"Pětka" - Pět největších knižních zklamání roku 2018
Betty - hlavavknihach.blogspot.cz
února 01, 2019
32 Comments
Největší zklamání nemusí být mermomocí špatné knihy. Může jít i o knihy, které nakonec dostaly třeba čtyry hvězdy. Problém byl ale ten, že díky všeobecnému nadšení, nebo čistě podle mých očekávání prostě propadly. Společné mají tyto knihy jedno. Moje velká očekávání a ještě větší zklamání.
Pět největších zklamání, které jsem v roce 2018 přečetla na Vás čekají v dnešním článku.
Ostrov lhářů mi ohromě doporučovala moje spolužačka. Kniha mě vlastně docela zaujala i podle anotace. Už tím, jak je napsána působí lehce zmateně. A hlavně slibuje spoustu lží. Proč ne. Kniha má taky nádhernou obálku, takže jsem usoudila, že jí šanci dám.
Četla se vážně dobře. Jenže tak moc až už je to podle mě na škodu. Ostrov lhářů je napsaný neskutečně jednoduše, ale vážně až moc.
Příběh stojí vlastně pouze na obrovském zvratu a překvapení, které přináší na úplný závěr. Což by fungovat mohlo a mohlo by to být i skvělé. Jenže mně něco na tento způsob napadlo v první třetině knihy a čím dál víc jsem se v tom utvrzovala.
Díky jednoduchosti a strohosti, kterou je kniha psaná jsem se ani nedokázala sžít s postavami, jejich osudy mi byly prostě jedno. A to je na knize asi to nejhorší... Recenze k přečtení zde.
Pět největších zklamání, které jsem v roce 2018 přečetla na Vás čekají v dnešním článku.
5. Ostrov lhářů - E. Lockhart
Četla se vážně dobře. Jenže tak moc až už je to podle mě na škodu. Ostrov lhářů je napsaný neskutečně jednoduše, ale vážně až moc.
Příběh stojí vlastně pouze na obrovském zvratu a překvapení, které přináší na úplný závěr. Což by fungovat mohlo a mohlo by to být i skvělé. Jenže mně něco na tento způsob napadlo v první třetině knihy a čím dál víc jsem se v tom utvrzovala.
Díky jednoduchosti a strohosti, kterou je kniha psaná jsem se ani nedokázala sžít s postavami, jejich osudy mi byly prostě jedno. A to je na knize asi to nejhorší... Recenze k přečtení zde.
4. Skleněný trůn - Sarah J. Maas
Skleněný trůn je ten případ, kdy má kniha čtyři hvězdičky, ale ve finále to pro mě bylo poměrně zklamání. Kniha to není špatná. Líbí se mi koncept "soutěže". Na můj vkus byl však přílišně zkrácen a bylo v něm přeskakováno.
U Skleněného trůnu zklamání pramení hlavně z důvodu, že ho všichni neskutečně vyzdvihovali a tvrdili, že jde o lepší čtení než série s Dvory, kterou miluju.
Pro mě se tak prostě nestalo. Hlavní důvod je asi ten, že mi prostě neseděly postavy. Až na jednu výjimku mi byly poměrně ukradené, včetně hrdinky hlavní. Byla mi sympatická, ale že bych se bála její smrti? To vážně ne. To je oproti Dvorům, které miluji hlavně právě díky postavám poměrně velký šok.
Jsem ráda, že jsem od S.J. Maasové začala právě Dvory a ne Trůnem. Obávám se, že na pokračování této série se v nejbližší době nevrhnu. Recenzi (poměrně pochvalnou), najdete tady.
3. Oko za oko - Jenny Han, Siobhan Vivian
Oko za oko je první díl série, která v YA sféře schytávala také velice kladné recenze (i když mi přijde, že její objevování se mezi lidmi poměrně rychle vyšumělo). Zaujala mě několika věcmi. Povrchní - obálka. Hlubší - anotace, kvůli které člověk očekává něco ve stylu Pretty Little Liars a jedna z autorek - Jenny Han, která je autorkou slavné série "Všem klukům...".
Kniha pracuje s tématem šikany, ublíženosti a pomsty. Dívky jsou ublížené hodně. Ale jejich reakce mi přišly neskutečně přehnané. S tématem šikany je určitě dobré pracovat, ale poukazovat na takovéto přehnané reakce jako na "logické vyústění situace" mi až tak dobré nepřijde. Kniha se hodně podobá třeba prvnímu dílu Perfekcionistek a tam mi jednání dívek přijde mnohem víc odůvodnitelné.
Recenzi najdete tady.
2. Renegáti - Marissa Meyer
Renegáti jsou dalším neskutečně vychvalovaným kousek. Slibují nářez v podobě akčních superhrdinů s originálními vlastnostmi.
No. Ne. Kniha pro mě byla zklamáním i díky tomu, že Měsíční kroniky od Marissy Meyerové mi přijdou naprosto skvělé. Možná tady nastává podobný problém jako u Trůnu. Prostě postavy tady byly ploché a nesympatické. Děj mi akční nepřišel skoro vůbec, což je u superhrdinů celkem problém.
Obálka je krásná, ale jinak jsem ke knize nepřilnula. Úplný konec přinesl jeden zvrat. Během četby jsem s ním chvíli koketovala, ale zavrhla ho. Na konec se stal. Díky němu možná někdy pokračování zkusím. Podle mě je kniha však hlavně o politickém pletichaření a 300 opravdu nudných stranách, což je při celkovém počtu 500 celkem smutné. Recenze zde.
1. Trhlina - Jozef Karika
Trhlina patří mezi nejopěvovanější knihy předloňského/loňského roku. Je řazená mezi horory a o to překvapivější to pro mě bylo. Já jako milovník hororů dlouho neváhala a po knize sáhla.
Místo hororu se konal spíš horor během čtení. Tohle byl za mě vážně propadák. Nechápu ocenění, které kniha získala a nechápu to, že ji všichni tak opěvují. Napadá mě, že to může být leda tím, že se stala naprostým mainstreamem a díky tomu ji opěvují lidé, kteří horory normálně nečtou.
Nejděsivější na knize byl absolutně nesympatický vypravěč. Tři čtvrtě knihy se nedělo prakticky nic a to co se dělo bylo těžce neoriginální. Mně tohle prostě nesedlo. Přitom všechny Karikovi knihy zní podle anotací děsně zajímavě, ale po tomto zážitku se mi do nich prostě vůbec nechce. Recenze tady.
Co vy? Jaké knihy, které jste loni přečetli Vás zklamaly? :-)
