Hlava v knihách

Sněhulka tráví první Vánoce v penzionu, který patří slečně Tilly. S provozem jí pomáhá Emily, jejímž snem je otevřít si pekárnu. Emily Sněhulku zbožňuje, ale z nového návštěvníka, Tillyina synovce Lukase, už tak nadšená není. Což je divné, protože Sněhulce její zvířecí instinkt napovídá, že Lukas a Emily by rozhodně měli být kamarádi! Musí ty tvrdohlavé lidské bytosti přimět, aby se na sebe podívali očima jednoho věrného, milujícího kotěte.

Před Vánoci mám každý rok chuť na vánoční čtení. Již tradičně čtu Svátky krásné hvězdy, které za mě nic nepřekoná. Zároveň objevuji ráda nové vánoční čtení. No a celkem spontánně jsem si objednala i Sněhulčiny Vánoce. Tam to totiž byla opravdu láska na první pohled. Kombinace Vánoc a kočky? To je pro milovníka Vánoc a koček prostě nutnost. No a když se k tomu přidá naprosto dokonale kýčovitá obálka? Tak to potřebuju takovou knížku ještě víc. Jak se mi nakonec líbila?

Začněme něčím o příběhu. Děj se odehrává ve viktoriánském penzionu. Je v horším stavu. Jeho majitelka, starší dáma, nemá již tolik peněz ani energie, aby se o penzion pořádně starala. V penzionu jí nesmírně pomáhá Emily. Mladá dívka, neuvěřitelná pekařka a kuchařka. Její sen je otevření vlastní pekárny. Na Vánoce přijíždí po několika letech Tillyn synovec Lukas. Je fotograf. Miluje práci i volnost. Když byl malý, umřeli mu rodiče a vychovala ho právě Tilly. No a EMily strašně štve. Pracuje pro Tilly už několik let a Lukase ještě nikdy neviděla. Zdá se jí, že se o svou tetu příliš nezajímá. K tomu je v penzionu také nová malá návštěvnice. Bílé a chlupaté koťátko, které se jmenuje Sněhulka. A ta si myslí, že Emily a Lukas se k sobě sakra hodí!

Jasné. Od prvních pár desítek stran víte, jak knížka dopadne. Dokonce se mi to podařilo odhadnout poměrně detailně. Příběh není nikterak složitý, je to taková ta jednoduchá, přímočará romantika. Rozhodně ale oceňuji, že nejde o takovou tu kýčovitou červenou knihovnu. Je zde pár vtipných chvilek, je zde pár roztomilých okamžiků, je zde několik milých chvilek. Díky tomu, jsem byla s výběrem knihy velmi spokojená. Samozřejmě nelze od knihy očekávat zlomové čtení. Autorka se snaží přidat těžší téma v rámci tragické minulosti hlavního mužského hrdiny. Moc se jí to nedaří. Jeho vyrovnávání se s minulostí je zde okrajové, nikterak detailní a upřímně na mě ani moc nepůsobilo. 

Pozitivně určitě hodnotím to, že se kniha krásně čte. Ano, je velmi jednoduše psaná. U vánoční romantiky je to ale přesně to, co očekávám i chci. Tudíž mi to vůbec nevadilo, naopak jsem to spíše ocenila. Čtení jsem si užívala, krásně mi příběh ubýval a při čtení jsem se místy i bavila.

Nejsilnější části knihy jsou pro mě jednoznačně ty, kde vystupuje Sněhulka. Knize přidává dobrou hvězdičku! Nejen, že je neuvěřitelně roztomilé kotě. Také je to nesmírně chytré a vtipné kotě, které jednotlivé situace většinou na konci kapitol v rámci několika málo stran vtipně okomentuje. A také naplánuje své kroky k tomu, aby vše dopadlo tak, jak si vysnila. Má totiž dobré drce a chce, aby "její" lidé byli jen a jen šťastní!

Kotě a Vánoce. To je pro mě prostě sázka na jistotu. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem potřebovala, chtěla a vyžadovala - odpočinkové čtení, které je moc milé, je vánoční - no a je tam boží kočka! :-D Pokud hledáte hezké předvánoční čtení, u kterého si odpočinete, usmějete, rozněžníte se nad kotětem... V knize je také spousta dobrého jídla! Takže rozhodně doporučuji. Kdyby to byla "jen" romantika a nebyla tam kočka a Vánoce, asi bych nedala tak vysoké hodnocení. Jenže to je prostě něco pro mě, no. Takže jo, za mě je tohle jedno dost velké předvánoční překvapení a doporučení! Sněhulčiny Vánoce si ode mě odnášejí krásných 70 %!

 Pokračování knihy 25 gramů štěstí.

Lucy nic nechybí, má dobrou práci v hotelu a přítele. Jenže stačí jedna jediná nehoda a vše se změní – dostane padáka a kopačky. Její život je náhle v troskách, nedaří se jí najít novou práci, úspory docházejí a už brzy nezbude nic jiného než se přestěhovat zpátky k rodičům, a to za žádnou cenu nechce. Takže když jí personální agentura nabídne místo manažerky hotýlku Polární záře na Islandu, okamžitě přijme i přes to, že nesnáší zimu. Po příjezdu se nemůže zbavit dojmu, že udělala chybu. Jako šéfová se navíc uvede naprostým trapasem, takže pochybuje, jestli ji podřízení přijmou. Jenže pak jako by jí osud dal znamení, že má zůstat. V noci se na nebi roztančí polární záře a Lucy se při sledování toho fascinující podívané rozhodne vytěžit z téhle životní příležitosti co nejvíc. Využije všech svých znalostí a zkušeností a postará se, aby se z Polární záře stal nejúžasnější romantický hotel na celém Islandu! Hotel má špatné hodnocení a je poloprázdný, takže ji čeká pořádně tvrdá práce. Lucy dělá, co může, ale má pocit, že se jí někdo snaží škodit. Jsou k ní všichni kolegové upřímní? Může jim důvěřovat? Navíc ji začíná zneklidňovat barman Alex… Mezi ním a Lucy to sice jiskří, ale záhy se ukáže, že Alex skrývá nějaké tajemství…

Snad každý, kdo se zajímá o knihy, musí znát volnou sérii Romantické útěky od Julie Caplin. Hotýlek na Islandu od nakladatelství Cosmopolis je pátou knihou v téhle volné sérii. Knihy lze číst jakkoliv, není nutné udržovat žádné pořadí. Každá má jiné postavy i prostředí. Spojuje je to, že v nich najdete zajímavá světová místa, špetku romantiky a často taky něco dobrého na zub...

Knihy z této série mě lákaly už nějakou dobu. Nejsem ale velký čtenář romantiky, a tak jsem zatím odolávala. Dokud jsem se ovšem nedozvěděla, že bude vycházet právě Hotýlek na Islandu. Island. To je místo, které mě moc láká. A říkala jsem si, že takové studené prostředí by mohlo být ideálním podzimním čtením. Sešlo se to tak dokonale, že jsem zrovna potřebovala nějakou odpočinkovou knihu. A tak jsem neváhala a do Hotýlku se pustila. On mě totiž lákal už na první pohled. Všechny knihy z této série mají krásně ilustrované obálky. Ale tahle s polární září a konvičkou čaje, která je laděná do podzimních barev? Ta mě opravdu okouzlila. Kromě obálky mě okouzlil i samotný "měkký" paperback, v kterém kniha ke čtenářům putuje. Miluju paperbacky a tenhle je super a krásně se v něm kniha čte!

Hlavní hrdinkou knihy je Lucy Smartová. Dostala kopačky a padáka z hotelu, ve kterém působila jako manažerka. Během čtení se postupně dozvídáme, proč k tomu vlastně došlo. Lucy už je zoufalá. Práci ne a ne sehnat. A tak přijme nabídku. Stane se ředitelkou malého hotelu na Islandu, který není vůbec úspěšný. Pokusí se ho vzkřísit. Objeví se však spousta problémů a nehod. Proč k nim dochází? A proč je ten barman tak přitažlivý?

Kniha je plná úsměvných situací. Najdete tady ale i vážnější témata. Například vyrovnávání se se ztrátou prakticky všeho, na čem vám do té doby záleželo. Vyrovnávání se sama se sebou a se svými nejistotami, s nedůvěrou v ostatní lidi... No a samozřejmě nechybí ani špetka romantiky. A kupodivu, i ta mě v knize nesmírně bavila! Ona totiž není vůbec kýčovitá. Není to žádná červená knihovna. Romantická linka v knize má sice pár míst, kdy si říkáte, jak dalece je reálná, ale její velká část uvěřitelná je. A taky se vyvíjí postupně! Spousta romantiky pro dospělé čtenáře mi vadí z jednoho důvodu - postavy se nechovají na svůj věk. Do vztahů (často do doslova sebedestruktivních vztahů) se vrhají bez rozmyšlení, vše je uspěchané... Tady ne. Vztah hlavní hrdinky se pozvolně vyvíjí a rozvíjí.

Co se mi na knize líbilo úplně nejvíc? Atmosféra. Myslím, že naplánovat vydání takovéto knihy na podzim je trefou do černého. Z knihy ten podzim a hrnek čaje prostě sálá. Celý Island je kouzelný a v knize je nádherně popisován. Popis polární záře je naprosto dokonalý. V knize se také setkáváme v současnosti s oblíbeným tématem - hygge. To znamená, že je tady spousta horkého čaje, polštářků, dek, svíček a krbů. A já bych to takhle strašně chtěla mít doma. Špatně se to popisuje, ale z knihy na mě dýchala nesmírně milá, kouzelná a příjemná atmosféra, která mi úžasně zpříjemňovala dny, které jsem s knihou trávila. Popisy prostředí a malého hotelu mi před očima vyvstávaly v krásných podzimních, tlumených barvách. Nedá se to dost dobře popsat, ale tak jsem se při čtení cítila. A já si to tak strašně moc užívala...

Postavy jsou sympatické. Snad od prvních stran jsem si k nim vybudovala vztah. Lucy jsem přála jen to nejlepší a doufala, že takový příběh jí i kniha přinese. Kolegové a přátelé, které v hotýlku získá, jsem si oblíbila neméně. To je další důležitý bod u takovéto knihy. Musíte postavám fandit, abyste si čas, který s nimi trávíte, užívali. A to přesně se mi tady dělo.

Od knihy jsem očekávala milé, příjemné a odpočinkové čtení, které mi pomůže vypnout mozek a zapomenout na všechny povinnosti, které se na mě valí. Kniha mi dala přesně to. Přes počáteční obavy z toho, aby to nebyla kýčovitá romantika, jsem se dostala hodně rychle. nic takového se nekonalo. Samozřejmě. Není to nepředvídatelná kniha. Tak nějak trochu tušíte, co by mohlo přijít. A když to přijde, jste vlastně strašně rádi. Protože to jste přesně chtěli. 

Já vlastně nemám, co knize vyčítat. Vyšla (pro mě) v ideální dobu. Sálá z ní krásná atmosféra, kterou si užíváte. Odpočinete si u ní a užijete si jí. Samozřejmě je k ní třeba přistupovat tak, že jde o odpočinkovou knihu. Pak dostanete přesně to, co chcete. Pro mě to bylo první seznámení s touhle sérií. A to pro mě přináší trošku jeden problém. Hotýlek mě nalákal ze všech anotací nejvíc. To by bylo v pořádku. Ale líbil se mi tak moc, že se trochu bojím, že ostatní knihy mě prostě budou muset zklamat. Pustím se do nich. Tak moc se mi tahle kniha líbila. A budu doufat, že i ty ostatní budou tak skvělé. A věřím tomu, že budou.

Za mě se Hotýlek na Islandu rozhodně řadí mezi nejlepší odpočinkové knihy se špetkou romantiky, které jsem kdy četla. Čtení jsem si nesmírně užívala a rozhodně vám ho můžu s čistým svědomím doporučit. Já vlastně nemám nějak moc, co bych knize vytkla. Dávám jí 90 %.

 Každý v malém, ospalém americkém městečku Denton hledá sedmnáctiletou Isabelle Colemanovou.