@bettypavkova

pondělí 25. listopadu 2019

"Pětka" - Pět knih, které Vám navodí krásnou vánoční atmosféru

listopadu 25, 2019 8 Comments
Vánoce miluju. Jsou to podle mě ty vůbec nejkrásnější svátky v roce. A jako vášnivý čtenář si nemůžu odpustit ani vánoční čtení. Jaké knihy ve mně vždycky navodí tu nejkrásnější atmosféru?

5. Harry Potter


harry potter, book, and christmas image

V Kameni mudrců a Vězni z Azkabanu. Tam jsou tak nádherné Vánoce. Pokaždé, když Harryho čtu, je mi líto, že tam těch Vánoc není víc. :-D Rowlingové se podařilo popsat krásné Vánoce. Když jsou zkombinované s milovanými postavami, je to prostě radost. Hrozně ráda čtu před Vánoci nějakého Harryho. Nevím, jestli se k němu dostanu letos, ale ráda bych. První díl jsem ale tentokrát četla v létě, tak uvidíme, jestli sáhnu před Vánoci po nějakém jiném dílu. Každopádně vím, že nejsem jediná, kdo Harryho s Vánoci spojuje. Přiznejte se!  Pro koho je také tak trochu vánoční, už jen proto, že je prostě dokonalý? :-)

jack, Halloween, and nightmare before christmas image

4. Můra noční předvánoční

Pokud je libo vtipné čtení, které kombinuje Halloween, Vánoce, kostlivce a další různý vtipný strašidla, chcete si prostě přečíst Můru noční předvánoční. Pravidelně ji letos budu číst na Štědrý den třetím rokem. Je to básnička s úžasnými Burtnovými ilustracemi a je nesmírně vtipná. Mimochodem, Burton je jediný, od koho mě baví básně. A i v angličtině, takže určitě sáhněte i po Ústřičkově smutné smrti. Ale na Vánoce je varianta jasná. Jsou to sice americké Vánoce, ale stejně ve vás ta vánoční atmosféra začne pěkně dýmat. Je to až takový sběratelský kousek, protože provedení je opravdu nádherné!


3. Vánoční překvapení

Vánoční překvapení jsem objevila loni. Je to kniha primárně určena pro děti, ale! Jsou tam Vánoce a štěňátko, takže chápeme. Musela jsem ji mít. A je boží. Doufám, že se k ní dostanu i letos. Tím, že je dětská, čte se poměrně rychle, tak ji třeba zvládnu, ale kdo ví. :-) Je to roztomilý příběh o nemocné holčičce a štěňátku, které jí nesmírně pomůže. Knížka je vyprávěna z pohledu štěňátka, takže o veselé příhody není nouze. Je tam sníh a prostě je to krásné, milé a roztomilé a určitě doporučuji všem milovníkům zvířátek a Vánoc. Rozhodně doporučuji i rodičům s malými čtenáři na příjemné předvánoční čtení před spaním. :-)

christmas, snow, and josef lada cz image

2. Vánoce Josefa Lady

Trochu podvod. Tahle mi teprve dorazí. Jenže už jsem si ji jednou prohlížela a taky znám obrázky Lady. Jsem asi Čech jak poleno, ale jeho zimní a vánoční krajinky mě prostě na Vánoce naladí vždycky. Vánoce Josefa Lady jsou sice knihou cílenou na děti, ale nám doma chybět nemohla. Protože prostě Lada k Vánocům patří. Skoro všichni máme doma jeho Betlémky, známe vánoční večerníčky ilustrované Ladou. K českým Vánocům Josef Lada patří. Bydlím prakticky v jeho kraji, tak je to možná i trochu víc osobní. :-D Ale myslím, že zafunguje na Vás na všechny.



1. Svátky krásné hvězdy

Nemůžu tu nezmínit Svátky krásné hvězdy. Znám je skoro zpaměti. Čtu je před Vánoci již několik let a jinak to nebude. Vánoce z pohledu dítěte. Takové ty skromné, krásné Vánoce. Už se těším, až budou v pokoji vonět svíčky, cukroví, možná už i nenazdobený stromeček, čekající na ozdobení... A já budu číst tuhle neuvěřitelně milou knížku. Prosím Vás, pokud si chcete přečíst něco vánočního, zkuste ji sehnat. Ona za to vážně stojí. Zdědila jsem tuhle tradici po taťkovi a jsem za to moc ráda. Opravdu je to nejkrásnější vánoční čtení, jaké znám.

Tak co vy? Jaké vánoční čtení si nemůžete odpustit? :-) A četli jste některou z výše zmíněných knih? :-)

Fotky jsou použiti z webu weheartit.com nebo z mého Instagramu. :-)

pátek 22. listopadu 2019

Kanibal z Nine Elms - Robert Bryndza

listopadu 22, 2019 4 Comments


Před patnácti lety byla Kate Marshallová vycházející hvězdou londýnské policie. Dokázala vyřešit sledovaný případ nebezpečného a krutého sériového vraha s přiléhavou přezdívkou Kanibal z Nine Elms, i když přitom sama málem zemřela.


Nyní Kate přednáší na univerzitě a snaží se vést poklidný život, když se minulost začne vracet. E-mail s žádostí o pomoc ji vtáhne nejen do právě probíhajícího vyšetřování vražd mladých dívek. Jejich modus operandi nebezpečně připomíná případ, který před patnácti lety vyřešila.


Nevrací se jen vzpomínky. Vrah napodobitel chce dokončit započatou práci… A tak se i Kate musí vrátit k vyšetřování, aby dokončila tu svoji – chytit dalšího sériového vraha.

Robert Bryndza je u nás už poměrně legendou. Jeho detektivní thrillery čtou skoro všichni a já už se směle mohu hlásit k Bryndzovým fanouškům! Ano, sérii s Erikou Fosterovou (Dívky v ledu a další) jsem zatím nečetla (a zatím opravdu zdůrazňuji, určitě se do téhle série postupně ponořím, jen do těch rozjetých sérií se nenaskakuje moc dobře, když víte, kolik dílů nutně potřebujete...:-D), ale jakmile se objevilo, že vyjde první díl jeho další série, neváhala jsem. Začít hezky v době vydání je prostě nejlepší. A anotace mě velmi zaujala. Jak asi víte, já ráda horory a nerozhodí mě ani nějaká ta brutální scéna. Proto mě vrah-kanibal vážně upoutal a já se nemohla dočkat až se začtu do této novinky od nakladatelství Cosmopolis.

Co jsem od knihy Kanibal z Nine Elms očekávala? Moderní a svižný thriller, který bude velice čtivý. Bude mrazivý, možná i lehce brutální a že si ho velice užiju. Co jsem od nové knihy Roberta Bryndzy dostala?

Příběh začíná prologem, který se odehrává na podzim roku 1995, tedy o 15 let dříve než hlavní příběh. Hlavní hrdinka, detektiv konstábl Kate Marshallová odhalí sériového vraha, který získal přezdívku Kanibal z Nine Elms, ale neobejde se to bez komplikací. V roce 2010 se objeví vraždy, které ty původní, "Kanibalovi" napodobují. Kate učí na univerzitě, ale shodou náhod se dostane zpět do víru dění vražd a zmizení z minulosti, ale i těch současných.

Nejprve si řekněme něco ke Kate Marshallové. Nemá lehký život, hlavně v minulosti ji život nijak nešetřil. Své démony z minulosti si přenáší i do přítomnosti a snaží se je řešit jak nejlépe umí. Vzhledem k problémům z minulosti se dá říct, že jde o současné oblíbené téma "detektiv s problémy". Kate však vychází dobře s rodinou a přáteli, není nepříjemná na každého, kdo se k ní přiblíží a hlavně už nepracuje u policie. Začne pátrat na vlastní pěst. Kate je sympatická. Jsem neskutečně ráda, že od sebe všechny neodhání, to je něco, co mě na většině knižních detektivů neskutečně vytáčí. Takže díky Bohu za to, že Kate je vlastně děsně fajn ženská ve středních letech, která má problémy, bojuje s nimi, ale řeší je realisticky a jak nejlépe umí.

Robert Bryndza skvěle zkombinoval náznaky brutálních scén s jejich nedetailními popisy. Ono už to, že vrah má přezdívku Kanibal naznačuje, že to asi nebudou jen tak ledajaké vraždy mladých dívek. Popisy brutálních scén probíhají spíše v náznacích které jsou skvěle zvoleny. Člověk, kterému takovéto scény nevadí si dokáže představit, co činí právě tyto vraždy jiné. Člověk, který naopak krvavé a drastické scény nedokáže rozdýchat, dostane pouze náznaky, nad kterými není nucen se detailně zamýšlet a tím pádem zvládne čtení bez žaludečních problémů. :-)

Co jsem čekala a rozhodně dostala, to byla čtivost. Kniha má přes 400 stran, ale kdybych měla čas, měla bych ji přečtenou za jeden den. Je to opravdu extrémně čtivé čtení a i samotný příběh vás neustále nutí ve čtení pokračovat. Protože jste prostě zvědaví, jak se všechno vyvine a co má sakra hlavní padouch v plánu! Ideální varianta, pokud hledáte něco odpočinkového, ale zároveň nechcete červenou knihovnu. Kanibal z Nine Elms je takový ten skvělý "odpočinkový" thriller.

Samotný případ není přehnaně zamotaný, zároveň ale přináší spoustu kliček, které se však postupně a logicky rozplétají. Vyvrcholení případu mi možná přišlo až trošku přehnané, ale vlastně, proč ne. Čekala jsem na úplný konec asi něco trošku jiného, ale na druhou stranu by to bylo perfektní finále pro případnou filmovou verzi. :-)

Pokud si chcete přečíst skvělý thriller, který splňuje přání většiny současných čtenářů "moderních" thrillerů, je Kanibal z Nine Elms přesně to pravé pro vás. Příběh vás bude udržovat v napětí, postupně, sem tam, uvolní nějakou tu nitku, aby vás navnadil na další čtení a vy si budete namáhat hlavy, co všechno vlastně ten hlavní záporák vymyslí. Osobně můžu říct, že do dalších dílů s Kate Marshallovou se rozhodně s nadšením pustím, zajímají mě nejen další případy, kterých se zhostí, ale i vývoj její osobní linky.
Knihu hodnotím 90 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Kanibal z Nine Elms děkuji nakladatelství Cosmopolis, pokud Vás kniha zaujala, můžete si ji objednat přímo na webu nakladatelství Grada.

čtvrtek 14. listopadu 2019

"Pětka" - Pět seriálů podle knižní předlohy, které stojí za to!

listopadu 14, 2019 20 Comments
Knihy bývají často předlohami úspěšných seriálů nebo filmů. Často se stává, že spousta lidí ani o knižní předloze neví. Vybrala jsem vám pět seriálů podle knižní předlohy, které mám moc ráda.
Co vy, jaký seriál podle knihy je váš nejoblíbenější? Je nějaký lepší než samotná kniha? Nebo naopak, který se podle vás moc nepovedl?



5. Dexter

Je libo užít si seriál, kde je v hlavní roli sériový vrah, který je vlastně hodný? Ano, přesně to je Dexter. Před pár lety byl dost populární. Já se k němu dostala až letos a vážně jsem se bavila. Kamarád byl zklamaný z posledních sérií, mě ale bavily všechny.
Dexter pracuje jako odborník přes krev u policie a díky tomu se dostává k lidem, kteří jsou vinni, ale nepodaří se to polici dokázat. Takže to vyřeší po svém a své choutky využívá k trestání těch, kteří si to zaslouží. V celém seriálu je spousta zvratů, občas je to trochu přitažené za vlasy, ale celkově to je vážně skvělý, a tak trochu jiný detektivní seriál.
Přiznávám se, knihu jsem nečetla, ale seriál si určitě pusťte!

gif, kiss, and a discovery of witches image

4. Čas čarodějnic

Čas čarodějnic je fantasy zasazené do reálného světa. Čarodějnice se zamiluje do upíra, což je ale vlastně zakázané... Trochu "klasika", ale velmi dobře provedená. Jak knižně, tak seriálově. Oba formáty mají neuvěřitelně skvělou atmosféru, která v seriálu vyniká snad ještě o trošičku víc. Anglie, tak trochu pochmurno, univerzitní budovy, sexy upír, všichni jsou chytrý, ale zároveň se děsně milujou, mají velké nepřátele... Jo, jo, jo. Tohle já prostě můžu a překvapilo mě, jak moc se mi seriál líbil. Zatím mám přečtený první díl, podle kterého je také první série. Série se chystají další a já se i chystám na další díly. U Času čarodějnic vám rozhodně můžu doporučit oboje.

tv show, big little lies, and quote image

3. Sedmilhářky

Sedmilhářky byly tak před dvěma, třemi lety hitem jak seriálovým, tak knižním. Mám za sebou oboje. První jsem viděla seriál a je naprosto perfektní. Je úžasně a také výborně obsazen. Jsou to velká jména, která hlavní hrdinky ztvárnila, a ztvárnila je perfektně.
Jde o drama, které se trochu mísí s detektivkou. Víme, že někdo zemřel. Nevíme ale kdo, proč a kdo ho zabil. Prostředí je výborné a lákavé. Jde o zbohatlíky ve středních letech. Řeší osobní problémy a problémy s dětmi. Seriál je výborný a co kniha? Přiznávám se, že se mi líbila o něco málo míň, než seriál, ale pořád je skvělá. Možná, kdybych nejprve četla knihu a až pa viděla seriál, mohla bych být z knihy nadšenější. Celkově ale opět doporučuji oboje.

black and white, series, and ezria image

2. Roztomilé malé lhářky

Tohle je moje seriálová srdcovka. Naprosto. Zkouknuté mám všechny série (konec mě teda trochu zklamal), ale celkově to bylo super. Je to takové teen drama, detektivka, místy horor. První série jsou rozhodně lepší než ty další, ale celkově je to super seriál. Kromě dramatu se tu řeší také vztahy a musím říct, že jsem tu měla několik velmi oblíbených párů. Srdcovkou pro mě zůstávají Arya a Ezra. Seriál si rozhodně někdy pustím zase. Co se knihy týče, četla jsem první díl. A tak nějak mi stačil. Seriál se jím pouze inspiroval, je v něm dost rozdílů a upřímně? Je to jeden z těch případů, kdy seriál je vážně lepší než kniha! No, a teď mám chuť se na PLL zase podívat! :-D

bitch, sex and the city, and quotes image

1. Sex ve městě

Sex ve městě je další srdcovkou. Znám ho skoro zpaměti. Neuvěřitelně mě ten mix vztahů a sexu a New Yorku baví. Když nevím co by, pustím si prostě náhodný díl Sexu ve městě. Sice jich většinu znám skoro dokonale, ale stejně si ho ráda pustím znova. Carrie, Charlotte, Miranda i Amanda jsou prostě super holky a za kamarádky bychom je chtěli všichni.
Z knihou mám problém. Strašně jsem se na ni těšila. Nedala se dlouho sehnat, pak se najednou objevila v Levných knihách. Skočila jsem po ní, hned se do ní pustila a... Bylo to fakt špatné. Jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četla. Seriál se knihou opravdu jen volně inspiroval - a díky Bohu. Knihu vážně nedoporučuji, ale seriál je prostě boží!

neděle 10. listopadu 2019

U Hitlerova stolu - Rosella Postorino

listopadu 10, 2019 368 Comments


Teprve ve svých devadesáti letech přiznala poslední z Hitlerových ochutnávaček, Margot Woelková, co během války dělala. Jejím příběhem se Rosella Postorino inspirovala při napsání strhujícího románu, který v Itálii obdržel řadu cen a byl přeložen do mnoha jazyků. Německo, rok 1943. Mladá Rosa odjede po smrti rodičů z rozbombardovaného Berlína na venkov, k rodičům manžela Gregora, který bojuje na ruské frontě. Tam ji spolu s dalšími devíti ženami najmou na práci ochutnávačky pro Adolfa Hitlera. Dvakrát denně musejí dívky hrát smrtící ruletu a ochutnávat pokrmy, které míří na vůdcův stůl. V neustálém strachu ze smrti vznikají mezi ženami pevná, i když ne vždy harmonická pouta. Nejednoznačný je i Rosin vztah k nadporučíku Zieglerovi, který v mladé dívce začne vzbuzovat kromě strachu i touhu. Rosella Postorino odvážně proniká do nejednoznačnosti lidských vztahů a potřeb a klade si otázku, co znamená být a zůstat člověkem. Vypráví neuvěřitelný osud ženy v pasti, bezbranné vůči násilí v okolním světě, a přesto plné mládí, vášně a touhy po přežití.
Zase jednou druhá světová válka. Asi už není úplně nutné zmiňovat, že taková literatura mě baví. U Hitlerova stolu mě podle anotace velmi zaujalo. Ještě jsem nečetla knihu o Hitlerově ochutnávačce, a tak jsem se na tuhle velmi těšila.

Kniha vypráví příběh Rosy. Rosa je Berlíňačka, ale po smrti rodičů se stěhuje na venkov k rodičům svého muže. Gregora vášnivě miluje, ale v manželství spolu strávili jenom rok. Pak odešel do války, na ruskou, snad tu nejhorší, frontu. O práci ochutnávačky pro Hitlera nestála. Ale odmítnout by bylo nebezpečné. V jídelně se seznamuje s dalšími ženami, které ochutnávají. Strach je všudy přítomný. Bojí se otravy, bojí se války, bojí se o své manžele, některé o ně už přišly, bojí se o své děti...

Od knihy jsem čekala trošku víc "ochutnávání" a méně osobního příběhu hlavní hrdinky. Jde však o další klasický válečný román ze současnosti, který přináší romantický příběh hlavní hrdinky, ale je zpestřen tím, že jde o Hitlerovu ochutnavačku. V začátku knihy byl na scény z jídelny, kde ženy svůj čas trávily, vyhrazen větší prostor. Rosa se spřátelí s kuchařem a vede s ním zajímavé rozhovory. Dlouhé odcizení od manžela v ní také začne probouzet jisté city k nadporučíku Zieglerovi, z kterého mají všechny ženy hrůzu. 

Nejvíc se mi na knize líbilo váhání. Rosa je na pomezí. Nikdo z rodiny nebyl nacista. Otec byl výrazně proti nim. Ona nacistka také není. Zároveň se ale cítí být Němkou. A váhá. Ze všech stran se valí informace, jak dělá Hitler to nejlepší pro Německo. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně víte okolnosti Hitlerových počátečních úspěchů, je jasné, že takto se muselo cítit velké množství Němců. Odsuzovali válku, ale zároveň chtěli být "dobrými Němci". Toto Rosino rozpolcení je podle mě velmi realistické. Zároveň se sama střetává s odpůrci, ale i obdivovateli Hitlera. Tohle se mi na knize líbilo nejvíce. Neukazovala hrdinku, která by proti Hitlerovi bojovala, ale ani jeho fanatickou fanynku. Šlo o zmatenou, mladou ženu, která byla kvůli válce oddělená od manžela, přišla o rodiče a získala nebezpečné povolání.

Kromě hlavního Rosina příběhu se dozvídáme i několik menších. Hlavně ty, které se týkají ostatních ochutnávaček. Jsou to drobné, ale často srdcervoucí příběhy, který celou knihu oživují a dělají zajímavější.

Kniha je velmi čtivě napsaná a má krátké kapitoly. V kombinaci s válečným příběhem se stává přesně tím, po čem je na současném knižním trhu největší poptávka. Má méně než 300 stran, a tak jsem ji měla přečtenou během dvou dnů a čtení jsem si užívala. Přesto, že jsem od ní očekávala trošičku víc tématu "ochutnávačství", než životních příběhů, bavila mě.

Kniha je určitě vhodná i pro ty z vás, kteří nemají rádi brutální scény. Ty v knize nenajdete žádné. Proto si myslím, že například milovníci Tatéra z Osvětimi, kteří by si rádi přečetli nějakou další knihu z války, ale tentokrát ne přímo z koncentračního tábora, budou z U Hitlerova stolu nadšení. 

U Hitlerova stolu je velmi zajímavým čtením, které přináší trochu jiný úhel pohledu a příběh z pohledu Němců během druhé světové války. Příběh o lásce, která není kýčovitá, víře, strachu, ale i hledání sama sebe v tak těžkém období. Čtivé a poutavé. Ano, už jsem četla lepší knihy, které se během druhé světové války odehrávají. Je to však první kniha, kterou jsem četla od italské autorky a špatná rozhodně není. Hodnotím ji 70 %.

Za kniha U Hitlerova stolu děkuji akci Kniha měsíce. Více informací o akci najdete tady na jejich webu nebo tady na facebookové stránce. Knihu U Hitlerova stolu vydalo Nakladatelství Mladá fronta.

úterý 5. listopadu 2019

Naprosto pozoruhodná věc - Hank Green

listopadu 05, 2019 7 Comments


Jsou tři hodiny ráno a třiadvacetiletá April se vrací domů z práce. Po cestě si všímá obří sochy. Vypadá jako tři metry vysoký Transformer, oblečený v samurajském brnění. S kamarádem Andym ho natočí na video, které posléze umístí na YouTube. Tím se jejich dosavadní životy naprosto změní. Video se totiž stane virálním a obletí téměř celý svět. April se rázem ocitá v centru intenzivní mediální pozornosti.

Ke knize Naprosto pozoruhodná věc jsem se dostala dosti náhodou. Dorazila mi jako dáreček od Knihy Dobrovský. Bylo to překvápko, ale po detailnějším přečtení anotace jsem si říkala, že jsem vlastně asi ten pravý, kdo by si knihu měl přečíst.
Byla jsem varována, že je třeba knihu číst s otevřenou myslí. Že je něčím novým a že je třeba brát na to zřetel. Že se v ní kombinuje mnoho námětů. Menší obavy tam byly, nebudeme si nic nalhávat. Jak to nakonec dopadlo?

Autorem knihy je Hank Green. Ano. Green. Asi znáte Johna Greena. Autora bestsellerů jako jsou Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky nebo třeba Papírová města. No. Ehm. Díky Bohu. Kniha Hanka Greena nemá s těmi jeho bratra nic společného. Ano. Díky Bohu. Patřím mezi menšinu, která se nerada nechává násilně rozbrečet a tvorba Johna mi nějak nesedí. Ale ta Hankova? Ta už vypadá o poznání lépe!

Mladá dívka, April, objeví zajímavou sochu. Alespoň si myslí, že je to socha. S kamarádem natočí video se sochou, hodí ho na YouTube... a než se April probudí, jsou z nich osobnosti v internetovém světě. Video sdílí skoro každý!

Hlavní hrdinka je právě April. A je vážně něco. V knize popisuje události, které zažívá, nesmírně vtipně. Bestsellerový autor Lev Gorssman napsal, že April budete chtít okamžitě za svoji nejlepší kamarádku. Upřímně? Ani náhodou. April rozhodně není člověk, se kterým byste chtěli trávit moc času. Má problémy, o kterých ví, ale k lidem se díky tomu nechová dvakrát hezky. Obzvlášť k těm, kterým na ní záleží. I přesto mi však byla nesmírně sympatická. Ale pouze jako dobře vytvořený charakter. Lidský. Má klady i zápory. Ale za kamarádku bych ji vážně nechtěla. Je vtipná a hlavně skvěle sarkastická. A to já ráda.

Přiznávám se, že přesně nevím, co vám o příběhu říct - aby toho nebylo moc, nebo zase málo. Ale řeknu vám tohle. Je zde spojeno hodně žánrů. Je tu tak trocha sci-fi. (Žádné hard sci-fi, prosím. Takové příjemné sci-fi). Zároveň je tu i jistý společenský přesah. A ten mě bavil nesmírně. Tímto tématem je sláva. Sláva v dnešní době. Jak jednoduché může být, aby se z vás stala hvězda sociálních sítí - a také to, jak vás to může pohltit, když na to nejste připraveni. Kniha částečně ukazuje pozadí slávy na internetu a mně se to strašně líbilo. Právě to, jak současná a moderní kniha je. Jsou tam sociální sítě, jsou tam aktuální písničky a právě i aktuální problémy. 

Na příběh se dá nahlížet hlavně ze dvou úhlů. Buď jako na sci-fi, nebo jako obraz dnešní společnosti. Já jsem si vybrala tu druhou možnost a sci-fi část brala jako doplněk. Hanku Greenovi se podařilo něco, co je na první pohled skoro nezvládnutelné. Propojil velice vtipné, až sarkastické popisy a vnímání světa hlavní hrdinky s velmi vážným a aktuálním tématem, které je ve své podstatě velmi děsivé a smutné. V knize ukazuje obraz soudobé společnosti. A když se nad příběhem zamyslíte, je až děsivě realistický. Naše chování, naše povrchnost... vše tu je. Ve své podstatě jde o nesmírně vtipné čtení. A zároveň i velice vážné. Nezvyklá kombinace, ale funguje výborně. 


V knize nechybí přátelství i trocha lásky, napínavý děj, vývoj hlavní postavy. Hank Green použil spoustu věcí, kterou má rád. Hlavní hrdinové se poznali na umělecké škole a tak se tu objevuje i umění. April a její kamarádi se dostanou i k plnění různých úkolů, některé z nich jsou logické až matematické (Hank se nám v pár odstavcích pokouší vysvětlit šestnáctkovou soustavu, tu znám, takže jsem nebyla zmatená, ale klid, jde opravdu jen o pár odstavců a když ji nepochopíte, nic se nestane :-D). Jsou tu počítače. Je toho opravdu moc, ale překvapivě, kniha jako celek nepůsobí přeplácaně. 
Sama jsem překvapená, jak moc se mi Naprosto pozoruhodná věc líbila. Nejsem si jistá, jestli vám recenze na tuhle knihu budou dělat o knize jasný obrázek. Je totiž opravdu pozoruhodná a názor si na ni na základě recenzí asi budete tvořit dost špatně. Já vám ve finále můžu jen říct, že mě tohle vážně moc bavilo a pokud chcete zkusit přečíst něco jiného, vtipného i vážného a zároveň prudce originálního, Opravdu pozoruhodná věc by si k vám rozhodně měla najít cestu!
Knize dávám 95 %.

Kniha Naprosto pozoruhodná věc vyšla pod značkou Fobos. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Naprosto pozoruhodná věc si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! (A můžete tam mrknout i na ukázku! :-))

sobota 2. listopadu 2019

Dlouhý pochod - Richard Bachman (Stephen King)

listopadu 02, 2019 4 Comments


Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...

Dlouhý pochod? No páni. O něm já snila tak dlouho. Anotace mě zaujala už před několika lety, kdy byl Dlouhý pochod beznadějně vyprodán. Čekání se vyplatilo. Vyšel znovu. A dokonce i v paperbacku, za co jsem já osobně (já vím opakuji se) neskutečně ráda. Tak se pojďme podívat na zoubek Dlouhému pochodu, nejočekávanější knize letošní podzimu pro mou osobu!

Anotace je poměrně jasná. Reality show, mladí chlapci (hned sto mladých chlapců) a jednoduchá pravidla. Jít. Pořád. Nesmí se zastavit nebo zpomalit pod danou rychlost. Jinak. No konec. A nejen v soutěži. Možná to zní jako současné oblíbené young-adult dystopie, ale věřte, že tohle s nimi nemá vůbec nic společného. Tohle je prosím geniální, velkolepé, jednoduché a zároveň neuvěřitelně složité a propracované dílo.

K té jednoduchosti. Ona začíná a končí námětem. Pochod. Skupina chlapců, kteří jdou. Jdou doslova o život a sem tam je kolem cesty běsnící, fanatický dav, který je podporuje. Neuvěřitelný nápad, ale také neuvěřitelně náročný na zpracování pro autora. No buďme rádi, že napadl právě Kinga. Nevěřím, že by kdokoliv jiný dokázal popsat míli za mílí takovým způsobem, jakým to zvládl právě mistr King. Stěžejní námět je právě pochod. Jak chcete napsat tři sta stran o pochodu? No, King očividně zvládne vše. V knize je spousta drobných odboček, ale opravdu jen drobných. Jde o vzpomínky na blízké chlapců, kteří se rozhodli kvůli vidině jakýchkoliv splněných přání tuto strastiplnou cestu absolvovat. Pár chlapců sledujeme více (včetně hlavního hrdiny Raye Garratyho) a právě oni si o blízkých vyprávějí, ale nejen o nich. Vypráví si i různé jiné příběhy. S přibývajícími mílemi a únavou se jejich vyprávění mění. Často bývá zmatené. Stejně tak se mění jejich chování.

Hlavního hrdinu většinou zmiňuji obšírně. U Dlouhého pochodu ne. S Rayem a jeho myšlenky trávíme nejvíce času a k srdci vám přiroste. Jenže je zde tolik dalších postav, kterým výhru přejete... King dokázal popsat utrpení těchto mladých mužů tak realisticky. Absolutně jsem neměla problém si představit, že společnost se takovýmto směrem vydala a takováto soutěž se opravdu koná. Pocity to nebyly příjemné. Mladých mužů mi bylo tak neuvěřitelně líto a tak moc jsem s nimi soucítila. Míle ubíhají, dochází k nejrůznějším zvratům a výkyvům v chování, tak jak pomalu přibývá únava a vy ji prostě cítíte společně s účastníky a jinak to nejde. Před očima vám probíhají životy chlapců. Zrychleně. Celé jejich životy....
Nechápu a nikdy chápat nebudu, jak někdo dokáže napsat něco takhle skvěle.

V knize se nachází spousta nenápadných odkazů a moc velkou radost jsem měla z toho,že spousta jich byla na literaturu. Kesey (autor mojí snad vůbec nejoblíbenější knihy), Poe i další velikáni.

Další Kingovka, pardon, tentokrát Bachmanovka. Dlouhý pochod Stephen King vydal pod pseudonymem Richard Bachman. A o něm nám i v předmluvě povídá. Richard Bachman díky Kingovi doslova ožil, ale odhalen byl velice brzy. Upřímně? Nedivím se. Nebudu si hrát na odborníka, který rozezná Bachmana od Kinga. Nerozeznám. Ale také jsem v pozici, kdy vím, kdo knihu napsal. Zda by mě King napadl, i kdybych knihu četla bez této vědomosti, těžko říct. Dlouhý pochod pro mě osobně byl ale typickým Kingem. I když sám mistr tvrdí, že tomu tak být úplně nemá.

Dlouhý pochod je ve své podstatě sonda do lidské duše, která se dobrovolně uvrhla do neštěstí. Trpí. Fyzicky i psychicky. Člověku postupně dochází, že případná výhra štěstí nikomu nepřinese. Příběh se postupně mění. Stává se brutálnější a děsivější. Nejsou tu příšery, ale lidé. Společnost věnující se drastické zábavě (chlapci odsuzují hlavně jednoho aktéra této show, ale za jejich utrpení nemůže pouze on). Kniha vyšla v originále již v roce 1979, ale čtení je to neustále aktuálnější a aktuálnější. Je to varování pro společnost ale i pro jednotlivce. Je to silné, napínavé (je to King, do konce nemůžete tušit, kdo bude vítěz), nesmírně smutné. Ale úžasné. Dlouhý pochod je knihou, která nezaujme jenom čtenáře Kinga. Podle mého zaujme i jako první seznámení s tímto panem Spisovatelem. King si velké S zaslouží. On je mistr. A na Dlouhém pochodu jsem se v tom jenom utvrdila. Jedna z nejlepších a nejsilnějších knih, kterou napsal. Dlouhému pochodu dávám 100 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku úžasné knihy Dlouhý pochod moc děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu.