@bettypavkova

Zobrazují se příspěvky se štítkemkatakomby. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkatakomby. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 6. října 2019

"Pětka" - Pět knih, které byste si měli přečíst, pokud se vám líbil Duch domu Ashburnů

října 06, 2019 30 Comments

Mám svou osobní kategorii. "Oddechové" horory. Nejsou nijak extrémně děsivé,ale mají příjemně mrazivou atmosféru, dobře se čtou. Do této kategorie přesně zapadá Duch domu Ashburnů. Pokud se vám tahle pecka líbila, v dnešním článku najdete inspiraci na podobné "oddechové" horory!

Les sebevrahů - Jeremy Bates
První z knih od autora Jeremyho Batese, ve které se věnuje reálným strašidelným místům světa. Tentokrát jde o Aokigaharu. Les v Japonsku, který je místem, na kterém páchá spousta lidí sebevraždu. Skupina mladých lidí se vydá na strašidelnou výpravu, ale tak nějak se to zvrhne.
Tato kniha má několik výrazných plusů. Prvním je prostředí. Zpočátku, když se skupina lidí pohybuje po lese, naráží právě na těla sebevrahů. V kombinaci s obrovským lesem, jak za denního světla tak v noci, jde o opravdu děsivou představu. Druhým plusem je čtivost. Jako "odpočinkový horor" je to opravdu skvělá věc. Kniha se čte sama, přesto, že je poměrně bichlička, máte ji přečtenou za chvilku. Jde o knihu, kde jste zvědavý na konec. Přiznám se, že konec jsem si vysnila trošku jiný, než v knize byl. Zároveň je to ten typ knihy, kdy právě díky překvapení ze závěru už druhé čtení nebude až tak motivující, ale přesto si tenhle kousek přečtu někdy znovu. Právě kvůli prostředí, které se mi tady líbilo prostě neskutečně!

Katakomby - Jeremy Bates
Tentokrát nás Jeremy Bates zavede do Pařížských katakomb. Prostředí mi přišlo zajímavější v Lese sebevrahů, ale samotná zápletka ve finále lepší v Katakombách. Jsem ale zatížená na prostředí, takže hlasuju o trošičku víc pro Les sebevrahů. :-) Každopádně jde vážně o další super čtení. Dobré je podotknout, že tato série od Jeremyho Batese je volná. Knihy spojuje pouze to, že jde o reálná místa. Nic víc. Příběhy, postavy... vše je samostatné. Bohužel přichází ale i jedna smutná zpráva. XYZ vydalo pouze tyto dva díly a další v plánu zatím nejsou (nebo alespoň před nějakým rokem/dvěma, kdy jsem se ptala, nebyly. A to mezi jeho další knihy z této volné série patří například Hell Town ("mrtvé město") v Americe nebo Ostrov panenek. Nejnovější kniha, která teprve vyjde by se měla věnovat místu, kde se ztratila Djatlovova výprava. Neuvěřitelná škoda, že tahle série nevyjde česky v nejbližší době celá. Pro fanoušky Duchu domu Ashburnů je totiž opravdu jako dělaná.

Pamatuji si vás všechny - Yrsa 
Tohle je naprosto perfektní duchařina! Kniha se odehrává na odlehlém islandském místě. Už to samo o sobě je částečně děsivé a pro mě i částečně přitažlivé, protože na takové samotě bych žila moc ráda. Dva páry se zde usídlí v prázdném domě. Dávají ho dohromady... no a začnou se tu dít divné věci. Pamatuji si vás všechny je opravdu mrazivé čtení. Z těch v tomto seznamu jde asi o nejstrašidelnější knihu. Neskutečně dobré čtení. Opravdu velké nadšení. Taky jedna z knih, kterou jsem rozhodně nečetla naposledy a kterou vy byste si určitě měli také přečíst!

HEX - Thomas Olde Heuvelt
HEX osobně hodnotím průměrně. Je to kvůli zpracování, které by podle mě mohlo být mnohem lepší. Námět je podle mě totiž perfektní. V současném městečku se pravidelně objevuje přízrak čarodějnice. A všichni o tom vědí a prostě s tím počítají a snaží se ji zapojit do běžného života. Někdy se prostě objeví u někoho doma. Námět v kombinaci s krásnou obálkou je prostě lákavý. Čekala jsem o něco víc, ale přesto věřím, že spoustu z vás si kniha naprosto získá. Zkuste ji, třeba budete nadšenější než já.

Vermontské psycho - Jennifer McMahon
Hodně lidem se od autorky více líbily Zimní lidé. Já hlasuji právě pro Vermontské psycho. Moc se mi líbilo prostředí amerického motelu, líbilo se mi střídání časů i samotný námět. Kniha se mi krásně četla a zápletku jsem nijak neodhadla. Měnění se na monstra mi přišlo super (nebojte se, žádný spoiler, to je i v anotaci :-)). Příjemná, lehce mrazivá jednohubka se skvělým prostředím a krásnou obálkou. Vermontské psycho mě vážně dost bavilo a určitě po něm sáhněte!

Co vy a "oddechové" horory? Četli jste něco v takovéhle stylu? Líbilo se? Případně, četli jste některou zde uvedených knih, líbila se vám? :-)

neděle 15. října 2017

Katakomby - Jeremy Bates

října 15, 2017 10 Comments
Pod rušnými ulicemi a kavárnami Paříže, kde se přát
elé bezstarostně scházejí na kávu, se skrývá labyrint tunelů, pohřebiště několika milionů mrtvých. Když se hrdinům dostane do rukou videokamera s děsivými záběry zoufalé ženy bloudící tmavými a vlhkými chodbami, skupina kamarádů se vydává do katakomb odhalit tajemství nahrávky. Nakolik v něm obstojí a budou se vůbec moci vrátit zpět?

Katakomby. Druhý z hororů od Jeremyho Batese, který se věnuje reálným hrůzostrašným místům. Jak název naznačuje, tentokrát se zaměřuje na Katakomby a to tak, že na ty Pařížské.
První díl této série (Nejde ovšem o sérii navazující. Postavami, ničím, tudíž nevadí, pokud si Katakomby přečtete jako první) se jmenuje Les sebevrahů a moc se mi líbil. Nedočkavě jsem tedy vyhlížela další dílo Jeremyho Batese a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Porovnávání těchto dvou knih se však ubránit nedokážu.

Jde totiž pro ideální knihu pro všechny, kteří buď mají rádi horory, milují například Stephena Kinga, ale občas si chtějí přečíst něco lehčího, více oddechového. Něco u čeho nebudou muset přemýšlet tolik, jako u Kinga. Ideální to díky své jednodušší formě je ovšem také pro ty, kteří s horory třeba začínají, nebo je nečtou moc, ale nějaký by rádi vyzkoušeli.
Rozhodně se nemusíte bát délky knihy. Kniha má skoro 450 stran a české vydání ji dělá ještě mohutnější (obálka je ovšem nádherná stejně jako ta u předchozího Lesu sebevrahů), ale je neskutečně čtivá. Bates píše neskutečně čtivě a knihu opravdu přečtete bez problémů za dva dny, stránky totiž utíkají samy.

Osobně mi příběh z Katakomb přišel děsivější, a rozhodně byl brutálnější, než Les sebevrahů. Akce zde byla dle mého lépe rozložena. Akční scény byly v knize od samotného začátku. Celkově mi kniha přišla ve své podstatě mnohem děsivější než Les a do poslední stránky se zde něco dělo. Také jsem ocenila epilog, který nebyl příliš rozsáhlý, ale čtenáře obeznámí s tím, co nejvíce touží, po skončení samotného příběhu, vědět. Na druhou stranu ovšem člověk po přečtení Lesu sebevrahů tak nějak zhruba vytuší Batesovu osnovu, podle které knihy píše. Víte co za „zlo“ očekávat, trochu jsem se toho bála a po přečtení této knihy se mi to utvrdilo. „Zlo“ je jiné, ale princip byl vlastně stejný jako v první knize, kterou jsem od něj četla. Za to musím knize několik procent strhnout, přesto jde však o skvělou, lehkou četbu, která vás určitě zaujme. Rozhodně oceňuji krásnou obálku ve které byla u nás kniha vydána.


Sečteno podtrženo knihu určitě doporučuji, myslím si, že si Batesovi knihy dokonce přečtu někdy i znova, což se u každé knihy jen tak nestane. Jsem zvědavá na další témata, která ve svých knihách zpracoval (Helltown v Americe a Ostrov panenek) a doufám, že i tyto další knihy v překladu vyjdou. Myslím si, že Bates je autor, o kterém v hororovém žánru ještě hodně uslyšíme. Knihu můžu s čistým svědomím doporučit a myslím si, že vás nezklame. Knize dávám 90%.