Malé městečko odřízne od okolního světa neproniknutelná bariéra neznámého původu a obyvatelé jsou náhle ponecháni sami sobě. Ovzduší je postupně znečišťováno, zásoby se tenčí, energetické zdroje docházejí, pokusy o proražení bariéry jsou marné. Vláda státu je bez ohledu na veškeré své zdroje bezmocná a může pouze zvenčí přihlížet.
Místní radní s diktátorskými sklony si uvědomí příležitost konečně vyniknout a prokázat svému městečku dobro, samozřejmě podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Začne je řídit pevnou rukou – v této mimořádné situaci přece nemůže nic lepšího udělat, lidé silné vedení jistě ocení! Další reálie příběhu - syn radního s nádorem na mozku, ilegální výrobna drog a jediná slyšitelná radiostanice, vtloukající lidem do hlavy jen boží lásku - to jsou přísady, které působí jako katalyzátor už beztak výbušné situace. Můžeme sledovat postupný rozklad lidského společenství, kde přestávají platit pravidla civilizace. Výsledkem je mistrná studie lidské bezmoci, arogance a násilí.
King, King, King... Ach ano. Moje literární láska. Na Pod Kupolí jsem se neskutečně těšila, měla jsem na něj zálusk už několik let, ale bylo vyprodáno. Proto jsem byla přešťastná, když jsem se dozvěděla, že se chystá dotisk. Knihu jsem si samozřejmě hned pořídila a nečekaně - už i přečetla. Jaké mám z této Kingovky dojmy?
Tak rozhodně první, co člověka na této knize upoutá je její délka. Kniha má v novém brožovaném vydání přes 1000 stran, což z ní činí opravdu tlouštíka. Pravda je však taková, že bych snesla stran klidně dvakrát tolik...
King je mistrem hororu, ale nejen toho "klasického" s upíry a jinými příšerami, ale i toho, kde jsou největšími monstry právě lidé. Pod kupolí spadá přesně do této kategorie. King zde ukazuje obrovské množství lidských charakterů a psychologických jevů. Poukazuje na to, co všechno dokáže udělat z člověka naprosté monstrum. A tady jich bylo hned několik.
King si bere do parády desítky postav. Klasicky - některé vydrží déle, některé méně, ale všechny v sobě mají něco, čím si je zapamatuje. Ať jde o něco pozitivního nebo negativního, nezapomenete na ně. Díky počtu postav je poměrně těžké určit tu hlavní a asi by se dalo říct, že pro každého to může být tak trochu někdo jiný. Nejvíc lidí se však bude přiklánět k Dalu Barbarovi, řečenému Barbiemu. Právě ten nás dějem provází asi nejvíc a sehrává v něm největší množství důležitých rolí.
Pod kupolí pro mě je jednou z knih, kde není malých postav... Tak on to ale King prostě umí a bývá tomu tak u jeho knih často... V Pod kupolí mě to však až bylo do očí, jak měla každá postava to "něco", co bylo pro děj podstatné. Přispívá k tomu asi i to, že důležité události, které městečko postihnou, přehrává King z pohledů více zúčastněných postav, což je podle mě geniální a přináší to pro čtenáře mnohem širší obzory a větší prožitek. Tak nějak vám víc dojde, že jde o opravdové tragédie.
Záporáků je tu samozřejmě požehnaně. Jim Rennie je pro mě však tím největším záporákem s jakým jsem se kdy setkala. Kam se hrabe všemi "oplývaná" Dolores Jane Umbridgeová. Ať miluju Harryho sebevíc, postava Jima Rennieho je asi tak o sto padesát procent propracovanější než ta Umbridgeové. Velkého Jima jsem vážně nenáviděla...
Kniha je místy opravdu brutální, ale to asi očekává každý, kdo vezme do ruky Kingovu knihu. Není v ní jediná nedůležitá stránka. King dokáže i na tisíci stranách udržet čtenáře v napětí a motivovat ho k neustálému pokračování v četbě. Kniha mě ani chvíli nenudila a hltala jsem každou stránku.
Díky Pod kupolí jsem zjistila, že psát takhle nadšený názor na knihu je vážně těžké. Nemám co vytknout, můžu jen chválit. Do Pod kupolí jsem se prostě zamilovala. Miluji jednotlivé postavy, miluji příběh... Miluji Kinga, no. Osobně si jeho knihy rozděluji na "starší" a "novější", kdy ty starší mají trochu větší "něco". Ikonické z nich jsou pro mě Prokletí Salemu a Řbitov zvířátek. Ty patří mezi moje nejoblíbenější. Pod kupolí je sice novější King, ale má šmrnc a to "něco" ze těch starších Kingovek. Pod kupolí budu číst znovu a znovu. Nemůžu jinak než rozhodně doporučit. Všem! Chci si o knize popovídat s někým, kdo ji četl. Dávám rozhodně 100 %.
Super recenze :) já Kingovkám moc neholduju, ale musím říct, že podle tvých recenzí mě jeho knihy začínají lákat čím dál víc. :))
OdpovědětVymazatSeriál miluju, u knihy jsem se nedostala přes první kapitolu..prostě už od první věty jsem nevědėla absolutně kdo co jak a proč..moc popisů postav najednou, ne postupně..a nenadchl mě od Kinga ani Colorado Kid
OdpovědětVymazat