Hlava v knihách

Na Beznaděj a Strážce zákona lze nahlížet buď jako na dvě knihy, které spolu nemají vůbec nic společného a předstírat, že druhá kniha, co se postav týče, neexistuje. Druhá, a asi ta lepší varianta, je nahlížet na tyto dvě knihy jako na dva paralelní světy.Postavy jsou zde stejné, mají i něco společného z minulosti. Mnohdy se ale chovají úplně jinak a jejich role je taktéž úplně jiná. Ale i záporáci jsou zde jiní. A stejně tak je úplně jiné prostředí. I když i městečko Beznaděj zde sehrává jistou roli. Strážci zákona se odehrávají v bezchybné čtvrti městečka. Nejsou zde žádné spory, lidé žijí poklidně a bezesporů, přátelí se. Objeví se zde ale zlo. Zlo, které se sem dostane právě z Beznaděje. Zlo, které za pomoci dětské fantazie přetvoří milované animované superhrdiny v realitu. Zlou realitu. Upřímně se mi ale nejvíc líbí možnost vnímat knihy jako osud. To, že i když postavy v minulosti udělaly jiná rozhodnutí, dovedly je ke stejnému osudu. Tito lidé a toto zlo si byli souzeni, ať už se rozhodovali jakkoliv, měli se setkat.

Začátek knihy je opět velkolepý. Koná se obrovský masakr a čtenář společně s postavami postupně přichází na kloub tomu, co se děje. Hlavní hrdinové se postupně snaží přijít na to, jak se z této bezvýchodné situace dostat. Dětská fantazie je však velká a komplikuje hlavním hrdinům jejich snahy. Vytvoří totiž záporáky z animovaných superhrdinů, kteří tyranizují obyvatele předměstí.

Opravdu špatně se brání porovnávání Beznaděje a Strážců zákona. Celkově se mi více líbila Beznaděj. To prostě musím říct. Je velkolepá, bezchybná a detailní. Strážci zákona jsou útlejší a mají podle mě i o něco menší spád, přestože se odehrávají ve velice krátkém časovém úseku. Co se mi na nich ovšem líbilo nejvíc bylo to, že na konci každé kapitoly byly nějaké ty "speciální dokumenty". Ať už scénáře nebo deníkové zápisky. Mám tyhle věci moc ráda (líbilo se mi to třeba i na Carrie) a tady to bylo super. Rozsahově rozhodně nebyly jen doplňkem knihy. Byly podstatnou částí celého příběhu a mnohé čtenáři vysvětlily.

Strážci zákona jsou opět skvělé čtení. Líbily se mi. Moc. Ale z Beznaděje jsem byla naprosto nadšená a atakovala ty nejlepší Kingovy knihy. Strážci zákona jsou průměrnější. Přesto jsou ale velmi čtivou knihu a čtenáře u sebe připoutají. Je pro mě nesmírně zajímavým zážitkem přečíst knihy, které mají zároveň tak moc a tak málo společného a tenhle Kingův nápad je perfektní a nesmírně originální. Za mě jo, určitě jo. Pro fanoušky Kinga to je samozřejmě nutnost. Pokud s Kingem začínáte, dejte si prvně Beznaděj. Ale! Na druhou stranu, pokud bych z této dvojce jako první přečetla Strážce zákona a Beznaděj až jako druhou, byla bych z nich pravděpodobně nadšenější.
Strážce zákona hodnotím 85 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Strážci zákona moc děkuji Nakladatelství Beta. Knihu si můžete objednat například přímo tady na jejích e-shopu.