Hlava v knihách

Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.

Duch domu Ashburnů vyšel už před nějakou dobou. Shodou okolností, které dodnes nechápu, jsme se k sobě dostali až teď. Jde o horor, které, jak asi víte, já miluju. Vzhledem k tomu, že jsem ale veliký fanoušek Kinga, nemají to se mnou horory vždycky úplně jednoduché. Proto horory od někoho jiného než Kinga začínám i s jistou skepsí. Tady mohu říct, že byla zbytečná. Duch domu Ashburnů si opravdu zaslouží skvělá hodnocení, která dostává!

K samotnému příběhu nechci příliš říkat. Podle mě stačí bohatě takto: starý, strašidelný dům, nový nájemce a podivné úkazy. Ve své podstatě jde o klasický, možná trochu klišé filmový motiv, ale ten prostě buď rádi máte, nebo nemáte. Pokud máte, vesele do toho. Pokud jím opovrhujete, samozřejmě to nebude pravděpodobně volba pro vás. Já, jakožto fanatik do tématu strašidelných domů, jsem tenhle kousek potřebovala. A sedl mi perfektně.

Hlavní hrdinkou je Adrianne, která se nastěhuje právě do zmiňovaného domu Ashburnů. O domě v městečku kolují různé příběhy, ale Adrienne je v takové životní události, že nemůže couvnout. V některých částech příběhu byla Adrienne možná trošku "nesmrtelná". Ale tohle je věc, která mně nijak nevadí, protože jsem na to z tohoto žánru prostě zvyklá, děje se to v něm dnes a denně, v knihách i filmech a nepřijde mi to jako mínus. Co bylo ovšem rozhodně plus, to byl kocour Wolf, kterého miluje Adrienne, a který miluje Adrienne. Dohromady jsou skvělá dvojka. V jeho postavě je poznat, že autorka zná kočky, protože je popisován jako typická kočka. Zároveň ho ale nejde nemilovat a byla jsem moc ráda vždycky, když se v příběhu objevil. 

Asi jediné mínus, které jsem na knize objevila, bylo to, že den byl strašně krátký. Samozřejmě, v takovýchto knihách hraje noc stěžejní roli, ale mně přišlo, že Adrienne během dne udělala pár věcí a už byl soumrak. Za světla nestihla skoro nic. Trošku mi to narušovalo plynulost příběhu.

Co se knize upřít rozhodně nedá, to je atmosféra. Darcy Coates perfektně popisuje starý dům a zvládá navodit mrazivou atmosféru. U knih se nebojím, existují asi dvě výjimky. U Duchu domu Ashburnů mě však příjemně mrazilo a byla jsem tak začtená, že kdyby na mě někdo nečekaně promluvil, měla bych asi infarkt. K tomu všemu je kniha velmi čtivá. Hodně oceňuji závěr, který je snadno pochopitelný. Často mi přijde, že autoři hororů mají tendenci rozuzlit příběh takovým způsobem, že ho chápou pouze oni. Tady se nic takového nestalo.
Celý příběh se mi odehrával před očima a opravdu si ho dovedu představit jako film. Šlo by podle mě o skvělý hororový film.

Duch domu Ashburnů je první z volné série Darcy Coatesové, kde jsou v hlavní roli strašidelné domy. Příběhově na sebe tyto knihy navazovat nemají, propojuje je téma starých domů a já se nemůžu dočkat těch dalších. Jsem zvědavá, jak se s dalšími příběhy autorka popasuje a zda nebudou "podle jedné šablony", aby člověk neodhadl závěr ještě během první kapitoly.

Duch domu Ashburnů rozhodně doporučuji k přečtení.  Ať jste hororový fanoušek, nebo byste s horory chtěli začít, tohle bude dobrý kousek. Duch domu Ashburnů hodnotím 90 %.

Kniha Duch domu Ashburnů vyšla pod značkou Fobos. Za poskytnutí knihy moc děkuji Knihy Dobrovský. Knihu Duch domu Ashburnů si můžete objednat přímo tady na jejich e-shopu! (A můžete tam mrknout i na ukázku! :-))