@bettypavkova

středa 28. března 2018

Řeč čísel z hokejových MS - Matěj Novobilský

března 28, 2018 2 Comments
Zdroj: http://www.matejnovobilsky.cz/


Jste fanoušky ledního hokeje? Jaký pocit máte, když na led vstoupí hokejisté v českém národním dresu a jdou bojovat o titul mistra světa? Česká republika vždy byla a stále je hokejovou velmocí schopnou porážet celý svět. Věděli jste, že tato krásná hra skrývá mnoho tajemství, která jsou skrytá ve statistikách? Jaké to je, když na vás lední hokej, tedy dosud konaná mistrovství světa, promluví řečí čísel? Budete této řeči rozumět?

Jsem fanoušek ledního hokeje. Nejsem ten typ člověka, co hltá každý zápas NHL či jiné ligy, ale výsledky sleduji. Svátkem je pro mě ovšem každé mistrovství světa a fandím, jak jinak, než našim. Mnohokrát jsem se hrabala v hlubinách internetu v nejrůznějších statistikách. Sežere to spoustu času, není to nic extrémně přehledného... Ale čísla, grafy... To já můžu. 
Neváhala jsem tedy, když se mi ozval autor knihy Řeč čísel z hokejových MS - Matěj Novobilský - a po knize sáhla. Přesto, že e-knihám se zatím vyhýbám, jelikož zatím nemám čtečku a na mobilu se mi delší text nečte dobře, tady jsem udělala výjimku. Nejde o sáhodlouhý román, kde se musíte soustředit na děj, ale o útlou knížku přinášející přehledný a ucelený přehled výsledků naše národního týmu.

Kniha je skvěle rozdělená, nebo tedy alespoň já ji tak vnímám. V té první části se dozvídáme různé statistiky a zajímavosti ohledně historie MS. Například takový vývoj play-off je pro mě neskutečnou španělskou vesnicí. Probíhalo tolik změn a já v nich neměla žádný přehled, autor tady však, pro mě snad nejhůře pochopitelné téma celého hokeje (:-D), shrnul velice dobře a i já jsem pochopila, jak to s takovým play-off bylo. 
Další část je souhrn jednotlivých šampionátů - toho, jak se našemu týmu ve kterém roce dařilo. Nemusíte se bát, že byste četli stovky stran o každém šampionátu. To nejzajímavější se dozvíte vždy zhruba na jedné stránce. Nemůžu opominout nejrůznější statistiky, jako úspěšnost obrany, ale také ty nejzajímavější výsledky zápasu.
Ve třetí a poslední části knihy se dozvíme autorům názor, se kterým já se naprosto ztotožňuji. Zaměřuje se zde také na to, co vlastně výsledky na MS ovlivňuje. Kolik je průměr střel na branku, než padne ta úspěšná? A jaký je takový průměr u obvyklých vítězů? Jakých procent dosahuje obrana mistrů? To vše se zde dozvíte.

V knize je celkově několik zajímavých myšlenek, pro mě asi tou nejzajímavější byla ta o tom, jak moc válka ovlivnila vývoj národních týmů. Například jsem neměla tušení, že Velká Británie byla do druhé světové války hokejovou velmocí... A kdo o ní slyšel v současnosti?

Pokud máte rádi hokej, tohle je něco, co pro vás bude rozhodně zajímavé číst. A víte co na tomhle všem je ještě super? Tak za prvé. Knihu si můžete od autora zde: http://www.matejnovobilsky.cz/p/rec-cisel-z-hokejovych-ms-autor-matej.html stáhnout a poté, co si ji přečtete se rozhodnete jak moc vás zaujala a jestli autora podpoříte převodem libovolné sumy na jeho účet. To vše se dozvíte přímo od autora v odkazu uvedeném výše. Další skvělá věc je ta, že autor dává část z výdělku Moravskoslezskému spolku na ochranu zvířat!

Pokud máte hokej rádi, omrkněte tuto knihu, to, co jsem po přečtení e-mailu od autora očekávala, mi kniha dala. Vzhledem k blížícímu se MS 2018 není nic lepšího, než si připomenout, jak na tom vlastně náš tým je a byl. :-) 
Vzhledem k tomu, že kniha opravdu splnila to, co jsem čekala, můžu vám ji s klidem doporučit, mrkněte na ni. :-) Něco obdobného bych ocenila klidně i o olympijských hokejových úspěších a třeba i všeobecně o všech týmech, ne jen tom našem! :-)

Děkuji autorovi Matěji Novobilskému, že mi knihu nabídl k přečtení, jsem opravdu ráda, že jsem se o knize dozvěděla, mohla si ji přečíst a doufám, že se díky mně ke knize dostanou nějací další hokejový nadšenci! :-)

pondělí 26. března 2018

Pes - Kerstin Ekman

března 26, 2018 11 Comments



Poetický příběh o malém štěněti, které se ocitne zcela samo, bez matky i jejího pána, v tichu zimního lesa kdesi v severním Švédsku. Zprvu zcela bezbranné mládě nezemře během prvních dnů hlady jen díky náhodě. Nevěří ani lidem, ani zvířatům. Učí se zvažovat rizika a naslouchat svým instinktům. Probouzí se v něm také lovecký pud, díky němuž nakonec zdárně překoná následující jaro i léto. Na začátku další zimy mu do cesty opět vstoupí lidé. Najde mezi nimi svého člověka? Pes je mimořádně působivá novela o přírodě, o silách a jejích věčných zákonitostech, o samotě, strachu, smrti, ale také o důvěře a vůli žít...

Miluju psy, vlastně miluju všechna zvířata, ale obzvlášť psy a kočky a proto není divu, že knihy, kde jsou právě tyto zvířata hlavními hrdiny, čtu moc ráda. Poměrně novinkou, na pultech našich knihkupectví je kniha od Kerstin Ekmanové, která má jasný a výstižný název - pes. Nezaujala mě jenom "protože Pes", ale také obálkou. Obálka knihy je naprosto nádherná. Je jednoduchá a je na ní naprosto rozkošné štěně.

Knižečka je to útlá, má necelých sto stran a jak je hned na začátku anotace řečeno - je poetická, opravdu hodně. Autorka se vyžívá v popisech severské přírody, ale není to na škodu. Zaprvé - autorčiny popisy přírody nejsou nudné a za druhé geniálně podtrhují celý příběh. Jistá "syrovost" severské přírody je v knize popisován tak, že si dokážete nejen detailně představit, kudy štěňátko běhá, ale jako byste i cítili pocity, které cítí pejsek. Příroda hraje v knize důležitou roli. Sledujeme rok, střídání jednotlivých ročních období. Autorka měnící se počasí bravurně popisuje. Asi nebudu jediná, kdo po přečtení knihy zatouží navštívit les, drsný a nesoucitný les.

Další věc, která se autorce neskutečně povedla je popis psího chování. Pokud máte doma psa, jistě během četby uvidíte právě jeho. Ty pohyby, které dělá když má radost, když se lekne... V knize jsou precizně popsány a já opravdu viděla reakce právě našeho hafana, chová se totiž úplně stejně.

Vzhledem k tomu, že patřím do kategorie poměrně "konzumních čtenářů". Ujíždím na současné, populární literatuře... Detektivky, thrillery, to je moje a upřímně? Ta literatura má zajímavý příběh a styl autorova psaní může být sebe příjemnější, ale literární hodnota  příliš vysoká není. Tato kniha na mě ale působila jinak. Není podobná ničemu, co jsem doposud četla a řekla bych, že vzhledem k délce a tématu knihy je takovým sympatickým "mezistupněm" mezi populární a trochu "umělejčtější" literaturou.

Příběh je krásný, poetický a zároveň syrový. Dojemný a zároveň krásný a roztomilý. Kniha
mě naprosto pohltila, zamilovala jsem si jak příběh, tak styl, jakým autorka píše. Nejen, že mám v plánu se podívat na další knihy z autorčina repertoáru, ale také budu knihu "Pes" číst asi několikrát do roka. Pokud milujete právě psy, rozhodně nad knihou zapřemýšlejte. Ideální kombinace je, pokud jste milovníkem psů a přírody, první, kdo mě napadl jako další, komu bych knihu dala k přečtení by byl můj dědeček, který byl lesák a zároveň milovník psů a věřím, že tahle kniha by se mu líbila tolik jako mně. 

Vzhledem k tomu, že mě kniha opravdu naprosto nadchla a jde dokonce asi o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla, nemůžu hodnotit jinak než jako 100%.

sobota 24. března 2018

Napůl zlý - Sally Green

března 24, 2018 6 Comments




Fantasy příběh o nezdolné vůli přežít. Příběh, který vás chytne a nepustí až do poslední stránky.
Nadpřirozený thriller se odehrává v novodobé Anglii, kde mezi lidmi žijí v utajení černí-zlí a bílí-hodní čarodějové. Obě frakce rozděluje silná nenávist a spojuje jedna jediná věc – strach z chlapce, který pochází z obou stran.
Patnáctiletý Nathan je synem smíšeného čarodějnického páru a ostatními čaroději vězněn a mučen. Chlapec musí ze svého žaláře uprchnout před svými šestnáctými narozeninami a najít svého otce, nejsilnějšího a nejkrutějšího černého čaroděje na světě, jinak zemře. Zvládne svůj nelehký úkol přesto, že nemůže nikomu věřit? Ani dívce, kterou miluje?

Poslední dobou jsem se začala poohlížet po nejrůznějších fantasy knihách, hlavně těch v žánru Young Adult. K žánru mě přivedla série "ACOTAR". Když jsem v Dobrovském narazila na knihu Na půl zlý za 29 korun, nebyla jiná možnost, než si ji koupit.

Příběh je zasazen do naše světa, ale jiného. Mezi námi jsou čarodějnice. Bílé a černé. Mají svoje pravidla a zákony a rozhodně se mezi sebou nemají rády. Hlavní hrdina Nathan je jedinečný, je napůl bílý a napůl černý.

První část knihy, zhruba dvacet stran, je psáno velice zvláštně. Ve druhé osobě, což pro mě bylo opravdu neobvyklé. Četlo se to prazvláštně a já byla docela vyděšená, pokud by byla kniha psána celou dobu takhle "originálně", asi bych s ní měla problém. Naštěstí se pak dostáváme retrospektivně do Nathanovi minulosti a zde už je použit klasický vypravěčský styl. Dozvídáme se o událostech když byl miminko, školák, středoškolák a i o tom, co se stalo potom...

Kniha se pro mě po těch několika prvních stranách stala opravdu čtivou a dokonce mě zvládla vytrhnout z čtecí krize. Děj opravdu ubíhá a je v něm plno zajímavých zvratů. Na druhou stranu mi ale přišlo, že jsme se v tomto prvním dílu trilogie dozvěděli možná až moc málo o tom, jak svět čarodějnic funguje. Proč jsou vlastně proti sobě tyto dva "druhy" tak nevraživé? 
Dále je vidět, že autorka od samého začátku plánovala více dílnou sérii, jelikož konec knihy je opravdu hodně otevřený. Nemám problém se sériemi, ale mám ráda, když je každá kniha "tak trochu uzavřena", když do další knihy přenáší některé neuzavřené dějové linky, ale jedna, nebo více hlavních je uzavřeno v dané knize. To se zde příliš nekonalo a poměrně mě to mrzí.

Postavy nebyly nezajímavé, potkáte jich během četby hodně, ale žádná nebyla vykreslena přespříliš do hloubky. Já mám upřímně radši postavy více prokreslené, ale na druhou stranu jsou lidé, kteří oceňují v knihách méně psychologie, takže chápu, že pro někoho to bude ideální.

Přesto všechno knihu rozhodně doporučuji. Pokud budete někde dělat objednávku knih, nebo budete mít cestu kolem knihkupectví, mrkněte po ní, přihoďte ji do košíku. Za cenu třiceti korun rozhodně neprohloubíte. Akorát se mi teď nechce kupovat další dva díly za cenu plnou, i když chápu, že zlevnění prvního dílu je marketingový tah, víc lidí ho koupí a třeba koupí ty další dva. Já si asi počkám, třeba se zlevní i další dva díly, ale jestli dlouho ne, koupím je za plnou cenu. Kniha se mi opravdu skvěle četla, měla jsem ji přečtenou prakticky během jednoho dne. Bavila mě. To, co čeká postavy mě zajímá, ale zase extrémně hluboký vztah, jako třeba s těmi v ACOTARu jsem si s nimi nevybudovala.  
Knize dávám 75% a na její pokračování jednou určitě dojde. Nezapomenu na ni jak kvůli příběhu, tak krásné obálce, ty se u této série rozhodně povedly.

úterý 20. března 2018

Frankenstein - Mary Shelley

března 20, 2018 4 Comments



Světově proslulý hororový román. Dramatický příběh vynálezce a jeho vynálezu.

Mladý vědec Viktor Frankenstein stvoří umělého člověka, monstrum ohyzdné podoby s nadlidskou silou. Umělý člověk svou obrovskou sílu po prvních trpkých zkušenostech zasvětí mstě a zkáze. Zloba je směřována hlavně proti rodině jeho tvůrce – vynálezce Frankensteina.


Kdo by nevěděl, o čem je vlastně Frankenstein? Ale upřímně. Kdo si nemyslel, že monstrum se jmenuje Frankenstein? A ještě upřímněji? Kdo ví jenom o monstru, ale knihu vlastně nečetl? Přesto, že žánr horor je mojí srdeční záležitostí, tahle klasika mi chyběla nejen na přečteném seznamu, ale i v knihovně a tak jsem si jednoho dne sedla k netu, objednávala, objednával a najednou Frankenstein ani ne za stovku. No musel být můj!

Do příběhu jsme uvedeni formou dopisů, které jsou důležitým bodem celého příběhu. Důležitost dopisů je pro naši současnost jasnou výpovědí tehdejší doby. Stejně tomu je i v jiných starších dílech, napadá mě například Jane Austen a osobně v dopisech v knihách vidím obrovské plus a kouzlo. 
Po několika stranách dopisů se dostáváme k samotnému příběhu, který Viktor Frankenstein vypraví muži, který ho následně přepisuje a zasílá své sestře. Trochu zamotané, ale ve výsledku velmi efektivní. 

Příběh je čtivý. Mary Shellyová, která se slávy bohužel nedožila psala opravdu čtivě. Součástí příběhu jsou i delší popisy, které by mohly někomu vadit, ale vzhledem k stylu, jakým jsou napsané, ubíhá i jejich čtení velice rychle a podle mě děj perfektně doplňují. Popisy takového stylu mi vlastně v současné literatuře dost chybí. Čtenář má pocit, že se prochází přírodou společně s hlavním hrdinou.

Frankenstein ovšem není nechutným hororem plným krve a vnitřností. Je o vztazích, o člověku, o společenském vývoji. O tom, co je důležité a co není. Čeho si má člověk vážit a čemu se věnovat a i o tom, kdo všechno cítí smutek. 

Frankenstein mě mile překvapil. Čekala jsem vlastně něco mnohem tvrdšího, něco opravdu "hororového" a brutálního, něco z čeho nebudu moct spát. Frankenstein je úplně jiný. Možná se dá říct, že je trochu poznat ženský rukopis (i když na tu dobu rozhodně hodně inovativní!), ale já to ocenila. Důraz je zde kladen na psychologii postav a na vztahy mezi nimi. Pokud nemáte rádi krváky a brutalitu v knihách, Frankenstein bude to pravé pro Vás!

V procentech bych knize dala 80. A rozhodně ji zkuste. Klasik není nikdy dost a tahle je rozhodně jedna z těch zajímavějších i pro lidi, kteří nijak extra nečtou. :-) Takže tip k maturitní četbě? Jednoznačně!

pátek 16. března 2018

Lovci duchů - Neil Spring

března 16, 2018 3 Comments





Vítejte na Borley Rectory nejstrašidelnějším sídle v Anglii. Píše se rok 1926 a Sarah Grey získala novou, naprosto neuvěřitelnou práci – stala se osobní asistentkou Harryho Pricea, nechvalně známého londýnského lovce duchů. Na jedné straně skvělý a okouzlující, neurotický a manipulativní na straně druhé, Harry zasvětil svůj živottomu, aby odhalil pravdu o mnoha anglických "falešných lovcích", a nikdy neustane, dokud případ nevyřeší a podvodníky neodhalí.

Takže když se Harry a Sarah usídlí v Borley Rectory – domě, kde prý neznámá individua často jen tak létají vzduchem a místní obyvatelé mají strach, neboť se povídá, že se zde prochází duch jeptišky –, myslí si, že tento případ bude jako každý jiný. Ale když padne noc a žádné neobvyklé věcí se nedějí, lovci duchů jsou nuceni čelit nepříjemné možnosti: duch Borley Rectory může být skutečný. A jestli ano, ti dva se s ním touží seznámit!

K Vánocům jsem od přítele dostala knihu Lovci duchů a konečně jsem se k ní dostala - a dokonce mě poměrně vytrhla z čtecí krize. Duchařina v knihách je moje oblíbené téma a jak u mě zabodovala tato? To se dnes dozvíte.

Kniha začíná nenápadným, řekněme prologem z roku 1977 a v něm se dostaneme k zápisníku. Ten sepsala jako zkušenosti ze svého zaměstnání Sarah Greyová. Příběh se začne odvíjet v roce 1926. Je logické, že její zaměstnání nebude jen tak ledajaké a jak už název knihy naznačuje, půjde o práci s "Půlnočním lovcem" Harrym Pricem, který je známým lovcem duchů v Londýně. Na samotném konci i zjistíme, co má společného s celým dějem samotný prolog a je to rozhodně zajímavý prvek knihy.

Nejprve bych určitě vyzdvihla to, že kniha je o reálných událostech, reálné osobě... Autor si však samozřejmě vše všemožně poupravil, ale v závěrečné poznámce autora je řečeno, co bylo opravdu skutečnou událostí a co přikresleno. Abych se přiznala, do přečtení této knihy jsem neměla potuchy, kdo Harry Price byl a překvapilo mě, že jde o reálnou osobu. Kniha mě však donutila si o něm zjistit více informací... Živit se lovem duchů muselo být prostě super.

Autor píše opravdu velice čtivě. Trochu mi ovšem vadilo, jak obrovské časové skoky se v knize odehrávaly. Nebyly nijak celistvé. Jednou byl skok o pár týdnů, jednou o pár měsíců a jindy o roky. Autor nezvolil takovou tu současnou klasiku, kdy na začátek kapitoly uvede alespoň rok, kam se děj přesunul a tím pádem jsem vždy chvíli tápala, jak daleko vlastně jsme. V textu to uvedeno je, ale ne jasně a člověk je prvních pár vět tak trochu zmaten. Jak jsem však již řekla, je zajímavé, že čtenář sleduje opravdu dlouhý časový úsek příběhu. 
Rozhodně se mi líbily i pověry o jeptišce, které pro knihu byly důležité. Mám ráda všemožné pověsti a umím si představit, že téhle bych se sama bála... Co si budeme, faře v Borley bych se vyhýbala. Fara byla celkově velmi detailně a dobře popsána a člověk měl při čtení pocit, že tento strašidelný dům prochází spolu s hlavními hrdiny.

Jednotlivé postavy se hodnotí těžce. Harry Price vycházel ze skutečné osoby, jejíž rysy měly být v jistých prvcích zachovány. Dost možná proto nešlo o plochou postavu. Šlo o postavu plnou tajemství, ale zároveň uvěřitelnou. Nebyl jednoznačně takový, ale ani makový. Na druhou stranu Sarah byla typicky kladnou hrdinkou, přesto však měla jedno tajemství, které se dozvíme na konci knihy. Na postavě Sarah se mi líbil její vývoj. Její snaha se rozhodnout v co věřit a nebo nevěřit, hledání důkazů nejen pro okolí, ale i pro ni samotnou. Nezajímavé rozhodně nebyly ani vedlejší postavy, kterým sice nebyl věnován velký prostor, ale charaktery měly utvořené opravdu zajímavě a originálně. Čtenář se během četby setká opravdu s nejrůznějšími - dalo by se snad říct - individui.

Kniha mě rozhodně bavila, člověk postupně zjišťoval, že děj, který jsou vlastně "zápisky" od asistentky Harryho Price, může být zkreslený právě jejím pohledem. (Zde bych ráda řekla, že když mluvím o zápiskách, nejde o knihu psánou deníkovou formou. Sařin deník je celistvý děj, klasický román.) Hledání pravdy všech postav se stane vlastně i vaším hledáním. Pokud máte rádi nadpřirozeno, rozhodně vás kniha zaujme. Nejen tím, že vychází z reálných situací. Je pravda, že je zde věnován velký prostor i právě chování postav, ale duchové za nimi rozhodně nezaostávají. Jde o skvělé čtení v krásném vydání. Po knize sáhněte, neměla by Vás zklamat. Knihu hodnotím 85%.

středa 14. března 2018

"Pětka" - Pět mých nejoblíbenějších knih, které jsem četla jako mladší

března 14, 2018 13 Comments
Ahoj všichni.
Po dlouhé době Vás vítám u článků ze série "Pětka". Tento díl bude věnován knihám, které jsem četla jako mladší. Konkrétně půjde o knihy, které jsem milovala, když mi bylo mezi desíti a dvanácti roky. Upozorňuju, že zde nenajdete Harryho Pottera i když jsem ho už v té době milovala. Důvod je prostý - toho čtu pravidelně stále.
Článek můžete brát jako inspiraci pro děti, mladší sourozence a podobně. :-)


5. Jsem superstar!

Rebeka a Sammi, dvě nejlepší kamarádky,se zúčastní konkurzu pěvecké soutěže Starmaker. Rebeka se probojuje do nejlepší desítky,za to Sammi, stará smolařka,z ažije pořádný trapas. Výstup natočený na skrytou kamaru dokonce odvysílá televize. Sammi je přede všemi naprosto znemožněná a s kamarádstvím je konec. Mezitím se porotci nepohodnou s tvůrci Starmaker, opustí soutěž a nabídnou Sammi, která má opravdu talent, aby natočila snigl. Starmaker pokračuje, ale zrodila se velká konkurence. Ze Sammina singlu bude úspěšný hit.

V době, kdy neskutečně frčela Superstar mě zaujala tahle kniha. Mohlo mi být zhruba těch deset let. Knihu jsem si vybrala i proto, že od Thomase Breziny jsem v té době četla knih hodně a podle mě je nejlepším autorem pro tuto věkovou kategorii. Kniha je čtivá, ukazuje malým dívkám, že sny se mohou splnit a já knihu milovala. Četla jsem ji mockrát a na knize je to i vidět. :-D Příběh je naprosto "neškodný", opravdu pro malé čtenářky, ale jistým způsobem je kouzelný. Brezina je opravdu pan spisovatel, který malé čtenáře a čtenářky připoutá ke knize. Neskutečně jednoduše se čtenáři sžívají s nejrůznějšími charaktery, které se v jeho knihách objevují. Jeden z mých několika knižních miláčků v dětství. :-)



4. Dotek anděla - Thomas Brezina

Mluví s anděly. Je jiná a zvláštní…Patnáctiletá Amy se v sobě příliš nevyzná. Má problémy s rodiči a nejraději by se před celým světem někam schovala. Aby získala podpis zpěváka Matta M., musí překonat svoji nesmělost. Zvládne to, ale z osobního setkání s Mattem je velmi zklamaná. Ukáže se, že její vysněný idol je arogantní sobec, který se neumí chovat.Po řadě nešťastných náhod Matt způsobí těžkou nehodu a sám upadne do kómatu. Aby se vrátil zpět mezi živé, musí začít konat dobro a přestat myslet pouze na sebe. Začne se zjevovat Amy v podobě anděla s černými křídly. Jen ona jediná s ním totiž dokáže mluvit. Mohou Matt a Amy pomoci jeden druhému a zachránit se navzájem?Napínavý příběh o lidech mezi námi, kteří jsou na první pohled zcela obyčejní, ale ve skutečnosti skrývají obrovské tajemství.

Jedna z mých prvních "tak trochu fantasy" knih byl právě Dotek anděla. Autorem je stejně jako výše - Thomas Brezina a myslím si, že to o jeho spisovatelském umu hodně vypovídá. Tato kniha přináší čtenářkám už něco trochu jiného a myslím si, že zaujme dívky i třeba ve třinácti, čtrnácti letech (i když nevím jak ty dnešní, my přece jenom bývaly děti trochu déle, než většina současných dětí). Jde opět o téma, které je dívka na začátku puberty blízké - idol. Idol, kterého zbožňujete. Upřímně? Myslím si, že to zažil skoro každý z nás. Kniha je opět čtivá, strašně milá, ale díky prvku nadpřirozena je i lehce "mrazivější", ale ne vyloženě děsivým způsobem. Rozhodně však čtenáře přiměje k zamyšlení...



3. Dívčí parta - Lisi Harrison

Zde máme hned celou sérii! Dívčí parta. Znáte ji? První díl byl totiž dokonce zfilmován! Nemá moc dobré hodnocení, ale já ho miluju. Série nám vypráví příběhy o jedné (nečekaně) Dívčí partě. Její pevné jádro jsou dívky, které milují módu a kluky. Povede se k nim přidat "normální" Claire? 
Dívky z party jsou bohaté, oblékají se do značek o kterých se nám může jen zdát. Řeší však také touhu po úspěchu, oblíbenosti, přátelství, konkurenci... Je to taková "americká teenagerská komedie" pro trochu mladší a v knize. Řeší se zde kluci, první vztahy, líbání... Dokonce vyšlo i několik "prázdninových dílů", které jsou kratší a vždy sledují osudy jedné z hlavních hrdinek. 
Série je naivní, ukazuje však i vážnější témata jako je šikana a vyčlenění z kolektivu. Tuhle sérii miluju a jo, asi bude re-reading! :-D



2. Detektivní kancelář podkova - Karin Muller

Další knižní série je Detektivní kancelář podkova. Tato série je možná i pro mladší čtenáře než ty desetileté, já ji četla tak nějak v průběhu různých let, protože má více dílů. Tato kniha má dokonce i větší písmenka, takže pro začínající čtenáře a milovníky koní je skvělá.
V každém díle se řeší nějaká "záhada", kterou parta dětí vyřeší. Na konci každé kapitoly je otázka, která zkontroluje pozornost čtenářů a co je na ní nejlepší? Odpověď na ni zjistíte až poté, co na patřičné místo přiložíte podkovu, která je v každé knize vložená. To bylo to, co mě na knize neskutečně zaujalo. Tuhle sérii jsem jako vášnivá jezdkyně na koních milovala a dost možná ve mně vzbudila vášeň ke čtení detektivek.



1.Kouzelný meč Abaddon - Otomar Dvořák

Dobrodružný bohatě ilustrovaný pohádkový příběh tolkienovského typu začíná v jedné knihovně, kde se kurážný prvňáček Jenda Kulíšek pustí do četby složitého pohádkového příběhu. Nezná ještě celou abecedu a tak se stane, že v příběhu zabloudí. Jeho starší kamarádka Pavla řečená Pavlasatka se ho vydá hledat a na cestu si vezme hrst mocných písmen. V pohádkovém světě se setká s princem Richardem a společně se pak ocitají na křižovatce tajemných cest v nočním lese. Hrdinové příběhu zažívají nesčetná dobrodružství na cestě za mocným mečem Abaddonem a při šarvátkách se záludnými tvory pohádkových příběhů… Do poutavě vyprávěného příběhu, který rozhodně nepostrádá dobrodružný nádech, napětí, tajemství a humor, vstupují známé i neznámé postavy pohádkových příběhů a na pozadí pátrání po tajemném meči Abaddonu se citlivě prolíná reálný svět s fantastickou říší pohádek.

A tohle si prosím přečtěte! "Tolkienovský typ" v anotaci je přesně to, jak bych knihu popsala. Abaddon jsem dostala k jedněm Vánocům a ten příběh jsem si zamilovala. Už tehdy, jsem měla ráda filmy Pána prstenů, ke kterým mě přivedli bratranci, ale číst je? To bych v tom věku nezvládla. Abaddon je ale dětská kniha, která pro ně bude právě takovým Pánem prstenů. Dá se říct, že tato kniha mě přikovala ke čtení, protože já ji opravdu milovala a do dnes na ni s láskou vzpomínám - a re-reading bude stoprocentně. :-D Každá kapitola je uvedena krásnou barevnou ilustrací, setkáte se zde se spoustou zajímavých záporáků, nebudou chybět trpaslíci a rytíři a zároveň si procvičíte abecedu - a to chcete i v mých skoro dvaadvaceti letech! :-D
Vážně, Abaddon miluju. Jako bonus jsem v knize měla i stolní hru, což je prostě paráda. 
Pokud jste dostali příkaz číst mladším sourozencům, nebo dětem nějaké knihy a milujete fantasy a třeba Pána prstenů - jednoznačně knihu objednejte, protože bude bavit i Vás!

A co vy? Jaké byly vaše nejoblíbenější knihy, když vám bylo 10 - 12 let? Četli jste některou z výše zmíněných? :-)

pondělí 12. března 2018

Šibeniční vrch - Lois Duncan

března 12, 2018 4 Comments




Sedmnáctiletá Sarah Zoltanneová se proti své vůli ocitá v městečku Crest Pine, kam se její matka přestěhovala za svým partnerem. Konzervativní starousedlíci nevítají nové sousedy s otevřenou náručí a Sarah se v místní střední škole cítí jako vyvrhel.
V předvečer svátku Všech svatých se pořádají tradiční studentské oslavy a Sarah, v naději, že konečně získá kamarády, ochotně souhlasí s rolí věštkyně budoucnosti. Její přesvědčivý výkon má obrovský úspěch a Sarah zdráhavě souhlasí, že bude ve hře pokračovat. Nevinná zábava se však změní v noční můru. Spolužáci podezírají Sarah z čarodějnictví a chtějí ji vystrašit. Nakonec ale podlehnou davové hysterii a chystají se napodobit zfanatizovaný dav, který koncem 17. století oběsil v nedalekém Salemu devatenáct údajných přisluhovačů ďábla…

Na knihu Šibeniční vrch jsem narazila na stránkách Baronetu během Vánoc. Kniha byla doslova za pár korun, ve výprodeji a já si řekla, že jako milovník hororů bych ji zkusit mohla. Proč ne, že ano? A jak se mi líbila?

Knižečka je to opravdu útlá, má něco kolem dvou set stran, takže ji přelouskáte poměrně rychle. Nečte se totiž nijak špatně. Napsaná je hezky, čtivě, ale samotný děj krapet pokulhává. 

Od knihy jsem čekala takový trochu teenagerovský horor, ale on to horor vlastně ani nebyl. Upřímně se nějak neumím rozhodnout, k jakému žánru bych knihu přiřadilo. Jisté prvky hororu by se tam možná s přivřenýma očima našly, ale nebyla to "žádná sláva".
Největší problém jsem však měla s tím, že kniha o 200 stranách nám nabízí 150 stran o ničem. To prostě není moc. A on i ten závěr, přesto, že jistou akci a možná i špetku napětí přináší, není zase nic velkolepého. To pro mě ale bylo možná dost ovlivněno i tím, že jsem si nedokázala vytvořit nějaký hlubší vztah k jednotlivým postavám.

Nebylo totiž příliš času věnováno jejich osobnosti a to ani hlavní hrdince. Dozvídáme se o ní několik informací, ale její charakter do hloubky prokreslen není. Stejně tomu je i u ostatních postav. 

Co se mi na knize líbilo, byl způsob, jakým byl děj propojen s obdobím roku 1692 v americkém Salemu. Čarodějnické procesy jsou téma, které mě zajímá (knihu Čarodějnice Salem, 1692 mám v plánu si přečíst, dokonce jsem ji už i rozečetla, ale teď potřebuji něco čtivého, ne tolik odborného, tak jsem knihu zatím odložila na později) a s dějem bylo zkombinované dobře. Proto mě dost mrzí, jak se autor s hlavním nápadem knihy popral. Kniha mohla být opravdu hodně dobrá, ten nápad byl výborný, ale zpracování značně pokulhávalo. 

Další věc, která se mi na knize líbila, bylo prostředí. Knihu jsem četla někdy poměrně brzy po Vánocích a doteď si pamatuji, jak jsem si jednotlivé scény představovala. Hlavně prostředí, ve kterém se odehrávaly.

Přestože jsem tady knihu hodně zkritizovala, hodnotila bych ji jako průměr. Ona v sobě měla něco, co mě jistým způsobem přitáhlo. Nevím jak přesně to "něco" popsat. Za tu cenu ve slevě koupě knih vlastně nelituji. Pokud horory moc nečtete a nechcete se vyloženě bát, ale přesto byste rádi zkusili něco, co se o tento žánr lehce opírá, můžete knihu určitě zkusit. Středoškolské prostředí, trocha vztahů, fanatismus a odkaz na Salemské procesy... Ono to takhle nezní úplně špatně, co? Lepší provedení by knihu vyhouplo do výšin. Takhle hodnotím  58%.

čtvrtek 8. března 2018

Dvůr mlhy a hněvu - Sarah J. Maas

března 08, 2018 14 Comments




Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid.

A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží?

Před nedávnem jste si u mě na blogu mohly přečíst recenzi na první díl trilogie Dvůr trnů a růží (tady) a mohli jste si všimnout, že mě kniha moc bavila i když jsem k ní měla několik připomínek. Celkově to jak moc se mi kniha líbila, bylo překvapení. Hlavě tedy pro mě. Fantasy jsem nikdy moc nečetla, romantiku taky nijak nevyhledávám. Kniha si mě však získala tak moc, že jsem nevydržela čekat a strašně brzo jsem se musela vrhnout na druhý díl Dvůr mlhy a hněvu. Tahle série mě zabíjí, ale já ji prostě miluji.

Druhý díl je jednoznačně lepší než ten první. Autorka píše stejně čtivě, stále překvapivě kvalitně a květnatě, ale příběh je něco úplně jiného, přesto, že základní rysy romantiky, erotiky a napětí si zachovává. Jenom toho napětí a hlavně akce je v knize mnohem víc. V knize, přesto jak je obsáhlá, nenajdete hluché místo. Všechno do sebe postupně zapadá čím dál víc. Každá kapitola přináší důležité zvraty a akci. Knihu prakticky nejde odložit...

Postavy jsou zde kouzelné. Jednají logicky, ale vzhledem k tomu, že jedním z hlavních hrdinů se zde stává můj okřídlený miláček (:-D) byla jsem prostě nadšená. Tohle je vlastně jedním z největších benefitů této série - postavy si prostě zamilujete. Najdete si zde své oblíbence a za jejich život se budete modlit. Dlouho si mě postavy v žádné knize tolik nezískaly a celkově je to první kniha o které jednoznačně můžu říct, že potřebuju, aby postavy obživly. 
Postav je v knize víc, než v předchozím díle, ale všechny jsou skvěle propracované. Jsou tu "miláčci" a ty zase vyvažuje velká spousta záporáků. Hlavní hrdinka Feyre prošla obrovským posunem. Nejen ohledně svého života, ale i psychickým a knize to neskutečně přidává.

Jak jsem již zmiňovala, děj je neuvěřitelný. Živý a neskutečně barvitý - bez sebevětší snahy se díky autorčinu umu odehrávají scény detailně před vašima očima. Stále si ovšem stojím za tím, že nejde o typický YA příběh. Pokud by muselo být takovéto věkové určení, rozhodně bych hlasovala pro New Adult, ale rozhodně ne pro Young Adult.

Kniha mě na konci rozsekala a já asi nevydržím do 22. března, kdy CooBoo vydá třetí, závěrečný díl. Nechci, aby byly jen tři díly. Chci jich alespoň dalších pět. Chci aby ten příběh a svět nikdy neskončily a já se v nich mohla dále topit. Tuhle sérii si musíte přečíst. První díl je rozjezd, ale ne špatný rozjezd. Druhý díl je naprostá paráda. Sérii si rozhodně přečtu znovu, možná už někdy letos, ke konci roku. Jsem neskutečně ráda, že jsem se do četby série ponořila a pokud vy stále uvažujete, jděte do toho. Pokud máte rádi fantasy, skvělé postavy a neurazí vás špetka (logické a nepřeslazené) romantiky a erotiky... Musíte dát této sérii šanci. Nejde hodnotit jinak, než 100%. Já tu knihu prostě miluju.

úterý 6. března 2018

Wrap Up - Únor 2018

března 06, 2018 13 Comments
Zdravím Vás. V únoru jsem přečetla dokonce celých 12 knih, což mě samotnou překvapilo, jelikož v půlce února mi začal letní semestr (a ve škole teď trávím víc času, než v semestru minulém). V březnu už bude číslo rozhodně nižší, avšak dneska nás čeká ještě obsáhlý Wrap Up! :-)

První knihou přečtenou v únoru byla kniha od české autorky Zuzany Strachotové - Devět dní. Tahle kniha pro mě byla neskutečným překvapením. Nádherná obálka, neskutečně skvělé podstavy, napínavý příběh. Žánr, který jsem do této doby příliš neznala, ale díky Devíti dnům, jsem se rozhodla, dát mu šanci...
Ano, Devět dní jsem si naprosto zamilovala, nemůžu se dočkat dalšího dílu. Celou recenzi najdete tady.









Na druhou stranu je zde kniha Oko za oko, která byla spíše zklamáním. Desítky pochvalných recenzí asi zapříčinily to, že jsem od knihy čekala víc. Něco hrozivějšího... A ono to bylo klasicky teenagerovské. Recenzi najdete tady.














Zpovědi podezřelé od známého Jamese Pattersona byly zase příjemným překvapením pro mladé dospělé. Příjemná, jednoduchá a rychločtecí detektivka, na kterou si recenzi můžete přečíst tady.














Tichá modlitba je třetím dílem série detektivních příběhů Kim Stoneové. Opět trocha té thrillerové psychologie a téma tentokrát děsivé hlavně pro všechny rodiče. A opět skvělé čtení. Více o knize najdete tu.














Protentokrát aneb česká každodennost 1939 - 1945 je dalším kouskem do části mé knihovny, věnující se Protektorátu. Tentokrát jde o knihu, zabývající se obyčejnými lidmi. Co se jedlo, jak se sportovalo, jak se vzdělávalo a mnoho dalším. Recenzi na tenhle kousek jsem zatím nesepsala, každopádně koupě v Levných knihách to byla skvělá a pokud Vás tato doba zajímá, mrkněte na tuhle knihu. :-)












Let do nebezpečí je starší kousek. Taková jednohubka z leteckého prostředí. Tak trochu neuvěřitelné, ale čtivé. Knihu jsem poprvé četla někdy ve 12-13 a strašně mě zaujala a tak jsem neváhala a pustila se do re-readingu. Recenzi najdete tady.













Dvůr trnů a růží od Sarah J. Maas asi není třeba dlouze představovat. Já se do knihy naprosto zamilovala. Postavy, prostředí... Je to láska. A zrovna čtu druhý díl, že které jsem ještě nadšenější. Tahle série si mě opravdu neuvěřitelně získala. Recenzi na Dvůr trnů a růží najdete tady.












Hluboký hrob - Dítě útesů byl můj vůbec první recenzáček od Knihy Omega a byla to neskutečná jízda. Strašně se těším na další díly. Jedna z nejčtivějších knih, co jsem kdy četla. O dětech, ale rozhodně ne jen pro děti. Děsivý, mrazivý sever, trocha ekologie... Recenzi najdete tady.












Příběh dvou staletí jako pokračování knihy Mé sladké šestnácté století bylo rozhodně oddychovým čtivem. Dokonce se mi líbilo víc, než předchozí díl. Recenze je tu.















Wonderland byla další detektivka, po které jsem v únoru sáhla a byla opět moc fajn. Hlavní lákadlo je na ní určitě prostřední zábavního parku, ve kterém se odehrává. Je plná nečekaných zvratů... Víc se dozvíte tady.














Poslední přečtený kousek byla pro změnu moje milovaná Jane Austenová a její Pýcha a přemlouvání, neboli Anna Elliotová. K tomu snad není třeba více slov, Austenová je prostě zlatíčko. Recenzi na tuhle krásku z Levných knih najdete tady.













Tak co, četli jste něco ze zmíněných knih? A kolik knih jste za únor přečetli vy? :-)

neděle 4. března 2018

Abecední tag

března 04, 2018 5 Comments
Tagů u mě na blogu zatím moc nebylo. A já dneska narazila u Nofreeusernames na tenhle abecední tag a rozhodla jsem se, že bych se vám díky němu mohla zase o něco víc představit. Jak jinak, než knižně! :-) Tak doufám, že Vás tag zaujme. :-)

Autor, od kterého jsem četla nejvíc knih:

 Tak to je jednoznačně pan King. Jeho tvorbu prostě a jednoduše zbožňuju. Jednoho dne bych chtěla přečíst všechny knihy, které od něj česky vyšly (na originál si u něj prostě netroufnu :D). Doufám, že se postupně dočkáme veškeré jeho tvorby v našem jazyce. :-)

Bookoholikovo pravidlo číslo 1:

Tý jo, to je těžké. Ale pro mě je asi nejvýraznější: "Nikdy nečti víc jak jednu příběhovou knihu. Chápejte - životopis Kinga si čti klidně paralelně s nějakou klasickou beletrií, ale dva romány? Nikdy! :-D

Citát z knihy, který bych si zarámovala:

Na citáty nijak nejsem a není tomu tak ani v knihách. Nejsem ten typ člověka, co by si je z knih vypisoval nebo tak, takže žádný nemám. Můžu zde ale zmínit větu, která mi v knize přišla asi nejemotivnější. Byla to tahle v HP 7. "Ministerstvo padlo, Brousek je mrtví. Přicházejí sem."

Důležitá kniha mého dětství:

Těch je moc. Od Harryho přes Detektivní kancelář podkova až po Dívčí partu. Ale rozhodně bych tu zmínila Kouzelný meč Abaddon. Je to kniha od českého autora, která je takovým Pánem prstenů pro děti a mě ke čtení neskutečně přitáhla. :-)

E-kniha, audiokniha, nebo papírová kniha?

Jedině papírová, ale časem musím dát šanci čtečce. Je těžké, shánět některé knihy v tištěné podobě. :-)

Fiktivní postava, se kterou bych pravděpodobně chodila na střední:

Tak rozhodně bych ráda chodila do Bradavic, tudíž odpověď je asi jasná.

Gejzíry emocí ve mně vyvolala kniha…

To bylo jednoznačně Dva proti Říši. Na knihu si můžete i přečíst recenzi tady.

Hahaha, u téhle knížky jsem se smála nonstop!

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Jedna z těch knih, která bere dějiny hákem, ale zároveň je musíte znát, abyste se pobavili. :-)

Chci, aby vyšlo v češtině:

Všechny knihy od Kinga, jak už jsem již zmínila. :-D Mirror, mirror od Cary DeLevingne, ale té se snad brzy dočkáme! :-D A také už se nemůžu dočkat třetího dílo Dvoru trnů a růží. :-)

když nemám čas číst, vždycky si najdu chvilku na knihy od…

King. Zase ten King. :-D

Jedna kniha, kterou bych si vzala, kdybych uvízla na Měsíci:

Prokletí Salemu, od Kinga, jak jinak...:-D

Kniha, kterou asi nikdy nedočtu:

Tak jak to vezmeme. Dost se toho bojím u Bídníků, ale ty dočíst chci moc. Ale rozhodně třeba nedočtu sérii Selekce, protože mě fakt nebavila a bojím se, že ani Kerouackovo Na cestě... :-/

Lituji, že jsem jako malá nečetla

Četla jsem, takže nelituji. :-)

Moje oblíbené místo na čtení:

Gauč, vana a lehátko na zahradě, když je teplo. :-)

Nejlepší druhý díl v sérii?

Zatím ho teda teprve čtu, ale dost na to vypadá Dvůr mlhy a hněvu. Ta série mě totálně pohltila.

O kterého knižního hrdinu jsem se nejvíc bála?

Asi o Rona v Harrym, protože kolovaly zvěsti, že to možná nepřežije...:-D

Právě čtu:

Dvůr mlhy a hněvu a o víkendech to prokládám Kingovým životopisem "Čtyřicet let hrůzy". :-)

Q&A na tělo: Nikdy bych nikomu nepůjčila…

Myslela jsem, že knihy od Kinga, ale teď mám v plánu udělat výjimku a spolužačce půjčit. Ale knihy celkově nepůjčuju ráda a vlastně jenom babičce a mámě...:-D

Retelling, který originálně překroutil původní příběh:

Jediný retelling, který jsem četla je Dvůr trnů a růží, takže ten. :-D

Spánek jde stranou, když čtu…

Spánek nejde stranou nikdy...:-D

Tři nejoblíbenější knihy:

Takovéhle otázky nenávidím. Nedokáži to určit... :-D Mohl by tam být Salem a Christine od Kinga. Ale takových Devět dní od Zuzany Strachotové mě také uchvátilo. Jenže pak je tady taky Pýcha a předsudek a Vyhoďme ho z kola ven... Vidíte? To prostě nejde říct.

Ukaž knihovnu
Knihovnu mám v plánu ukázat ve speciálním článku. :-P

Vytáhni 13. knihu zleva z 1. police odspodu:

Les sebevrahů :-)

WC knihy aneb co čtu na záchodě:

Na záchodě nečtu...:-D

Xkrát jsem četla…

Pýcha a předsudek, Harry Potter, My děti ze stanice Zoo, Stmívání...

Young adult kniha, kterou by měli číst všichni bez ohledu na věk:

Já si upřímně nemyslím, že by bylo moc YA knih, které by nesly nějaké poselství, které by si zasloužilo takové to označení... Netuším, co z YA knih, které jsem četla, vybrat...

Ze které knihy by měli udělat film?

Devět dní a Dvůr trnů a růží! :-)