínám něčím, jako "jak se mi kniha líbila, to se dozvíte dnes!", ale tentokrát udělám výjimku a hned vám řeknu, že TOHLE BYLA NÁDHERA!

Kniha Na svou první velrybu nikdy nezapomeneš vznikla z pera a fotoaparátu Ralfa Kiefnera. Tento pán se, společně se svojí ženou Andreou, již nějakou dobu živí tím, že natáčí dokumenty, fotografuje a pozoruje velryby a další podmořské "obry". V medailonku na závěru knihy říká, že chce čtenářům a divákům ukázat krásu a výjimečnost těchto zvířat a zároveň poukázat na potřebu jejich ochrany. Musím říct, že touto knihou se mu to povedlo perfektně. 



Velmi oceňuji, jak se mu v knize podařilo vyvážit fotografie a texty. Často se u knih, kde hrají důležitou roli fotografie, stává, že tato krásná vizuální stránka je zde na úkor přínosnosti textu (a někdy textu úplně). Někdy se zase naopak kniha tváří tak, že přinese spoustu krásných fotografií, ale ve výsledku převládá text a fotografií se v ní najde jen pár. V knize Na svou první velrybu nikdy nezapomeneš jsou tyto dvě položky opravdu velmi dobře rozloženy a žádná tady není na úkor té druhé.
Fotografie jsou opravdu nádherné. Na každou jsem koukala velmi dlouho a dokázaly mě pohltit. S každou fotografií jsem víc a víc toužila po tom, být na těchto místech s těmito zvířaty. Stejně tak mi každá z fotografií ukázala, jak fascinující tyto mořští giganti jsou.
Co se textu týče, neuvěřitelně se mi líbilo, jak z něj sálala autorova láska k velrybám, delfínům a podobně. Z textů bylo opravdu cítit, jak moc tato zvířata uctívá, miluje je, váží si jich. Perfektně vyvážil i obsahy textů. Částečně zde byly různé příběhy, které s velrybami zažil. Stejně tak zde své místo našly i informace, které čtenáři kniha předávala. Dozvíte se zde různé zajímavosti, co se stravy nebo rozmnožování týče, zároveň ale i základní informace jako je například velikost a váha jednotlivých druhů. Částečně v knize autor i zmiňuje, jak probíhá sledování/natáčení velryb. Tomuto tématu zde věnoval přesně tak akorát místa. Nebyly to nudné popisy techniky, lodí a příprav, ale trefné popsání toho, co někdy člověk, který se tímto živí, musí zvládat. Na první pohled se totiž natáčení velryb jeví jako ideální práce, ale většinou tomu tak vůbec není.
Kniha je psána pro širokou veřejnost a opravdu tento tak trochu "jiný" svět, přiblíží běžným smrtelníkům. Nejde o nudný, odborný text, ale čtivé a zajímavé čtení, u kterého se budete ledaskdy usmívat.

Nejde o knihu, kde by se hodnotil příběh nebo postavy, ale musím poznamenat, že právě vypravěč příběhů, tedy autor knihy, mi byl díky textům neuvěřitelně sympatický a je to člověk, kterého bych moc ráda poznala. 

Kniha je opravdu nádherná. Musí potěšit každého milovníka přírody nebo zvířat konkrétně. Samozřejmě, pokud jste mořský biolog, nebo studujete velryby, nedozvíte se zde pravděpodobně žádné převratné informace (ale věřím, že fotografie okouzlí i vás a leckteré příběhy s těmito živočichy taktéž), ale pokud jste běžný smrtelník, tak jako já, kniha vám předá velmi zajímavé informace, které, věřím, nevíte.  

Jde o neskutečný prožitek, jak po vizuální, tak textové stránce. Už teď můžu říct, že jsem knihu nečetla naposledy a určitě se k ní vrátím. Neuvěřitelně se mi líbila a přiblížila mi druhy zvířat, o kterých jsem přespříliš nevěděla. Rozhodně bych vám ji doporučila i jako dárek pro někoho, koho zvířata zajímají. Jde opravdu o nádherný kousek, který vám můžu jenom doporučit. Netuším, co bych jí měla vytýkat. Nic k vytýkání na ní prostě není. Nemůžu hodnotit jinak, než 100 % a doporučovat, kudy budu chodit. 

Moc děkuji Nakladatelství Kazda za poskytnutí knihy Na svou první velrybu nikdy nezapomeneš na recenzi. Je asi poznat, jak moc nadšená z ní jsem. :-) Knihu si můžete objednat přímo tady na e-shopu Nakladatelství Kazda.