@bettypavkova

Zobrazují se příspěvky se štítkemkniha měsíce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkniha měsíce. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 27. října 2019

Woodwalker 2 - Nebezpečné přátelství - Katja Brandis

října 27, 2019 3 Comments



Ve škole pro woodwalkery začíná další školní rok a s ním i další dobrodružství. Carag spolu se svými spolužáky absolvuje speciální expedice, na kterých si vyzkouší praktické znalosti z prvního ročníku. Má ale zvláštní pocit, že jej někdo sleduje. Z Andrewa Millinga si totiž udělal velmi mocného nepřítele, který mu nyní dost ošklivě kříží cestu. Něco důležitého ale Carag také získá, a to velice překvapivého spojence a přítele - Tikaani, převtělenkyni bílé vlčice. Může ale přátelství mezi pumou a vlkem vůbec existovat?

Druhý díl ze série Woodwalker je tady. Těšila jsem se jak malá. První díl jsem četla v březnu letošní roku a recenzi na něj najdete tady. Dneska se mrkneme na jeho druhý díl. A nebojte se. V recenzi nenajdete ani žádné spoilery k prvnímu dílu. :-)

Abych vás zasvětila do děje trochu všeobecněji (nebojte, tohle není spoiler), hlavním hrdinou této série je Carag. Je puma. Ale ne jen tak ledajaká. Je i člověk. Patří mezi takzvané woodwalkery. Umí svou podobu měnit. Nastoupí do školy pro woodwalkery a zde zažívá různá dobrodružství. Některá jsou ale poměrně temná. Na konci prvního dílu si totiž našel velkého nepřítele.

Ve druhém dílu Caraga čekají různé expedice. Učitelé vytvoří skupinu žáků a ta má plnit úkol. Často jsou náročné a cílí na nedostatky studentů. Tak se stane, že bizon, který nemá dobrý pocit z aut a dokonce jich i několik zničil, má za úkol popásat se u dálnice. Carag dostává velmi zajímavé úkoly, ovšem není to to nejdůležitější. Jeho nepřítel mu začne ze života dělat peklo. Díky společnému úkolu se však blíže seznámí s Tikaani. Bílou vlčicí, která patří do smečky Caragových vlčích nepřátel. Vznikne mezi nimi přátelství?

Série cílí na mladší čtenáře. Řekla bych, že děti od deseti let z ní budou nadšené (ale doba jde dopředu a v dětech se nevyznám, tak možná i děti mladší :-D). Ovšem nadšená jsem z ní já. Kniha je nesmírně milá. Jak hlavní příběh, tak různé menší, které se v ní odehrávají, jsou krásné. Během čtení se prostě usmívám a tetelím blahem. Woodwalker ve mně  vyvolává krásné, příjemné pocity a já si jeho čtení tak moc užívám. Samozřejmě, místy je to příběh naivní, ale pořád je jednoduše krásný.

Postavy jsou úžasné. Je to takové to typické rozložení. Klaďsové proti záporákům. Dělají si naschvály, špičkují se. Záporáky nesnášíte, klaďase zbožňujete. Je tu hodná, chytrá a odvážná ředitelka, skvělý učitel, se kterým si hlavní hrdina vybuduje silný vztah a na druhé straně i učitel, který ho rád vůbec nemá.
Ve druhém díle jsem si vypěstovala ještě silnější vztah k hlavním hrdinům. Carag je skvělý, vtipný, odvážný, obětavý, no a přitom se mu občas ne všechno povede. A abych nezapomněla, také se nám zakoukal do spolužačky - a jeho chování je nesmírně roztomilé.
Vtipné jsou všechny postavy. Moc se mi líbí, že autorka zachovala to, co se mi moc líbilo už v prvním dílu. Hlavní hrdinové nadávají (ne však sprostě!) a mají k tomu svá přirovnání, která jsou spojená se zvířecí říší. Od zvířecí říše se odvíjí všechno. I to, že někteří žáci se moc nemusí už kvůli tomu, že je tomu tak u zvířat, která jsou jejich druhou podobou. Jiná se zase jiných tak trochu bojí, protože v říši zvířat by byly pochoutkou pro některé své spolužáky. Díky zvířatům hraje v knize důležitou roli i příroda, která se mi krásně rýsuje před očima.

Příběh je neuvěřitelně vtipný. Je tu velké množství scének, které jsou mile vtipné. Opět, jde o scény cíleně mířené na malé čtenáře, ale pobaví i nás, dospělé. Co musímtaktéž ocenit jsou nádherné ilustrace. Je trochu škoda, že se opakují pořád do kolečka (pumy, pacičky,ocásky...), stejné byly už v prvním dílu, ale v tomto k nim přibyla i bílá vlčice. Ilustrace jsou však tak nádherné, že i toto jejich "opakování" jim prostě odpustím.

Woodwalker je prostě úžasná série. Druhý díl se mi dokonce líbil o něco víc,než ten první. Je totiž mnohem akčnější. Je to krásné, roztomilé čtení, místy vtipné, místy dojemné. Ukazuje zvířata, sílu přátelství a také divokou přírodu. Nejen malý čtenáři z něj budou nadšení. Pokud čtete svému dítěti nebo malému příbuznému, je Woodwalker skvělou variantou. Nebude bavit pouze malého čtenáře/posluchače, ale i vás. Kdyby tahle série vyšla v době, kdy mi maminka četla knížky, rozhodně bychom ji milovaly obě dvě!
Woodwalkera rozhodně doporučuji a dávám mu 85 %!

Kniha Woodwalker - Nebezpečné přátelství vyšla pod značkou Bookmedia. Kniha Woodwalker - Nebezpečné přátelství mi dorazila díky akci  Kniha měsíce. Najdete tady na jejich webu nebo tady na facebookové stránce. Moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete objednat třeba tady na e-shopu Knihcentra a najdete tam i ukázku! :-)

čtvrtek 19. září 2019

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi - Jeremy Dronfield

září 19, 2019 5 Comments


Gustav Kleinmann, vídeňský židovský čalouník, je v roce 1939 zatčen nacisty a spolu se svým dospívajícím synem Fritzem odvlečen do německého Buchenwaldu. Tam se začíná jejich nepředstavitelný příběh plný násilí, hladu a nucených prací, v rámci nichž budovali koncentrační tábor, své vlastní vězení. Když Gustava zařadili do transportu do Osvětimi, což se tehdy rovnalo rozsudku smrti, odmítl ho Fritz opustit. V časech hrůz, jichž se stali svědky, i utrpení, jež prožili, je naživu držela jediná jistota: láska mezi otcem a synem.


Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena důkladným archivním výzkumem. Poprvé vypráví jejich příběh – příběh o odvaze a přežití, v dějinách holokaustu bezprecedentní.



Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je připomínkou jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.

Když jsem zjistila, že Knihou měsíce pro září bude kniha od nakladatelství Jota, Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi, byla jsem tak moc nadšená. Asi víte, že tohle je téma, které mě zajímá a tak jsem se na knihu nesmírně těšila. Dnes zjistíte, zda bylo na co.

Kniha vypráví příběh jedné rodiny. Rodiny Kleinnmanových. Žijí v Rakousku a jsou Židé. Začínáme je sledovat v době pogromů. V době, kdy se začíná vysokou rychlostí šířit antisemitismus. Rodina je to velká. Otec Gustav, matka Tini, děti Fritz, Herta, Kurt a Edith. Každého z rodiny čeká jiný osud. Ten, který sledujeme nejčastěji je Gustavův a Fritzův. Společně prošli několika koncentračními tábory (Buchenwald, Osvětim, Mathausen...). Sledujeme však všechny členy této rodiny.

Kniha je naprosto výborná! Autor zvládl perfektně propojit beletrii a fakta. Některým autorům se to daří, ale v knize Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je to opravdu geniálně propojeno. Autor píše tak, že je kniha hodně čtivá, dokáže skutečný příběh podat jako román, ale zároveň do děje vkládá neuvěřitelné množství fakt. Tím, jak jsou fakta propojená s příběhem, nenudí čtenáře, který hledá klasickou beletrii a zároveň se dozví obrovské množství informací. Co se množství faktů týče, může tato kniha konkurovat leckteré populárně naučné knize - ale mnohem záživnější formou.

Kniha vypráví skutečný příběh. Tento příběh se opravdu stal. Na rozdíl od různých románů z války zde autor provedl opravdu důkladnou přípravu a historické průzkumy. Na konci knihy totiž naleznete několik stran poznámek. Některé přináší pouze zdroje, jiné upozorňují například na rozdíly v různých svědectvích, jiné přináší ještě další informace. I díky tomu o této knize nejde absolutně pochybovat. Přesto však přináší příběh dvou mužů, otce a syna, kteří měli štěstí v neštěstí a při všech hrůzách si alespoň zbyli sobě navzájem.

Příběh je neuvěřitelně silný, místy brutální, jindy prostě dojemný. Dohromady ale podává realistický obraz o této kruté době. Snad u každé stránky jsem si říkala, jak neskutečné je, co dokáží někteří lidé přežít. Jaká síla je žene kupředu. Knih už jsem na toto téma přečetla mnoho, ale právě tato mě dostala tak nějak nejvíc z nich. Místy jsem opravdu myslela, že budu plakat. A to se mi u knih opravdu nestává. Přispívá tomu i to, že jde o téma rodiny. Rodiny, který byla kvůli nesmyslným krutostem rozdělena. Nejde o romantický příběh z doby války, tak jak tomu často bývá, ale o něco ještě silnějšího. 

Jde o jednu z nejlepších knih z období druhé světové války, kterou jsem kdy četla. Zároveň jde asi o nejlepší knihu s tématem koncentračních táborů. Některé romány ve čtenářích nechávají poměrně zkreslené představy. V této knize se dozvíte, jak to zde opravdu vypadalo a jak krutě se zde s lidmi zacházelo. Zároveň se dozvíte velké množství nových informací. Od toho, jak probíhala deportace z Rakouska až po to, jak probíhalo osvobození. Z knihy jsem se opravdu dozvěděla spoustu nových věcí. Například, proč se vůbec nemluví o Malém Trostinic? Absolutně jsem tento název neznala, netušila k jakému masakru zde došlo.
Knihu Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi bych doporučila všem, které toto téma zajímá. Ať už se o něj zajímají více do hloubky, nebo jim stačí útržkovité informace, které většinou získávají z beletrie. Tato kniha uspokojí obě dvě skupiny jak lovce faktů, tak fanoušky čtivé beletrie.

Je to nesmírně čtivé čtení, které vás pohltí a nebudete ho chtít odložit. Donutí vás přemýšlet, možná naleznete jisté spojitosti se současností. Dozvíte se opravdu velké množství informací nejen o samotných koncentračních táborech, ale i o celkové náladě ve společnosti této doby. Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi se rozhodně zařadí mezi nejlepší knihy letošního roku a jsem nesmírně ráda, že jsem se ke knize dostala. Nemám jí co vytknout. Dávám 100 %.

Kniha Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi vyšla v nakladatelství Jota. Kniha je propagována v rámci akce Novinka měsíce. Více o akci Novinka měsíce najdete tady na jejich webu nebo tady na facebookové stránce. Moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.