Alessandra D'Angeli touží po dobrodružství. Je unavená ze svého života v renesanční Florencii, kdy se musí podřizovat zkostnatělé morálce i očekávání ostatních. Jednou jedinkrát chce být sama sebou. A ze všeho nejvíc touží se znovu setkat se svou sestřenkou Cat, která za ní přišla z budoucnosti. A hvězdy vyslyší její prosbu.
Alessandra se najednou ocitá v 21. století – ze všech stran na ni útočí podivné zvuky, lidé jsou naprosto skandálně oblečeni a zdá se, že se svět zbláznil. Avšak Alessandra ví, že jí hodiny neodvratně odtikávají čas, než se bude muset vrátit zpět do šestnáctého století, a tak si chce největší dobrodružství svého života pořádně užít. A co by to bylo za dobrodružství, kdyby nedošlo i na lásku?
Potom, co začal letní semestr jsem se rozhodla, že je čas, promíchat četbu obsahující krev a vnitřnosti s něčím milejším a roztomilejším. Z Levných knih na mě doma čekala už pár týdnů kniha Příběh dvou staletí, která je pokračováním knihy Mé sladké šestnácté století, na kterou najdete recenzi tady. Jak u mě pochodilo pokračování této série se dozvíte dnes.
Musím uznat, že je vidět obrovský posun v autorčiných dovednostech a to tak, že celkově. Hlavně příběh byl posunut na jinou úroveň. Je pravdou, že jsem měla trochu obavy z toho, že hlavní kouzlo předchozí knihy, Florencie 16. století, zde nebude, ale nakonec mě samotný příběh bavil mnohem víc jak u první knihy. Byl vtipnější. Přece jenom to, že se do současnosti dostane dívka z 16. století nahrává vtipnějším situacím. Přesto, že nejprve netušila, co je auto, rychle si na naše vymoženosti zvykla a to mě trochu mrzelo. Opět si na danou situaci zvykla až přespříliš rychle, stejně jako Cat v prvním díle.
Postavy zde byly celkově i mnohem sympatičtější, jejich chování i obavy "uvěřitelnější". Jen ta romantická linka... Achjo, musí z té lásky kapat med? Musí to být tak "cukrouškovací"? Proč musí tolik autorek romantické literatury vztahy vyhánět do takových extrémů a neudělat ani jeden jediný trochu normální? Nepřeslazený? Pokud nemáte rádi přeslazenou romantiku, ale jen tu "střídmější", po této sérii rozhodně nesahejte. Na druhou stranu, pokud jste mladší čtenářka, kolem dvanácti, třinácti let a máte ráda romantiku, kniha si vás získá, stejně jako ta předchozí.
Autorka si zachovala svou čtivost, možná ji spíše ještě pozvedla trochu výše. V knize se snažila udržet prvky umění a Alessandra jako hlavní hrdinka mi byla o něco sympatičtější, než Cat v prvním díle. Její chování bylo milejší i uvěřitelnější. Pokud hledáte nějakou nenáročnou, oddechovou knihu, od které neočekáváte žádné vysoké umění. Knihu, u které si odpočinete a která vás místy možná i pobaví, je Příběh dvou staletí knihou, která vás nezklame. Pro mě tato kniha zlomila "prokletí" druhých dílů a první o něco málo překonala. Hodnotila bych ji 65%.
