Akta Themis: Spící obři - Sylvain Neuvel

Deadwood, Jižní Dakota. Jedenáctiletá Rose se prohání na kole poblíž domova, když tu se náhle propadne pod zem. Probere se na dně jámy v krychlové místnosti, na jejíchž stěnách září tajemné složité symboly. Hasičům, kteří ji přispěchají zachránit, se naskytne ještě podivnější pohled: Rose leží na dlani obří kovové ruky. 

Uběhlo sedmnáct let, avšak záhada bizarního artefaktu, jeho původu či tvůrců zůstává nevyřešena. Určení stáří se vzpírá logice, vojenské zprávy jsou cenzurované, nové teorie zuřivě zamítané. Pár lidí však neúnavně pátrá po odpovědích, mezi nimi i Rose, toho času již vystudovaná fyzička a vedoucí tajného týmu pokoušejícího se rozluštit záhadné symboly. Brzy je jasné, že se ocitli na cestě k odhalení objevu, který přepíše dějiny lidstva. Buď mu přinese definitivní mír, nebo hromadnou záhubu…

Spící obři mě zaujali už před dlouhou dobou. Sci-fi zrovna moc neholduji, ale podle anotace vypadala kniha super. Obrovské sochy obrů, mimozemská civilizace... Sem s tím prosím! Kniha člověka zaujme už na první pohled - obálka je nádherná a rafinovaná. Průstřih na přední straně desek je originalita, která knihomola určitě zaujme. Co mě odrazovalo je však to, že kniha je celá psaná rozhovory... To je něco, co já prostě nevyhledávám. Knihy celé psané dopisy, maily, rozhovory... Já radši klasiku a tady u téhle knihy mě to štvalo několika násobně. Děj mě prostě zaujal okamžitě, ale provedení...

Ke zhodnocení děje - byla to prostě paráda. Tak jak jsem očekávala. Autor je vědec a to je poznat i na příběhu. Pro někoho jako jsem já, kdo není zrovna přírodovědný nebo technický typ to však není na škodu, nepůsobí to rušivě a textu rozumíte bez problému i když se v něm občas objeví trochu odbornější výrazy. Příběh čtenáře pohltí.Překvapivě se dost zaměřuje na jednotlivé osoby, které se v příběhu objevují, dokonce i na jejich vztahy. To je něco co jsem nečekala, ale opět to vůbec ničemu neškodilo. Konec knihy byl výborný.

Provedení, které mě tolik odrazovalo bylo nakonec překvapivě fajn, ale stále bych upřednostňovala klasickou formu. Autorovi se však nemůže upřít, že i přes rozhovory byl schopný posouvat příběh kupředu živě a dokonce i napínavě. V knize dochází během jednotlivých rozhovorů k poměrně velkým časovým skokům, což je z důvodu techniky, která se zde vyskytuje, logické, avšak mě poměrně mrzelo, že jsem díky tomu měla v příběhu takové mezery. Sice se v té době nestalo nic důležitého pro příběh, ale mě by přece jenom zajímalo, co dělaly postavy.

I díky zmíněným rozhovorům se v knize nedozvídáme přespříliš detailů. Dá se říct, že je jistým způsobem povrchní. Na druhou stranu je to něco, co knize opět přidává na zajímavosti a originalitě. 

Kniha mě vlastně překvapila. Příběh ne, od něj sem měla vysoká očekávání a ty i splnil. Provedení je to, co mě překvapilo. Bylo mnohem lepší, než jsem si myslela, že bude. Na druhou stranu bych stejně ocenila klasickou formu. Přesto knihu musím hodnotit opravdu vysoko. Dávám jí 80%. Rozhodně ji doporučuji. Myslím, že bude bavit i "sci-fi nečtenáře", tak jako mě. Pokud si chcete přečíst něco originálního, rozhodně po knize též sáhněte.