Hlava v knihách

Tragická smrt devíti ruských vysokoškoláků, která se odehrála roku 1959 na Sibiři na úpatí uralské hory Cholat Sjachyl přezdívané „Hora mrtvých“, se stala jednou z nejzajímavějších a nejděsivějších záhad, jež nebyla nikdy zcela objasněna. Existuje však nespočet teorií, které od té doby nedají mnoha lidem spát. Jedním z nich je i americký spisovatel Corey Smith, který se vydává po stopách expedice odhodlaný nalézt odpovědi a zjistit, kdo nebo co zavraždilo členy Djatlovovy výpravy.

 Knihy od Jeremyho Batese mám ráda. Četla jsem Les sebevrahů, který byl úžasný i skvělé Katakomby (recenze tady). Autor píše volnou sérii, která odkazuje na reálná děsivá místa, kde by se mohlo dít něco podivného. Postavy nejsou nijak provázány, takže můžete vzít kdykoliv do ruky kteroukoliv z nich. Už to vypadalo, že další knihy od autora se v českém překladu nedočkáme. Ale najednou, z ničeho nic - voilá - bez větší upozornění vyšla další autorova kniha. Tentokrát se jedná o knihu, která se odehrává v Rusku a věnuje se záhadě Djatlavovy expedice. Upřímně? Byla jsem trochu smutná. Mezi Katakombami a Horou mrtvých totiž v originále ještě vyšel Helltown (příběh opuštěného amerického městečka) a Ostrov panenek (ostrov, kde všude visí a leží staré panenky. Určitě jste o něm už slyšeli). Zrovna Hora mrtvých mě lákala tematicky asi nejmíň, ale přečíst jsem si ji stejně chtěla co nejdříve.

V roce 1953 na Uralu zmizí expedice studentů. Poté, co jsou nalezeni mrtví, objeví se spousta teorií. Jejich smrt je zvláštní. Někteří vyběhli do mrazu bez bot, jiní měli zranění, která nemůže udělat člověk ani zvíře. Na místo tragédie se vydává americký spisovatel Corey, který se snaží přijít na to, co se v roce 59 vlastně stalo.

Hora mrtvých je vlastně úplně jiná kniha, než autorovy předešlé. Což je vlastně super. Les i Katakomby byly taková šablonka. První jsem četla Les a bylo to super. V Katakombách jsem už zhruba zvládla odhadnout, co se přibližně stane, protože kniha byla opravdu velice podobná. Rozdíl u Hory mrtvých začíná už v tom, že příběh je psán ve dvou časových rovinách - střídá se zde rok 59 a současnost. Mrzelo mě, že kapitoly z roku 1959, kdy sledujeme Djatlavovu expedici, byly výrazně kratší než ty ze současnosti. Na začátku těchto kapitol je vždy uvedeno, kolik zbývá dní do smrti. Nejprve skáčeme o dny, v posledním dnu už jen o hodiny. 

Co mě na knize štvalo? Jednoznačně Corey. Což je dost blbé, když je to hlavní postava. Ale mně fakt neseděl. Přípomínal mi hlavního hrdinu v Trhlině, kterého jsem přímo nesnášela. Takže asi mám svůj "oblíbený" typ hrdiny, kterého prostě nedávám. Corey je strašně neoriginální a protivná postava. Má démony v minulosti a kvůli tomu je alkoholik. Třikrát hurá. V které knize jsme to viděli naposledy?
O jeho "démonovi", chcete-li problému, z minulosti se postupně dozvídáme víc a víc. Autor chtěl asi přidat ještě jedno napínavo a tajemno. Ale mně to bylo úplně jedno (jsem nelida) a ještě k tomu to v té knize bylo tak neuvěřitelně zbytečné! Kniha má skoro 500 stran a škrtat by se určitě dalo. A tohle byla jedna z částí, které bych škrtala bez rozmyslu. Vůči hlavnímu příběhu nemohlo být nic zbytečnějšího. Žádný posun, gradace, nic, co by čtenáře pomáhalo držet u příběhu. Spíš naopak.

Opravdu bonusové body má kniha ovšem za to, že jsem se chvílemi při čtení opravdu necítila úplně komfortně. Nemůžu říct, že bych se vyloženě bála, ale jistě mrazení cítit bylo. A to se mi jen tak nestává. Bohužel se to dělo asi tak v průběhu 50 stran před rozuzlením hlavní zápletky. A po jejím rozuzlení už jsem se zase nebála. A dost možná i kvůli tomu, že už to nebyla ta Batesova šablona. Protože ta na mě ve výsledku asi funguje víc.

Kniha se dobře čte. Ale něčím mi přišla míň čtivější než předchozí knihy. Hledala jsem si překladatele a ten se nezměnil. Takže je to divné. Že by se tak rapidně změnil autor? Nebo já a něco, co mi před třemi lety přišlo tak moc čtivé, by se mi teď četlo hůř? To se mi nějak nezdá. Nic to nemění na tom, že i tak se kniha čte velmi dobře a i samotný příběh vás místy pohlcuje a nechce vás od sebe pustit. Na závěru oceňuji rozhodně oceňuji takové lehké "poučení". O tom, kam může člověka dovést chamtivost. Chamtivost po čemkoliv...

Na závěr si neodpustím rýpnutí. Za to ale podle všeho nemůže překladatel, ale samotný autor. A taky hlavně jedna legenda, která díky tragédii vznikla. Hora, na které k tragédii došlo, se správně v překlad jmenuje Mrtvá hora a ne Hora mrtvých. Z jazykového hlediska je název Hora mrtvých samozřejmě ještě děsivější. A proto se v rámci let tento název začal používat, aby snad ještě podkreslil atmosféru tragédie. Jo. Není to nic, co by snižovalo nebo zvyšovalo mé hodnocení knihy, ale spíše taková zajímavost na závěr. :-)

Závěrečný verdikt vás možná překvapí, protože i přes veškerou kritiku jsem si čtení vlastně moc užívala. Bavilo mě, místy mě z příběhu mrazilo. Pak jsem si říkala "dobrý zase, trochu to uklidníme". Protože příběh nabrala zase takové absurdní obrátky, že člověk jen protáčel oči. Ale ve finále vlastně jo. Tohle jsem chtěla. Chtěla jsem horor, který se dobře čte a není nijak náročným čtením. Prostě ten můj odpočinkový horor, který vezmu do ruky, když si budu chtít odpočinout a nebudu chtít červenou knihovnu. Hora mrtvých by se mohla líbit těm z vás, kdo máte rádi knihy od Darcy Coates. Je to podobný odpočinkový styl. Spíše bych doporučila autorovi předchozí knihy, ale pokud jste je četli, přečtěte si i tuhle. Fakt vás o to prosím, protože nutně potřebuju, aby XYZ konečně česky vydalo i Ostrov panenek a Helltown! :-D

Knize dávám cca 58 %, slabší čtyři hvězdičky.

Knížka 20 výjimečných objevitelů, kteří změnili svět představuje osobnosti, které se nebály překonávat hranice známého světa – od bájných cestovatelů přes staré mořeplavce až po vědce, průzkumníky a průkopníky. Děti tak mohou sledovat úspěchy i dětství odvážných objevitelů jako Kryštof Kolumbus, Edmund Hilary, James Cook, Charles Darwin, Roald Amundsen, Nellie Bly nebo Neil Armstrong a nechybí ani tipy, jak na sobě pracovat, aby se taková osobnost jednou mohla stát i z nich.

Vím, že v knižní komunitě je běžné, že někteří z nás ujíždí na dětských knihách. A já nejsem výjimka. Prim pro mě v dětské tvorbě hrají ilustrace, aby to pro mě byla i pastva pro oko. Příběh pro mě většinou už nebývá u těchto knih tím nejdůležitějším. Když jde o knihu pro děti, která je populárně naučná a plná nádherných ilustrací, neočekávám, že bych se zde dozvěděla přespříliš nových informací. No, někdy se člověk prostě plete...

Kromě 20 výjimečných objevitelů, kteří změnili svět, vyšly v této sérii další čtyři knihy. Konkrétně 20 výjimečných osobností, které změnily svět, 20 výjimečných fotbalistů, kteří vešli do dějin, 20 výjimečných dívek, které změnily svět a 20 výjimečných kluků, kteří změnili svět. Myšlenkou této série populárně naučných knih pro děti je to, že se děti dozví o dětech, které se staly slavnými. Ukazují, že i ti nejznámější a nejúspěšnější byli jednou dětmi a že i z malého čtenáře nebo čtenářky se může stát někdo takový.

Mně konkrétně, jak již víte, se do ruky dostala kniha 20 výjimečných objevitelů, kteří změnili svět. Tato kniha je dělena do šesti částí. První se věnuje bájným cestovatelům (například Odysseus), druhá mořeplavcům a objevitelům (proslulý Kryštof Kolumbus), třetí vědcům a průzkumníkům (Charles Darwin), čtvrtá archeologům a paleontologům (Howard Carter), pátá průkopníkům (Neil Armstrong) a šestá slavným cestovatelům. Jména v závorce jsem tady uvedla jen pro představu. V knize jich samozřejmě najdete více. Jak název napovídá, 20. Co se mi na knize moc líbí je to, že objevitelé jsou zde vybráni v celém průřezu dějin. A k tomu odkazuje v závěru knihy i časová osa, na které jsou jednotlivé osobnosti zakresleny. Samozřejmě - pro dospělého čtenáře je to jen roztomilý bonus, protože se v čase poměrně dobře orientujeme. Malým čtenářům může časová osa ale pomoci zorientovat se a uvědomit si spojitosti a vývoj světa.

Všechny texty v knize jsou vyprávěny z pohledu postav. Vypráví svůj příběh, který začíná nějakou konkrétní situací, v které se postava nachází. Nechybí tedy ani dialogy a podobně. Což je úžasná věc. Ze vzdělání se okamžitě stává zábavné čtení příběhů. A děti se nejlépe učí, když si neuvědomují, že se učí. To mi věřte. 

Kniha je proloženo obrovským množstvím barevných, poutavých ilustrací, které jsou nádherné. Ilustrace jsou opravdu velmi barevné. Na první pohled můžou působit, že jsou opravdu cílené na děti. Když jsem se však podívala podruhé... ilustrace jsou prostě nádherné. Z toho, že ilustrují dětskou knihu zde zůstává pouze výrazná barevnost, která malé čtenáře uchvátí. Ilustrace jsou prostě krásné a upoutají nejen děti, ale i rodiče. O ilustrace se postaralo celkem 6 ilustrátorů. Na konci knihy najdete jejich krátké medailonky i soupis toho, kterou postavu ilustroval kdo. O texty se postarala Gabriella Santini. 

Příběhy jsou poměrně krátké. Většina z nich se nachází na dvou stránkách a je dokreslený dvěma velkými a několika menšími ilustracemi. Písmo je větší. Děti si knihu tedy mohou bez problémů číst sami. Dobrou variantou může být ale zvolit i knihu na čtení před spaním. Rozdělení do krátkých kapitol tomu rozhodně přispívá.

20 výjimečných objevitelů je úžasná publikace pro děti. Samozřejmě se zde dozvědí o nejznámějších jménech, některá z nich jsem vám prozradila v recenzi výše. Je zde ale i spousta objevitelů, o kterých jsem sama neměla tušení a moc ráda jsem se o nich dozvěděla. Rovnou upozorňuji, nechybí zde ani ženské objevitelky. Právě o nich jsem většinou skoro nic nevěděla. Z těch méně známých jmen vám prozradím právě jedno ženské jméno - Freya Stark. Ta mě velmi zaujala. Jako dospělý čtenář jsem pak samozřejmě využívala síly internetu a některé informace o ní jsem si dohledávala dál. Jak ale vidíte, i dospělý čtenář se v této knize může dozvědět leccos nového!

Tohle je velké doporučení. Já nemám co vytýkat. Kniha je krásná, barevná, poutavá i velmi edukativní. Vzdělává formou, která děti bude bavit a za mě je to prostě perfektní volba pro všechny rodiče. A taky pro všechny z vás, kdo máte rádi krásné dětské knihy. Za mě prostě jo, tohle chcete číst! Knize dávám 100 %, protože naprosto splnila má očekávání.

Za poskytnutí knihy 20 výjimečných objevitelů, kteří změnili svět moc děkuji literární kampani Novinka měsíce. Tady na jejich webu najdete obrovské množství informací o knize a i spoustu ukázek. (Nejen z 20 výjimečných objevitelů, ale i z dalších knih ze série. :-)).