Úvodní část epického fantasy eposu odehrávajícího se ve světě temného středověku, mezi statečnými rytíři, mocnými čaroději, draky, zlovlky a čarostromy...
Jako strážce severu lord Stark považuje za prokletí, když ho král Robert pověří úřadem pobočníka vladaře a vyšle ho na jih, odkud se zatím nikdo z jeho rodiny nevrátil. Bezejmenní staří bohové nemají na jihu žádnou moc, Starkova rodina je brzy rozdělena a pobočník sám je polapen do sítě nebezpečných intrik. Ba co hůř, v exilu ve Svobodných městech za mořem dospěl pomstou posedlý chlapec. Jako dědic šíleného Dračího krále, jehož rodina byla vyvražděna, si dělá nárok na trůn.
A na severu, tam za Zdí, kde člověk nemůže nikdy říct, co je živé a co ne, se mezitím houfují mrtvé armády Jiných, které vyčkávají na konec léta a nadvládu dlouhé zimy. Příběh zrady a ambicí, lásky, čar a kouzel může začít. Zima přichází!
Já to miluju!! Je to pravda. Přečetla jsem Hru o trůny... A je to jedna z nejlepších věcí, které jsem kdy četla...
Před pár lety byl obrovský boom kolem seriálu - a to je to, co mě dokáže dokonale odradit. Odmítala jsem seriál kdykoliv zkouknout a kniha mě nijak nelákala. Fantasy nebylo nic pro mě. Letos jsem však s fantasy udělala krok kupředu a tak jsem si řekla, že zkusím tu všemi milovanou Hru o trůny. Argo udělalo nová vydání, která mě učarovala svými obálkami (konkrétně brože. Já je upřednostňuju vždycky, ale tady je to byla extrémní láska, a taky ta váha - i od brože mi málem upadly ručičky... V hardbacku si to ani nechci představovat! :-D).
Kniha je to táááák obsáhlá a já bych chtěla, aby ještě mnoooohem delší. G. R. R. Martin je očividně pan spisovatel a skvělý vypravěč. Trochu jsem se knihy bála, přece jenom jde o "težší" fantasy. Říkala jsem si, že nebude moc čtivé, bude se to táhnout... No a ono ne. Hra o trůny se mi četla lépe a lehčeji, než polovina young-adult knihy, co jsem kdy přečetla - a to má k této kategorii opravdu hodně daleko!
Martin rozehrává hru obrovského množství postav (ano, můj oblíbený Stephen King se nikdy tolik nerozšoupl... A to že on to umí...), ale jejich charaktery jsou natolik různorodé, že se Vám v žádném případě plést nebudou.
Podle reakcí čtenářů a sledovatelů seriálu jsem očekávala tak 50% úmrtí, ale zase tolik jich nebylo, v tomhle podle mě ten King zatím vede. :-D Každopádně nemůžu porovnávat se seriálem (jak moc se liší netuším) a s dalšími díly Písně ledu a ohně - ale na ty se teda vrhnu stoprocentně (ať už jsou Vánoce!!).
Líbí se mi, že žádná postava není hrdina, každá je v něčem zbabělá nebo zákeřná (Daenerys <3). Zároveň zbožňuju počet antihrdinů, který v knize je. (Tyrion <3 - a opovažte se mi k němu, nebo někomu jinému dávat spoilery!! :-D).
Svět je naprosto geniální. Obrovský, promyšlený a v ničem si nezavdá s tím Tolkienovým. Přesto, že je kniha z velké části o politice daného světa, baví mě. Je to neobvyklé, protože takové knihy mě obvykle znudí k smrti (jako třeba závěrečný díl Hunger Games...), ale tady to prostě funguje a ta různorodost, která celou knihu provází je prostě úžasná.
Údajně jde o nejlepší fantasy od doby Tolkiena... No, já LOTRa zbožňuju, ale bojím se, abych nemusela říct (až přečtu celou sérii "GoT"), že Píseň ledu a ohně je lepší... Neberte to špatně, bojím se toho, protože LOTRa miluju už minimálně 12 let. Je to srdcová záležitost, ale tohle bylo prostě něco.
Martin je pan spisovatel. V jistém smyslu bych o přirovnala právě ke Kingovi a možná i proto mě Hra o trůny tolik nadchla - oba dokáží psát i o "nudnějších" věcech tak, že je hltáte a nemůžete přestat. Myslím, že oba by dokázala poutavě popsat i cestu do samošky a domu - i kdyby se hlavnímu hrdinovi po cestě nestalo vůbec nic zajímavého...
Tohle bylo úžasný, tohle je láska. Prostě Hru o trůny miluju. To je prostě jasných 100 %!!!
